Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Confessions

Kapitola 2: Šmírák

Confessions
Vložené: Jimmi - 26.11. 2021 Téma: Confessions
Octavie nám napísal:

Confessions

Prekladateľ : Octavie

Názov originálu: Confessions

Autor originálu : SaintDionysus

Link na originál : Confessions

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 2: Šmírák

Shrnutí




 

Flashback do šestého ročníku. Odehrává se poté, co nebelvíři vyhrají svůj první zápas sezóny. Hermiona má své tajemství.

Písně, které inspirovaly tuto kapitolu: 

Creep – Radiohead
Everlong – Foo Fighters
Wonderwall – Oasis

 


 

PA: Cormac nebyl v knihách ani filmech moc vykreslená postava. Já vím. V příběhu může být jen pár postav, které jsou plně rozvinuté, obzvláště, když je vše z pohledu Harryho Pottera. Když jsem se dívala na film Riot Club (PP: pravděpodobně Klub výtržníků), postava Douglase Bootha Harry mi připadal, že takový by mohl Cormac být. Z bohaté, vlivné rodiny, extrémně protěžovaný, vysportovaný a okouzlující. Určitě by to chtělo někoho takového, kdo by se mohl ucházet o přízeň Hermiony.

Nesmíme zapomenout: Nebelvírské vlastnosti můžeme interpretovat i méně hrdinsky. Kuráž může být schopnost mluvit volně, i když jste brutálně upřímní. Odvaha může být schopnost využít šanci, když to nikdy jiný neudělá, někdy ale lehkomyslně. Může být definována také jako troufalost nebo arogance. Rytířskost může symbolizovat dobré způsoby a vychování.

 


 

 

Říjen 1996

„Ten debil a ta pitomá kráva si jeden druhého zaslouží,“ nadává Hermiona, když se s Harrym vrací do společenské místnosti. Zrovna přišla z dívčích toalet, kde si oplachovala tvář a snažila se smýt všechny stopy slz.

Harry má ruku kolem jejích ramen. Naprosto nenávidí být v téhle pozici. Ron konečně našel svou sebedůvěru, ale Hermiona ztratila tu svou. Jdou v tichu, protože už není co říct. Oba jsou na špatném konci neopětované lásky, ale aspoň mají jeden druhého.

Když prochází skrz otvor za portrétem a uvidí skupinu sedmáků, je skoro večerka. Protože tu nejsou další prefekti, Hermiona říká Harrymu, „Hele, klidně běž už do postele. Já jim ještě připomenu, že už se bude zhasínat.“

„Jo, jasně. Uvidíme se ráno,“ odpoví Harry.

Přejde ke skupině a je připravená jim vynadat, když uslyší povědomý hlas, „Ahoj, Grangerová. Neposílej nás do postele. Dej si s námi skleničku. Už je ti sedmnáct, ne?“ říká Cormac McLaggen. Lahodí očím – pohledný, s tmavě hnědými vlasy, oříškovýma očima, ostře řezanými lícními kostmi i bradou, a dokonce pod školní uniformou; může říct, že má vysportované tělo. Kdyby jen nebyl tak soustředěný sám na sebe, svoji důležitost a kdyby se lépe učil.

„Ano, Cormaku. Je mi sedmnáct. Ale neslavili jste už dost?“ Rozhlédne se kolem na všechny prázdné lahve, skleničky a obaly. Sedí tu s několika přáteli a vypadá to, že jediný Cormac nemá druhého do páru.

„Ale no tak, Hermiono. Jedna sklenička. Vypadá to, že ji potřebuješ.“ Asi poznal, že plakala a už jí nalévá ohnivou whisky do sklenice a vrhá na ni štěněčí oči.

„Fajn. Jednu skleničku.“ Zdráhavě si sedá vedle něj, ale dychtivě zvedá sklenici a lokne si. Teplo, které se jí rozlije v těle, jí může stát i za konverzaci s ním.

Během pití musel dát svým kamarádům nějaké znamení, protože se nyní zvedají a míří do postele, takže na pohovce sedí jen oni dva. Skvělé, do čeho jsem se to uvrtala, pomyslí si.

„Neměl jsem šanci s tebou mluvit mimo Křikův klub, schováváš se jinak v knihovně, kde se nesmí povídat. Snažíš se mi vyhýbat?“ Dobře, možná byl Cormac chytřejší, než vypadá. „Vím, že jsi zabouchnutá do Weasleyho, ale vypadá to, že on ti city neoplácí.“

Je totálně rozhozená jeho bystrým postřehem a stejně tak otrávená zmíněním Ronova jména. „Proč myslíš?“

„Snažím se upoutat tvou pozornost od té doby, co jsem tě v létě viděl v Příčné ulici. Prostě řekněme, že jsem studoval tvé projevy a hledal příležitost,“ otevřeně přiznává, že je lovec a ona kořist. „Na té tvé hezké hlavičce je něco, co mě zaujalo. Taky jsem si všiml, že sis mě několikrát prohlížela.“

„Ty jsi tak strašně namyšlený,“ není jí příjemné, jak upřímný a vnímavý je. A velmi přímý. Jako by znásobil všechny nebelvírské rysy na entou.

„Ale nepopíráš to.“ Přisune se k ní blíž a dolije její i svou skleničku.

Takže takovou hru chce hrát? „Nepopírám. Není tajemství, že jsem na famfrpálové hráče. Vzpomínáš si na mého bývalého, Viktora, ne?“

Ani sebou necukne. Myslela si, že zmínění sportovce světové třídy s ním trochu zamává, ale dokázala pravý opak. Jeho úsměv se rozšíří. „Možná to je část toho problému. Jdeš za někým, kdo zdaleka nedosahuje kvality Kruma. Jsem si jistý, že sis to tehdy neuvědomila, ale nastavila sis vysokou laťku. Snažit se o někoho, jako je Wasley, je pod tvoji úroveň.“

Hermiona se pořád na Rona zlobí, proto ho nebrání. Možná na ni už začíná působit ohnivá whisky, protože se pomalu ztrácí v rysech jeho tváře. Tahle konverzace není ta nejvíc intelektuálně stimulující, ale on vypadá tak váženě a to ji vábí. „Ale, opravdu? A myslíš, že ty jsi ve stejné lize jako Viktor?“

„Možná jsem se do týmu nedostal – jsem si jistý, že mi Potter dával ochutnat moji vlastní medicínu a dal přednost svému kamarádovi.“ Není tajemství, že Cormac hraje svou roli, když dojde k protěžování a využívá své známosti pro svou vlastní výhodu. Olízne si rty, než řekne, „Grangerová, víš, že jsem papírově lepší úlovek. Ano, Weasley i já jsme oba ve stejné koleji, čistokrevní a jeho známky nejsou lepší než moje, ale tam podobnost končí. Snažíš se skrývat svůj původ, ale já ho slyším, když promluvíš a poznám ho ze způsobu, jakým se pohybuješ. Viděl jsem tě u stolu, když jsme večeřeli, a viděl jsem, že nemáš dost stylu a taktu. Nikdy bys to nahlas nepřiznala, ale potřebuješ někoho s vytříbeným chováním, nebo někoho, kdo to dokáže aspoň předstírat, někoho se spojením na správné lidi, kteří by ti pomohli s tvými záležitostmi a někoho dostatečně sebevědomého, kdo by pro tebe byl dostatečná výzva, ale zároveň by tě podporoval.“

Přemýšlí o jeho slovech a přiznává, že je na nich trochu pravdy. Chtěla by věřit, že je lepší, že není obalená v třídní ideologii, ale Ronaldovy způsoby u stolu jsou odpudivé a členství v Křikově klubu jí ukázalo, že vybudování správných vztahů by jí mohlo popohnat budoucí kariéru. Kdyby jen nebyl tak úlisný. Jak je možné, že mě tak vytáčí, až ho chci políbit? Takovýto by byl Malfoy, kdyby byl v nebelvíru? Uf, proč teď myslím na Draca Malfoye? 

Hermiona se vzchopí a řekne, „Myslíš si, že mě máš přečtenou, co? Nerada ti tu tvou představu ničím, ale na mě je toho o tolik víc než jenom tohle. To, co hledám, není jen to, co si myslíš a ty nejsi to, co bych nazvala materiálem pro přítele.“ Změří si ho pohledem a myslí si, že tady není žádná šance pro vztah. Příliš do ní vidí a děvče potřebuje svá tajemství. Na druhou stranu vypadá jako perfektní hračka, taková, která by definitivně vzbudila Ronovu žárlivost.

Přiblíží se k ní a zašeptá jí do ucha, „Kdo říkal cokoli o „příteli“?“ Políbí ji za uchem a na krku a ona začne příst.

„Ale, opravdu? Tak tohle chceš? Nebudeme se vázat? Budeme si užívat jen vzájemné společnosti?“ Snaží se udržet si morální převahu, ale jeho jemné polibky boří její obranu. Už je to tak dlouho, kdy ji někdo pořádně políbil.

Zastaví se, podívá se jí do očí a se šibalským úsměvem řekne, „Pokud je to to, co chceš ty.“

Hermiona o tom přemýšlí a s ďábelským výrazem v očích řekne, „Proč ne?“

Cormac to bere jako pobídnutí a vleze si na ni. Ona se nebrání a opře se zády o pohovku. Jejich ústa se setkají, rozdělí a jazyky se mezi nimi prosmýknou. Jejím tělem projede elektřina. Jeho rty jsou jemné a pálení způsobené alkoholem ten efekt jen umocňuje. Má své nedostatky, ale líbání mezi ně nepatří.

Poháněni žárlivostí, napětím, vzrušením z tajné schůzky a pubertálními hormony přešli od jemného a něžného líbání k agresivním a hlubokým polibkům a okusování, až se dostali k osahávání přes oblečení. Hermiona nakonec Cormaka přeruší dřív, než zajde příliš daleko – jsou přeci jen ve společenské místnosti. Pak ho odstrčí a řekne: „To byla zábava. Někdy si to zopakujeme.“

Cormac ji popadne za zápěstí, když se snaží odejít a přitáhne si ji na klín. Její záda se tisknou k jeho hrudi a on ovine svou paži kolem jejího pasu. Pak pohřbí svou tvář do jejích vlasů a hledá její ucho, aby mohl zašeptat, „Kdy?“ A pokračuje v líbání jejího krku.

„Zítra po večeři mám prefektskou obchůzku.“ V hlavě se jí začne tvořit plán. „Sejdeme se na sedmém patře u té velké tapisérie.“

„Budu tam.“ Ještě jednou ji energicky políbí, než jí dá volnost.

Usměje se na něj a řekne, „Dobrou noc, Cormaku.“

Druhý den po večeři se Hermiona rozloučí s Harrym. S Ronem pořád ještě nemluví. Když vychází z velké síně, velmi diskrétně přejede prsty Cormakovi přes ramena, aby mu dala vědět, že by ji měl následovat.

Zvládne si zachovat bezpečnou vzdálenost. Ona se občas zastaví, aby si promluvila s různými lidmi na chodbách, zatímco on kráčí kupředu; vypadá to, že v podobných věcech není nováček.

Když se Hermiona přiblíží k tapisérii, přijde k ní Draco Malfoy. S pohrdavým úšklebkem ve tváři k ní skrze zatnuté zuby procedí, „Grangerová, tady dnes večer patroluju já.“

„Malfoyi, uklidni se. Jen procházím.“ Zalže mu. Komnata nejvyšší potřeby by byla perfektní, pomyslí si a pokračuje v cestě, ví, že tam je i pár prázdných učeben, které by mohly stačit.

Draco ji sleduje, když kolem něj prochází a jeho zamračená tvář se projasní. Je fascinovaný jejími kudrnami a způsobem, jakým poskakují při chůzi. Nemá na sobě svůj hábit a on tak může vidět, jak se jí sukně otírá o stehna. Zbav se těch myšlenek! Připomíná si, že ona je nepřípustná a že má navíc teď práci. Projde kolem zdi, jednou, podruhé, a – Kdo to tam přichází chodbou?

Jeho oči sledují McLaggena, který jde stejným směrem jako Grangerová. Cormac otočí hlavu a podívá se na Draca, když kolem něj prochází a zvedne obočí s nezbedným úsměvem. Draco si pomyslí. Může ji sledovat? Ne. Ti dva spolu? Nikdy. On je idiot. Draco prochází potřetí a objeví se dveře. Rozhlédne se, aby se ujistil, že nikdo není kolem a vejde dovnitř.

 

Po týdnech tajného muchlování v rozích a prázdných učebnách se dostávají do bodu, kdy by si chtěli užít nějakou více stimulující… konverzaci, která by vyžadovala soukromí. Hermiona sledovala Dracovy zvyky po večeři, vyžadoval pro patrolování vždy sedmé patro v tom stejném čase. Myslí si, že by možná měli zkusit jinou část dne; aby se vyhnuli Malfoyovi a konečně se dostali do komnaty. Naštěstí s Cormakem mají oba volno mezi hodinami ve stejný čas.

Když se setkají blízko vchodu, Draco není v dohledu. Ona přejde třikrát okolo a když se dveře otevřou, vrhne na Cormaka přidrzlý úsměv. Bere ho za ruku a vede ho dovnitř.

 

Draco vyskočí, když uslyší otevírání dveří. Nevěděl, že se někdo může dostat do komnaty nejvyšší potřeby, když ji využívá někdo jiný. Legenda praví, že by ta druhá osoba musela mít podobný záměr.

Hermiona je zklamaná, že komnata se nepřizpůsobila jejím potřebám. Byla plná staletí starého odpadu. No, je to kouzelná místnost. Musí tu být důvod, proč je pustila dovnitř, když je v tomhle stavu. Najednou se před ní objeví pohodlná pohovka. Magie může být tak nepředvídatelná a tajemná.

Draco slyší pohyby. Schová se za rozplývavou skříň a snaží se získat lepší výhled na místnost. Rozhlédne se kolem po zdroji hluku a nemůže uvěřit svým očím – je to Grangerová s McLaggenem.

„Konečně sami,“ řekne Cormac Hermioně. Užíval si jejich tajného vztahu, ale ještě víc je nadšený tím, že spolu půjdou oficiálně jako pár na Křiklanův večírek.

Hermiona se usměje, „Já vím. Pojď sem.“ Přitáhne si Cormaka za kravatu a sundá mu ji. Trochu zápasí s jeho svetrem a pomalu rozepíná knoflíky na jeho košili.

 

Dracovy oči jsou k nim přilepené a těžce polyká, když vidí ten svůdný výraz na její tváři. Nikdy ji takhle neviděl. Je to tak sexy. Pozoruje ji, jak si svléká svetr a kravatu a začíná si rozepínat knoflíky. Draco ztěžka oddechuje očekáváním. Jak vypadá pod všemi těmi vrstvami? Cormac jí netrpělivě roztrhne košili a knoflíky se rozletí všude kolem, jeden z nich se rozletí a uhodí Draca do čela. Bez přemýšlení ho zvedne a dá si ho do kapsy.

 

„To si pak opravíš,“ pokárá ho Hermiona koketně.

„Proč bych měl? Myslím, že celá škola by měla být obdařena pohledem na tyhle kozičky,“ směje se, když vsune svou ruku pod její košili.

„Merline,“ zašeptá si Draco pod vousy. Vidí její hladké, ploché břicho a pěkná prsa zahalená v krajkové, tělově zbarvené podprsence a jeho mysl začne uhánět. Co se to děje, proč nejsem schopný se přestat dívat? Moment, McLaggen musí být tajemství Grangerové a chce, aby zůstalo utajené. Proto se mohli dostat do komnaty ukrytých věcí.

Draco se dívá, jak se Hermiona směje, když na sebe přitahuje Cormaka. Jejich sledování v něm vzbuzuje něco jako – žárlivost.

Co je tak skvělého na McLaggenovi? Proč zrovna on musí být její špinavé tajemství? Není nic, co McLaggen má a já ne. Já bych mohl být její tajemství a byl bych mnohem lepší než on. Malfoyi, ty idiote, přestaň na ně zírat. Jsi v téhle místnosti, abys dokončil úkol, nebo ty a pravděpodobně i tvoje matka budete zavražděni. Zapomněl jsi na to? Ale podívej se na její pokožku, klenbu jejích zad a ty výrazy, které se jí mění ve tváři! Ne! Je to mudlovská šmejdka. Není tě hodna. A ty ses k ní posledních pět let choval tak ohavně, vážně si myslíš, že by si o tobě mohla někdy myslet něco jiného, než že jsi úplný debil?

Hlasy v Dracově hlavě spolu bojují, ale jeho oči jsou zaneprázdněné sledováním představení před ním. Cítí, že mu kalhoty začínají být těsnější každou chvílí, kterou se dívá. Cormac pak pohřbí svou hlavu pod její sukní a zuby jí svléká kalhotky. Jsou z té stejné krajky tělové barvy jako její podprsenka. Poté jí sukni vyhrne. Vidět ji úplně nahou už je na Draca příliš. Narazí do jedné vysoké hromady schovaných věcí a ten zvuk zalarmuje Hermionu s Cormakem a upozorní je na Dracovu přítomnost.

Hermiona se snaží zakrýt a vykřikne, „Malfoyi!“

Cormac na něj vyšle omračující kouzlo a on vyletí dozadu, přičemž se praští hlavou o skříňku.

„Cormaku! Co to vyvádíš? Vždyť jsi napadl prefekta! Mohl by mít otřes mozku.“ Hermiona vstává, zapomíná, že její košile je doširoka otevřená a běží k Dracovi, aby se ujistila, že je v pořádku. Sedne si k němu a něžně si položí jeho hlavu do klína. Nikdy neviděla, že by vypadal tak bezmocný a obává se, že by mohl být vážně zraněný. Cormac střílel naslepo. Když je Dracova tvář uvolněná a neušklíbá se, je docela pohledný. Projede prsty skrz jeho hedvábné vlasy, najde bouli a jemně ho pohladí po tváři, aby ho vzbudila. „Draco. Draco. Jsi v pořádku?“

Jeho oči se otvírají a on nad sebou uvidí Hermionu Grangerovou, jak se nad ním sklání s ňadry hned u jeho tváře a není si tak docela jistý, co se to vlastně děje. Hermiona si úlevně povzdechne, když nabývá vědomí.

„Grangerová?“ Musí se mu to zdát, a tak natáhne svou ruku k její tváři a pohladí ji až k bradě, krku, rýze mezi ňadry a pupku a pak svou dlaň ploše položí na její břicho. Hermionu jeho pohyb rozhodí; začervená se a na pokožce jí vyskočí husí kůže. Mezi tím, co se děje v její hlavě a reakcí jejího těla, si není jistá, co by měla udělat nebo říct.

„Draco. Praštil ses do hlavy. Co jsi viděl? Na co si vzpomínáš?“

„Tebe. Tvoje nohy. Tvoje krásná prsa,“ chaoticky ji osahává, což ji šokuje, „Tvoje hezké prádlo. Jsi tak sexy. Není pravda, že bych tě nenáviděl. Nenávidíš ty mě? Proč sis vybrala jeho? Jsem mnohem chytřejší a lepší než on.“ Draco k ní pak otočí svou hlavu a začne jí líbat na bříško.

Hermiona zalapá po dechu a všimne si, že Cormac zuří žárlivostí.

„Očividně se strašně praštil do hlavy, ale něco z toho, co viděl, si pamatuje. Nechci, abys měl problémy kvůli tomu, že jsi ho napadl a kdo ví, co by komu řekl, takže mu vymažu paměť.“ Část z ní by nejradši na tohle podivné setkání zapomněla taky. Dracovo chování ji neodpuzuje natolik, aby ho odstrčila ze svého klína. Naopak to spíš vypadá, že se jí to líbí – což je velký problém. Ještě nikdy nebyla tak blízko něj a cítí jeho vodu po holení, která je docela opojná. „Cormaku, můžeš mi, prosím, přinést mou hůlku?“

Cormac dopáleně odbíhá. Plánoval se dnes s Grangerovou posunout na další metu a ona teď pečuje o Malfoye.

Draco se pomalu vzpamatovává a začíná si uvědomovat, co se děje, ale dál předstírá, že je otřesený. Dotkne se její nohy a zjistí, že se jí kalhotky přilepily statickou elektřinou k vlněným podkolenkám a strčí si je do kapsy. Co z toho ještě dokáže vytřískat, dokud si Grangerová myslí, že je to kvůli otřesu mozku? Zkusí zasunout svou ruku pod její sukni, ale ona ho odstrčí. Dobře, možná ne až tak moc. Voní po květinách a zelených jablkách. Jako by na venkově četla v létě knihu pod stromem. Jak může vonět pocitem? Proč ji nemůžu mít? Proč si nedovolím se o ni ucházet?

Cormac podává Hermioně hůlku, „Díky, Cormaku. Až to dokončím, musíme ho vzít k madam Pomfreyové.“

„Nemůžeme ho prostě nechat ležet na chodbě a počkat, až ho objeví jeden z jeho kamarádíčků? A my můžeme pokračovat tam, kde jsme přestali.“ Hermiona o tom přemýšlí, ale je jí jasné, že by to nebylo správné.

„Ne. On potřebuje lékařskou péči, a to hned.“ Položí Dracovu hlavu zpátky na podlahu a ten nespokojeně zasténá. Hermiona si upraví košili, ale některé knoflíky chybí. Pak přivolá zbytek jejich oblečení a přejde ke Cormakovi. „Poslyš, když stráví noc na ošetřovně, tady bude volno. Můžeme to zkusit znovu.“ Úsměv se mu rozlije po tváři a políbí ji. Když Hermiona probírá své věci, nemůže najít kalhotky.

Oblékání jim netrvá dlouho a Draco už je téměř úplně při vědomí. Hermiona k němu přejde a řekne, „Je mi to líto, Draco.“

Draco nechce na nic z toho zapomenout, i když to má trochu rozmazané. Hermiona ho chytne. On se jí dotkne. „Počkej! Ne. Nedělej to.“

Zapomeň.“

 

Draco se probudí na ošetřovně s pocitem nejhorší kocoviny svého života. Jak se sem dostal? Co se stalo? Proč má na zátylku bouli? Poslední věc, kterou si pamatuje, je to, jak se v komnatě nejvyšší potřeby snažil spravit rozplývavou skříň.

Madam Pomfreyová mu přinese večeři, protože většinu dne prospal. Když mu podá pár lektvarů včetně projasňovacího, vydá se zpátky do sedmého patra, jestli si na něco nevzpomene. Když prohledává své kapsy, najde knoflík a krajkové kalhotky. Tak teď je tedy zmatený. Nevědomky si hraje s látkou ve své kapse, když narazí do Hermiony. Ani jeden nevěnoval pozornost tomu, kam jde. On nic neřekne, ale zarazí ho její provinilý výraz. Všimne si, že jí chybí knoflík na košili a nemá uvázanou nebelvírskou kravatu. Nemůže si pomoci, aby pohledem nesjel po její košili a zahlédne, jak jí vykukuje podprsenka – ze stejného materiálu, jako jsou kalhotky v jeho kapse.

„Omlouvám se, Draco. Hned tě nechám projít. Slyšela jsem, že jsi byl na ošetřovně. Jsi v pořádku?“ Hermiona zní, jako by si dělala starosti, což Dracovi připadá divné.

„Je mi fajn. Jen se cítím trochu nesvůj.“ Draco ji sleduje a snaží se přečíst její výraz. Proč vypadá tak provinile? Mohli jsme spolu…? To by bylo moc skvělé na to, aby to byla pravda.

„To je mi líto. Tak já už jdu.“ Cítí, jak jí rudnou tváře a rychle odchází, aby si toho nevšiml.

Draco to přejde a netlačí na ni otázkami. Opatrně vytáhne kalhotky z kapsy. Téměř okamžitě mu je někdo vezme z ruky. „Hej!“ vykřikne.

Cormac má na tváři uspokojený výraz a krajku majetnicky pohladí. „Promiň, Malfoyi, ale vypadá to, že tohle jsi ukradl mojí holce.“

„Cože prosím? Tvoje holka?“ Dva mladí muži stojí proti sobě tváří v tvář jako dva kohouti. Cormac se dívá na Malfoye a vidí v něm hrozbu. Jejich rodiny se nepohybují zrovna ve stejných kruzích, ale všichni bohatí a vlivní čistokrevní se znají. Mají společného víc, než by si přiznali – jsou atraktivní, sebevědomí, vědí, jak hrát hru života a očividně pokukují po stejné dívce. Cormac plánoval zachovat Hermionino tajemství, ale vynutil si, že Malfoyovi to řekne. Jeho majetnická přirozenost je silnější než on. Je to řeč rozmazlených dětí – nemůžeš mít to, co je moje.

„Ona o tom ještě neví, ale bude moje holka. Teď si jen dopřáváme trochu zábavy, ale ten zbytek přijde taky.“

„O kom to mluvíme a jak přesně se její spodní prádlo dostalo do mého vlastnictví?“

„Hermiona ti vymazala paměť, protože jsi nás nachytal v komnatě nejvyšší potřeby. Snažila se mě ochránit, abych se nedostal do problémů.“ Cormac si užívá hloupý výraz na Dracově tváři. „No, zrovna jsem se s ní chtěl posunout někam dál, jestli chápeš, co tím myslím, když jsme zjistili, co jsi za perverzáka – špehoval jsi nás. Divím se, že jsme tě nepřistihli, jak onanuješ. Nebyl jsem moc nadšený z toho přerušení, takže jsem tě pěkně omráčil. Ale praštil ses, ona si to dávala za vinu a začala o tebe pečovat.“

„Proč si myslíš, že teď, když jsi mi to řekl, ti nedám trest a neodečtu body tvé koleji?“

„To neuděláš.“

„Proč bych neměl?“

„Protože, než jsi úplně nabyl vědomí, jsi prakticky přiznal, že se ti líbí a osahával jsi ji.“ Cormac si užívá to, že mu to může vmést do tváře, zvláště když vidí, jak se Malfoy snaží netvářit zahanbeně. „Nechala tě, asi protože s tebou soucítila a myslela si, že to tvoje mumlání jsou jen nesmysly způsobené tou ránou do hlavy.“

„Cože prosím?“ Draco se to snaží zahrát do autu jako naprosto absurdní. Osahával jsem Grangerovou a nepamatuju si to?!? Musím ty vzpomínky získat zpět, zatraceně. „Nenahlásím tebe ani Grangerovou. Ale nepoužívejte komnatu nejvyšší potřeby. Pracuju tam na jednom projektu a nechci, abyste mě vyrušovali.“

„Bez problému. Stejně bych preferoval, kdybychom příště žádné obecenstvo neměli.“ Zatočí kalhotkami kolem prstu a pak si je strčí do kapsy.

Draco vstoupí do komnaty a zamíří ke skříni. Sedne si na podlahu, složí si hlavu do dlaní a přemýšlí, tohle musí být nejhorší den mého života. Proč se mi nic nedaří? Dveře se opět otevřou a on vzhlédne. Je to Grangerová. Po něčem se rozhlíží, dokud nezpozoruje kravatu. Při jejím zvedání si všimne Malfoye sedícího na zemi a přejde k němu.

„Cormac mi právě řekl, že ti to všechno vyklopil. Idiot. Proč jsem se vůbec obtěžovala s mazáním tvé paměti?“

„Grangerová. Jsem rozzlobený. Měl bych tě nahlásit. Ale. Proč jsi vlastně přistoupila k tak drastickému opatření? Byla to jen malá muchlovačka a velká osahávačka, nic, co bych předtím neviděl.“

„No, jestli jsi to předtím viděl, tak proč jsi mě a Cormaka šmíroval? Mohl jsi nás přerušit předtím, než jsem byla polonahá.“ Nemůže tak narychlo přijít s nějakou pádnou odpovědí, zvláště, když mu ta vzpomínka chybí. Zatlačí na něj trochu víc a namíří svou hůlku na jeho ohryzek, což ho trochu rajcuje. „Viděla jsem, jak jsi byl vzrušený. Vsadím se, že jsi nás chtěl sledovat až do konce a u toho se postarat i sám o sebe.“

„Sklapni, Grangerová a prostě mi tu vzpomínku vrať.“

„Fajn. Když už stejně víš většinu toho, co se stalo, mohla bych.“

Jeho srdce se roztluče, když se přisune blíž k němu a pomyslí na to, co ta vzpomínka mohla obsahovat. Zvedne hůlku a zamumlá zaříkadlo, ale nefunguje to. „Grangerová. Nic se nestalo.“

„Sakra. Zkusím to znovu.“ A opět bez výsledku.

„No, vypadá to, že jsme našli kouzlo, které Hermioně Grangerové nejde. Můžu použít nitrozpyt. Ještě v tom sice nejsem až tak úplně skvělý, ale nemusíš se bát, že bych nějak slídil.“

„Proč bych ti měla věřit?“

„Jaké jsou tvé další možnosti? Buď se mnou můžeš sdílet tu vzpomínku nebo můžeme jít za nějakým učitelem, ten ti pomůže mi ji vrátit a perfektní prefektka Grangerová se může zabývat následky.“

Pečlivě o tom přemýšlí a přijde na to, že nemá moc na výběr. „Nasdílím ti tu vzpomínku, ale nehrab se mi v hlavě moc hluboko. Neměla bych ti věřit, ale udělám čestnou věc, abych napravila svou chybu.“

Ona je vždycky tak povýšená, pomyslí si Draco. Přiblíží své čelo k jejímu a zamumlá zaklínadlo. Vzpomínky na dřívější události toho dne mu začnou protékat myslí, ale nejen to, stejně tak i její emoce a reakce. Bála se o něj a běžela se hned ujistit, že se mu nic nestalo. Byla k němu něžná a jeho doteky ji rozechvívaly. Zastavil přijímání jejích vzpomínek, protože mu připadalo, že už ví dost. V tom se mu ještě jedna její myšlenka promítla do hlavy. Byli to oni dva. Teď a tady. A ona toužila být políbena. Spustí svou hůlku, otevře oči a svým pohledem vyhledá její. Vypadá znepokojeně, protože ví, že jí ta myšlenka vyklouzla. On se usměje a řekne, „Ta poslední část může být naše malé tajemství.“ Přitiskne své rty na její a vychutnává si to. Tento okamžik si představoval snad milionkrát. Líbají se, jako by se zastavil čas. Je to zakázané. Vezme ji do náručí, aby ucítil dotyk jejího těla proti svému. Její měkké, poddajné rty jsou vítané rozptýlení. Všechna ta nenávist, strach a napětí se rozpouští, když se jeden druhému odevzdává. Ona ale tiše zanaříká a on ucítí její slané slzy.

„Ne, to nemůžeme, je to špatné.“ Hermiona se odtáhne a snaží se znovunabýt svou rozvahu. Draco se obává toho, co se stane teď. Ona od něj odvrátí tvář a v duchu přemítá, Mám přeci ráda Rona, i když chodí s někým jiným. S Cormakem je to jen fyzický vztah, ale vím, že on chce něco víc, a to mu dát nemůžu. A Draco by to se mnou měl jako já teď s Cormakem. Byla bych jen jeho tajemství.

„Ty a já? To je směšné. Jako kdyby jeden polibek mohl vymazat všechno, cos mi kdy provedl. Ne. Byl to omyl. My oba to víme. Draco, prosím, chci, abys mi vymazal paměť od toho momentu, kdy jsem s tebou sdílela tu vzpomínku.“

„Nemusím ti přece mazat paměť. Můžeme prostě pokračovat, jako by se to nikdy nestalo.“ Nechce, aby na to zapomněla. Když si bude ten moment pamatovat, mohlo by se to stát znovu. Možná ne hned, možná ne letos, nebo v příštích dvaceti letech. Jednou.

„Prosím, nechci si to pamatovat a nemůžu to udělat sama, a vím, že ty jsi jediný můj spolužák, který je schopný to provést pořádně.“

„Prosím tě, Grangerová. Každý na škole už se líbal s někým, s kým by se líbat neměl. To není žádná velká věc. Bylo to fakt tak hrozné?“ Ví, že to nemá co dělat s jeho uměním líbat, ale chce to slyšet od ní.

„Samozřejmě že to nebylo špatné. To je ten problém.“

„Co myslíš tím, ‘To je ten problém.’?“

„Bože, ty opravdu chceš, abych to řekla. Malfoyi, jsi naprostý debil a choval ses příšerně ke mně i mým kamarádům skoro celou dobu, co chodíme do školy. Ten polibek-“ Odmlčí se, protože cítí, jak jí srdce bije jako o závod. „Ten polibek by všechno změnil. Změnil by to, co k sobě cítíme. Změnil by naše přátele a spojenectví. Nikdy bychom se už na sebe nemohli podívat, aniž bychom si na něj vzpomněli. Opravdu chceš změnit všechno, čemu věříš a všechno, co jsi, kvůli jednomu polibku?“

Její slova k němu promlouvají. Má pravdu. Nejsou jen tak nějaký kluk a holka, kteří se líbali s někým nevhodným. Jsou dva hráči na opačných stranách války. Ne, nebyl připravený změnit celý svůj život nebo své přesvědčení; dokonce se obával toho, co by se stalo, kdyby to jen zkusil.

„Udělám to,“ vlažně souhlasí a setře jí ze tváře pár zbývajících slz. Draco namíří svou hůlku a velmi opatrně myslí na to, co jí chce vymazat z paměti. Nechá zmizet vzpomínku na polibek, pláč a rozhovor, ale nechává její touhu ho políbit.

Jako by se nic nestalo, vzhlédne a řekne, „Díky za sdílení tvé vzpomínky. Nezapomeň na svou kravatu.“

„Děkuji a není zač. Znovu se omlouvám za to, že jsem ti vymazala paměť.“ Otočí se k odchodu a na vlhkých tvářích cítí slzy, které Draco nezvládl setřít. V jejím srdci je smutek a touha, které tak úplně nerozumí. Zdůvodní si to tak, že je to pravděpodobně tíha na srdci i v mysli kvůli Cormakovi a rozhodne se jejich rádoby vztah ukončit hned po Křiklanově vánoční párty.

Když ji sleduje odcházet, je mu úzko. Myslel si, že k ní cítí jen povrchní přitažlivost. Prožití jejích emocí, potom to odmítnutí, přidalo další vrstvu do jeho už tak komplikovaného života. Řekla, že mu nemůže odpustit. A to, co hodlal udělat, mu neodpustí nikdy. Opře si čelo o skříň, kterou má za úkol opravit a vyšle všechny své emoce ze svého nitra skrz paži a svou hůlku. Říká se, že láska je nejmocnější forma magie. Podívejme se, jak mocná je neopětovaná láska.

 

Příště nás čeká:

Vrátíme se na zásnubní párty. 

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 05.09. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: petra00619 - 13.11. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Archivované komentáre


Re: Kapitola 2: Šmírák Od: zuzule - 30.11. 2021
Tak to bylo super! Dekuju!

Re: Kapitola 2: Šmírák Od: lenus - 28.11. 2021
To bolo veľmi zaujímavé, napínavé, verila som každému slovu, že takto to naozaj mohlo byt :) doteraz som cormaca brala ako ulisneho zbohatlíka… ale pozrime sa na to s druhej strany… Ved draco je yo iste ibaže v zelenom :) ale aj tak yo bolo viac vzruso s dracom… diky! :)
Re: Kapitola 2: Šmírák Od: Octavie - 29.11. 2021
Přesně, jsou si podobní víc, než by se nám možná líbilo:-). Děkuji za komentář!

Re: Kapitola 2: Šmírák Od: mmufinka - 27.11. 2021
Tak toto bola šmakovička, dakujem za nuu.. Neskutocne som sa nasmiala.. Presne vidim Dracov vyraz v Komnate.. A potom tie cachre-machre s pamatami.. Bavim sa, dakujem.. Ako sa toto previaze so sucasnostou, tesim sa.. Podme dalej.. ????
Re: Kapitola 2: Šmírák Od: Octavie - 29.11. 2021
Děkuji za komentář, snad se ti bude líbit i pokračování povídky:-).

Re: Kapitola 2: Šmírák Od: Fluoris - 27.11. 2021
Vynikajúce, vynikajúca dynamika, vynikajúci dej, zvlášť táto kapitola bola bohatá na udalosti, ako bol Hermionin nezáväzný sex s Cormacom, Dracov voyerizmus, vzájomná príťažlivosť medzi Hermionou a Dracom a ich myšlienky a pocity jeden k druhému, ktoré sa úplne vymykajú tomu, čo vieme z kníh. Trochu som sa obávala, že táto kapitola bude o tom, ako sa nenávidia a ako sa opäť dourážajú, takže sa mi veľmi páčilo, že to bolo o ich vzájomnej príťažlivosti už na škole. Dúfam, že nás čaká ešte viac takýchto návratov do minulosti, do školských čias, pretože mi celkom chýba, že tu už nikto veľmi neprekladá poviedky zo školských čias (asi sa do toho budem musieť pustiť raz sama :D ). Ďakujem za preklad.
Re: Kapitola 2: Šmírák Od: Octavie - 29.11. 2021
Děkuji, jsem ráda, že se ti to líbilo. Pár návratů do minulosti nás ještě čeká, i když v příštích kapitolách to nebude do školních let. Co se týče tvého plánu na překlad- vynikající nápad:-D.

Re: Kapitola 2: Šmírák Od: sisi - 26.11. 2021
Nějak mám pocit, že emancipace je sprosté slovo v kouzelnické komunitě. Cormac si tak nějak přivlastnil Hermionu, že bude jeho holka, ne že by ji chránil jako rytíř vždy a všude, ale jen pokoutně po chvilkách jí podává důkazy svých úmyslů. Draco mu to chce - nechce vyvracet, protože má stejné choutky, pohnutky, výchovu, názory, a pod. a nakonec to vypadá, že Hermiona do toho nemá co mluvit. Kurňa, Hermiono, nenech se vmanipulovat do téhle frašky mocných. seš roba s rozumem na správném místě a ani sklenička chlapského pití ti nebude diktovat, abys dělala něco, co nechceš. Ni? Děkuji za překlad, udělal mi radost, bo začalo sněžit a nemusím se bát číst u kamen.
Re: Kapitola 2: Šmírák Od: Octavie - 26.11. 2021
Kouzelnický svět není zrovna to nejvíc politicky korektní místo, co by na to někteří aktivisti řekli? A že vlastně řekli.. :-D Hermiona pak dospěla do ministryně kouzel, takže se snad pochlapi. Děkuji za komentář, sníh mě po ránu taky potěšil :-).

Re: Kapitola 2: Šmírák Od: Jimmi - 26.11. 2021
Skvelá kapitola. A samozrejme preklad. Jediná "výtka" snáď autorke - to ako vážne len tak brnkačka pamäťové kúzla? Tak ale zase, je to rozprávka a keď si to takto predstavuje, je to jej vec. Len ma to prekvapilo. Asi som príliš ovplyvnená inými FF. Ešte raz ďakujem za preklad,
Re: Kapitola 2: Šmírák Od: Octavie - 26.11. 2021
Doufejme, že něco takového svedou jen ti nejlepší studenti na škole:-). Díky, Jimmi :-).

Prehľad článkov k tejto téme:

SaintDionysus: ( Octavie )11.11. 2022Epilog: Až do konce
SaintDionysus: ( Octavie )04.11. 202229. And I Love Her
SaintDionysus: ( Octavie )28.10. 2022Kapitola 28: Taková je doba
SaintDionysus: ( Octavie )21.10. 2022Kapitola 27: Na mém místě
SaintDionysus: ( Octavie )16.10. 2022Kapitola 26: Politika část 2
SaintDionysus: ( Octavie )09.10. 2022Kapitola 25: Politika
SaintDionysus: ( Octavie )16.09. 2022Kapitola 24: Zaklela jsem tě
SaintDionysus: ( Octavie )19.08. 2022Kapitola 23: Neohlížej se v hněvu
SaintDionysus: ( Octavie )12.08. 2022Kapitola 22: Věřící
SaintDionysus: ( Octavie )05.08. 2022Kapitola21: Nezastavitelná
SaintDionysus: ( Octavie )29.07. 2022Kapitola 20: Trable
SaintDionysus: ( Octavie )17.07. 2022Kapitola 19: Nepanikař
SaintDionysus: ( Octavie )01.07. 2022Kapitola18: Z obou stran
SaintDionysus: ( Octavie )27.06. 2022Kapitola 17: Kouzlo dvaceti čtyř karátů
SaintDionysus: ( Octavie )03.06. 2022Kapitola 16: Svět vcelku
SaintDionysus: ( Octavie )20.05. 2022Kapitola 15: Kouř a zrcadla
SaintDionysus: ( Octavie )06.05. 2022Kapitola14: Povídá se
SaintDionysus: ( Octavie )15.04. 2022Kapitola 13: Je to láska
SaintDionysus: ( Octavie )01.04. 2022Kapitola 12: Přecházení
SaintDionysus: ( Octavie )18.03. 2022Kapitola 11: Čím více mě ignoruješ, tím blíž se dostávám
SaintDionysus: ( Octavie )04.03. 2022Kapitola 10: Vše, co můžeš očekávat
SaintDionysus: ( Jimmi )18.02. 2022Kapitola 9 – Společné kroky
SaintDionysus: ( Octavie )11.02. 2022Kapitola 8: Zavíračka
SaintDionysus: ( Octavie )04.02. 2022Kapitola 7 – Nedělní ráno
SaintDionysus: ( Octavie )28.01. 2022Kapitola 6: Vyčkávací hra
SaintDionysus: ( Octavie )21.01. 2022Kapitola 5: Prosím, prosím, prosím, nech mě dostat to, co chci
SaintDionysus: ( Octavie )14.01. 2022Kapitola 4: Vzdušné zámky
SaintDionysus: ( Octavie )07.01. 2022Kapitola 3: Touha
SaintDionysus: ( Octavie )26.11. 2021Kapitola 2: Šmírák
SaintDionysus: ( Octavie )16.11. 2021Kapitola 1: Má oblíbená vybledlá fantazie
. Úvod k poviedkam: ( Octavie )12.11. 2021Úvod k poviedke