Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Rok jako žádný jiný

Kapitola 07. STRÝC VERNON

Rok jako žádný jiný
Vložené: Jimmi - 22.03. 2014 Téma: Rok jako žádný jiný
Jana Hřebačková nám napísal:
Preklad: Jana Hřebačková Betareader: Pomponius Záverečné beta: Sargo, nová verzia: 29.8.2011 Alis
Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Strýc Vernon násilím otevřel jedno oko, pak druhé, otřel si pusu o rukáv a své uvítání si šetřil, dokud nebyl zcela vzhůru. I potom to jediné, co řekl, bylo: „Dost ti to trvalo, kluku.” 

Harry zrudnul, nechtěl připustit, že ten dopis ignoroval. Raději přeskočil pohledem na tetu Petunii a tiše zamumlal: „Jak dlouho byla… er, jak dlouho má…?”

Strýc Vernon na něj zíral, jako by mu přes noc narostlo šest hlav. „Jak dlouho?” oddechoval prudce, pomalu se postavil a připochodoval, aby se tyčil nad synovcem. „Jak dlouho, to snad ne! Jsi slepý a hluchý stejně jako debilní? Děláš, jako bys vůbec nevěděl, co ji trápí!” 

„Ale já nevím,” tiše poukázal Harry a taky se postavil. Určitá jeho část si uvědomovala, že Snape taky vstává, ale to pouze zesílilo dojem, že je ohrožený. Celkem hloupé, opravdu; věděl, že Snape je tam proto, aby ho chránil. Taky věděl, že Snape mu v prváku zachránil život. 

Problém byl, že se Snape nikdy nechoval, jako by byl rád, že Harryho vůbec zachránil. Harry měl vlastně podezření, že toho hluboce lituje. Nebo by litoval, kdyby nebylo té věštby. Jo, ta děsná věštba učinila Harryho tak nějak nepostradatelného pro kouzelnický svět, ale to pořád neznamená, že byl Snape šťastný, že Harry vyvázl smrti. 

„Říkáš, že nevíš, co jí je?” vyprskl Vernon. „Předpokládám, že teď hodláš tvrdit, že si vůbec nepamatuješ tohle léto!” 

„Vzpomínám si, že jsme se výjimečně dobře jeden druhému klidili z cesty,” odvětil Harry vyrovnaným hlasem. Raději nedodal, že to byly zatím jeho nejlepší prázdniny. 

„Hmh. Domnívám se, že to teda bylo takhle,” připustil Vernon a třel si tlustou rukou krk houpavými pohyby. Následovalo několik hlasitých křupnutí, jak protahoval krk napřed na jednu a pak na druhou stranu. „Možná, že jsem ti o tom neřekl. Všichni jsme byli tak rozrušení, nevěděli jsme, co bys mohl provést, kdybys věděl, že se Petunie cítí pod psa. Nemysli si, že jsem zapomněl na Dudleyho a na tu krajtu nebo na to zpropadené auto, které vylomilo mříže z tvého okna, natož to, jak jsi tenkrát nafoukl svou tetu nebo jak si tví pitomí přátelé pohrávali s Dudleyho jazykem či jak jsi vyvolal démony, aby ho zabili...“ Na chvíli to vypadalo, že ztratil tok myšlenek. 

Jediný pohled Harryho směrem totiž poskytl Vernonovi nový objekt zájmu, protože konečně zpozoroval Snapea. „A kdo je tohle?” zabručel, popadl synovce za předloktí a hrubě jím třásl. Jeho hlas se stal nízkým, zuřivým vrčením. „Řekl jsem ti, bylo to jasné jako facka, žádné zrůdy, ty bezcenný malý sople! Jen to, že uvidí tebe bude patrně pro ubohou Petunii znamenat konec, konec stavu v jakém se nachází, i když asi bude lepší, když už tady nebude, slyšíš mě? Protože ty budeš další, hochu. A nemysli si, že nemluvím vážně!” 

Harry spatřil, jak Snape lehce ztuhl, ale jediná jeho reakce byla, že natáhl ruku na pozdrav. „To je Remus Lupin, strýčku Vernone,” řekl urychleně a trochu třepal rukou, když ji strýc pustil. „A on není… no, není jako já, dobře? Je mudla. Chci říct… je normální člověk.” 

„Nevěděl jsem, že by na té jeho škole byli nějací normální lidi,” nedůvěřivě zamumlal Vernon, ačkoli přijal ruku druhého muže, stiskl ji a potřásl, jako by prověřoval Snapeovu povahu. 

„Je řádný profesor,” prohodil Harry, věděl, že jeho strýc měl sklon respektovat tituly. „Učí, er…” Tady poněkud snížil hlas a spustil podle svého plánu: „Říkají tomu studie mudlů. Víš, očekává se, že pomůže lidem jako já, aby se naučili chovat, er… méně výstředně. To vlastně tvoří obrovskou část studijního programu mé školy,” dodal, poté co se rozhodl, že by mu to mohlo polichotit. Šlo zde o jediné, usmířit Dursleyovy. Ó ano, a nasazení trošky kajícného výrazu bude taky vhod. Harry široce otevřel oči a nechal své rty trochu se chvět, když pokračoval: „Chápej, oni vědí, že jsme… no, vědí, že děcka jako já potřebují pomoct. Kontrolovat se, jako s tetou Marge. Teď jsem mnohem lepší, díky profesoru Lupinovi. Je mi opravdu, opravdu líto, že jsem byl tak nesnesitelný, strýčku Vernone.” 

Remusovo oblečení za ním zašustilo. Harry rychle pohlédl na stranu a všiml si Snapea, jak se strnule dívá do Vernonových očí. Uh - oh… čtení mysli a bez hůlky. Ale netrvalo to dlouho, takže Harry si nebyl jistý, kolik se Snape mohl dozvědět. 

Nevnímaje fakt, že je ve hře magie, Vernon rozhodně přikývl. „Velice uznávám,” vychvaloval Snapea, pohupuje svou ohromnou váhou nahoru a dolů na špičkách chodidel. „Poprvé slyším, že by se ten hoch omluvil za to, jaký je. Takže, jaký je nyní váš vztah k Potterovi? Jen ho máte ve třídě?” 

„Ředitel nedůvěřuje chlapci natolik, aby ho nechal cestovat samotného,” nevýrazně uvedl Snape a pohledem úmyslně vyhledal okno. „Je to výtržník.” 

Strýc Vernon se usmál úlisným, spokojeným úsměvem. Zdálo se, že ke zlepšení strýcovy nálady stačilo, aby někdo jiný mluvil o Harrym špatně. Tak to sedlo. 

„Výtržník. Ano, to je,” opakoval Vernon, poněkud zavzdychal, jak se chystal opět sednout, a kovová židle vypolstrovaná vatou se deformovala pod jeho váhou. Mávnul na Harryho a Snapea, aby se vrátili na židle a pak pohlédl na Petunii. Když se ujistil, že ještě spí, pokračoval v hovoru. „Víte, přijali jsme ho jako nemluvně. Museli jsme. Jeho marnotratný otec se zabil při bouračce. On a jeho žena, oba. Řídil opilý. James Potter nikdy nestál ani za děravý groš a tady tenhle je ještě horší. Jsem si tak jistý, jako že tu sedím, že nikdy nebude v něčem úspěšný. Moje sestra Marge to věděla, hned jak ho poprvé uviděla, vážně. Špatná krev se nezapře, říkala a vzpomeňte na má slova, protože pravdivější nebyly v životě řečeny.” 

To už bylo na Harryho trpělivost příliš. Cítil, jak se přes něj ve vlnách valil vztek. Snažil se ho ovládnout, snažil se vybudovat zdi kolem své mysli, aby ten burácející příliv udržel zpátky, ale stále to prosakovalo puklinami, požadovalo to odtok a čím déle strýc mluvil, tím to bylo horší. 

„Musel jsem mu udělit lekci víckrát, než dokážu spočítat,” pokračoval Vernon, přesvědčen o tom, že kdokoliv, kdo učí studii mudlů - jak si to aspoň Harry vysvětlil - bude mít naprosto stejný názor na vše, co se týká Pottera. „Ne že by se ten kluk někdy poučil. Myslel byste, že celý měsíc odplevelování dvanáct hodin denně by ho přimělo, aby si dvakrát rozmyslel tajně tahat své knihy nahoru do ložnice, aby se mohl učit další kouzla, kterými by nás proklel, ale ne. Musel jsem vytáhnout řemen předtím, než jsme skončili a on stále trval na tom, že si potřebuje udělat domácí úkoly, představte si. Ta drzost. Jedno léto jsme dokonce museli jeho knihy spálit, aby tomu byl konec. Věřil byste, co potom řekl? Prohlašoval, že nějaký blbec, velký šeredný učitel, si z něho bude utahovat v hodinách Lektvarů!” 

Váza držící kytičky přímo pukla. 

Snape mu věnoval varovný pohled. Harry se flegmaticky ohlédl. 

Dudley, konečně zcela probuzený, po té ráně o metr couvl. „Tati...” odvážil se, klepaje se a ukazuje na střepy na nočním stolku. 

Vernonova obočí se spojila, když Snapeovi odsekl: „Připadá mi, jako by potřeboval pár dalších lekcí sebeovládání!” 

„Bude je mít,” přislíbil Snape tónem, který Harry rozpoznal i přes Remusův hlas. Byl rozhodný. Chladně, nemilosrdně rozhodný. 

Jenže Vernon neskončil. „A teď, kde se tu vzaly ty zatracené kytky, hochu? Raději mi řekni pravdu, jinak ti, přísahám bohu, k tomu něco řeknu! Tys je...“ Vernon se zastavil a zbytek otázky položil nízkým, naprosto pobouřeným tónem: „Tys je vyčaroval?”

„Ne, koupil jsem je dole v obchodě s dárky,” řekl Harry a snažil se, aby to znělo vlídně. Bylo to těžké, když ve skutečnosti chtěl do někoho bušit pěstmi. „Měl jsem dojem, že by mohly tetu Petunii povzbudit.” 

„A od kdy ty máš, kluku, peníze na to, abys někoho povzbuzoval?” zachrčel Vernon, nakláněje se dopředu tak daleko, jak jen mu to dovolovaly masivní tukové záhyby. „Není to náhodou tak, že tvůj bezcenný otec měl nějaké, které by ti nechal, že ne? Ne, byl jsi odložen, abys nás zatěžoval, jistě, a dělals cos mohl, abys byl zátěž...“ 

„Profesor Lupin mi půjčil peníze,” přerušil ho Harry, s dost zoufalou potřebou utnout jeho příval nadávek. Měl si zvolit něco lepšího než vyrušovat. 

„Och, on ti půjčil, no ne! A jak si představuješ, že mu je vrátíš, he? Živili a oblíkali jsme tě celé ty pekelné roky, často proti své vůli, mohl bych dodat. Myslíš si, že jsme chtěli našeho sladkého Dudleyho vydat napospas lidem jako ty? No, hochu? Jak chceš dát dohromady dvě pence? Jsi jako tvůj otec. Ten si taky nikdy k práci ani nečichl, jen vysedával a chlastal. Víte, nezaměstnaný,” dodal pro Snapea, který vydal zvuk, který by mohl být považován za souhlas. Vernon obrátil pozornost zpátky k Harrymu. „Zbytečně zabíráš místo, ale během života se budeš muset zatraceně lépe naučit ohánět. Peníze nerostou na stromech, jak víš, a my je nemůžeme jen tak rozdávat jako bonbony!” 

„Kdy jste mi proboha dali bonbon?” vybuchl Harry. Oops, špatná taktika. „Promiň, strýčku Vernone, to bylo hrubé. Chtěl jsem říct to, že jsem už profesoru Lupinovi slíbil, že se mu budu starat o kytky každý víkend po jeden měsíc, abych se s ním vyrovnal. Považoval to za poctivý obchod.” 

„Předělejte to na dva měsíce,” poradil Vernon Snapeovi. „Tady ten je flákač.” 

Zmínka o bonbonech se dostala k Dudleymu, který se zatoulal koupit si pár tyčinek z automatu. Harry potlačil nutkání protočit oči. 

„Smaž ten úlisný výraz z obličeje, kluku!” vytkl mu Vernon. „Dudley chřadl starostmi o svou matku. Nevidíš, jak teď na něm šaty visí? Potřebuje si udržet sílu. Teď jí jenom proto, že se uklidnil, jelikož jsi tady. Čekali jsme celé dny a pošetile jsme se strachovali, že ta pitomá sova nerozezná dopis od hraboše. Namouduši, sovy! Je to potupa a ještě něco řeknu o reputaci té Figgové, až bude sousedská schůze, na to se ještě podívám!” 

Harry z mnoha zkušeností věděl, jak nejlépe odpovídat na takové řečnění. „Ano, strýčku Vernone.” 

Snape se opět vložil do rozhovoru. „Pane Dursley, obávám se, že Harry neobjasnil příliš dobře, proč mi ředitel nařídil jet s ním. Smím se zeptat na stav vaší ženy? Musím uvědomit školu, pokud by zde Harry zůstal delší dobu.” 

„Ach, možná, že Harry nevěděl co říct,” chraplavě připustil Vernon a vypadalo to, jako by se opět uklidnil. Harry si uvědomil, že takový vliv na něj měl Snape. Uvažoval, kolik z toho mohlo být způsobeno rafinovaným kouzlem. Možná, že to bylo barvou hlasu, kterou použil - jeden z Remusových nejjemnějších. „Tohle léto pro mě bylo jen zakalené úzkostí. Nepamatuji si, že bych mu to řekl. Jak jsem taky mohl? Ten kluk se vytrácel a já jsem neměl náladu ho hledat, ne po tom, co mi ten čmuchal s vybouleným okem řekl, že dostanu co proto, jestli se na něj jen křivě podívám.” 

Snape trpělivě čekal, až se Vernon dostane k jádru věci, což bylo víc, než kdy učitel Lektvarů udělal pro své studenty. Snad až na Zmijozelské. 

„Zkrátka a dobře, je to leukémie,” přiznal zasmušile Vernon, znělo to, jako by ho to slovo samo o sobě rdousilo. 

Harry mohl vidět, jak se Snape pokouší rozluštit slovo, snad tím, že jej rozdělil na latinské části, aby z toho přišel na nějaký význam. Také mohl vidět, jak nedošel ke skutečnému významu. V tom nebyl profesor sám. 

Harry se trochu předklonil a tiše se zeptal: „Leukémie? Je to um… nějaký druh rakoviny?” 

„Rakovina krve,” vzdychl Vernon a najednou vypadal tak vyčerpaně, až to byl úplný zázrak, že zůstal vzhůru. „Přidejte si to do učebních osnov, profesore. Ten tupý kluk nezná ani základní poznatky o tom, jak normální lidé žijí a umírají. V každém případě, Petunie je na seznamu pro transplantaci kostní dřeně. Dudlánek a já jsme zkusili být dárci, ale nebyli jsme kompatibilní.” Jeho hlas se zadrhl na posledním slově. „Ten seznam je dlouhý a doktor říkal, že se vhodný dárce možná nenajde dřív než…” 

Vernon náhle přestal mluvit a zavřel oči, ruce svíraly opěradla židle a celé tělo se lehce třáslo. 

„To je mi líto,” promluvil Harry a přál si, aby měl ten typ rodinných vztahů, kde mohl někomu aspoň položit ruku na rameno, kdyby něco takového říkal. Jenže neměl a věděl, že bude lepší nezkoušet to. Když párkrát objal nohy tety nebo strýce - tříleté dítě nemůže dosáhnout výš - byl bez okolků odstrčen a vřeštěli na něj. Nemáme rádi tvou náklonnost, tak si udržuj odstup. Teď se vrať do přístěnku a budeš tam, dokud se nenaučíš držet ty špinavé ruce od nás… Harry sebou lehce trhnul vzpomínaje na to strašné klik, jak zaklapla západka, na ten dusný vzduch uvnitř. 

„Mělo by ti to být líto,” zlověstně odvětil Vernon, vzpamatovávaje se a v jeho očích namísto očividné únavy rostl vztek. „Je to tvá vina, kluku, i ten nejposlednější kousek! Všechny ty roky trápení, starání se o tebe, Petunie měla připomínku své zrůdné sestry na každém kroku! Ty dokonalé lži, které jsi nám říkal! Vznášející se pudink, co! Měl jsem za to, že z tebe tu nepoctivost vymlátím, ale teď tu sedíš a pořád ničíš vázy bez svolení! Je to k podivu, že onemocněla? Čistý stres z toho, že tě musela vychovávat, ji zabije!” 

Tentokrát Harry užil nitrobrany včas, aby lépe snášel Vernonův příval urážek. Nebo alespoň si myslel, že ano. Bylo těžké rozeznat nitrobranu od apatie. Možná to bylo to samé, napadlo Harryho. Možná jen potřeboval cítit méně. A to ve všem. 

Nicméně žádné množství apatie ho nemohlo připravit na následující odporná slova, která se vyhrnula ze strýcových úst. 

„Teď jí to teda můžeš splatit,” řekl a ztlumil hlas na minimum, takže ho Harry mohl jen tak tak slyšet, bez ohledu na to, jak napínal uši. „Víš, že nemáme rádi ty divné záležitosti, které máš vždy za lubem, a taky není divu, ale jestli ses v té své škole vůbec něco naučil, tak ses s tím musel naučit dělat taky nějaké dobro, ne? Proto jsme tě sem přizvali. Nemyslel sis snad, že by tě někdo z nás chtěl vidět, že ne? Chceme po tobě jen jedinou věc, a to aby byla Petunie opět zdravá.” 

Harry polknul a doufal, že nerozuměl správně. Musel se přeslechnout, že jo? „Ty… er, ty po mně vlastně chceš, abych kouzlil, strýčku Vernone?” 

„Ano, kluku! Jsi snad prostoduchý? Zamáváš nad ní hůlkou nebo cokoli to vyžaduje, a vrátíš její krev do normálu! Tak tedy? Pusť se do toho!” 

Harry, naplněný hrůzou, nemohl dělat nic jiného, než to, co následovalo. 

Podíval se na Snapea a očekával radu. Snapea. 

Jenže musel; nikdo jiný tam nebyl. 

učitel Lektvarů vypadal hluboce zamyšlen a trvalo dlouho, než promluvil. „Pane Dursley. To je… neobvyklý požadavek. Harry nebyl vycvičen, aby léčil. Možná byste dovolil, abych tu věc prozkoumal já?” 

Vernonovy oči se stále víc zužovaly. „Prozkoumejte si, co chcete, pane Lupine, ale jelikož bylo vše řečeno, tak by ten kluk měl, zatraceně, raději zachránit mou Petunii.” 

„Rozumím,” zamumlal Snape, jeho hlas Harrymu pořád připomínal uklidňující dryák. „Avšak musím poukázat, že to může být hodně nad jeho schopnosti...“ 

„Ha!” vykřikl strýc Vernon, nechtěje si to připustit. Ať už na něj Snape používal jakékoli kouzlo, teď určitě nefungovalo. „Snášel jsem jeho zrůdnou magii celé roky! Příšerné věci, které prováděl mně a mé rodině! Jestli nemůže svou nenormálnost použít, aby udělal jednu jedinou věc, o kterou žádám, pak tedy může prostě hladovět na ulici, jak jsem vždycky chtěl! Pochopils, kluku? Byla to Petunie, kdo tě vzal domů a Petunie si vyžádala, abys zůstal i po tom, co jsi sužoval Dudleyho těmi jakkoli-jim-říkáš, co žijí v… jak jen to říkala, Bazakanu! Byla to Petunie, kdo se tě po celou dobu zastával. A teď uděláš, co je pro ni dobré, jinak tě vynesu v zubech, a nazdar!” 

Harry si odkašlal, začal skřehotat nějakou odpověď, jen aby ucítil, jak Snapeova ruka náhle chytla jeho prsty a pevně je stiskla. No, to bylo právě tak dobře. Neměl nejmenší představu, jak odpovědět na strýcův bláznivý požadavek. Po pravdě řečeno, zatmělo se mu před očima. 

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Libbi - 06.02. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Prehľad článkov k tejto téme:

Aspen: ( Jimmi )11.07. 2022Doprovodní povídky: Severusov list z kapitoly 63
Aspen: ( Jacomo )09.07. 2022Doprovodní povídky: Jdi mi z očí
Aspen: ( Jacomo )07.07. 2022Doprovodné povídky: Noční můra v Devonu
Aspen: ( Tersa )04.04. 2014Kapitola 96. EPILOG: SEVERUS
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 95. KONEC DOBRÝ, VŠECHNO DOBRÉ
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 94. VYPRÁVĚNÍ
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 93. POPŘENÍ NENÍ ŘEŠENÍ
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 92. ĎÁBLŮV PORTRÉT II. část
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 92. ĎÁBLŮV PORTRÉT I. část
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 91. LÁMÁNÍ CHLEBA
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 90. NA SLOVÍČKO, HARRY
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 89. CO JE UVNITŘ
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 88. STUDENTI A ZACHRÁNCI
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 87. NA SLOVÍČKO, SEVERUSI
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 86. PRASINKY
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 85. NÁVRAT ZNAMENÍ ZLA
Aspen: ( iisis )04.04. 2014Kapitola 84. REKONSTRUKCE
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 83. DEZERT
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 82. DRACOVA POMSTA
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 81. KAZISVĚT
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 80. LEKTVARY
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 79. NOTT
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 78. DO TŘETICE VŠEHO DOBRÉHO
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 77. ŠKOLNÍ RADA
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 76. SLYŠENÍ
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 75. OBYČEJNÝ TÝDEN V BRADAVICÍCH
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 74. NÁVRAT DO NEBELVÍRU
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 73. KNOFLÍKY A PRSTEN
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 72. DRACO V DEVONU
Aspen: ( Chalibda )04.04. 2014Kapitola 71. PŘÍPRAVY
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 70. PÝCHA A PŘEDSUDEK
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 69. ZNETVOŘENÝ
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 68. CO BUDE DÁL
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 67. SOVINEC
Aspen: ( Chalibda, Atet )01.04. 2014Kapitola 66. KOUZELNICKÝ PROSTOR
Aspen: ( Chalibda, Atet )01.04. 2014Kapitola 65. DOPIS Z WILTSHIRU
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 64. SOUBOJE A DOHODY
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 63. ÚŘAD PRO ZÁLEŽITOSTI KOUZELNICKÝCH RODIN
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 62. Z DEŠTĚ POD OKAP
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 61. SEN O DRACOVI
Aspen: ( Chalibda, Atet )01.04. 2014Kapitola 60. CO JE NA JMÉNU?
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 59. LUMOS
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 58. OTEC
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 57. ZTRACEN
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 56. ČAS NA KAKAO
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 55. MOUDROST
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 54. JDI MI Z OČÍ
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 53. FINANČNÍ ZÁLEŽITOSTI
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 52. OHNIVÝ ROZHOVOR
Aspen: ( Chalibda )01.04. 2014Kapitola 51. DESETTISÍCKRÁT
Aspen: ( Chalibda )31.03. 2014Kapitola 50. VÁNOCE
Aspen: ( Chalibda )31.03. 2014Kapitola 49. SLABOST A SÍLA
Aspen: ( Chalibda )31.03. 2014Kapitola 48. PRAVDIVÉ SNY
Aspen: ( Chalibda )31.03. 2014Kapitola 47. PLÁŠŤ A MASKA
Aspen: ( Chalibda )31.03. 2014Kapitola 46. NEBELVÍRSKÁ DELEGACE
Aspen: ( Chalibda )31.03. 2014Kapitola 45. RODINA A PŘÁTELÉ
Aspen: ( Chalibda )31.03. 2014Kapitola 44. FORMALITY
Aspen: ( Atet )31.03. 2014Kapitola 43. RODINNÉ ZÁLEŽITOSTI
Aspen: ( Atet )31.03. 2014Kapitola 42. UČIT SE ZE ZKUŠENOSTÍ
Aspen: ( Atet )31.03. 2014Kapitola 41. A NĚKDY JE POTŘEBA KOUZELNÍK
Aspen: ( Atet )27.03. 2014Kapitola 40. NEDOSTATEK DŮVĚRY
Aspen: ( Atet )27.03. 2014Kapitola 39. ZMĚNA PARADIGMATU
Aspen: ( Atet )27.03. 2014Kapitola 38. STANE SE, ŽE TO ZÁVISÍ NA MUDLOVI
Aspen: ( Atet )27.03. 2014Kapitola 37. TŘI KOUZELNÍCI A MUDLA
Aspen: ( Atet )27.03. 2014Kapitola 36. EXPRES PRO MUDLU
Aspen: ( Atet )27.03. 2014Kapitola 35. VZÁJEMNÁ MAGIE
Aspen: ( Atet )27.03. 2014Kapitola 34. KOLEJNÍ BARVY
Aspen: ( Atet )27.03. 2014Kapitola 33. ZMIJOZEL
Aspen: ( Atet )25.03. 2014Kapitola 32. TEMNÉ SÍLY
Aspen: ( Atet )25.03. 2014Kapitola 31. DOPIS DO SURREY
Aspen: ( Atet )25.03. 2014Kapitola 30. DRACO
Aspen: ( Atet )25.03. 2014Kapitola 29. DLOUHO PO PŮLNOCI
Aspen: ( Atet )25.03. 2014Kapitola 28. PO PŮLNOCI
Aspen: ( Atet )25.03. 2014Kapitola 27. VYSVĚTLOVÁNÍ
Aspen: ( Atet )25.03. 2014Kapitola 26. OHEŇ
Aspen: ( Atet )25.03. 2014Kapitola 25. SAMHAIN
Aspen: ( Atet )25.03. 2014Kapitola 24. CO MUSÍ BÝT
Aspen: ( Atet )25.03. 2014Kapitola 23. HLEDÁNÍ SALSY
Aspen: ( Atet )25.03. 2014Kapitola 22. DUDLEY
Aspen: ( Atet )25.03. 2014Kapitola 21. MYSLÁNKA
Aspen: ( Atet )23.03. 2014Kapitola 20. VĚDĚT VŠE
Aspen: ( Atet )23.03. 2014Kapitola 19. VYHNOUT SE SNU
Aspen: ( Sargo )23.03. 2014Kapitola 18. PAMÁTKA NA JAMESE
Aspen: ( Simon Kokr )23.03. 2014Kapitola 17. SALSA
Aspen: ( Jana Hřebačková )23.03. 2014Kapitola 16. UZAVŘI SVOU MYSL
Aspen: ( Jana Hřebačková )23.03. 2014Kapitola 15. EXPECTO PATRONUM
Aspen: ( Jana Hřebačková )23.03. 2014Kapitola 14. REMUS
Aspen: ( Jana Hřebačková )23.03. 2014Kapitola 13. FINITE INCANTATEM
Aspen: ( Jana Hřebačková )23.03. 2014Kapitola 12. ZE SRDCE
Aspen: ( Jana Hřebačková )23.03. 2014Kapitola 11. OBLIVIATE
Aspen: ( Jana Hřebačková )22.03. 2014Kapitola 10. TESTY
Aspen: ( Jana Hřebačková )22.03. 2014Kapitola 09. SLEČNA GRANGEROVÁ MŮŽE MÍT PRAVDU
Aspen: ( Jana Hřebačková )22.03. 2014Kapitola 08. STEJNÍ
Aspen: ( Jana Hřebačková )22.03. 2014Kapitola 07. STRÝC VERNON
Aspen: ( Jana Hřebačková )22.03. 2014Kapitola 06. FRIMLEY PARK
Aspen: ( Jana Hřebačková )22.03. 2014Kapitola 05. REMUS?
Aspen: ( Jana Hřebačková )22.03. 2014Kapitola 04. PLÁNY A INTRIKY
Aspen: ( Jana Hřebačková )22.03. 2014Kapitola 03. CHTĚJÍ CO?
Aspen: ( Jana Hřebačková )22.03. 2014Kapitola 02. ROZRUCH PŘI HODINĚ LEKTVARŮ
Aspen: ( Jana Hřebačková )22.03. 2014Kapitola 01. DOPIS ZE SURREY
. Úvod k poviedkam: ( Jimmi )26.01. 2022Úvod k poviedke