Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Harry Potter a Okultní had

4. kapitola Odchod a záchranný autobus

Harry Potter a Okultní had
Vložené: Jimmi - 13.01. 2021 Téma: Harry Potter a Okultní had

 


 Preklad od Althalus, Baceby a spol  (2003 – 2004)

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

4. kapitola Odchod a záchranný autobus

Sirius si sedl vedle lavičky a nechal Harryho a Hermionu, aby ho pohladili. Hermiona se pořád dívala na Harryho s podezřením, pomyslel si. Najednou před nimi stál jeho kmotr ve své lidské podobě. Sirius se posadil na lavičku vedle Harryho.

"Jste oba připraveni odejít? Byl jsem v Doupěti… Ron a zbytek jeho rodiny je v pořádku. Bill a Charlie jsou ještě pořád tam… "

"Jo," řekl Harry. "My víme. Ron z toho není moc nadšený."

"Ano. Má pocit, že ho hlídají jako malé dítě."

"Takže on má pocit, že se s ním zachází jako s dítětem?" zeptala se Hermiona. "Je v pořádku?" Neznělo to, jakoby ji to potěšilo. "Psala jsem mu během našeho cestování… ale nikdy mi nenapsal zpátky, ani jednou."

Sirius se na ni vyrovnaně zadíval. "No, ptal se mě, jak jsi se měla. Ne zrovna přátelsky, musím říct. Tak jsem mu řekl o tom únosu. Potom se zdál velice znepokojený… "

Hermiona vypadala, že ji to náramně zaujalo. Harry se znovu posadil a zamračil se. "Opravdu? Co řekl?" chtěla vědět.

"Řekl? Neřekl nic. Ale… přesto můžu říct, že ho to znepokojilo." Sirius se na ni znovu podíval, pak na Harryho, který se pitvořil. Vypadal zmateně. Rozhodl se změnit téma.

"Jak už víte, pojedu s Vámi Záchranným autobusem… zvířata jim nevadí… takže nebudete cestovat samotní. Avšak, musíme jít pěšky téměř celou míli. Ochranná kouzla působící okolo domu byla rozšířena. Autobus není schopný nás vyzvednout blíž."

Takže Snape nedělal přehnaná opatření, když je přenesl tak daleko, pomyslel si Harry. Jen před pár lety jsem nastoupil do Záchranného autobusu u Magnoliové ulice, pár bloků dál…

Sirius se znovu proměnil v psa a vešel s nimi do domu. Dudley byl v kuchyni, vypadal provinile, protože měl hlavu v ledničce.

"Ach, ahoj, právě se dívám, jestli tu není nějaká čokoláda… teda, chtěl jsem říct ovoce… "

Pak si všiml velkého černého psa. "Jéé! Tvůj kmotr je už tady."

Harry přiložil prst ke rtům. "Pšt! Jdeme si pro naše zavazadla. Už musíme jít."

"Pomůžu ti s těmi tvými, Hermiono!" řekl Dudley nadšeně. Hermiona se na něj usmála a vyšli z pokoje. Harry pohladil Siriuse po hlavě.

"Počkej tady."

Zdálo se, že Sirius nic nenamítá. Když Harry dotáhl svoje zavazadlo dolů ke schodům a vracel se zpátky pro klec s Hedvikou, čekal v hale. Dudley nesl dolů Hermionin kufr, vypadaje při tom, jakoby ho měl každým okamžikem upustit. Harryho teta se strýcem stáli ve dveřích obývacího pokoje, nabručení jako vždycky, navzdory dobré večeři.

"Můžu jít s Vámi?" zeptal se Dudley Harryho.

Jeho rodiče zároveň vykřikli, "Dudley!"

"Nemyslel jsem do té jejich školy… "

Sirius přešel z kuchyně do haly a změnil se do své lidské podoby, což znovu vyvolalo jekot tety Petunie. "Myslím, že by je jenom rád doprovodil. To je v pořádku, ale nejprve musíme jít skoro míli pěšky."

 Hermiona se neurčitě zadívala dolů na svůj kufr. „Bylo hrozně těžké to dotáhnout až sem, když jsme přijeli, Siriusi. Myslíš, že bys mohl…"

 Sirius se na ni usmál. "Dobře. Uděláme to raději tady než venku. Wingardium Leviosa," zašeptal a lehce se dotkl obou zavazadel. Petunie znovu vykřikla, nevěda co očekávat; kouzla v jejím domě! Ale jediné co se stalo, bylo, že každé zavazadlo se nyní vznášelo asi palec od podlahy, jakoby stálo na velmi malých kolečkách, které nejsou vidět.

Hermiona kývla na Dursleyovi. "Děkuji, že jste mě tu nechali, pane a paní Dursleyovi."

Harry jim úsečně pokynul. "Sbohem," řekl jen. Sirius se znovu změnil v psa, Petunie opět zaječela. Dudley se na svou matku zamračil.

"Ovládej se," řekl jí a pak otevřel dveře. Všichni čtyři odešli. Harry a Hermiona za sebou lehce táhli svoje vznášející se zavazadla, Sirius šlapal před nimi. Asi po dvaceti minutách, se Sirius najednou posadil, podíval se na Harryho a přikývl. Harry vytáhl z pouzdra na opasku, který dostal od Rona, svou hůlku a zvedl ruku jakoby mával na taxík.

Ozvalo se ohlušující KŘACH a jakoby odnikud se vynořilo oslepující světlo. Dudley a Hermiona oba vykřikli, ani jeden z nich to nečekal. Dudley odstrčil Hermionin kufr pryč z tmavé cesty a Hermionu s ním, protože se ho pořád ještě druhou rukou držela. Před nimi se uprostřed tiché předměstské ulice vynořil třípodlažní, nachově zbarvený autobus, který tu ještě před chvilkou nestál. Zlatý nápis nad předním sklem hlásal Záchranný autobus.

Harry a Sirius klidně popošli k autobusu a během chvilky se k nim přidala i Hermiona, která se cítila trochu směšně, zatímco dostrkala svoje zavazadlo na místo kde stáli, tentokrát smýkaje s Dudleyem. Pěkně se třásl.

Z autobusu vyskočil průvodčí ve stejně zářivé uniformě jako byla barva vozidla a začal svou obvyklou řeč: "Vítejte na palubě záchranného autobusu, nouzového dopravního prostředku pro čarodějnice a kouzelníky. Stačí natáhnout ruku s hůlkou…"

 "Ahoj, Stane," přerušil ho s úsměvem Harry, který už jednou předtím jeho řeč slyšel. Stan Silnička přestal mluvit a zadíval se na něj se zábleskem poznání.

"Harry! Harry Potter, živý a zdravý!"

"Pšt!" rychle ho Harry tišil. "Ticho nebo moc dlouho živý a zdravý nezůstanu."

 Stan na něj mrknul. "Jasně, já vím. Znovu cestuješ v utajení, co? Zase jako Neville Longbottom?" Zase zamrkal. "Jsem s tebou. Ahoj, Neville Longbottome," řekl pěkně nahlas. "A kdo to je s tebou?"

"To je můj bratranec Dudley. A tohle je… Levandule Brownová."

"Pojďte na palubu!" zvolal Stan.

Hermiona na něj hleděla poněkud popleteně. "Neville? Levandule?"

"Jo, myslím, že jsem ti vyprávěl, jak jsem před pár lety…"

"Nemáme na to celou noc, Neville a Levandule," řekl Stan ještě hlasitěji než předtím, přičemž spiklenecky pomrkával. "Jedete do Londýna?"

"Ne. Do Doupěte. To je za Vydrníkem svatého Drába." Harry otevřel svůj kufr a vytáhl váček s penězi. "Kolik?" zeptal se Stana.

"Dobře. Naložím Vaše zavazadla na palubu a zjistím sazbu." Vytáhl svou hůlku a zamával s ní nedbale nad jejich kufry a Hedvičinou klecí. "Druhé poschodí, v pořádku?" Harry přitakal. Zatímco se zavazadla sama přesunula do autobusu, Dudley valil oči a Stan studoval malou brožurku, kterou vytáhl z kapsy. "Tady to máme: patnáct srpců, ale za sedmnáct dostanete čokoládu, a za devatenáct… "

"To je dobré, Stane. Tady je třicet stříbrných srpců za nás za oba,“ a podal mu dvě velké zlaté mince.

"Tvoje drobné," řekl Stan, vzal si galeony a vrátil Harrymu čtyři stříbrné srpce, které Harry přidal k ostatním penězům.

"Můj… pes může jet s námi, že?" podíval se na Siriuse a nevšímal si Dudleyho, který se snažil zahlédnout, co dalšího má Harry ve váčku.

"Jasně. Všichni nastupovat!" Harry a Sirius vyšplhali po schůdcích, ale Dudley položil Hermioně ruku na rameno.

"Napíšeš mi?" zeptal se jí chraplavě. Přikývla a naklonila se, aby ho políbila na tvář.

"Samozřejmě, Dudley. Na shledanou." Otočila se a vystoupala nahoru. Harry se vynořil za záclonou jednoho okna v druhém poschodí.

"A co tvoji rodiče, Dudley? Ze sov dostávají záchvat."

"Napiš mi do školy, na to nikdy nepřijdou."

"Měj se!" zavolal na něj Harry a poprvé ve svém životě cítil, že ho bude postrádat.

"Ahoj!" volal Dudley, zatímco mával. Stan Silnička se zastavil vedle mosazné postele, kterou si Harry vybral. Hermiona umístila svůj kufr k noze vedlejší postele a Sirius si lehl na zem mezi ně.

"Harry… chci říct, Neville… ten kluk je mudla? Je v pořádku?“

"Je, Stane. Před pár měsíci bych tohle říct nemohl, ale teď ano, je v pořádku."

Stan sešel dolů posadit se na křeslo vedle řidiče, kterým byl Ernie Bourák. Ozvalo se další hromové prásknutí a Harry s Hermionou se oba octli na zemi, těsně minuvší Siriuse, kterého rychlost záchranného autobusu odhodila stranou.

Venku na ulici, to Dudleyho zase vrhlo na zelený trávník a nějak to spustilo automatický zavlažovací systém. Posadil se, opatrně se protáhl - očividně zapomněl, že bude pokropený stejně jako zbytek trávníku a řekl jenom: "Téda… "

* * * * *

Harry a Hermiona se vzpamatovali z bleskového startu a lehli si do přidělených postelí. Harry spustil ruku dolů, aby mohl hladit Siriuse. Hermiona vyhlížela ven skrz okenní záclony, fascinovaná ubíhající krajinou. Jednu chvíli se zdálo, že jsou v Manchesteru, další v Edinburgu, pak v Bathu… Harry se usmíval, zatímco pozoroval její tvář. Tak se na ni podívejte. Už čtyři roky ví, že je čarodějka a tyhle věci ji stále dokážou ohromovat. Potom se Harry zasmál sám sobě. Se vším co už přečetla, zná pravděpodobně mnohem víc ohromujících věcí než já. Pak si ale vzpomněl na jiné věci, na které si ona vzpomenout nemůže a pocítil při tom stejnou bolest jako když na něj Voldemort použil kletbu Cruciatus. Znovu se na ni zadíval, na její nevinnou radost z ubíhající krajiny, na její úlek pokaždé, když autobus znenadání poskočil. Doufám, že nikdy tu bolest nepozná, pomyslel si. Nebo Ron.

Harry si položil hlavu na paže a zavřel oči. Zdálo se mu, že tu takhle ležel jenom chvilku, když zaslechl Stana Silničku, jak pod schody vykřikuje, "Další zastávka: Doupě!"

"To je ta naše!" řekla rozčileně Hermiona, vyskočila na nohy, shrábla zavazadlo, přičemž už neobtěžovala Siriuse žádostí, aby je znovu začaroval. "Ach, Harry, nikdy jsi mi neřekl jaké to je! Je to neuvěřitelné!"

S křachnutím autobus projel po tiché, tmavé vesnické cestě a pak se zastavil. Harry se na ni usmál. "Měli bychom jít." Zvedl Hedvičinu klec a přesunul svůj kufr ke schodům. Jakmile je Stan uviděl přicházet, znovu očaroval zavazadla, aby se vznášela, takže mohli jednoduše sejít ze schodů, následujíc svoje kufry. Sirius šel za nimi. Harry překontroloval čas na hodinkách, bylo teprve jedenáct hodin večer. Vzhlédl a uviděl jeden z nejpovzbudivějších výjevů: Doupě, domov rodiny Weasleyových. Vypadalo, jakoby se mělo každou chvíli zřítit, ale Harry věděl, že tomu brání kouzla a že je uvnitř mnohem větší než se zdá z venku.

Ve většině oken se ještě svítilo, Weasleyovi jen těžko mohli přeslechnout jejich hlučný příjezd. Opravdu, kuchyňské dveře se otevřely a Ginny vyšla ven na zahradu, na tváři široký úsměv, jakmile uviděla Harryho.

Poté, co ji Harry zahlédl, se začal taky usmívat - ta vyrostla a zkrásněla! Pomyslel si. Měla oblečené jednoduché letní šaty, modré s vypasovaným živůtkem, skromně zakrývající její kolena. Bosa běžela přes trávník je uvítat a on jí se smíchem šel vstříct na půl cesty. Překvapil ji, když ji objal pažemi, políbil na přivítanou a točil se s ní dokola, dokud se ho nechytla kolem krku a nevybuchla smíchy. Postavil ji dolů, šklebil se na ni… byla trochu vyšší než on, a… pomyslel si, Báječný pocit, držet ji! Dokonce i v měsíčním světle uviděl, že Ginnina tvář je stejně rudá jako její vlasy. Přes rameno zahlédl Hermionu vylézající z autobusu, jak se na ně mračí. Podíval se zpátky na Ginny.

"Ahoj, Ginny! Moc rád tě vidím. Děkuji za dárek k narozeninám," dodal, zatímco vytáhl svůj baziliščí amulet z pod trička, aby jí ho ukázal. Usmála se, vypadala potěšeně.

"Ron říkal, že máš hada… "

Správně! To je Sandy." Svlékl si svou černou džínovou bundu. Měl na sobě černé tričko, kterému ustřihl rukávy a ukázal jí malého zeleného zahradního hada, obtočeného kolem nadloktí. Ginny pro jistotu ustoupila zpátky a pohladila Sandy.

"Je jemná na dotek," zašeptala. Potom přesunula svoje prsty k Harryho nadloktí, nad místo, kde byla omotaná Sandy a sledovala jimi obrys nově viditelných svalů, ale náhle stáhla svou ruku provinile zpátky a podívala se na něj. Zdálo se, že jejich tváře jsou velice blízko a v místě, kde se dotýkala jeho paže, cítil mravenčení.

Co to je? Divil se Harry. Nejdřív Hermiona a já jsem skoro… teď Ginny vypadá tak pěkně a opravdu jsem si užíval, zatímco jsem ji držel a…

Dveře se znovu otevřely a do zahrady vešel Ron Weasley. Oba, Harry i Ginny vyskočili a okamžitě od sebe odstoupili. Hermiona došla k nim a bez úsměvu kývla na Ginny.

 "Ahoj, Ginny."

Ginny vypadala zmateně nad tak chladným přivítáním a pozdrav jí vrátila. Harry pozdravil Rona, který mu odpověděl celkem normálně, ale pak se objevil další chlad, mrzutý pozdrav mezi Ronem a Hermionou, který by se dal nejlépe popsat jako vzájemné zachrochtání. Ginny se na ně zmateně podívala, potom na Harryho, který jen zvedl obočí a pokrčil rameny. Hrál si na nechápavého, moc dobře věděl, že Ron je na Hermionu pořád naštvaný kvůli její návštěvě u Viktora Kruma, zvlášť poté, co byla skoro unesena. Snape jí možná nevyčítal, co se stalo, ale Ron asi ano, pomyslel si Harry.

Otočil se, aby se ještě rozloučil se Siriusem, ale ten už odešel. Potom, bez jakéhokoliv varování, se Záchranný autobus s hlasitým prásknutím rozjel a zmizel z dohledu. Všichni čtyři se otočili a společně zamířili ke kuchyňským dveřím, Ginny a Ron nesli Harryho kufr a Harry s Hermionou zase ten její. Jakmile byli uvnitř domu, Harry okamžitě dostal velkou pusu od paní Weasleyové a pan Weasley a jeho synové ho poplácávali po zádech. Bill byl pořád stejný pohodář jak si ho Harry pamatoval, od jeho dlouhé zrzavé kštice a náušnice s kančím zubem až po oblečení rockové hvězdy a boty z dračí kůže.

"Ahoj, Harry. Jak to jde? A… " Bill se náhle zarazil. "Ahoj, Hermiono," řekl pomalu, zatímco si ji pozorně prohlížel nahoru a dolů pohledem, který se Ronovi a Harrymu vůbec nelíbil. Usmála se na něj a pohodila krátkými kadeřemi.

"Ahoj, Bille. Co dělají skřeti?"

"Vztekají se jako čerti. Ale co je to s tebou?" Usmívali se jeden na druhého. Harry vyhledal její oči, dívala se teď na Billa přesně tak, jak si předtím prohlížel on ji. Rád by našel způsob, jak to přerušit, ale bylo to tak neočekávané, že z toho byl na rozpacích. Náhle dovnitř vpadli Fred a George.

"Hej, teda, Hermiono! Vypadáš skvěle!" pronesl George vesele a Fred vyloudil hlasité vlčí zavytí. Všichni tři se rozesmáli. Oba, Fred i George si se slovíčky hlavu nelámali; ani se nikde neschovávali, zatímco dělali oči na děvčata. Byli stejně přímočaří, jako jejich příchod.

Hermiona se smála. "Díky, Jak se máte?"

"Co my?. Jaké to je, být přítelkyní světově známého hráče famfrpálu?" chtěl vědět Fred. Při zmínce o Viktorovi Ronova tvář zrudla a opustil kuchyň, zatímco si něco brumlal pod nosem.

"Ach, hmm, je to bezva," vykoktala.

Charlie zašel k Harrymu a poplácal ho po rameni. "Ale," řekl dvojčatům, "pomyslel Viktor Krum na létání, aby dostal svého draka? Vyhrál snad Viktor Krum Pohár tří kouzelníků?"

Všichni byli zticha. Potom Harry potichu řekl Charliemu: "Raději bych o tom nemluvil."

Charlie se otočil. "Ach, promiň, teď jsem do toho opravdu šlápl … "

"Otevřít pusu, vložit nohu!" zavyli Fred s Georgem unisino.

"No tak, no tak," řekla paní Weasleyová, zkoušeje své syny usadit. "Neotravujte Harryho a Hermionu. Nechte je nejdřív zabydlet v jejich pokojích." Pak se otočila k Hermioně. "Křivonožku asi do rána neuvidíš, zlatíčko. Je venku na lovu. Ale celé léto byl moc hodný." Znovu očarovala kufry, aby létaly. "Tak jdeme, drahoušci. Poletí po schodech za Vámi."

Ginny vyšla nahoru a Hermiona ji následovala se svým kufrem. Ginny se na ni ohlédla přes rameno, pořád se zmatkem ve tváři. Ron nasměroval Harryho ke schodům, zlobně si měřil Hermioniny záda a vrčel. No, pomyslel si Harry, aspoň zatím na mě není nikdo naštvaný. Sledoval Hermionu, jak vchází do Ginnina pokoje a zavírá dveře. On a Ron pokračovali nahoru až k vršku domu, do pěkně stísněného prostoru, který měl Ron zcela polepený plakáty Kudleyských Kanonýrů, jeho oblíbeného famfrpálového týmu, což dalo pokoji zřetelně oranžový odstín.

"Kde je Percy?" zeptal se Harry, zatímco pokračovali do Ronova pokoje kolem zavřených dveří. Ron žuchl na jednu postel. "Na schůzce. Měl by být brzy zpátky, nebo si to pěkně schytá. Přestože už je ze školy venku, máma říká, že dokud bude bydlet pod touhle střechou… Vzpomínáš si na Penelopu Clearwaterovou? Byla Havraspárský prefekt."

"Jasně."

 "No, tak ta teď dělá pro Týdeník čarodějek, redakční asistentku nebo tak něco. Myslím si, že její práce se skládá z roznášení dýňového džusu na schůzích a pomáhání při volbě vítěze ceny Za nejkouzelnější úsměv… Všiml sis, že Zlatoslav Lockhart ji pořád ještě každý rok vyhrává? Na chvíli spolu přestali chodit když ukončili školu, ale pak na sebe narazili na nějaké párty a tam se dali zase dohromady. Dostala vlastní byt ve vesnici v Dorchesteru a máti je z toho jak na jehlách…"

Harry tiše seděl na druhé posteli a zkoušel věnovat pozornost Ronovu vyprávění, ale jeho mysl bloumala…

"Tak co myslíš, Harry? Harry?"

"Co?" řekl Harry zmateně. "Promiň, jsem asi utahaný…"

"Řekl jsem: Jsou pořád Hermiona s Krumem pár? Říkala mi o jeho práci s Kanonýry. Věříš tomu?"

Harry opatrně zvažoval slova. "No, ona s ním nechce zůstat. Říkala, že k němu necítí to samé jako on k ní." Ron vypadal, že ho to velice potěšilo, ale raději se to pokoušel zamaskovat. "Taky říkala, že se s ním necítí bezpečně. Však víš, celá ta věc s únosem."

"Já vím!" vykřikl Ron, vyskočil na nohy a přecházel tam a zpátky přičemž se musel v polovině hrbit - měřil teď víc jak šest stop a strop se u stěny sešikmoval až na čtyři stopy. "Měl na ni dávat mnohem větší pozor! Nehledě na to, že už je dost starý a může používat kouzla kdykoliv si zamane, na rozdíl od ní! Co si o sobě vůbec myslí?"

Harry mu neřekl o Hermionině podezření, že by Viktor Krum mohl spolupracovat s únosci. "Jo, taky říkala, že už mu to Snape vpálil."

"Snape?"

"Setkali se se Siriusem v Bulharsku. A on přivedl Hermionu a její rodiče ke mně domů. Měls mě vidět jak jsem nadskočil, když jsem otevřel dveře a uviděl ho tam."

Ron se rozesmál. "Ano! Přál bych si vidět tvůj obličej!" Držel se za břicho a převalil se na postel, pak se postavil a znovu se podíval na Harryho. "Takže se s ním chystá rozejít."

Harry mu vyložil Hermioninu nesnáz a také plán hromadné schůzky. "Za sebe jsem jí to už slíbil. Myslíš, že byste ty a Ginny mohli jít taky a možná ještě Fred s Georgem?"

"Asi jo. Kromě George. On teď chodí s Angelinou."

"S Angelinou? Nebyla na vánočním plese s Fredem?"

"Jasně a pak si ještě spolu párkrát vyšli, ale jednou se ti dva vyměnili… znáš je, takové ty věci s dvojčaty, jen z legrace… a ona obrátila s tím, že má raději George. Fred to vzal v pohodě."

"A to se pořád… vyměňují?"

"Nevím. Angelina je asi pozná, myslím. Zřejmě v nich musí vidět nějaký rozdíl, když se rozhodla, že má raději George."

Harry se náhle cítil hrozně unavený. „V kolik se chystáme jít na Příčnou ulici?" Odstrojil se a vlezl si do postele. Ron ho napodobil.

"Hned po snídani. Letaxem. Ale nezdržíme se dlouho. Jakmile se vrátíme, zahrajeme si famfrpál. S Billem a Charliem budeme na každé straně čtyři, pokud se přidá i Hermiona."

"Myslíš? Nesnáší lítání na koštěti. Ginny ho hraje taky?"

 "Jéje, Ginny určitě. Ty jsi ji ještě hrát neviděl, co?" Harry zavrtěl hlavou. Ron se zašklebil, ale okamžitě se zase ovládl. Harryho by zajímalo proč. "Takže dobrou noc," řekl rázně a zhasl světlo.
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Bych nevěřila, že to řeknu, ale doufám, že jsme Dudleyho neviděli naposledy. A překvapivě je atmosféra v Doupěti hustší než v Zobí ulici ;-) To jsou věci. Díky a těším se na další kousek.

Re: 4. kapitola Odchod a záchranný autobus Od: margareta - 14.01. 2021
Hermiona sice okouzluje napravo nalevo, ale sama pro sebe už má asi vybráno. Teď jsem jenom zvědavá, jak na její výběr zareagují Ginny a Ron. Taky se mi zdá, že Viktor v tom únosu přece jenom nějak figuroval. Je sice možné, že byl pod Imperiem, ale mohl se k temné straně přidat i dobrovolně. To by bylo zlé, muset takhle škaredě začít považovat přítele za nepřítele. Možná se ještě vzpamatuje? A chudák Harry! Že v tom ale lítá, co? Jó, hormóny nejsou bonbóny! Díky za kapitolu plnou informací! Děj se zajímavě rozbíhá a sem tam už nabírá i temnější tóny, takže selanka to asi nebude. Děkuji vám za překlad, Athalus, Baceby a ostatní překladatelky. Těším se na pokračování!

Prehľad článkov k tejto téme:

Barb LP: ( Mahareth )28.02. 2021Epilóg Kruh se uzavírá
Barb LP: ( Mahareth )27.02. 202132. kapitola Se svěšenými křídly
Barb LP: ( Mahareth )25.02. 202131. kapitola Odkaz
Barb LP: ( Mahareth )22.02. 202130. kapitola Soud
Barb LP: ( !honey! )20.02. 202129. kapitola Přeměna
Barb LP: ( Vraby )15.02. 202128. kapitola Volba
Barb LP: ( Vraby )14.02. 202127. kapitola Odhaleni
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )12.02. 202126. kapitola Závislost a absťák
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )11.02. 202125. kapitola Prvý apríl
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )09.02. 202124. kapitola Probuzení
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )08.02. 202123. kapitola Let
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )07.02. 202122. kapitola Cho v pasti
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )06.02. 202121. kapitola Soubojnický klub
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )05.02. 202120. kapitola Temné skutky
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )04.02. 202119. kapitola Mysl Severuse Snapea
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )02.02. 202118. kapitola Den svatého Štěpána
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )01.02. 202117. kapitola Jizvy
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )25.01. 202116. kapitola Vánoční večírek
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )24.01. 202115. kapitola Souboj se Snapem
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )23.01. 202114. kapitola Nebelvír proti Zmijozelu
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )22.01. 202113. kapitola Kočky a ještě víc koček
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )21.01. 202112. kapitola Beran a Drak
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )20.01. 202111. kapitola Učebna Lektvarů
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )19.01. 202110. kapitola Vrcholek fazolového stonku
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )18.01. 20219. kapitola Schůzka
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )17.01. 20218. kapitola Věštění se Sandy
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )16.01. 20217. kapitola Skutečný Moody
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )15.01. 20216. kapitola Hermionina pověst
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )14.01. 20215. kapitola Eso
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )13.01. 20214. kapitola Odchod a záchranný autobus
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )12.01. 20213. kapitola Host v domě
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )11.01. 20212. kapitola Dudleyho trénink
Barb LP: ( Althalus, Baceby a spol )10.01. 20211. kapitola Ruční práce
. Úvod k poviedkam: ( Jimmi )24.12. 2020Úvod