Preklady fanfiction Harryho Pottera

Výzva #24 – jídlo u krbu

24. prosince – Šance

„V ulicích sníh se honí, na saních zvonky zvoní. Slyším je znít, už musíme jít…“¹ zpívá si Harry a táhne těžké akvárium s rybkou po schodech nahoru.

Oolong narazí do stěny, vyčítavě se na něj podívá a Harry ho skoro slyší říct: „Jo, taky je slyším – ale mohl bys mi vysvětlit, proč se mnou třískáš o akvárko?“

Zabublá na rybu pusou² a dál už pokračuje pomaleji: „Je báječný čas, jo, nemá to kaz, projdeme se zimní pohádkou…“

Nisha mu otevře dveře do bytu a zaujatě ho pozoruje. Culí se na ni, protože je Štědrý den, má skvělou náladu a v paměti živou vzpomínku na to, co všechno můžou s Dracem dělat, když použijí umlčovací kouzlo. Jsou určitě i další způsoby, jak přimět Draca přestat se ovládat, a při jejich objevování si nejspíš užije hodně zábavy.

„Postavíme spolu sněhuláka,” zpívá, když se konečně dostane na vrchol schodiště, „budem dělat, že je pastor Brown...”³

„Kdo?“ zeptá se Nisha, ustoupí stranou, aby mohl projít, a zavře za ním.

„Pastor Brown?“ zeptá se Harry nejistě.

„Co je pastor?“

Harry položí Oolongovu kouli na kávový stolek a zamyšleně se narovná. „Něco jako kněz, myslím.“

„Podle toho, jak ta písnička pokračuje, je to určitě kněz,“⁴ řekne Draco, který se vynoří z kuchyně s čajovým podnosem. „Ale zatímco si zpíváte… blíží se čas Vánočního sýrového prkénka!“

Nishu to rozesměje. „Doteď jsem neviděla nikoho takhle nadšeného ze sýra.“

„Není to jen sýr,“ objasní jí Draco a otřese se hrůzou. „Pojďme předstírat, že jsem právě nepoužil slova jen sýr. Chtěl jsem tím říct, že dnes večer toho máme víc, ne pouze sýr.“

„Á je tu drama,“ zamumlá Harry.

Draco si ho nevšímá, šáhne na podnos pro velký papírový sáček a zvedne ho nad hlavu. „Molly mi nabalila všechny zbylé tyčinky!“

„Překvapuje mě, že vůbec nějaké zbyly,“ rýpne si do Draca Harry, chytne ho za ruku a stáhne ho k sobě na pohovku.

Nisha se uvelebí do tureckého sedu na protější pohovce. Sparks, který klidně spí na polštáři, pootevře oči a pozdraví ji zamáváním ocásku. Harry se ani nediví, že je unavený. Jakmile si ho na večírku všimly děti, strávil zbytek večera nošením míčků, žebráním o pamlsky a nadšeným pobíháním po domě.

„Obávám se, že mám další hloupou otázku,“ řekne Nisha a pohladí Sparkse.

„Otázky nejsou hloupé,“ namítne Draco. „Hloupé je se nezeptat.“

Nisha si povzdechne. „No dobře. Tak teda… když mi včera večer Hermiona nabídla práci u ní v kanceláři, neřekla mi podrobnosti. Nejspíš předpokládala, že to vím, ale byla jsem tak rozrušená, že jsem se úplně zapomněla zeptat, takže… co vlastně dělá?“

„No, víš,” řekne Draco a naleje si čaj. „Kancelář je jen krycí jméno. Ve skutečnosti Hermiona vlastní sex shop. Nejspíš po tobě bude chtít, abys prodávala vibrační anální kolíky chlípným staříkům.“

Nisha dostane záchvat smíchu, ale pak ztuhne a vyvalí na Draca oči. „Děláš si srandu, že jo?“

„Ano, dělá,“ odpoví Harry a loktem žďuchne Draca do žeber. „Hermiona je právnička. Má malou právní praxi nedaleko Příčné ulice. Specializuje se na trestní právo a občas spolupracuje s odborem pro uplatňování kouzelnických zákonů.“

Nisha si oddechne, probodne Draca pohledem, ale hrnek s čajem si od něho vezme. „Páni,“ pronese a zakroutí hlavou. „Věřím, že prodávání v sex shopu je vzrušující způsob obživy, ale asi bych umřela studem, kdybych někomu musela prodat… to, co jsi říkal.“

„To nejspíš i Hermiona,“ ujistí ji Harry a podívá se na Draca. „Povím jí, co jsi říkal.“

Draco se napije čaje a rozhodně se netváří kajícně. Po pár doušcích neodolá a začne Nishe vyprávět všechno o Hermionině kanceláři, o případech, na kterých během let pracovala a o pár skandálech, kterých byla svědkem. V jeho podání to zní mnohem dobrodružněji než práce v sex shopu a Nisha hltá každé jeho slovo.

Harry si pohodlně sedne, poslouchá je a uvažuje, jaké plány má Hermiona se svojí novou zaměstnankyní. Nejdřív ji pravděpodobně nechá vyplňovat formuláře a posílat sovy, ale Harry zná Hermionu natolik, aby mu došlo, že se rozhodla umožnit Nishe co nejlepší nový začátek. Věří, že pokud Nishu tenhle obor zaujme, Hermiona jí všechno naučí a pomůže jí získat potřebnou kvalifikaci a posunout se dál.

A má pocit, že i Nisha prospěje Hermioně. Po tom, co byla skoro rok doma s Rose, začíná znovu pracovat na plný úvazek a nutně potřebuje trávit čas s někým dospělým. Obě jsou chytré a společenské a obě mají natolik nevyzpytatelnou povahu, že se Harry obává, jakých šíleností budou schopné, až dají hlavy dohromady.

Bude mu v obchodě chybět, o tom vůbec nepochybuje, ale začátkem nového roku opravdu bude klidněji a Harry už se těší, až požádá Sophii, aby si vzala některé dny na starost obchod a oni si s Dracem budou moct udělat, vůbec poprvé, společně volno. Všechno se mění, ale vypadá to, že pan Ollivander měl přece jenom pravdu.

Nakonec to vůbec není tak špatné.

**~*~**

Jakmile hodiny odbijí sedmou, Harry s Nishou jsou přivoláni do kuchyně, aby pomohli s přípravou Vánočního sýrového prkénka. Sýrové prkénko je tradice rodiny Malfoyů – jedna z mála, kterou má Draco z dětství – a je to takový jejich každoroční štědrovečerní obřad.

Harry skládá na velký talíř krekry, krájí křupavý bochník chleba a zároveň se snaží vzpomenout, jestli je tohle osmé nebo deváté Vánoční prkénko. Všimne si, že se Nisha pokouší vtěsnat na podnos další a další skleničky s hořčicemi, paštikami a různými dochucovadly, které jí podává Draco. Podívá se bezradně na Harryho, který se kousne do rtu, aby se nerozesmál.

„Trošku je zmenši,“ zašeptá ve chvíli, kdy Dracova hlava znovu zmizí ve skříňce. „Dělám to každý rok, jinak se tam nemají šanci vejít.“

Nisha přikývne, rychle vytáhne hůlku a upraví velikost skleniček. Draco jí podá další a přitom pohledem zkontroluje podnos.

„No vidíte, říkal jsem, že se vejdou. Chce to jen trošku trpělivosti.“

Harry s Nishou se na sebe beze slova usmějí. Jakmile je všechno připraveno k Dracově spokojenosti, přenesou to na kávový stolek, který je pro tuto příležitost – tak jako každý rok – přestěhovaný blíž ke krbu.

„Byl to jediný moment, kdy dokonce i moji rodiče chtěli sedět na zemi,“ vysvětlil Harrymu Draco, když se ho před několika lety zeptal, proč musí sýrový rituál probíhat takhle, a znělo to tak zkroušeně, že už to Harry nikdy víc nezpochybnil.

Zato dnes, když se Draco usadí do tureckého sedu v čele stolu – na čestném místě Vánočního Kráječe sýrů – vypadá uvolněně a šťastně.

„Nisho, chtěla bys vybrat sýr, který ochutnáme jako první?“ zeptá se a pokyne jí svým oblíbeným nožem.

Nisha zamrká. Chvilku to vypadá, že se rozesměje, ale ovládne se a ukáže na plátek krémového Lancashiru.

„Skvělá volba,“ pochválí ji Draco, ukrojí tři kousky a každému dá jeden na talíř.

Harry si v tichosti namaže krekr máslem a položí na něj sýr. Ze zkušenosti ví, že většina této večeře probíhá stejně pohodově jako každé jiné jídlo, ale taky ví, že ochutnávka prvního vzorku je velice vážná věc. Nisha očividně nemá ani potuchy, jaké se jí dostalo cti. A je to pro ni takhle nejspíš lepší, pomyslí si Harry. Zakousne se do krekru se sýrem a ve chvíli, kdy se mu Lancashire rozplyne v ústech a jeho chuťové pohárky zaplaví bohatá a ostrá příchuť, zachytí Dracův pohled.

„Co vy na to?“ zeptá se Draco a sebere kousek Lancashiru, který mu upadl na svetr.

„Velice dobrý,” řekne Harry. „Určitě chutnější než vloni.“

Draco se usměje. „Ano, koupil jsem ho tentokrát u jiného stánku. Nisho, chutná ti?“ obrátí se k ní tak prudce, až se lekne.

„Vynikající,“ zamumlá s rukou před ústy, protože ještě žvýká.

„Výtečně. Teď si dáme tenhle kozí sýr, ke kterému se podle mě hodí troška švestkového čatní“ řekne Draco a zcela se zabere do krájení sýrů a jejich kombinování s obsahem nekonečného množství skleniček a lahviček. Tu podává kousek něčeho, tam kousek něčeho dalšího, tyčinky, krekry a sem tam pronese S kůrkou nebo bez ní Nisho? a Nepřesvědčilo tě to? Zkus to s tímhle, nebo Harry, jestli ještě jednou pomícháš ty nože, prokleju tě.

Ochutnají různé stiltony, camemberty a gorgonzoly, uzené sýry z Německa i pravou buvolí mozzarelu a spoustu dalších, jejichž jména už Harry zapomněl, včetně sýra, o kterém Draco skoro jistě prohlásil, že je z hipogryfího mléka. Harry křoupe krekry, ochutnává sýry a když je to potřeba, řekne svůj názor. Po zbytek času jen spokojeně sedí na polštáři, do zad ho hřeje oheň a užívá si Nishino horlivé ochutnávání všeho, co jí Draco nabídne, a dětinské nadšení muže, kterého miluje.

„Přestaň na mě zírat, rozptyluješ mě od mého sýra,“ řekne Draco a žďuchne do Harryho nohou.

Harry se probere ze svého zasnění a uvědomí si, že se na něj Draco usmívá a Nisha není nikde v dohledu. Zamračí se.

„Asi jsem byl duchem jinde.“

„Ne dlouho, šla jenom do koupelny,“ ujistí ho Draco, vzápětí se vrátí Nisha a Sparks je jí v patách.

„On tam byl s tebou?“ podiví se Harry a drží nedojedený suchar z dosahu psa.

„Jo, občas to dělá,“ zakroutí Nisha hlavou a odevzdaně se na Sparkse podívá.

„Nejspíš to dělá z oddanosti,“ podotkne Draco a odloží nůž na sýr.

Nisha se ušklíbne. „Buď to, nebo nevěří, že to bez něj v koupelně zvládnu. Už jsme se sýry skončili? Všechny byly výborné, ale nevejde se do mě už ani sousto.“

„Čas sýrů je u konce,“ potvrdí Draco. „Teď nastává čas dárků.“

„Ještě nejsou Vánoce,“ řekne Nisha zamyšleně.

„Dneska si můžeš rozbalit jeden dárek,“ vysvětlí jí Harry, zvedne se z podlahy a přejde ke stromku. „Vyber si, kterýkoliv chceš, ale obvykle začínáme nějakým malým.“

Nisha a Draco se k němu přidají u stromečku a po krátké diskuzi, kdo začne, si Draco vybere lesklý dárek ve tvaru lahvičky. Opatrně ho rozbalí a když spatří etiketu, usměje se.

„Omáčka Mučíto pálíto,“ přečte a otočí lahvičku tak, aby ji viděla Nisha. „Podívej – máme si zítra co dát na krůtu, pokud bude bez chuti.“

Nisha se rozesměje, protože Harry zasáhne Draca do zad žihadlovým kouzlem.

„Nelituju toho, ale děkuju ti za omáčku,“ pronese poslušně.

Nisha si vybere malý balíček, který potichu cinká, když s ním zatřese.

„Aha,“ řekne Draco, „tohle je vlastně spíš pro Sparkse, ne pro tebe. Ale klidně ho otevři.“

Harry se zájmem sleduje, jak Nisha vybalí nový obojek, na kterém je rolnička. Potěšeně ho obrací v rukách a obdivuje ohebnou červenou kůži a kulatý plíšek s vyrytým jménem a adresou.

„Hrozně moc děkuju!“ vykřikne a nemůže se rozhodnout, jestli má dřív objímat Draca nebo zkoušet obojek Sparksovi. Nakonec se vrhne Dracovi do náruče, ale po pár vteřinách si klekne na zem a zapne obojek Sparksovi kolem krku. „Teď je poznat, že někomu patříš, Sparksi!“ raduje se.

Harry si prohlíží hromádku dárků pod stromečkem, když ho vyruší zaklepání na dveře.

„Někdo je dole,“ pronese zamračeně. Pokrčí rameny, vydá se ke dveřím a po cestě si vezme klíče od obchodu. „Hned jsem zpátky.“

Seběhne po schodech do tmavého, studeného obchodu a přemýšlí, kdo na ně v tuhle dobu klepe. Jestli je to Hector, uvažuje naštvaně, zatímco odmyká a otvírá dveře, tak si vyslechne…

„Ach. Zdravím,“ řekne Harry a srdce cítí až v krku. Jeho podráždění zmizí, protože přesně ví, kdo před ním stojí.

Dáma přede dveřmi je přesnou kopií Nishi… nebo spíš Nisha je její kopií, uvědomí si Harry. Je nejméně o dvacet let starší, oblečená v elegantním hedvábném hábitu smaragdové barvy a těžkém cestovním plášti, který má sepnutý zářivou broží ve tvaru pavouka. Tmavé vlasy, které má delší než její dcera, má zapletené v copu přehozeném dopředu přes rameno.

„Omlouvám se, že vyrušuji v tuto dobu,” řekne a její hlas zní jemně a uhlazeně.

„To je… v pořádku,“ odpoví Harry. Ženiny oči jsou tak smutné, že nedokáže najít vhodná slova a pouze ji pozoruje.

„Hledám Nishu Singhovou,“ řekne a z pláště vytáhne fotografii vážně se tvářící dívky. „Jsem její matka.“

„Já vím,” vyhrkne bez přemýšlení Harry.

Žena zavře oči a očividně se jí uleví. Když je znovu otevře, dlouze a rozechvěle se nadechne. „Je tady? Někdo ji tu zahlédl… rodinný přítel. Nikdo neví, že jsem tady. Chtěla bych ji jen vidět… promluvit si s ní.“

Harry váhá a neví, co dělat. Je mu té ženy líto, cítí její zoufalství a dovede si představit, jaké to pro ni musí být přijít sem sama o Štědrém večeru. Kdyby jí ale řekl, co chce slyšet, zradil by Nishinu důvěru. Nakonec dospěje k jednoduchému rozhodnutí.

„Mohla byste tady chvíli počkat, paní Singhová?“ zeptá se a vrátí se do obchodu. „Možná vám budu schopný pomoct, ale potřebuju chvilku.“

Přikývne. Harry zavře dveře a rozběhne se ke schodišti. Noc je chladná a on se cítí provinile, že ji nechává stát venku, ale Nisha je pro něj přednější. U dveří do bytu zaváhá a zaposlouchá se do smíchu a konverzace uvnitř. Nishin život se právě začíná obracet k lepšímu a on nemá nejmenší tušení, co s ní udělá tahle informace, ale nemá jinou možnost. Dodá si odvahy a vstoupí do obývacího pokoje.

„Řekni, že to nebyl Hector,“ obrátí se k němu od krbu Draco.

„Ne.“ Harry se zhluboka nadechne a podívá se na Nishu. „Je to tvá matka.“

Nisha vytřeští oči a ruka jí automaticky vylétne k přívěšku na krku. „Moje matka je tady?“

„Čeká dole… nepustil jsem ji dovnitř. Chtěl jsem… dělá si starosti. Přišla sama,“ dodá Harry pro jistotu, aby neměla pocit, že jí hrozí nebezpečí od otce.

Nisha vyskočí z pohovky a s rukama zkříženýma na prsou a se skloněnou hlavou začne přecházet tam a zpátky před krbem. „Neodejdu s ní,“ pronese chraplavě. „Přišla mě odvést domů. Nepůjdu.“

„Nemusíš nikam chodit, Nisho,“ řekne Harry jemně. „Dokud tu budeš chtít zůstat, jsi doma tady.“

„Opravdu?“ zajíkne se, zastaví se a s očima plnýma slz pohlédne na Harryho.

„Opravdu,“ potvrdí Draco. „Nechystáme se tě vykopnout. Navíc teď bude volná jedna ložnice.“

„Vážně?” vysouká ze sebe a s chvějícími se rty se podívá na Draca.

„Jasně,“ přisvědčí Harry. „Ale je to tvoje máma. Měla by sis s ní promluvit.“

„Přece ti chybí, ne?“ zeptá se Draco.

Nisha přikývne, obrátí se ke krbu a najednou vypadá hrozně křehce.

„Nemůžu se tam vrátit,“ zašeptá.

„Nemusíš,“ ujistí ji Draco.

„Mám pocit, že kvůli tomu nepřišla,“ řekne Harry, kterému se vybaví velké smutné oči a zoufalství v hlase. „Myslím, že jí chybíš stejně jako ona tobě. Podle mě se chce přesvědčit, že je její dcera v pořádku. Nechce tě ztratit.“

Nisha se otočí a zkříží si ruce na prsou. „Musíš si o mně myslet, že nejsem normální, že jo? Tvoje matka…“

„Moje matka byla silná, inteligentní a tak trošku paličatá, stejně jako ty,“ přeruší ji Harry, „a poradila by ti, abys udělala to, co považuješ za správné.“

Nisha ho probodne starým známým vyjednávacím pohledem. Nakonec uhne očima, ale když se na Harryho znovu obrátí, je poznat, že se jí vrátilo její pevné odhodlání.

„Půjdu za ní dolů,“ oznámí.

„Budeme tady,“ slíbí Draco.

„Kdybys ji chtěla pozvat sem, je to v pořádku,“ navrhne Harry. „Venku je pořádná zima.“

„Dobře.“ Nisha se zhluboka nadechne, napřímí se a vyrazí ke dveřím. Sparks okamžitě seskočí z pohovky, vydá se za ní a ze schodiště je slyšet cinkání jeho rolničky.

Harry s Dracem se na sebe na zlomek sekundy podívají a rozběhnou se k oknu. Když Nisha se Sparksem vyjdou na třpytivou ulici, sledují ji se zadrženým dechem. Matka s dcerou se chvíli pouze vzájemně pozorují, ale potom se Nisha váhavě odhodlá k prvnímu kroku a k dalšímu a potom už se vrhne matce do náručí, obličej zaboří do pláště a pevně ji obejme. Paní Singhová svírá svoji dceru, bradu má opřenou o její rameno a oči zavřené úlevou.

Nahoře u okna Draco zezadu obejme Harryho a dlouze si oddechne. Harry se o něho opře, svýma rukama přikryje jeho a spadne z něj většina napětí. Začne sněžit a když první studené vločky dopadnou na tváře Nishi a její matky, překvapeně se od sebe odtrhnou. Naráz vzhlédnou a usmívají se – mají stejný úsměv, uvědomí si Harry a ani on se neubrání úsměvu od ucha k uchu – potom Nisha něco poví a obě se obrátí a vejdou do obchodu.

Když Nisha vkročí do bytu, v jejím postoji je něco, díky čemu Harry pocítí naději. Nechystá se odejít. Ještě nějakou dobu zůstane bydlet v pokoji, který se už brzy uvolní a potom… kdo ví? S matkou si toho mají dost co povídat, ale paní Singhová se nejdřív přívětivě a souhlasně rozhlíží po dceřině novém domově a Harry má pocit, že jí možná i trošku závidí.

„Posaď se, mami,“ nasměruje Nisha matku k pohovce a přitom odstrkuje Sparkse, aby na ni neskákal.

„Ten pes má tři nohy,“ poznamená paní Singhová a vypadá to, že si Sparkse všimla teprve teď.

Harry se culí a krátce chytí Draca za ruku, když ho s čajovou konvicí před sebou míjí.

„Dala byste si šálek čaje, paní Singhová?“

¹ Stejně jako v první kapitole je to písnička Winter Wonderland. Český text jsem si musela tentokrát kreativně přizpůsobit, aby to dávalo smysl.

² Prostě našpulí pusu, a vydává „zvuk“, který dělají ryby. Já jsem v tomhle marná, ale Violeta říká, že se tomu říká, že ryba bublá. Nicméně Violeta to umí dokonale napodobit, takže na sletu bude ukázka.

³ Tuhle část jsem si vymyslela celou, protože pastora Browna v písničce později nahradil veselý klaun (i proto, že děti nevěděly, co znamená slovo pastor) a český text očividně vznikal až podle pozdější verze písničky. Nicméně jsem narazila na zajímavost, že spousta lidí hledá, jestli byl pastor Brown skutečná historická postava – podle všeho nebyl a textař zkrátka použil jen hodně používané jméno.

⁴ Draco naráží na pokračování písníčky, kde se jich pastor zeptá, jestli jsou svoji, a oni mu odpoví, že ne, ale že je později ve městě může oddat.