Preklady fanfiction Harryho Pottera

11. kapitola Avada Kedavra

 

V minutě, kdy Harry zavřel dveře od ředitelny, málem nahlas zasténal. To by bylo k dramatickému odchodu! Neměl by se pohybovat po chodbách sám a rozhodně se nemohl zeptat Remuse, aby jej doprovodil. Každý věděl, že Lucius Malfoy je dnes v Bradavicích. Pro Remuse Lupina by nemělo být příliš velkým rizikem, být na hradě viděn v ten samý den, ale pokud šlo o Remusův život, Harry nehodlal nic riskovat.

Když už mluvíme o riskování... to by Snapeovi ukázalo, kdyby ignoroval jeho hloupé pravidlo ohledně nechození po chodbách o samotě! Nebylo ho třeba; Harry se o sebe uměl postarat sám.

Odhodlaně přikývl a vydal se k točitému schodišti. .

Byl asi krok od něj, když jej zastavila další myšlenka.

K poražení Pána zla je zapotřebí mazanosti, něčeho, co by si už dávno ovládl, kdybys vyrůstal v mé koleji...

Harry se zastavil a zaskřípal zuby. Proklatě a k čertu. Snape měl pravdu a on to věděl. Prozíravost ohledně nechození o samotě nesloužila k jeho ochraně; byla součástí plánu. Dobrého plánu, se kterým souhlasil.

A skutečnost, že ten plán byl mimořádně otravný, na tom nic nemění. Být naštvaný na svého otce není důvodem ho zhatit.

Nezbylo mu než se otočit a zamířit zpět, odkud právě přišel. Rozhodl se tentokrát neklepat, vrazil do dveří a vkráčel přímo dovnitř.

"Harry?" Remus byl zabořený v křesle a zdálo se, že si drží hlavu v dlaních.

"Nevšímej si mě," procedil Harry skrze zuby. "Jen procházím."

"Počkej." Remus vyskočil. "Myslím, že nerozumíš-"

"Oh, já tomu rozumím." Harryho nosní dírky se rozšířily. "Už jsem se někdy zmínil, že Snape dokáže být trošku panovačný? Nemůžu ani jít sám domů bez porušení jednoho z jeho pravidel, takže jsem přišel použít krb."

"Víš, proč byla ta opatření zavedena-"

"I tak, je mi z nich na nic." Když se Harry natahoval pro letaxový prášek, viděl, že se mu vlastní ruka třese. "Je zázrak, že Snape souhlasil s tím, abych mohl hrát famfrpál. Ale na druhou stranu, zatím nebyly žádné zápasy. Až budou, tak asi bude chtít, aby mě srazil potlouk, jen abychom se drželi krytí.”

"Och, Harry."

"Jen nezněj tak zděšeně," Harry zvedl bradu, uvědomoval si, že napodobuje Dracovu obvyklou nafoukanost. Ačkoli, teď mu to bylo jedno. "Jsem si jistý, že na mysli má jen mé nejlepší zájmy!"

Remus chňapnul po Harryho zápěstí. "Ale to má! Co jiného by znamenalo, že mne požádal, abych si s tebou promluvil? Nemyslím si, že víš, kolik hrdosti Severuse stálo, aby mi přiznal, že potřebuje pomoc se svým synem."

Harry vytrhl své zápěstí z Remusova sevření. "Jsem si jistý, že hodně. Ale ne tolik, jak si myslíš, Remusi. Snape řekl už před celým tímhle... nedorozuměním, že tě nesoudil správně. Cokoli jsi udělal té noci, kdy ministerstvo bylo zničeno... no, pozvedlo tě to o několik stupínků výš v jeho mínění, a to i přesto, že byl dneska zatraceně nepříjemný." Harry přimhouřil oči. "Co jsi vlastně udělal?"

"Nic, co by stálo za zopakování," řekl Remus s napjatým výrazem. "Harry... nebuď příliš tvrdý k svému otci. Má na mysli jen tvé nejlepší zájmy."

Harry si povzdechl. "Já jen... nemůžu uvěřit, že by Severus mohl být tak... tak zatraceně hloupý. To se mu nepodobá."

"Není zvyklý být otcem. Nevyhne se chybám."

"Tohle byla ale sakra chyba!"

"Ale tys k ní přispěl. Severus nemusel uchopit hůlku za špatný konec, kdybys byl ochotný s ním mluvit, když se zeptal."

"Byl jsem ochotný s ním o tom mluvit," řekl Harry. "Prostě jsem jen netušil, že jde o tohle!"

"Mohl ses to dozvědět, kdybys v tom hovoru neodmítl pokračovat."

Harry si povzdechl. "Svěřuje se ti se vším, že?"

"Ne, obvykle, ne. Samozřejmě, že ne. Ale tohle... Harry, tvůj otec se o tebe opravdu bál."

Jo, bál se, že bych mohl být jako ty, pomyslel si Harry. Část z něj věděla, že je nespravedlivý; přeci jen, Snape dal jasně najevo, že by chtěl, aby Harry začal s někým chodit. A když věřil, že je Harry gay, tak to muselo znamenat, že chtěl Harryho povzbudit k chození s nějakým klukem.

Ačkoli fakt, že se o tom mezi tolika slovy ani jednou přímo nezmínil? To mohlo znamenat pouze jednu věc: Někde uvnitř Snape opravdu nesnášel tu myšlenku, přestože byl ochotný ji tolerovat.

"Rád jsem tě viděl, Remusi," řekl Harry a zkoušel tentokrát rozhovor ukončit o něco přátelštěji. "Dávej na sebe pozor, jo? Když jsem slyšel, že se Dracova máma vzdálila na kontinent, myslel jsem si, že to pro tebe bude dobré. Když není na blízku, nemůže si všimnout, že je na tobě něco zvláštního. Což mi připomíná - Draco vylétne z kůže, jestli zjistí, že jsem tě viděl a nezeptal se na jeho mámu. A věř mi, Draco ví, jak někomu udělat svými scénami ze života peklo. Takže... nějaké novinky?"

"Narcissa mistrně ovládá umění nesdělit naprosto nic, přestože mi posílá sovu každých čtrnáct dní. Můžu ti říct všechno o nejnovějších módních novinkách v dámském oblékání, ale jak se doopravdy má?" Remus potřásl hlavou.

"Myslíš, že má podezření, že nejsi sám sebou?"

Remus pokrčil rameny. "Nevím. V tom případě by byla lepší otázka, proč mě neudala."

Harry neměl ponětí. Ale to bylo jen dobře. Narcissa Malfoyová byla žena, která zabila svého vlastního příbuzného, aby její syn mohl zdědit peníze. Harry opravdu netoužil po tom, aby byl schopný myslet jako takový člověk.

"Ještě jedna věc," řekl Harry a odkašlal si. Nebyl si jistý, jak s tím na světlo, tak se tím raději příliš nezabýval. Tak jako tak na tom nezáleželo, když byl Remus nedosažitelný; pro Harryho Pottera nebylo přípustné posílat sovy Luciusovi Malfoyovi.

Ale teď, když byl Remus na hradě, Harrymu došly výmluvy.

"Hm... možná by ses na to měl posadit."

Remus zapadl do židle a zmateně na něj pohlédl. "Harry?"

"Objevil jsem zrcadlo," vyhrkl Harry. "Bylo rozbité, ale podařilo se mi ho zase zprovoznit. Hm, funguje jenom pro mě, ale není tu důvod, proč by ses nemohl připojit, kdybys chtěl. Jo, jasně, že bys chtěl. Vím, jak dobře jsi vycházel se Siriusem."

"Siriusem?"

Eh, Harry ještě neřekl tu nejdůležitější část. "Jo. Zrcadlo tě nechá hovořit s mrtvými. Nazývá se Zrcadlo všech duší. Hodně jsem poslední dobou mluvit se Siriusem."

Remusova tvář zbledla. "Žertuješ." Dříve, než mohl Harry odpovědět, promluvil znovu. "Ne, samozřejmě, že nežertuješ. Jak bys mohl, o něčem takovém."

"Nemůžeš vyzradit, že zpodobňuješ Malfoye," varoval ho Harry. "Nedaleko od místa, kde je Sirius, jsou Smrtijedi a Snape se obává, že nejsem jediný člověk, který má nějakým způsobem spojení s tím místem. Po pravdě, nemůžu ani mluvit se svými rodiči, jelikož Voldemort na ně seslal kletbu, aby nemohli přijít na mé volání. Takže Siriusovi neříkám nic, co by mohlo být považováno za věc Řádu."

Remus se hluboce nadechl a vydechl, velmi pomalu. "Já... vůbec nevím, co říct."

"Siriusovi?"

"O ničem z toho."

"Ty s ním nechceš znovu mluvit?"

"Ano, chci." Remusova tvář, jak si Harry všiml, byla stále velmi bledá. "Ale bylo obtížné, nachystat tenhle "volný čas", abych tu byl dnes sám sebou, Harry. Setkání školní rady mi dalo perfektní krytí, ale po pravdě jsem tu zůstal déle, než bych měl. Ty-víš-kdo mne v současnosti považuje za svou pravou ruku. Jsem vždy dostupný k jeho službám a na jeho volání."

"Vyklouzni uprostřed noci z panství a přijď do Snapeových komnat," navrhl Harry. "Voldemort se to nikdy nedoví."

"Často mé sídlo navštěvuje. Nedá se říct, jaký typ kouzel na ně uvalil. Nebyl bych překvapený, kdyby sledoval mé příchody a odchody."
Harry ztuhl. "Co jestli uvalil kouzlo na tebe?"

"Velmi dobrá úvaha, Harry. Albus to důkladně zkontroloval, když jsme si po setkání rady vyměňovali urážky. Ale těžko můžu chtít, aby zkontroloval sídlo."

"Ty a Brumbál jste si vyměňovali urážky?"

"Brumbál s Luciusem, ano.”

"Och. Jasně."

"Nevím, kdy budu moct mluvit se Siriusem, Harry," řekl s upřímnou lítostí Remus. "Ale rád bych k tomu dostal příležitost. Strašně rád."

"Schovám pro tebe střípek."

"Prosím?"

Harry mávl rukou a přistoupil blíž k ohni. "Vysvětlím to, až k tomu dojde. Díky, že jsi přišel na kus řeči, Remusi."

"Nebuď příliš tvrdý na svého otce-"

"Budu se snažit," řekl suše Harry a při těch slovech hodil prášek do krbu. "Domov Harryho Pottera!"

---------------------------------------------------

Snape tam nebyl, ale to dávalo smysl. Když se Harry podíval na hodinky, viděl, že je stále hodina etiky. Překvapilo ho to, řekl by, že rozhovorem s Remusem strávil více času.

Chvíli uvažoval, jaký etický přístup by si tahle situace mohla žádat.

Pak si dlouze a hlasitě povzdechl. Snape byl opravdu mimo. Bláznivě mimo, ale nechtěl tím  Harrymu ublížit. Vlastně mohl zamýšlet opak, a jestli pro něj bylo těžké nadhodit problém sexuality, tak Harry uznával, že to není příliš těžké pochopit. Stačilo pomyslet, jakému zneužívání byl Snape vystavěn rukama svého vlastního otce.

Dobře tedy, fajn. Harrymu se nelíbilo, že ho otec špatně pochopil, ale rozhodl se porvat se s tím jako dospělý.

Klekl si před krb a objednal oběd pro dva. Ignoroval přitom dětinské nutkání, aby objednal něco, co Snape nemá rád. Cokoli, co bude podáváno ve Velké síni, bude vyhovovat.

Nicméně by Harryho nepotěšilo, kdyby Snape šel na oběd do Velké síně. I když, to by neměl udělat. Věděl, že musí mluvit s Harrym, a rozhodně mu bylo známo, že Harry nemá šanci dostat se z ředitelny do Velké síně, aniž by porušil pravidlo o nechození o samotě. Fajn, ledaže by si Snape myslel, že Harry počká, dokud ho tam nebude moct doprovodit Brumbál-

Harry toho nechal a praštil sebou na pohovku. V očích cítil zvláštní pálení. Neplakal nebo si alespoň nemyslel, že pláče. Musel v nich mít smítko prachu nebo něco podobného, protože neměl žádný důvod k pláči.

O moc přece nešlo, jestli si Snape myslel, že je gay, ne?

---------------------------------------------------

Ve chvíli, kdy Harry uslyšel klapnutí kliky, už měl sám sebe pod kontrolou. Pomohlo i to, že si omyl tvář. No, trochu.

Stál za stolem, hůlku vytaženou kvůli Snapeovým pravidlům, a bezhůlkovým zaklínadlem ohříval  rosbíf, který tu ležel už dobrých deset minut. Neotočil se, aby otce pozdravil. Upřímně, nebyl by si jistý, co vlastně říct.

Ten problém se vyřešil sám.

"Prostřeno pro dva? No, to ti děkuji, Harry," řekl Draco hlasem, ze kterého odkapávalo pohrdání.

Harry se otočil, aby se podíval na otce a jeho předsevzetí chovat se jako dospělý zmizelo. "Co to do tebe vjelo, přivést ho s sebou?"

"Je součástí rodiny," řekl Snape vyrovnaným hlasem. "Jaký byl rozhovor s Lupinem?"

"Poučný," odsekl Harry. Takže se očekávalo, že bude probírat svou předpokládanou homosexualitu před Dracem, ano?

"Tohle je náhodou taky můj domov," zaprskal Draco. "Ale nemávej hůlkou, odejdu, jestli to potřebuješ. Jen mi řekni, ptal ses na moji matku?"

"Jo, jasně, že jsem se ptal na tvoji matku!" Harry zaskřípal zuby a každou vteřinou se stával podrážděnějším. "Po pravdě, na nic jiného nemyslím. Remus a já jsme nemluvili o ničem jiném, než o tvé matce, od začátku do konce, protože ona je to jediné, na čem nám oběma záleží!"

"Co se s tebou zatraceně stalo?" zeptal se Draco a přistoupil k Harrymu. "Pohádal ses se svým vlkodlakem nebo něco takového?"

"Jak bych mohl? Byli jsme příliš zaměstnáni opěvováním tvé matky!"

"Opěvováním!" Dracovy oči zajiskřily. "Snažíš se mi tu říct, že je do ní zamiloval? Proto asi opustila zemi, protože od ní nemohl udržet své nechutné pracky, a on není její manžel a ona to poznala, poznala, že je to nějaká příšerná nelidská stvůra, která nad ní slintá-"

"Pro smilování boží! On je gay, Draco! Remus Lupin je gay!"

"Vidím, že jste se ve vašem rozhovoru někam dostali," zamumlal Snape.

"Ano, ne díky tobě," téměř zavrčel Harry.

"Co s tím má co dělat táta?"

"Oh, jen to, že chce, abych taky vyšel na světlo!"

"Vyšel kam?"

Harry protočil oči. "Vyšel na světlo jako gay, Draco."

Draco vyprskl smíchy. "Co? Proč? Ty nejsi gay!"

Konečně někdo s mozkem v hlavě, pomyslel si zlomyslně Harry, když se otočil ke svému otci. "To je pravda, nejsem! Nejsem ani trochu a rád bych věděl, na co sis myslel, že si hraješ, když jsi dostal  ten debilní nápad a podal si to Remusovi jako pravdu!"

Draco se okamžitě přestal smát. "Ty to myslíš vážně? Severus opravdu věřil, že jsi gay?"

Harry překřížil ruce a rázně přikývl.

"Mohl jsem ti říct, že není," řekl Draco otci.

"Jak to víš, že není?"

"Jsem v tomhle pokoji, pokud to nevíš!" řekl Harry důrazně.

"Upřímně, zníš jako bys byl v zapření. Což mě nepřekvapuje, ne po tom, jak jsi reagoval, když jsem onu věc zmínil."

"Podívej, myslel jsem, že jsi mluvil o něčem jiném-"

"Nech svého bratra odpovědět na otázku."

Draco se pochechtával, očividně mu znovu došla směšnost celé situace. Ne, že by na tom Harry viděl něco alespoň vzdáleně zábavného.

"Vím to, protože Harry má rád holky, Severusi. Pro Merlina, chodil s tou havraspárskou chytačkou a pozval jednu z Patilových holek na vánoční ples. Mimo to, nemůžu ti ani říct, kolikrát jsme ponocovali a mluvili o holkách. Měl bys vidět, jak se pýřil, když jsem mu řekl, jak po něm jdou zmijozelky."

Harry se zakabonil. “Och, ale to nic neznamená, Draco. Snape si tu myslí, že se kryju!"

"Kryješ?"

"Hraju to! Předstírám, že jsem na holky, protože on si myslí, že je něco špatného na tom, být na kluky!"

"Nemyslím si to," přerušil je Snape.

Určitě.

"A když jsem předpokládal, že se kryješ, bylo to proto, že jsi mi to řekl. Řekl jsi, že musíš být ten typ člověka, kterého by kouzelnický svět mohl respektovat."

"Ha!" zakřičel Harry. "Ty si myslíš, že gayové si nezaslouží respekt!"

"To si nemyslím. Jen mi připadalo, že si to myslíš ty. A kdo by tě za to mohl vinit, když jediný tvůj příklad byl spolubydlící tvého bratrance?"

Draco se postavil mezi ně. "Tohle dovedu vyřešit. Existuje velmi jednoduchý způsob, jak prokázat, že Harry není gay, Severusi."

"Jaký?" zeptali se Harry se Snapem zároveň a oba stočili přimhouřené oči na Draca.

"Fajn... třeba skutečnost, že se mnou bydlel skoro celý rok v jednom pokoji." Draco se zeširoka usmál a jeho oči se zablýskly. "Zamysli se nad tím. Viděl mne ve stavu deshabillé vícekrát, než bych mohl spočítat. A my všichni víme, že jsem k smrti úchvatný. Kdyby byl Harry gay, nikdy bychom se nemohli stát bratry. Moc věcí by tomu stálo v cestě, rozumíš? Ve skutečnosti, už by dávno musel podniknout první krok.”

Harryho vztek nezmizel úplně, ale najednou jej tam bylo míň a byl... rozmačkaný, pomyslel si Harry, zatímco se zkoušel nekřenit. "Už ti někdo řekl, jak umíš být domýšlivý?"

Draco zvedl obočí. "Dobrá, přitahuji tě?"

"Jasně, že ne!"

"Ani trošku?"

"Ne!"

"Případ uzavřen," oznámil Draco. "Nemá v těle jedinou homosexuální buňku."

Harry si nebyl jistý, proč se hádá, když Draco byl na jeho straně, ale jeho logika byla tak směšná, že si Harry nemohl pomoct. "Hermiona je na kluky a stejně ji nepřitahuješ."

"Och, myslím, že bych ji dokázal vemluvit do něčeho zajímavého," zamumlal Draco. "Podle způsobu, jakým se na mě dívá, můžu říct, že není zcela imunní vůči té možnosti. Ale to je teď úplně mimo mísu, protože mám Rhiannon."

"Jsi nemožný."

"Můžeme jíst?" zeptal se Snape a jeho hlas zněl pro jednou chabě. Dobře. Třeba mu konečně docházelo, že tentokrát v tom uvázl. Až po kolena.

"Vypadá to, že vy dva byste měli," řekl Draco. "A zřejmě máte věci k prodiskutování, takže stůl pro dva je akorát."

"Oh, jen zůstaň. Teď už víš všechno-" Harry polkl. "Myslím tím, že už víš příliš. Ten kousek o Remusovi... vlastně jsem to neměl nikomu říct. Prostě mi to vyklouzlo."

"Snaž se, aby ti to ‚nevyklouzlo' znovu," řekl přísně Snape. "Už tak jsem Lupina v této věci požádal o velkou službu."

"Myslíš tím, že mi to nechtěl říct?" To trochu bolelo.

"Považuje to za velmi soukromou záležitost a raději by o tom nemluvil s nikým. Zůstáváš, Draco?"

"Nevím. Mám?" Položil tu otázku Harrymu, i když na ni Harry právě odpověděl. Třeba se potřeboval cítit skutečně vítaný.

"Ano, zůstáváš. Chceš to, co máme my?"

Draco s jistými pochybnostmi hodil pohled na jejich rostbíf a yorkširský puding. "Cokoli vhodného, myslím."

Harry se snažil necítit nepříjemně, když si sedal naproti otci, ale bylo to stále čerstvé. Stále mohl sotva uvěřit, že si Snape myslel, že je gay, když Harry nikdy o klukovi takovým způsobem nepřemýšlel. "Nemyslíš si pořád, že jsem v zapření, že ne?"

Severus si solil hovězí, ačkoli ho ještě neochutnal, což dokazovalo, jak mimo se musí cítit. "Nevím, co si o tom v tuto chvíli myslet."

Skvěle.

No, alespoň to bylo upřímné.

"Proč nezačneš tím, jak jsi dostal ten bláznivý nápad. Jen protože jsem se usmíval na Rogera a neměl rád prsa?"

"Ne, ne jenom takhle," zamumlal Snape, zvedl ruku a protřel si spánek.  "Jsi si opravdu jistý, že znáš své preference?"

"Ano, jsem si jistý."

"Jak jistý?"

Ach bože, už zase budou mít řeč ohledně tužeb. A tentokrát opravdu nemohl odmítnout. Ne po tom, co se stalo minule.

Harry si odkašlal. "Fajn, ty jsi ten, co řekl, že jsem normální mladý muž. Opravdu jsem. Včetně... é..." Cítil se, že brunátně rudne a pevně zavřel oči. "É, víš, všech normálních věcí. Myslím na věci a... a... já... hmm... no, jsou tu ty touhy a když... um..."

"Myslím, že máš na mysli uvolňování napětí," zamumlal Snape.

Harry nikdy v životě nebyl tak vděčný za dekorum. "Jo. Uvolňování napětí. To je to. A je to myšlení na holky, které mi způsobuje... ehm, napětí."

"Nikdy jsi nemyslel na chlapce, když jsi ..." Snape udělal neurčité gesto.

Harry si odfrknul a otevřel oči, aby se podíval přímo na svého otce. "Ne, nemyslel. A co víc, ani mě nikdy nenapadlo myslet na kluky, když... však víš."

"Uvědomuješ si, Harry, že masturbace není slušným tématem při večeři," řekl Draco, když se přenesl zpět.

"Jako bys nedělal to samé." Harry si skoro znovu odfrkl a napadlo ho, jak to mohl Draco zvládnout za hlasitého zpěvu opery.

"Ale nemluvím o tom při jídle."

"Taky bych o tom nemluvil, kdyby táta nedostal tak zatraceně blbý nápad."

Severus si povzdechl a promnul si kořen nosu.

"Accio lektvar proti bolesti hlavy," řekl okamžitě Draco a kmitl hůlkou. "Tady máš, Severusi."

"A ty tvrdíš, že já hraju hodného syna," zamumlal Harry.

"Dost. Nedokážu řešit sourozeneckou rivalitou, ne právě teď. Ne spolu se vším tím ostatním." S tím Snape vypil lektvar a povzdechl si úlevou.

Tác grilovaných ryb na kopečkách načechrané, jantarově zbarvené rýže se objevil na stole. Draco pokýval v jasném souhlasu, odsunul si židli a dosti okázale rozprostřel plátěný ubrousek na svůj klín. "Můžeme?"

Namísto stěžování si, že je otravné mít za bratra nafoukaného blbečka, začal Harry krájet své maso. Nechal uběhnout několik minut, než se vrátil k předmětu, který měl pořád na mysli. Nakonec už to čekání nemohl vydržet. "Tak? Kdy jsi dostal ten praštěný nápad, že bych mohl být gay?"

Snape ihned odložil vidličku na stůl. "To podezření postupně zesílilo a nepřipadalo mi hloupé."

"Kdy vzniklo?"

"Předpokládám, že jsem o tom začal přemýšlet minulý rok, když Lupin přísahal na svůj nedostatek  zájmu o Narcissu. Najednou mi došlo, žes po celý dlouhý rok projevoval podobný nedostatek zájmu o druhé pohlaví."

"Protože jsem samozřejmě neměl loni nic jiného na práci. Můj dům vůbec nebyl rozdrcen, v žádném případě jsem neztratil svou magii ani jsem nebyl unesen, mučen a oslepen ani jsem nedostal otce a bratra, které jsem nikdy neočekával ani jsem neskončil ve Zmijozelu, když na to přijde-"

"Přiznávám, loňský rok byl rozhodně jako žádný jiný," řekl tiše Snape. "Ale pořád, ten stav mi připadal zvláštní. A potom, když jsi byl zcela zřejmě rozčílený Dracem, který si našel přítelkyni a  vůbec tě nezaujala dvojitá schůzka, kterou navrhl-" pokrčil rameny Snape.

"Válka je pro mě přednější a myslel jsem, že Draco by měl cítit to samé. A stejně, proč bych měl proto, že jsem měl pochybnosti o Rhiannon, být gayem? To nedává smysl!"

"Dává, pokud by ses hluboce styděl za to, že jsi přitahován muži. Přál by sis být jako Draco, ale nemohl bys, tak bys obrátil svou špatnou náladu na něj. Dávalo to více smyslu, čím déle jsem o tom přemýšlel, zvláště po tom, kdy jsem potkal pana Polkisse. Zcela jasně způsobil, že jsi byl nesvůj."

"Ne, protože je gay-"

"Nelži mi," řekl Snape vážně. "Viděl jsem, jak jsi reagoval, když navrhl nějaký typ vztahu. Měl jsi husí kůži."

"Protože je nechutný tyran, který pomáhal Dudleymu po mně slídit a mlátit mne. Před léty, jo, ale vidět jej znovu to všechno přineslo zpět."

"Oh."

"Ano, oh," řekl Harry opovržlivě. "Věř mi, Piers by mi působil husí kůži dokonce i kdybych byl gay. Což nejsem. Což bys zjistil, kdyby ses jednoduše zeptal."

Snape mu věnoval bližší pohled. "Snažil jsem se tu záležitost nadhodit během léta. Připadalo mi, že  potvrzuješ mé domněnky a že jsi rozhodnutý žít bez jakýchkoli milostných vztahů, protože ses styděl za svou orientaci a přál sis to udržet v tajnosti."

"Milostné vztahy." Harry se ušklíbl. "Jo, nechci žádný. V tom máš pravdu. Musím zůstat soustředěný na válku, ne házet zamilované oči na nějakou holku. Říkal jsem ti to, znovu a znovu, čistě a jasně."

"Řekl jsi, že nemůžeš mít to, co chceš, že by to nebylo správné."

Ou. Harry hádal, že to opravdu mohlo být pochopeno dvěma způsoby. I když na tom nezáleželo. Snape byl stále zodpovědný za toto nedorozumění.

"Podívej, opravdový problém je v tom, že kdykoli jsi se mnou zkusil mluvit, používal jsi slova tak neutrální, že to, cos opravdu mínil, se vytratilo. Jako ‚zájem o lásku.' Nebo ‚milostný vztah.' Proč neříkáš ‚kluk' když myslíš ‚kluk'?'"

Sval v Severusově tváři se napjal. "Protože jsi byl s celou věcí tak očividně nesvůj. Zkoušel jsem respektovat tvé city."

"To si nemyslím." Harry se pokusil sníst další sousto, ale vzdal to jako marný úkol. Nebyl hladový. "Tím se vracíme zpátky k tomu, proč jsi mě podstrčil Remusovi-"

"Podstrčil!"

"Nemáš rád homosexuály a sotva ses se mnou o tom mohl bavit, což vysvětluje, proč jsem nikdy neměl ponětí, co jsi pojal za představu."

"Mně nevadí gayové, Harry."

"Jasně, že ne. Vždycky jsi měl problém s Remusem."

Snape zaskřípal zuby. "Můj problém s Lupinem je minulostí. Nyní s ním žádný ‚problém' nemám."

Ano, měl a Harry to nesnášel. "Což vysvětluje, proč jsi k němu byl tak odporný ani ne před dvěma hodinami-"

Snapeovy rysy praskaly napětím. Otevřel ústa k odpovědi, zavřel je a konečně řekl podrážděným tónem. "To bylo něco jiného."

"Bylo to pohrdání a ty to víš."

"Ne." Snapeovy vlasy se zavlnily, když zatřásl hlavou. "Ne, Harry. To bylo... každopádně, nebylo to záměrné. Spíše instinktivní."

"Jo, protože nesnášíš gaye!"

"To tedy rozhodně ne."

To už Snape zvýšil hlas, ale Harryho to nezajímalo. "Ano, nesnášíš je. Proč bys jinak byl dneska tak hrubý?"

"Raději bych nerozebíral své důvody."

Harry znovu zavrčel. Zdálo se, že si pěstuje nový zvyk. "Raději bych nerozebíral své sexuální představy, tati, ale nedals mi na výběr. Tak ven s tím!"

Překvapivě to zabralo.

 

"Raději bych nerozebíral své důvody."

Harry znovu zavrčel. Zdálo se, že si pěstuje nový zvyk. "Raději bych nerozebíral své sexuální představy, tati, ale nedals mi na výběr. Tak ven s tím!"

Překvapivě to zabralo.

"Nesnášel jsem představu, že bys raději mluvil s ním, když sis nepřál mluvit se mnou!" žíla na Snapeově spánku se roztepala. "Já jsem tvůj otec, ne on! A už od první chvíle, co žiješ se mnou, jsem musel poslouchat, jak skučíš po jeho přítomnosti, návštěvě-"

"Přesně tak, po návštěvě!" přerušil ho Harry, který náhle viděl věci v překvapivě novém světle. Úmyslně zjemnil hlas. "Nechtěl jsem jít k němu a žít s ním. Žil jsem tady a nechtěl jsem to měnit. Ale... mám ho rád. Jen... ne tak, jako mám rád tebe." 

Snapeovy oči zaplály. "Měl bych doufat, že ne. Nikdy jsem nevyměnil tvou bezpečnost za zmrzlinu."

Ne, jen jsi se mi vysmíval při každé příležitosti, kterou jsi za posledních dlouhých pět let dostal, pomyslel si Harry. I když, to bylo za ním. Snape se dokonce omluvil, tak dost řečí.
Na druhou stranu rozuměl, proč si Snape vzpomněl na tu zmrzlinu. Měl s Remusem nějaký typ sourozenecké rivality. Nebo, napadlo Harryho, spíše otcovské rivality. 

Potřeboval, aby Harry dal najevo, který z nich je lepší otcovskou figurou. Což bylo pitomé, když jen jeden z nich byl jeho otcem. Remus se tomu dokonce ani nepřibližoval.

Ale, Harry se naučil od Marshy, že to, co lidé citově potřebují, nedává vždy smysl. Potřebují to, co potřebují, tečka. A Snape mu dal tak strašně, strašně moc, že Harrymu nevadilo mu to vrátit.

"Ne, ty bys nikdy neobětoval mou bezpečnost za zmrzlinu," řekl tiše. "Nebo za něco jiného. A ani jsi nikdy po celý rok nezmizel. Vždy jsi byl tady, chránil mě, dokonce i v minulosti, když jsme spolu nevycházeli. Vím to, Severusi. Ty jsi ten, kdo je můj táta. Dokonce jsem přinutil i Siriuse se s tím smířit."
 
Snape se podíval stranou. "Nemluvil bys se mnou."

"Omlouvám se za to," řekl Harry upřímně. "Jen jsem nechtěl, abys mi mluvil do chození na rande. Moje náklonnost ke konkrétní dívce by ji mohla jen přivést do nebezpečí a to by bylo špatné." když to říkal, záměrně se vyhýbal pohledu na Draca; nemělo cenu omílat tu starou hádku. "Snažil bych se hovořit o mé orientaci, kdybych věděl, čeho se obáváš."

"Neznepokojovalo mne to, pokud nepočítáš to, že jsem si myslel, že odmítáš přijmout sebe samého, takového jaký jsi," řekl Snape, s pohledem znovu upřeným na něj.

"Myslím, že tě to trochu znepokojovalo," řekl Harry s povzdechem. "Nesnášel jsi Remuse léta předtím, než šel pro tu zmrzlinu. A on přitom rozhodně není tyran typu Pierse. Remus je velmi vlídný. Opravdu, je milý."

"A přesto přihlížel, když Potter a Black dělali co mohli, aby mne dostali ze školy. Zbabělec, neochotný postavit se svým přátelům. A to se ani nezmiňuji o tom, že mě málem snědl. Všechno to víš, stejně jako víš, že jsem si loni neuvědomil, že se vzdal svého bezpečí pro válečné úsilí. Pořád jsem ho považoval za zbabělce."

"Jo a taky vím, že kdysi ve škole jsi ho s někým načapal a měl jsi s tím problém," Harry odstrčil pryč svůj talíř a naklonil se blíž, "ale rozumím tomu, Severusi. Jak jsi se o tom mohl cítit nějak jinak, když uvážíme... uch, však víš. To jaký byl tvůj otec."

"To, jaký byl můj otec," zopakoval pomalu Snape. "Co tím myslíš?" 

Harry se podíval na své z půlky snědené hovězí, nechtěl zranit svého otce připomínáním. Ale nebylo nazbyt. "No, vždyť víš. Byl trochu gay-"

"Ne, to nebyl."

"Ale říkal jsi, že se tě dotýkal," vykřikl Harry, "uhm, v sexuálním smyslu."

"Ano, já vím," řekl suše Snape, "Kazisvět určitě zneužíval děti. Ale to, co mi dělal, nemělo, co dělat s touhou, pokud nepočítáš jeho touhu po uměleckém talentu. Ve skutečnosti, podle toho, co teď vím o lektvarech, mám spíše podezření, že potřeboval... pomoc, aby inicioval..."

"Och." Harry polkl. "Dobře, ale pořád si myslím, že ti to zanechalo nějakou... hm, zášť, která ovlivňuje to, jak vidíš Remuse. A proto se mnou v tomhle směru nemůžeš ani pořádně mluvit. Vůbec se ti to nepodobá a nemyslím si, že jediným důvodem byla má údajná nepohodlnost s tím tématem.“

"Možná bys to měl probrat s naší dobrou doktorkou," řekl jemně Draco.

Harry skoro vystřelil. Draco byl tak dlouho potichu, že skoro zapomněl, že tam je.

"Nežertuj o terapii."

Draco potřásl hlavou. "Nežertuji. Ona ví, co dělá; toť vše, co jsem myslel."

"Je velmi dobrá terapeutka, tati-"

"Bez pochyb, ale nebudu s ní nic konzultovat."

"Ale já si opravdu myslím, že máš stále nějaké problémy--"

"Harry, když jsem si myslel, že jsi gay, tak jsem tě opakovaně zkoušel přesvědčit, že je naprosto v pořádku, jednat podle svých pocitů. Byl jsem perfektně připravený tě sledovat, jak se seznamuješ s jinými kluky, se vším, co to s sebou nese. Zní snad tohle tak, že mám ‚problémy'?"

Harry zrudl. "Dobrá, prostě jsem si myslel, že mě máš natolik rád, že se nutíš přehlížet, jak moc tě celá ta věc bude obtěžovat, ale trápilo tě to, a tak sis vylil vztek na Remusovi."

Snape pozvedl obočí."Rozveď to, jestli můžeš."

"Dobře...," Harry si povzdechl, "nemyslel jsem na od adoptování. Myslím..., zůstal by si u mě bez ohledu na cokoliv. Opravdu tomu věřím. Ale asi jsem si myslel, že bys mne respektoval míň, kdybych..."

"Myslel sis, že bych tě měl méně rád, to chceš říct.“

Harry si odkašlal. "Možná... možná něco takového."

"Ty pitomé, pitomé děcko."

Pravděpodobně je hloupé být radostí bez sebe z tvrzení, že jsem dvojitý pitomec, pomyslel si Harry.

"Bez ohledu na to tě budu mít rád," pokračoval Snape jemným tónem. "Bez ohledu na cokoli, Harry. Jsi teď mé dítě. Můj syn. Oba jste moji synové."

"Podle Marši je správný název ‚bezvýhradná láska'," řekl Draco nízkým hlasem. "Jako když mi Severus odpustil celý ten loňský nepořádek okolo Venetimorici."
 
Harry si pomyslel, že nazývat to ‚nepořádkem' bylo značné zjednodušení, ale na druhou stranu, Draco měl svou hrdost. Až příliš hrdosti, ale to už byl prostě Draco.

"Všechny děti by měly dostávat bezpodmínečnou lásku od lidí, kteří se o ně mají starat," souhlasil klidně Snape.

Harry přemýšlel, jestli když to říkal myslel stejně jako na ně i na sebe.

Snape začal poklepávat prsty na stůl. "Proto jsi byl tak neústupný ohledně svých preferencí, Harry? Protože jsi věřil, že bych tě nakonec miloval méně, kdybys připustil svou přitažlivost k mladým mužům?"

"Ne," řekl krátce Harry. "Je to proto, že bych se rád domníval, že mě teď už znáš, Severusi. To je jako... jako by sis myslel, že lektvary jsou mým nejoblíbenějším předmětem na světě. Pokud mě znáš, měl by si vědět jak to skutečně je."

"Hm. Když už mluvíme o lektvarech, proč jsi reagoval tak podrážděně, když si tě Draco minulý týden o hodině dobíral? Nadhodil, že si se možná líbal se slečnou Láskorádovou v zásobní skříni, a ty si mu za to málem ukousl hlavu.“

Harry zavzpomínal a téměř zasténal. Co by měl říct? Fajn, byl jsem trochu rozhozený, protože Lenka právě přicházela do mdlob z pomyšlení na tvé hladké tmavé vlasy?

"Nechtěl jsem, aby sis myslel, že jsem využíval čas pro vaření k poflakování," řekl rychle Harry. "A na druhé straně, taky jsem nechtěl, aby sis myslel, že jsem úplný pokrytec, který tvrdí, že od vztahu zůstává dál, a pak si s Lenkou jenom zahrává, nebo něco podobného. Nezaslouží si takové zacházení.“

Snape na to nic neodpověděl, ale pokračoval v bubnování prsty do stolu.

"Co sis myslel, že jsem tím mínil?"

"Myslel jsem si, že to byl vzácný záblesk ukázky tvých opravdových pocitů, když jsi mohl považovat svého bratra za ‚hlupáka' kvůli jeho předpokladu, že by si mohl chtít políbit dívku. Potom později, myslel jsem si, jsi zalitoval svého výbuchu a snažil jsi se to opravit velmi veřejným políbením slečny Weasleyové."

"Jasně, domníval ses, že se kryji."

"Že jsi byl zmatený a pokoušel se to skrýt," opravil ho Snape. "Také jsem shledal podstatným, že se zdáš imunní vůči... kouzlu slečny Morrighanové."

"Ha. Vůbec není kouzelná," řekl Harry pevně. "Myslím si, že je zlá. Ačkoli připouštím, že je zatraceně přitažlivá v těch svých upnutých kožených oblečcích. Poprvé jsem si jí nevšímal, protože jsem měl zraněnou ruku a nemohl jsem myslet na něco jiného. A jen tak mimochodem, neudeřil jsem Pierse proto, že jsem zkoušel zavrhnout sám sebe, pokud máš tuhle otázku na jazyku. Udeřil jsem ho proto, že na mě sáhl a něco takového jsem si od něj nehodlal nechat líbit." 

Jemné bubnování odeznělo, Snape naprosto ztuhl. "Co tím myslíš, když ji nazýváš zlou?"

Draco sevřel svou vidličku tak pevně, až se Harry obával, že ji ohne.

Harry přemýšlel, jak by mohl dát Snapeovi alespoň nápovědu. "Nelíbí se mi způsob, jakým učí."

"Se svým zájmem o mezidruhovou komunikaci nemůže snad mít nic proti tomu, že jsi hadí jazyk-"

"Ne, o to nejde. Ale... není spravedlivá."

"Jestli s tebou zachází nespravedlivě, tak si s ní vážně promluvím-"

"Ne se mnou," řekl Harry a byl opatrný, aby se nepodíval na Draca. Pro tuto chvíli už měl dost hádek. Nechtěl se ještě začít hádat s Dracem. 

Draco se trochu zasmál. Harrymu to znělo falešně, ale on věděl své. "Je příliš zaměřená na zvířata," řekl Draco a sáhl po svém víně. "Domnívám se, že se dívá na studenty jako na zvířata, která zastupují jejich koleje. Je to trochu divné. A opravdu, ředitel by měl udělat konec jejímu výstřednímu oblečení. Samozřejmě, hezký pohled, ale moc to rozptyluje. Proč si myslíš, že to povolil?" 

Říkej mi něco o šikovném přesměrování hovoru, pomyslel si Harry.

"Protože se tak obléká vždy. Maura Morrighanová se považuje za nespoutaného ducha. I když, pokud si vzpomínám, používala míň korálků. Předtím, než odešla do Států, bývalo její oblečení více tradičně keltské."

"Ale taky tak upnuté?" pobídl Draco.
 
Snape po něm střelil pohledem. "Ano."

"Neměl jsem tušení, že by škola byla ochotná něco takového tolerovat studentům.“

"Nestudovala tady."

"Krásnohůlky?"

"Ne," řek Snape tónem, který nepřipouštěl další otázky.

Draco šlehl po Harrym pohledem, který jako by říkal, ,tvé kolo se na něco zeptat‘. Harry jen potřásl hlavou a vrátil se zpět k tématu, na kterém záleželo. "Doufám, že teď už věříš, že nejsem gay."

"Pomohlo by, kdyby ses občas zmínil o dívce. Nebo o dívkách obecně."

"Zmínil jsem se. Jsem si jistý, že jo-"

"Řekl jsi, že jsi s nimi hrozný."

No, tohle asi věci příliš nepomohlo. Usilovně zavzpomínal. "Taky jsem jednou řekl, že bych se cítil trapně, kdybych muset přijít za tebou pro radu o chození nebo o holkách. Nenaznačilo ti to, že kdybych se s někým chtěl zaplést, zahrnovalo by to dívky?“

Snape přikývl. "Není potřeba mě víc přesvědčovat, Harry. Je mi jasné, že jseš pevně rozhodnutý.“

Už bylo na čase, pomyslel si Harry. Teď ještě kdyby mohl Draca přimět, aby řekl otci o tom, co se děje na hodinách obrany...

Ale to byla Dracova záležitost. Harry nechtěl rýpat do vztahu jeho bratra se Severusem.

"Dezert?" zeptal se Snape.

Harry se podíval na zbytky jejich jídla. "Nikdo z nás moc nejedl. Myslím, že bys nesouhlasil, aby prosté kalorie nahradily plnohodnotné jídlo."

Muž pokrčil rameny. "Občasný požitek nic nezkazí. Na co máš chuť?"

Harry si pomyslel, že to byl možná Snapeův způsob, jak se omluvit. "Hm... myslím, créme brulée."

"A pro tebe, Draco?"

"To samé."

I když Snape dezert také dostal, nesnědl víc než jedno či dvě sousta. Usrkával své Galliano, zatím co pozoroval Harryho a jeho oči byly tmavé a zamyšlené.

---------------------------------------------------

První setkání Brumbálovy armády neproběhlo bez překážek. Ve skutečnosti probíhalo tak špatně, až se Harry musel zamyslet, proč ty problémy neviděl přicházet. Asi toho měl až moc na mysli.

"On," téměř zavrčel Michael Corner. "On! Zatracenej Draco Malfoy! Nemyslím si."

"Draco Snape," řekl Draco. K jeho dobru budiž řečeno, že držel svůj hlas na uctivé hladině.

"Na tvém jméně jen stěží záleží," řekl Terry Boot. "Když jsme se naposledy snažili učit obranu vlastními silami, dělal jsi všechno pro to, abys naši skupinu rozbil a nechal nás všechny vyloučit. Nebo i hůř, s ohledem na to, jak praštěná se nakonec Umbridgeová ukázala. A jestli si myslíš, že se po tom všem staneš naším vůdcem, jsi ještě praštěnější!"

Draco zkřížil ruce. Zatímco on stál před ohništěm, které komnata nejvyšší potřeby vykouzlila, všichni ostatní v komnatě seděli v prostorných křeslech nebo na pohodlných pohovkách, o kterých se komnata zřejmě rozhodla, že jsou vhodná pro jejich první setkání - prostor pro diskusi místo plochy pro souboje. Nebo to tak možná rozhodl Draco, on otevřel místnost.

Harry musel uznat, že vypadal jako vůdce, když stál přede všemi, s ohněm hučícím za zády.

"Komu byste dali přednost?" zeptal se klidně, jeho emoce byly očividně pod pevnou kontrolou.

"Samozřejmě, že Harrymu," řekla pevně Ginny. Draco ztuhl a zvedl bradu, když pokračovala. "Minule to zvládl perfektně."

Harry si to nemyslel, ale nebyl čas připomínat, co se tehdy stalo na ministerstvu. "Tentokrát jsem v silné nevýhodě," řekl suše. "Moje magie je slabá a kolísavá; však to víte. Pořád pracuji na tom, abych ji dostal do normálu." 

Ginny krycí příběh samozřejmě znala, ale připomenutí nemohlo uškodit. Nebo jen Harry cítil potřebu připomínat sám sobě, aby u toho příběhu zůstal, bez ohledu na to, jak moc mu to vadilo.

"Posledně jsme volili; takže říkám, volme i tentokrát," prohlašoval Zachariáš Smith.

"Zvolili jste mne a já předávám žezlo Dracovi."

"Skupina byla rozpuštěná. Potřebujeme nové volby."

Zachariáš byl vždycky protivný, pomyslel si Harry.

"Super nápad," řekla klidně Hermiona.

Harry na ni vytřeštil oči, ale ona se klidně rozpovídala.

"Prvním krokem by bylo vynést kandidatury. Takže, máme Draca Snapea. Je tu někdo další, kdo má zájem o post našeho letošního vedoucího?"

"Harry," řekl Ernie MacMillan.

"Nemohl bych to dělat!"

"Osoba může navrhnout jen sama sebe," řekla svižně Hermiona. "Takže, někdo další? Fajn, myslím, že tím je to jasné. Máme pouze jediného kandidáta, takže-"

"Můžeme volit pro kohokoli si přejeme," přerušil Ernie. "Jako primus, doporučuji, abyste všichni volili Harryho, nehledě na to, co říká. I kdyby teď ještě nemohl demonstrovat kouzla tak dobře, pořád může organizovat věci a rozhodovat, co se potřebujeme naučit. Je tady jediným, kdo kdy bojoval s Vy-víte-kým a rozhodně tím, kdo má nejvíce zkušeností z bojů se smrtijedy. Takže volte pro Harryho, protože by na tom mohly záviset vaše životy." 

Hermiona vypadala zmateně; očividně neočekávala, že by věci mohly jít tímto směrem. "Dobře tedy," řekla a postavila se. "Předpokládám, že bychom s tím měli pokročit-"
Malé kousky pergamenu se objevily na stolech mezi brky a skleničkami inkoustu, rozmístěných napříč komnatou.

"Ještě chvíli." Draco zvedl ruku. "Jestli primus mluví za Harryho, myslím, že je jen spravedlivé, aby mi bylo povoleno říci svou vlastní řeč."

“To je spravedlivé," souhlasil Ernie s chladným přikývnutím.

"Většina z vás nemá žádný důvod mi věřit," začal Draco. Přejel pohledem komnatu a jednomu po druhém přitom pohlížel do očí. "Mělo by mi být k dobru, že mi Harry Potter věří, ale myslím, že si všichni musíte utvořit vlastní názor. Což je v pořádku. Na druhou stranu, ale není v pořádku domnívat se, že Harry má ze zde přítomných nejvíce zkušeností, když přijde na smrtijedy. Vyrůstal jsem, jak všichni víte, v temné rodině a rozumím jim naprosto dokonale."

"Jo, protože jedním jsi," zamumlal Michael Corner. 

Dracův hlas se napjal. "Nejsem, ale chápu, proč si to myslíš. Loni jsem změnil strany. Když jsem ukradl Harryho hůlku od mého otce, přeťal jsem všechna pouta se smrtijedy. Jestli mi nevěříte, tak byste si měli jen vzpomenout, že můj otec vyhlásil odměnu za můj život. Ale kvůli tomu byste mě volit neměli. Vše, co musíte udělat je zeptat se sebe samých, jak moc chcete žít. Kdo vás líp naučí ubránit se proti smrtijedům, než já? Vím, jak myslí. Vím, která kouzla upřednostňují a jak jim čelit. Vím věci, které by vás Harry nemohl naučit ani kdyby jeho magie byla v perfektním stavu, protože jsem byl trénován od útlého dětství v černé magii, kterou teď smrtijedi používají proti vám."

"Velmi dobré připomínky, Draco," řekla Hermiona. "Takže, ještě někdo jiný by rád učinil prohlášení?"

"Jo," řekl Harry. "Nevolte mě."

S tím Hermiona rozdala pergamenové pásky, načež se vydala vyplnit svůj vlastní.
 
Harry by letos nemohl pořádně učit a opravdu nechtěl být zvolený, ale stále cítil zadostiučinění, když dostal všechny hlasy kromě pěti. I když, kterých pět lidí volilo Draca?

Samozřejmě Draco a Harry a s největší pravděpodobností Hermiona, ale kdo další?

Harry se rozhlédl po komnatě, studoval tváře a lámal si hlavu.

"Všichni vzdávají hold našemu velkému vůdci," zamumlal Draco tónem, který byl jen trochu vzdálen od opravdu zlého.

Nevšímaje si ho, rozhodl se Harry udělat to nejlepší, co se s tím nevděčným úkolem dalo. "Díky za důvěru," řekl, zvedl se ze židle a zamířil před krb. Draco se do něj zabodl pohledem, ale uhnul stranou. "Je dobré vědět, že se vám tak líbil způsob jakým jsem minulý rok vedl skupinu. Mým prvním krokem bude pověřit Draca Snapea, aby velel místo mě.“
 
S tím se znovu posadil.

Dracův rozzlobený a zamračený výraz zmizel, když se postavil zpět do centra scény. "Teď, když se tohle vyřešilo, naším prvním cílem by mělo být-"

"Jen zadrž," řekl Ernie a otočil se na svém místě, aby čelil Harrymu. "To není správné. Chceme tebe, ne jeho."

"K organizování věcí, jak jsi řekl. Tak jsem je zorganizoval." Harry pozvedl obočí a rozhlédl se po komnatě. "Věříte mému úsudku nebo ne? Protože jestli ne, v tom případě jste mě volit neměli.“

"Volby se uskutečnily a náš vedoucí promluvil," řekla Hermiona. Pokud nechceme strávit celý rok hádáním se namísto učení, měli bychom nechat Draca pokračovat."

Draco se chytil toho, čím skončil. "Naším prvním cílem by mělo být otevření spolku všem kolejím."

“Tím myslíš Zmijozel!" zakřičel Michael Corner. "Nepustíme sem žádné Zmijozely, až na tebe, a i to je sporné!“

"Pak tedy odcházím," řekl chladně Harry.

"Ty nejsi opravdový zmijozel-"

Harry se otočil směrem k němu, aby se jeho prefektský odznak ukázal nápadněji. "Ano, jsem."

"Jen proto, že jsi byl adoptovaný-"

"Já. Jsem. Zmijozel," řekl Harry a zaskřípal zuby. "Není to formalita. Polovinu nocí tam spím, jsem v pěti různých zmijozelských studijních skupinách a kdybych se nehádal s Moudrým kloboukem, v Nebelvíru bych vůbec nemusel být."

Překvapený šepot zaplavil komnatu. Jen Draco a pár Nebelvírů se nepřipojilo.

Pak promluvila Lenka svým zpěvavě melodickým hlasem. "No, v jedenácti letech je docela statečné, udělat něco podobného. Možná proto tě Klobouk poslal do nebelvíru."

Harrymu spadla čelist. Nejenom kvůli dobrému postřehu, ale také proto, že to byla nejlogičtější věc, kterou kdy slyšel Lenku říct. Ale nakonec, přes všechny její výstřednosti, musí mít něco v hlavě, jinak by nikdy neskončila v havraspáru.

"Jak jsem říkal, potřebujeme otevřít skupinu všem kolejím," prohlásil Draco. "Kdokoli s tím má problém, může to přednést profesoru Brumbálovi, který trval na tom, že nemůžeme diskriminovat jiné, když jsme teď schváleným školním klubem."

"Když jsou Zmijozelové vítáni, kde teda jsou?" zeptal se Anthony Goldstein. "Mimo tebe a Harryho, samozřejmě."

"O to právě jde," řekl Draco. "Pojal jsem toto setkání bez nových členů, abychom se mohli připravit. Chci, aby každý z vás získal někoho z jiné koleje, od čtvrtých ročníků výše. Snažte se hlavně oslovit Zmijozely. Budou se cítit více vítaní, pokud uvidí, že je tu chce více lidí než jen Harry a já. Jen si pamatujte jednu věc. Voldemort letos začíná útočit na významná místa, válka by zrovna tak mohla přijít i do Bradavic. Budeme proti němu potřebovat nejsilnější možnou obranu. A to znamená zahrnout všechny koleje."

"On... on řekl Vy-víte-koho jméno!" vykřikla Hannah Abbotová a její ruka vystřelila, aby jí zakryla ústa.

"Harryho doporučení," řekl příkře Draco. "Zvykněte si, stejně jako já."

"Strach ze jména jenom zvětšuje strach z věcí samotných," řekla Hermiona a přikývla.
 
Draco také přikývl. "Nějaké otázky?"

"Kdy se budeme učit nějakou skutečnou magii?" zeptal se Michael a zkřížil ruce stejně jako Draco. Ale u Michaela to vypadalo uboze namísto královsky.

"Teď," řekl Draco a protáhl hůlkou. "Začneme s opakováním základních štítů, a pak budeme pokračovat k útočným kouzlům, která můžete použít k ukončení souboje."

"Jsme tu, abychom se učili obranu," řekla Parvati.

„Tohle není Obranný spolek. Tohle je Brumbálova armáda a armáda, která se jen brání, nikdy nevyhraje jedinou bitvu." Draco na ni otočil svoji hůlku. "Připrav se."

A s tím to začalo.

---------------------------------------------------

"Byl jsi dneska večer dobrý," řekl později Harry, když s Dracem kráčeli zpátky do sklepení. "Myslím, že budeš dobrý vůdce."

Teď už bylo těžší mít Dracovi za zlé, že převzal velení - ty volby opravdu pomohly.

"Ačkoli, přemýšlím, kolik dalších Zmijozelů se bude chtít připojit." 

Draco pokrčil rameny. "Nemůžu to odhadnout, pokud jde o kluky, ale holky, Harry? Loni jsem ti říkal, jak o tobě pořád mluví. Předpovídám, že se jich celkem dost přidá, jen aby byly blízko tebe."

Hmm... když se nad tím zamyslel, zdálo se mu, že v jeho studijních skupinách měly také převahu dívky. Harry si sebevědomě uhladil vlasy.
 
Draco po něm vrhl posměšný pohled. "Neobtěžuj se. To, jak vzadu trčí nahoru, v nich vzbuzuje touhu pročesat je vlastními prsty. Nebo to alespoň říkají. S chichotáním."

"Holky jsou divné."

Draco se zasmál. "Jo, ale nedopusť, aby tě slyšel Severus. Nevíš, co by mohl vydedukovat."

"Řekl, že mi nakonec uvěřil!"

"Někdy je v tobě jen špetka Zmijozela." Draco zastavil a obrátil se k němu. "Všechno, co řekl, bylo, že vidí, že jsi pevně rozhodnutý. To mohlo znamenat cokoli."

"Včetně toho, že jsem rozhodnutý, že se mi líbí holky, než že jsem opravdu... jako oni," řekl Harry a zaskřípal zuby. "K čertu. Myslel jsem, že jsme to položili k ledu. Co mám dělat?"

"Nic."

"Nic? Nemůžu nedělat nic!"

"Ale jasně, že můžeš. Jestliže ho předtím pádné důvody nepřesvědčily, tak ani příště, tak šetři dechem."

"Ale nemůžu ho jen tak nechat si myslet-"

"Když tě to uklidní, tak se domnívám, že už si to dál nemyslí. Jen si není jistý, co si má vůbec myslet. A nevěřím, že se to změní, dokud tě neuvidí s holkou."

"Ha. Jen si bude myslet, že se kryju."

"Ne, když se opravdu do někoho zamiluješ."

Harry si povzdechl. "Což se nikdy nestane. Nemůžu to dovolit."

"Stane se to, až pro to budeš připravený," řekl klidně Draco, když se znovu rozešel. "Ale taky, až to budeš nejmíň očekávat. To mi věř." 

Jo... Draco si na začátku léta rozhodně nemyslel, že se zamiluje. Pořád smutnil za Pansy, i když to snad byla ta nejhorší přítelkyně na světě. I přesto si Harry pořád myslel, že na ni, i po boku Rhiannon, stále myslel.

Přál si, aby si o tom mohli promluvit, ale ten rozhovor by neměl velký smysl. Jen by to Draca rozzlobilo. Stejným způsobem, jako ho zlobilo, že mu Rhiannon očividně příliš často nepíše. Rozhodně ani zdaleka ne tak často, jako psal Draco jí. 

Kromě toho, Rhiannon musela zůstat právě takovým tajemstvím, jako Harryho pravé síly. V Bradavicích bylo jen pár míst, kde by mohlo být bezpečné zmínit její existenci.

"Jak teď probíhají tvoje studia mudlů?" zeptal se místo toho. "Potřebuješ nějakou pomoc?"

"Díky, mám studijní skupinu."

"A jsou v ní nějací mudlorození?“

"Ne, ale Hermiona byla tak laskavá a pročetla mé eseje a navrhla opravy. Díky Merlinovi, že teď máme společně věštění z čísel. Obvykle po hodině najdeme prázdnou třídu a ve které roztrhá mé původní představy na cucky."
 
Zvláštní, že to mohl oznamovat tak radostně.

"Jestli je příliš... hm, rázná, pak bych mohl tvé eseje číst já. Rozumím mudlovskému světu stejně jako ona."

"Opravdu? Mohl bys mi potom například vysvětlit, co dělá mudlovské měny z podstaty nestabilní?" 

Sakra. "Ehm, dobře, má to myslím něco společného s inflací-"

"Zvláštní představa, inflace. Sotva jsem tomu mohl uvěřit, když to slečna Burbageová vysvětlovala. Ale co to způsobuje?"

Harry se usmíval poněkud rozpačitě. "Ehm... netuším, promiň."
 
Draco vypadal potěšený, že věděl něco mudlovského, co Harry ne. "Protože celý čas dělají více peněz, Harry! Jako Duplicato, jen se stroji. Není divu, že jejich peníze ztrácí hodnotu každým dnem. Papírové peníze, no vážně. To je směšné. Všimni si, že ani kouzelníci nemohou jednoduše vyrobit více zlata."

"Myslel jsem, že alchymisté-"

"Jenom fušeři. Nikdo nemůže vyrobit zlato v jakémkoli množství. Proto je hodnota galeonu stabilní po stovky let."

"Dobře, hádám, že Hermiona je k pomoci vhodnější," uznal Harry.

"Nechám si od tebe poradit, až začneme lekci o sportu. Hermiona říkala, že v tom oboru je ztracená.“ Draco se zasmál. "Skoro jsem udělal vtip o ragby, ale pak jsem se rozhodl, že radši ne.“

"Cokoli, pokud si nemyslíš, že ne obliba plaveckého stylu prsa, má nějaký skrytý význam," zamumlal Harry.

---------------------------------------------------

"A včera jsem dostal zpátky svůj kulový blesk," řekl Harry, když seděl v tureckém sedu před Zrcadlem všech duší. "Říkal jsem ti o Dracově dárku, ne? Kouzlo k vylepšení na XL úroveň?"

"Jak létá?"

Harry naznačil rukou otáčivý pohyb. "Je úžasný! O deset procent rychlejší než před tím a teď dokonce i když se neopíráš úplně správně, tak se automaticky naklání a je menší možnost, že spadneš."

Sirius položil ruce na podlahu. „To může být nepraktické, když se potřebuješ otočit bez naklonění."

"Oh, dá se to vypnout. Jen potřebuješ vědět, jak to uchopit, ale vypadá to, že ta věc snad čte myšlenky. Ještě pořád nemůžu uvěřit, že to pro mne Draco udělal. Mnohem víc by se mu podobalo užívat si koštěte, vedle kterého si to moje ani neškrtne."

"Takové vítězství by mu třeba nepřipadalo zasloužené?"

"Prosím tě," řekl opovržlivě Harry, "vzpomínáš si na zmijozelský famfrpálový tým, Siriusi? Poctivá a vyrovnaná hra není zrovna vysoko na jejich seznamu priorit. Podvádějí jako šílení."

"Ale právě tím to je, nechápeš to?" Sirius se naklonil trošku dopředu. "Nechce podvádět proti tobě. Myslím, že je to Dracův způsob, jak říct, že je tvým bratrem, i když jste oba na opačných stranách."

"Díky bohu, že nejsme na opačných stranách v ničem jiném, než ve famfrpálu." 

Sirius ukázal na nejasnou mlhu, která ho obklopovala. "Když sem přicházíš, Harry, začínáš chápat, co má význam, a co ne. Když pomyslím na všechen čas, co jsem strávil hádáním se o Puddlemerských spojencích...“ slabý úsměv zvedl koutky Siriusových úst. "Jestli prohraješ se Zmijozelem, netrap se s tím. Ani jestli ostatní z Nebelvíru kolem toho nadělají poprask. Na dlouho to nic neznamená."  

Harry to věděl, ale stejně- "Neprohraju se Zmijozelem!"

"Jestliže to vážně nechceš, tak nepij nic, co ti Snape dá v posledních čtyřiceti osmi hodinách před-"

"Siriusi!"

"Jen vtipkuju."

"Ne, nevtipkuješ." 

Muž v zrcadle trochu pokrčil rameny. "Neumím si představit, že Severus má posmrtný postoj k vyhrávání a prohrávání. Když přijde na takové hle věci, má sklony stranit."

"Stejně jako ty, když jsi žil!"

"Hm," pohladil si Sirius nepřítomně bradu. "Hádám, že tomu nemůže pomoct. Rozhodně ne, pokud jde o tohle. Vycházíš s ním pořád dobře?"

"Jo," řekl Harry a rozhodl se, že by se hned tak neměl zmiňovat o tom, že si Snape myslel, že je gay. A že o tom stále uvažoval, pokud Draco věděl, o čem mluví. "První famfrpálový zápas je naplánovaný na začátek listopadu. Zmijozel proti Nebelvíru, pokud se můžu spolehnout na své štěstí A můj táta dokonce říkal, abych létal, jak nejlépe umím a udělal Nebelvíru radost."

"Uklidňuje tě do falešného pocitu bezpečí, aby ti mohl podstrčit ten lektvar."

"Siriusi!"

"Tentokrát jsem opravdu vtipkoval."

"V to doufám."

"Dost o Severusovi," řekl prudce Sirius. "Pamatuješ si, jak jsem řekl, že se podívám po Percym Weasleyovi?"

"Našel jsi ho?" Harry se předklonil. "Och Bože. Nevím, jestli bych měl cítit úlevu nebo se bát. Dostal zprávu od Rona? Měl..." Harry polkl. Chtěl se zeptat, jestli Percy projevil nějakou lítost nad způsobem, jakým jednal se svou rodinou, ale jak by se mohl zeptat na něco takového? Nemělo by se mluvit špatně o mrtvých.

Což možná platilo dvojnásobně, když mluvíte s mrtvým.

"Ještě se neusadil," řekl Sirius smutně. "Nevím, myslím, že mi to taky chvíli trvalo, ačkoli s tím, jak tady plyne čas, se nedá říct, jak dlouho..."

“Neusadil jak?"

“Och, smrt. Osud. Je stále posedlý tím, jak se sem dostal."

"Dobrá, útok na ministerstvo byl hrozný," řekl Harry. "A teď asi nadává sám sobě. Byl pozvaný na moje narozeniny, ale místo toho šel pracovat a podívej, kam ho to dostalo."

"Ale byl jeho čas," řekl Sirius hlasem jako vlna, která šplouchá na břeh, pomalu, plynule a vyrovnaně. "Není důvod k hněvu, ale mladý Weasley to ještě nemůže přijmout. Sotva mě mohl vnímat, když jsem se mu snažil říct, jak ho jeho bratr Ron postrádá. Jediné, o čem mohl mluvit byla pomsta."

"Nemůžu jej vinit za nenávist k Voldemortovi-"

"Pomsta proti Luciusovi Malfoyovi," opravil ho Sirius.

"Luciusovi Malfoyovi?" opakoval zmateně Harry. Malfoy zemřel skoro dva měsíce před útokem na ministerstvo, tak jak s tím mohl mít cokoli do činění?

Uch-ou..., nikdo nevěděl, že Lucius zemřel, až na členy řádu. A to určitě nezahrnovalo Percyho. Všichni ostatní na světě si mysleli, že je živý, vzhledem k tomu, že Remus obsadil jeho místo na Voldemortově straně.
 
V tu chvíli už Harry věděl, co se Sirius chystá říct.

Ale Sirius o tom neměl ani tušení, takže pokračoval a stejně to řekl..

“Lucius Malfoy ho zabil," řekl Sirius a potřásl hlavou. "Nebyla to jen exploze. Byla to Avada Kedavra. A všechno, na co může Percy myslet, je pomsta."