Nejvyšší čas na změnu
Originál: https://www.fanfiction.net/s/6430401/1/Facilitating-Change
Autor: Aurette
Překlad: denice Beta: Sevik99 Banner: Jimmi
Nejvyšší čas na změnu, kapitola 11., část 2.
Když se ozvalo zaklepání na dveře, Severus vyskočil z křesla v obývacím pokoji. Od chvíle, kdy se Hermiona objevila v novinách a s potměšilým úšklebkem a neomaleným gestem se blýskla prstenem, přicházely Huláky hromadně, ovšem zatím se nikdo neodvážil přiblížit se k jeho dveřím.
Vytáhl hůlku a s kletbou na jazyku otevřel dveře, ale zarazil se, když za nimi objevil Ronalda Weasleyho. Ten stál zády ke dveřím a hlasitě spílal skupině novinářů, kteří ho zasypávali svými typicky přihlouplými dotazy.
Ronovy invektivy byly poměrně barvité, i když hrubé, a Snape jeho snahu obdivoval. Ne však natolik, aby sklonil hůlku, když se Weasley otočil.
„Buďte v klidu, Snape. Přináším dary.“
„Proč?“
Weasley se na něj zamračil. „Copak jste Hermioně nepoložil jistou otázku?“
„Většinu dne trávím tím, že jí kladu otázky, na které se mi málokdy dostane uspokojivé odpovědi. Pokud se však ptáte, zda se vezmeme, odpověď zní ‚ano‘.“
„No, tak to si zaslouží trochu oslavit, ne?“ Zvedl ruce, v nichž držel balíčky. „Proto tu mám ty dárky,“ dodal posměšně pedantským tónem.
„A jak předpokládám, myslíte si, že vás to dostane dovnitř?“
„Koukněte se. Já vím, že moje rodina byla tuhle trochu tvrdá, ale je vám jasné, že jste se choval jako mizera, a víte, že jste si to zasloužil. Prostě to hodíme za hlavu, ale doopravdy na to nezapomeneme, že jo? Pusťte mě dovnitř, nebo tadyhle ty máminy sušenky rozdám novinářům.“
Snape se zamračil a ustoupil stranou.
„Hermiona tu není,“ řekl, když zavřel dveře.
„Kampak zmizela?“
„Do Ikey.“
„Co to je?“
„Nemám tušení. Předpokládám, že si dáte čaj?“
„Jo.“
„Dobře.“
Čaj byl naservírován, sušenky vyskládány na talíř a rozhostilo se ticho.
Nakonec Weasley postavil svůj šálek na talířek a opřel se v křesle.
„Víte, když se my dva s Harrym s vámi dokážeme smířit, protože je šťastná, mohl byste se o to pokusit taky.“
Snape zvedl obočí. „A co by to obnášelo?“
„No, proklínat nás je úplně mimo. Potom už jsou pravidla dost nejasná, řekl bych, takže nechám na vás, abyste si vybral, co vám nejvíc vyhovuje.“
„To je od vás vstřícné.“ Snape se napil čaje a odložil ho. „Jaká je šance, že nám v budoucnu oznámíte předem, kdy se objevíte na našem prahu?“
Ron se usmál. „Jsem si jistý, že bychom se mohli nějak dohodnout.“ Vytáhl z tašky s dárky láhev armagnacu. „Zbytek je od rodiny a nechám vás, abyste je otevřeli společně, ale tenhle je pro vás ode mě. Chtěl jsem vám jen říct, jak jsem rád, že jste konečně přišel k rozumu. Hermiona se posledních pár let opravdu trápila a nic z toho, co jsme s Harrym udělali, nepomáhalo. Vy jste jí dal nový směr, vrátil jste jí sebevědomí a dal jste jí ještě víc. Můžete mě nenávidět, jak chcete, v rámci přijatelných mezí, ale dokud se k ní budete chovat, jak se patří, bude mi to jedno.“
Snape se dlouho mlčky díval na láhev, než pohlédl na mladšího kouzelníka.
„Děkuji, Weasley,“ řekl, vzal láhev brandy a postavil ji stranou. „To bylo velmi laskavé gesto a vaší upřímnosti si cením.“
Ron se usmál a natáhl se pro další sušenku. „No, ani to moc nebolelo, že? A taky na to nikdo neumřel.“
Snape sledoval, jak v něm mizí poslední z jeho oblíbených sušenek. „Ještě jste neodešel. Pořád je čas.“
xxx
Snape doutíral lavici a otočil se, aby ji pozoroval, jak pracuje u luxusního stolu, který se stal jejím. Znovu pocítil v hrudi to chvění, které bylo podivnou směsicí lásky a paniky. Děsilo ho, jak moc se pro něj tato drobná žena stala důležitou. Bylo to teprve pár dní, ale euforie nikdy zcela nepřemohla neustálé vědomí jeho zranitelnosti. Věděl, že jeho lásku opětuje. Jen se nedokázal přimět k tomu, aby věřil, že někdo tak mladý ho bude milovat napořád. Určitě ho dříve nebo později opustí. Všichni to vždycky udělali.
Otočila hlavu a usmála se na něj, když ho přistihla, jak ji pozoruje, a on znovu ucítil to zachvění v hrudníku.
„Na co myslíš?“ zeptala se.
„Zajímalo by mě, na čem pracuješ.“
„Aha! Pamatuješ na tu krycí nadaci, kterou jsem založila, abych požádala o nezávislé šetření?“ Udělal neurčité gesto. V polovině případů naprosto netušil, o čem je řeč, když mluvila o jejich nadacích, korporacích a kdovíčem ještě. Usmála se na něj. „Každopádně mi poslali své návrhy na reformy vzdělávání, které jsou podle nich potřeba. Zdá se, že objevili vážné problémy ve školní radě. Ukázalo se, že její moc nad Bradavicemi je rušivá a její členové jsou otevření úplatkářství. Doporučují ministrovi a Starostolci, aby přezkoumali její statut a provedli v něm závažné změny. Myslí si, že Pascal Richter musí být okamžitě vyměněn.“
„Jaká smůla.“
„No není to hrůza? Myslím, že jim poděkuji za jejich práci a požádám je, aby se do toho pustili a co nejdříve předali svá zjištění ministrovi.“
„Minerva bude mít radost.“
„To je bonus.“
„Tak kdo je další na tvém seznamu?“
„Na jakém seznamu?“
„Lidí, kterým se chceš pomstít? Vlastníme téměř deset procent kouzelnického světa. Rita Holoubková je ve vězení. Namísto toho, abychom nemohli sehnat slušnou práci, máme teď přes dvě stě zaměstnanců. Právě jsi sejmula lidi, kteří ti chtěli upřít učednictví. Kdo ještě zbývá?“
Zhoupla se na židli. „Já nevím. Mohla bych odstranit ještě pár novinářů, ale jak jsi řekl, prostě se objeví další. Máš někoho na mysli?“
„Ne, mí nepřátelé jsou mrtví.“ Přistoupil k ní, vytáhl ji do stoje a objal ji kolem ramen. „Zjistil jsem, že pomsta je podivně neuspokojivá. Jediný větrný mlýn, který mi zbývá, je veřejné mínění, a to mě v poslední době nezajímá.“
„To je pravda. Je pro mě těžké udržovat v sobě zášť, když jsem tak šťastná.“
„Jsi šťastná?“ zeptal se znenadání.
Podívala se na něj a jemu se stáhla hruď, jak krásná byla.
„Ano, Severusi. Jsem velmi šťastná.“
Políbila ho a on cítil, jak svět zapadá na své místo.
xxx
Ten první týden byl jedním z nejlepších, na jaké si Hermiona dokázala vzpomenout. Se Severusem byli téměř nerozluční, protože uspořádali prostor pro její věci, jak nejlépe uměli, obnovili svůj pracovní vztah a milovali se ve všech koutech domu, kdykoli na to měli náladu. Její osobní oblíbené místo bylo na jeho lavici s lektvary. Měla podezření, že i on má tohle místo nejraději, ale bylo pod jeho úroveň něco takového přiznat.
Novináři, kteří jako by vycítili, že jsou nudně šťastní, to po několika dnech vzdali a odešli pryč.
Dokonce strávili příjemný večer v Doupěti, kde se Severus pozoruhodně držel zpátky.
Arthur a Molly se nabídli, že uspořádají svatbu, a Snape se ušklíbl, ale ve skutečnosti ten nápad neodmítl. Čekala, až si to znovu promyslí. Po všech změnách, kterými za poslední dva týdny prošli, se stanovení data svatby nezdálo jako způsob, jak po jejich výbušném začátku postupovat zvolna.
Pomalu se zabydlovali ve spokojené rutině.
Hermiona byla vlastně tak šťastná, že teprve třetí týden společného života si začala uvědomovat, že s ním něco není v pořádku.
xxx
Poznámka autorky: Bonusové body, pokud přijdete na to, co je špatně, než vyjde další kapitola...