Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Kočičí šálek kávy

2. část

Kočičí šálek kávy
Vložené: holloway - 19.06. 2022 Téma: Kočičí šálek kávy
holloway nám napísal:

Kočičí šálek kávy

Originál: https://archiveofourown.org/works/8047918

Autor: sugar_screw     Překlad: holloway     Beta: LadyF      Banner: LadyF  


preslash

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

2. část

„Takže, v Denní ulici se dnes stalo něco zvláštního.“

Harry se objevil s jídlem v pravý čas, zrovna když Ron s Hermionou řešili, co si dát k večeři. Během jídla probírali práci a další záležitosti, až do chvíle, kdy už to Harry nevydržel. Oba k němu vzhlédnou.

„Věděli jste, že si tam Malfoy otevřel kočičí kavárnu?“

Ron vykulí oči, ale Harryho zajímá Hermiona, která je neobvykle potichu. Ron si všimne, že na ni Harry zírá, takže se k ní také obrátí.

„Tys to věděla?“ zeptá se Ron.

„No…“ Hermiona si nervózně pohrává se stopkou od sklenky na víno a pohled má upřený na svůj téměř snězený palak paneer.1 „Ano, několikrát jsem tam byla. Beru s sebou Křivonožku, aby se seznámil s jiným polovičním maguárem. Jmenuje se Buřtík a je to ten nejsladší-“

„Dobře, ale proč jsi mi o tom neřekla?” přeruší ji Harry zvednutím ruky.

„O čem? Že chodím se svým kocourem na kávu?“

„Ale no tak, Hermiono!“

Hermiona zvedne hlavu a on pod jejím příkrým pohledem okamžitě zkrotne.

„Jestli chceš slyšet pravdu,“ začne klidně, „Neřekla jsem ti to, protože jsem věděla, že budeš reagovat takhle.“

„Jak jako?“ zaškaredí se Harry.

„Kámo, když jde o Malfoye, chováš se divně,“ pronese Ron zadumaně a zhoupne se dozadu na židli.

Harry ho probodne pohledem. Zrádce.

“To teda ne!”

„Pamatuješ si, když bylo ve Věštci oznámeno jeho zasnoubení? Mluvil jsi o tom celé týdny,“ připomene mu Hermiona, potom vstane a začne uklízet nádobí.

Harry otevře pusu a cítí, že mu červená obličej.

„Nejspíš jsem to párkrát zmínil…“

„No jasně, párkrát…“ uculí se Ron a se zarachocením židle se zhoupne zpátky ke stolu, o který se opře. „Byl jsi posedlý tím, co má za lubem. Stejně jako v šestém ročníku.“

Harry na chvíli zavře oči. Tohle má u Rona dodnes na talíři.

„Tehdy měl něco za lubem, vzpomínáš?“

„Ano, ale teď nemá,“ pronese Hermiona, která se právě vrátila do obývacího pokoje. Povzdechne si a věnuje mu laskavý pohled. „Vím, že to neděláš schválně, ale nechci, abys mu… dával zabrat, abyste dávali zabrat jeden druhému. Trochu jsme si spolu povídali a podle mě má za sebou docela těžké období. A když jste vy dva spolu, jste něco jako časovaná bomba. Proto jsem ti o tom neřekla.“

Harry se vzdorovitě opře o opěradlo židle. Je sakra dospělý, u Merlina. Dokáže žít s vědomím, že Draco podělaný Malfoy pracuje v kavárně v Denní ulici. Jen by to rád věděl, to je vše. Alespoň by to pro něj nebyl takový šok, když ho zničehonic spatřil. Vybaví si, jak se viděli naposledy, ihned po skončení soudních procesů. Po krátkém pobytu v Azkabanu, kde čekal na svůj soud, hodně zhubnul – byl doslova kost a kůže a měl kruhy pod očima. Harry si pamatuje, jak ho bystrozoři vyvedli ze soudní síně, a tím to skončilo.

Tenhle Draco Malfoy v Kočičím šálku – v pohodlném mudlovském svetru, obklopený kočkami a teplou kávou – se natolik lišil, že tomu Harry stále nemohl uvěřit. Co vůbec Malfoye vedlo k tomu, že si vybral právě tuhle práci? Přece nepotřeboval peníze, nebo ano? Malfoyovi museli po válce zaplatit vysokou pokutu, přesto stále patřili k nejbohatším kouzelnickým rodinám v Evropě. Harry nad tím přemýšlí i později, když pomáhá Hermioně a Ronovi s nádobím, a i poté, co se přemístí domů.

Když se Harry se sklenkou vína zaboří do svého oblíbeného křesla u krbu, do oken Grimmauldova náměstí stále bubnuje déšť. V poschodí jsou převážně prázdné pokoje, ze kterých sem doléhá kvílení větru, a tak si raději přikryje nohy dekou. S povzdechem zatočí vínem ve sklence. Dobrá, možná má sklony až moc se zajímat o Draca Malfoye. Zvyk je železná košile. Tentokrát ne, pomyslí si a pozoruje, jak v krbu tancují plameny, je mi jedno, co má Malfoy a jeho kočky za lubem.



Je ti jasné, že tímhle dáváš Hermioně za pravdu? 

Harry zamračeně zabočí do Denní ulice. Dlážděná cesta je ještě mokrá po včerejší bouřce a obloha je břidlicově šedá. Jako by přes noc nastal podzim.

Nedávám. Opravdu jen chci ještě trochu té kávy. 

Což není tak daleko od pravdy. Dnes ráno, když usrkával kávu (připravenou z instantního prášku, protože se nikdy nedostal k tomu, aby si koupil pořádný kávovar) si vzpomněl na tu, kterou mu připravil Malfoy. Představa té sladké, silné a hřejivé tekutiny mohla za to, že jeho káva začala chutnat jako to, čím byla: horká hnědá voda z kohoutku.

V Denní ulici nejsou jiné kvalitní kavárny. Proto tam jdu. 

Přestože si to logicky zdůvodnil, přede dveřmi Harry zaváhá. V pošmourném denním světle jasně vidí dřevěnou ceduli, která visí nade dveřmi. Je na ní kočka, která vykukuje přes okraj hrnečku a nad tím je do oblouku vypálený nápis Kočičí šálek kávy. Stejný vzor je vygravírovaný i na velkém francouzském okně. Harry přes něj nakoukne a uvnitř zahlédne několik koček, ale za pultem nikoho nevidí. Zhluboka se nadechne a otevře dveře.

Zacinkání zvonečku probere všechny kočky. Harry si okamžitě všimne Papričky a Toustíka, kteří se k němu rozeběhnou. Klekne si, aby je mohl pohladit, a snaží se vzpomenout, jestli některá z koček paní Figgové byla tak přítulná jako tyhle. Nejspíš tomu tak nebylo, protože – jak zjistil později – většina z nich byli maguáři nebo jejich kříženci. Před několika lety povolalo Oddělení pro kontrolu kouzelných tvorů do domku Arabelly Figgové bystrozory, což pro něho znamenalo nepříjemnou vzpomínku na minulost. Paní Figgová stále bydlela v Zobí ulici a byla zatčena za nelegální obchodování s maguáry, protože neměla platné povolení. Prosila, aby mohla mluvit s Harrym, a on vynaložil veškeré úsilí, aby situaci urovnal. Bral to jako své díky za to, že tenkrát, když mu bylo patnáct, svědčila v jeho prospěch.

„Hned jsem u vás!“

Neznámý hlas přiměje Harryho vzhlédnout. Tohle rozhodně není Malfoy. Je běžné, že v kavárně pracuje víc lidí, to přece víš, pokárá se v duchu.

„V pořádku,” zavolá a postaví se. Paprička naštvaně mňoukne, protože už není středem pozornosti.

Harry si všimne, že na pultu je na polštářku schoulená Klenot. Když se k ní přiblíží, zvedne se zájmem hlavu a zlehka přimhouří zelené oči. Srst okolo krku a na hrudi má načechranou jako hřívu a vypadá velice vznešeně. Něžně ji pohladí po hlavě a ona začne příst tak silně, až její drobné tělíčko vibruje.

„Omlouvám se!“

Harry vzhlédne ve chvíli, kdy ze zadní místnosti vyjde malá, buclatá dívka a začne si umývat ruce. Věkově by ji zařadil do Bradavic, tváře má poseté pihami a hnědé vlasy má ostříhané nakrátko. I ona má na sobě mudlovské oblečení – ošoupané džínové lacláče a sepranou zelenou košili. Přátelsky se na něj usměje a Harry si všimne, že má mezi předními zuby roztomilou mezeru.

„Nic se neděje.“ Oplatí jí úsměv Harry a poškrábe Klenot za ušima.

„Jsem Bridget. Co vám můžu nabídnout, pane Pottere?“

Harry jí věnuje uznalý pohled. Neudělala nic z toho, co obvykle naznačuje, že ho někdo poznal – žádný letmý pohled na čelo, vyvalené oči ani strnulá řeč těla. Po tolika letech je na tyto drobné změny v chování lidí zvyklý, ale ona dělá jakoby nic. Už teď se mu líbí.

„Malou kávu týdne s troškou karamelu, prosím.“

„Smetanu a cukr?“

Harry přikývne a Bridget objednávku namarkuje.

„Vy už jste tu byl?“ vyzvídá, zatímco mu připravuje nápoj.

Harry opatrně překročí dvě kočky, které se mu motají kolem nohou.

„Jak jste to uhodla?“

„Klenot se líbíte. Od zákazníků, kteří jsou tu poprvé, se obvykle nenechá takhle hladit.“ Postaví před něj kávu. „Jeden srpec, prosím.“

„Vy ještě chodíte do Bradavic?“ zeptá se a podá jí peníze.

„V červnu jsem složila OVCE,“ pochlubí se. „Studuju u Svatého Munga a sem chodím na brigádu.“

„Úžasné.“ Usměje se Harry a ochutná kávu. Je opět výborná a není příliš horká jako ta, kterou si pokaždé připraví on. „Takže… váš zaměstnavatel mívá v sobotu volno?“

Harry vytěsní z mysli obraz Hermionina samolibého obličeje, zatímco Bridget se rozesměje.

„Draco že by si vzal volno? Snažila jsem se ho přinutit, ale marně.“ Ještě jednou se usměje a opře se o pult. Harrymu se nelíbí vševědoucí záblesk v jejích očích. „Proč? Přišel jste za ním, pane Pottere?“

„No, ehm, ne,” zakoktá Harry a znovu zkusí opatrně obejít Papričku, která se snaží získat jeho pozornost tím, že mu packou loví nohu. „Jen jsem uvažoval-“

„V sobotu vždycky chodí s kamarádkou na brunch. Měl by být zpátky každou chvíli!“

„Ne, ne, to je-“

Příliš pozdě. Harry se otočí ke dveřím, právě když se otevřou, zacinká zvonek a kočky začnou nadšeně pobíhat po místnosti. Malfoy při pohledu na něj povytáhne obočí, ale Harryho pozornost upoutá osoba, která vchází za ním.

„Lenko!“

Její velké modré oči se rozzáří. Prosmýkne se kolem Draca a silně mu přitom narazí do ramene, za což si vyslouží nevraživý pohled. Vtáhne Harryho do pevného objetí, přitom se jí kolem hlavy pohupují dlouhé blonďaté vlasy a její sbírka náhrdelníků se rozcinká jako vánoční zvonkohra, což ještě víc rozdovádí kočky.

„Harry! Jsem tak šťastná, že jsi sem našel cestu! Není tohle to nejpohodovější místo na světě?”

Harry se v téhle kavárně necítí nějak zvlášť pohodově, přesto se na ni srdečně usměje. Koutkem oka zahlédne, že se Malfoy přesune za pult, potichu hovoří s Bridget a hladí Klenot po zádech.

„Rozhodně je to… zajímavé místo,“ odpoví Harry, usrkne kávu a odtrhne pohled od Malfoye. „Mají tu dobré kafe.“

„Draco si vede moc dobře, že?“ Lenka se hrdě zadívá Malfoyovým směrem, ten zčervená a odvrátí zrak. Harry si nemůže pomoct, ale pobaví ho to. Lenka proplete prsty s těmi Harryho a odtáhne ho k pultu. Klenot teď na polštářku sedí a vypadá čileji, než Harry doposud viděl.

„Ahoj, ty moje malá stařenko,“ pozdraví Lenka Klenot, zvedne ji a přitiskne si ji k hrudi. Podívá se na Harryho a začne se pohupovat sem a tam, jako by s kočkou tančila. „Už máš svého oblíbence, Harry?“

Harry se vylekaně rozhlédne po všech kočkách. Malfoy se na něj se zájmem zadívá, což Harryho z nějakého důvodu ještě víc vyvede z míry.

„Ehm, ne,“ Paprička – jako by věděla, že si má Harry vybrat – ho žďuchne hlavou do nohy a Harry sklopí hlavu. „Ještě… všechny pořádně neznám.“

Lenka se usměje, znovu popadne Harryho za ruku a vede ho k rozviklané pohovce. Projede jím vlna paniky; neměl v úmyslu zdržet se tu déle, než je potřeba na zakoupení kávy. Lenka se ale uvelebila s Klenot na klíně způsobem, který jasně říká: chvíli tady posedíme.

„Všichni jsou úžasní,“ prohlásí a začne hladit Klenot. „Papričku už znáš? A Toustíka?“

Harry přikývne a Paprička mu vyskočí na klín. Přimhouří jantarové oči a když ji Harry podrbe na krku, zavře je úplně a začne příst. Luna přejíždí prstem Klenot po zádech a s úsměvem mu všechny představuje.

Je tu Buřtík, poloviční maguár. Největší a nejhladovější ze skupiny, skoro celý bílý s hnědými flíčky na hřbetu. Extrémně mazlivý a rád krade jídlo z talíře.

Oliva, odměřená bezsrstá sphynxka, jejíž držení těla si v ničem nezadá s kočičí podobou McGonagallové. Většinu času tráví na nejvyšším místě, které najde, a pozoruje vše kolem.

Keksík je plachá, roztomilá, dlouhosrstá Peršanka. Když ji člověk vezme do náruče, je to jako by choval obláček. Celé dopoledne se přesouvá na místa, kam zrovna dopadají sluneční paprsky, aby se mohla hezky vyhřívat.

A Kalypsó, trošku vypelichaná želvička, která je naprostou záhadou. Chybí jí pravá zadní noha a má ztrápený, vyplašený výraz. Zpočátku bojácná, ale když se někomu odváží na klín, užívá si to.

„A samozřejmě Klenot, ta je ze všech nejstarší,“ dokončí Lenka vyprávění a ohlédne se na Malfoye, který se k nim blíží a nese šálek s podšálkem.

“Tvoje bezkofeinová břečka, drahá,” pronese a zvedne Klenot, aby si Lenka mohla vzít nápoj.

„Draco si myslí, že káva bez kofeinu je nesmysl.“ Ušklíbne se Lenka na Harryho a napije se.

„Kdyby nebylo tebe, ani bych ji neměl v nabídce.“ Malfoy opatrně uloží Klenot zpátky na pelíšek, obrátí se znovu k nim a opře se o pult. “Můžu ti ještě něco nabídnout, Pottere? Třeba něco k jídlu?“

„Ehm, ne, já-“

„Ach, Harry, musíš ochutnat sirupový košíček, je božský!“ prohlásí Lenka a odežene Keksíka, aby mohla vstát.

„Možná jindy,“ pronese rozhodně Harry a postaví se. Cítí na sobě Malfoyův pichlavý pohled a je mu jasné, že už tu není vítaný.

„Mám tě čekat zítra?“ zeptá se Malfoy z místa, kde se opírá o pult.

V jeho zdviženém obočí se skrývá výzva a Harry zatouží ji přijmout stejně bezhlavě a odhodlaně jako v době, kdy jim bylo dvanáct.

“Můžeš,” řekne a vydá se ke dveřím. „Ale nejspíš nepřijdu.“

Než se za ním zavřou dveře, zaslechne cinknutí zvonečku a Papriččino mňoukání.

 


1 – palak paneer je děsná dobrota https://www.indianhealthyrecipes.com/palak-paneer-recipe-easy-paneer-recipes-step-by-step-pics/

A máme tu další kočičky… Buřtík je v originále Chowder, Oliva je Olive, Kalypsó je Calypso a Keksík je Cracker. A ano, víme, že je Keksík holka :-) 

2. část
„Takže, v Denní ulici se dnes stalo něco zvláštního.“
Harry se objevil s jídlem v pravý čas, zrovna když Ron s Hermionou řešili, co si dát k večeři. Během jídla probírali práci a další věci, až do chvíle, kdy už to Harry nevydržel. Oba k němu vzhlédnou.
„Věděli jste, že si tam Malfoy otevřel kočičí kavárnu?“
Ron vykulí oči, ale Harryho zajímá Hermiona, která je neobvykle potichu. Ron si všimne, že na ni Harry zírá, takže se k ní také obrátí.
„Tys to věděla?“ zeptá se Ron.
„No…“ Hermiona si nervózně pohrává se stopkou od sklenky na víno a pohled má upřený na svůj téměř snězený palak paneer.1 „Ano, několikrát jsem tam byla. Beru s sebou Křivonožku, aby se seznámil s jiným polovičním maguárem. Jmenuje se Buřtík a je to ten nejsladší-“
„Dobře, ale proč jsi mi o tom neřekla?” přeruší ji Harry zvednutím ruky.
„O čem? Že chodím se svým kocourem na kávu?“
„Ale no tak, Hermiono!“
Hermiona zvedne hlavu a on pod jejím příkrým pohledem okamžitě zkrotne.
„Jestli chceš slyšet pravdu,“ začne klidně, „Neřekla jsem ti to, protože jsem věděla, že budeš reagovat takhle.“
„Jak jako?“ zaškaredí se Harry.
„Kámo, když jde o Malfoye, chováš se divně,“ pronese Ron zadumaně a zhoupne se dozadu na židli.
Harry ho probodne pohledem. Zrádce.
“To teda ne!”
„Pamatuješ si, když bylo ve Věštci oznámeno jeho zasnoubení? Mluvil jsi o tom celé týdny,“ připomene mu Hermiona, vstane a začne uklízet nádobí.
Harry otevře pusu a cítí, že mu červená obličej. 
„Nejspíš jsem to párkrát zmínil…“
„No jasně, párkrát…“ uculí se Ron a se zarachocením židle se zhoupne zpátky ke stolu, o který se opře. „Byl jsi posedlý tím, co má za lubem. Stejně jako v šestém ročníku.“
Harry na chvíli zavře oči. Tohle má u Rona dodnes na talíři.
„Tehdy měl něco za lubem, vzpomínáš?“
„Ano, ale teď nemá,“ pronese Hermiona, která se vrátila do obývacího pokoje. Povzdechne si a věnuje mu laskavý pohled. „Vím, že to neděláš schválně, ale nechci, abys mu… dával zabrat, abyste dávali zabrat jeden druhému. Trochu jsme si spolu povídali a podle mě má za sebou docela těžké období. A když jste vy dva spolu, jste něco jako časovaná bomba. Proto jsem ti o tom neřekla.“
Harry se vzdorovitě opře o opěradlo židle. Je sakra dospělý, u Merlina. Dokáže žít s vědomím, že Draco podělaný Malfoy pracuje v kavárně v Denní ulici. Jen by to rád věděl, to je vše. Alespoň by to pro něj nebyl takový šok, když ho zničehonic spatřil. Vybaví si, jak se viděli naposledy, ihned po skončení soudních procesů. Po krátkém pobytu v Azkabanu, kde čekal na svůj soud, hodně zhubnul – byl doslova kost a kůže a měl kruhy pod očima. Harry si pamatuje, jak ho bystrozoři vyvedli ze soudní síně, a tím to skončilo.
Tenhle Draco Malfoy v Kočičím šálku – v pohodlném mudlovském svetru, obklopený kočkami a teplou kávou – se natolik lišil, že tomu Harry stále nemohl uvěřit. Co vůbec Malfoye vedlo k tomu, že si vybral právě tuhle práci? Přece nepotřeboval peníze, nebo ano? Malfoyovi museli po válce zaplatit vysokou pokutu, přesto stále patřili k nejbohatším kouzelnickým rodinám v Evropě. Harry nad tím přemýšlí i později, když pomáhá Hermioně a Ronovi s nádobím, a i poté, co se přemístí domů.
Když se Harry se sklenkou vína zaboří do svého oblíbeného křesla u krbu, do oken Grimmauldova náměstí stále bubnuje déšť. V poschodí jsou převážně prázdné pokoje, ze kterých sem doléhá kvílení větru, a tak si raději přikryje nohy dekou. S povzdechem zatočí vínem ve sklence. Dobrá, možná má sklony až moc se zajímat o Draca Malfoye. Zvyk je železná košile. Tentokrát ne, pomyslí si a pozoruje, jak v krbu tancují plameny, je mi jedno, co má Malfoy a jeho kočky za lubem.
      
Je ti jasné, že tímhle dáváš Hermioně za pravdu?
Harry zamračeně zahne do Denní ulice. Dlážděná cesta je ještě mokrá po včerejší bouřce a obloha je břidlicově šedá. Jako by přes noc nastal podzim.
Nedávám. Opravdu jen chci ještě trochu té kávy.
Což není tak daleko od pravdy. Dnes ráno, když usrkával kávu (připravenou z instantního prášku, protože se nikdy nedostal k tomu, aby si koupil pořádný kávovar) si vzpomněl na tu, kterou mu připravil Malfoy. Představa té sladké, silné a hřejivé tekutiny mohla za to, že jeho káva začala chutnat jako to, čím byla: horká hnědá voda z kohoutku.
V Denní ulici nejsou jiné kvalitní kavárny. Proto tam jdu.
Přestože si to logicky zdůvodnil, přede dveřmi Harry zaváhá. V pošmourném denním světle jasně vidí dřevěnou ceduli, která visí nade dveřmi. Je na ní kočka, která vykukuje přes okraj hrnečku a nad tím je do oblouku vypálený nápis Kočičí šálek kávy. Stejný vzor je vygravírovaný i na velkém francouzském okně. Harry přes něj nakoukne a uvnitř zahlédne několik koček, ale za pultem nikoho nevidí. Zhluboka se nadechne a otevře dveře.
Zacinkání zvonečku probere všechny kočky. Harry pozná Papričku a Toustíka, kteří se k němu rozeběhnou. Klekne si, aby je mohl pohladit, a snaží se vzpomenout, jestli některá z koček paní Figgové byla tak přítulná jako tyhle. Nejspíš tomu tak nebylo, protože – jak zjistil později – většina z nich byli maguáři nebo jejich kříženci. Před několika lety povolalo Oddělení pro kontrolu kouzelných tvorů do domku Arabelly Figgové bystrozory, což pro něho znamenalo nepříjemnou vzpomínku na minulost. Paní Figgová stále bydlela v Zobí ulici a byla zatčena za nelegální obchodování s maguáry, protože neměla platné povolení. Prosila, aby mohla mluvit s Harrym, a on vynaložil veškeré úsilí, aby situaci urovnal. Bral to jako své díky za to, že tenkrát, když mu bylo patnáct, svědčila v jeho prospěch.
„Hned jsem u vás!“
Neznámý hlas přiměje Harryho vzhlédnout. Tohle rozhodně není Malfoy. Je běžné, že v kavárně pracuje víc než jeden člověk, to přece víš, pokárá se v duchu.
„V pořádku,” zavolá a postaví se. Paprička naštvaně mňoukne, protože už není středem pozornosti.
Harry si všimne, že na pultu je na polštářku schoulená Klenot. Když se k ní přiblíží, zvedne se zájmem hlavu a zlehka přimhouří zelené oči. Srst okolo krku a na hrudi má načechranou jako hřívu a vypadá velice vznešeně. Něžně ji pohladí po hlavě a ona začne příst tak silně, až její drobné tělíčko vibruje.
„Omlouvám se!“
Harry vzhlédne ve chvíli, kdy ze zadní místnosti vyjde malá, buclatá dívka a začne si umývat ruce. Věkově by ji zařadil do Bradavic, tváře má poseté pihami a hnědé vlasy má ostříhané nakrátko. I ona má na sobě mudlovské oblečení – ošoupané džínové lacláče a sepranou zelenou košili. Přátelsky se na něj usměje a Harry si všimne, že má mezi předními zuby roztomilou mezeru.
„Nic se neděje.“ Oplatí jí úsměv Harry a poškrábe Klenot za ušima.
„Jsem Bridget. Co vám můžu nabídnout, pane Pottere?“
Harry jí věnuje uznalý pohled. Neudělala nic z toho, co obvykle naznačuje, že ho někdo poznal – žádný rychlý pohled na čelo, vyvalené oči ani strnulá řeč těla. Po tolika letech je na tyto drobné změny v chování lidí zvyklý, ale ona dělá jakoby nic. Už teď se mu líbí.
„Malou kávu týdne s troškou karamelu, prosím.“
„Smetanu a cukr?“
Harry přikývne a Bridget objednávku namarkuje.
„Vy už jste tu byl?“ vyzvídá, zatímco mu připravuje nápoj.
Harry opatrně překročí dvě kočky, které se mu motají kolem nohou.
„Jak jste to uhodla?“
„Klenot se líbíte. Od zákazníků, kteří jsou tu poprvé, se obvykle nenechá takhle hladit.“ Postaví před něj kávu. „Jeden srpec, prosím.“
„Vy ještě chodíte do Bradavic?“ zeptá se a podá jí peníze.
„V červnu jsem složila OVCE,“ pochlubí se. „Studuju u Svatého Munga a sem chodím na brigádu.“
„Úžasné.“ Usměje se Harry a ochutná kávu. Je opět výborná a není příliš horká jako ta, kterou si pokaždé připraví on. „Takže… váš zaměstnavatel mívá v sobotu volno?“
Harry vytěsní z mysli obraz Hermionina samolibého obličeje, zatímco Bridget se rozesměje.
„Draco že by si vzal volno? Snažila jsem se ho přinutit, ale marně.“ Ještě jednou se usměje a opře se o pult. Harrymu se nelíbí vševědoucí záblesk v jejích očích. „Proč? Přišel jste za ním, pane Pottere?“
„No, ehm, ne,” zakoktá Harry a znovu zkusí opatrně obejít Papričku, která se snaží získat jeho pozornost tím, že mu packou loví nohu. „Jen jsem uvažoval-“
„V sobotu vždycky chodí s kamarádkou na brunch. Měl by být zpátky každou chvíli!“
„Ne, ne, to je-“
Příliš pozdě. Harry se otočí ke dveřím, právě když se otevřou, zacinká zvonek a kočky začnou nadšeně pobíhat po místnosti. Malfoy při pohledu na něj povytáhne obočí, ale Harryho pozornost upoutá osoba, která vchází za ním.
„Lenko!“
Její velké modré oči se rozzáří. Prosmýkne se kolem Draca a silně mu přitom narazí do ramene, za což si vyslouží nevraživý pohled. Vtáhne Harryho do pevného objetí, přitom se jí kolem hlavy pohupují dlouhé blonďaté vlasy a její sbírka náhrdelníků se rozcinká jako vánoční zvonkohra, což ještě víc rozdovádí kočky.
„Harry! Jsem tak šťastná, že jsi sem našel cestu! Není tohle to nejpohodovější místo na světě?”
Harry se v téhle kavárně necítí nějak zvlášť pohodově, přesto se na ni srdečně usměje. Koutkem oka zahlédne, že se Malfoy přesune za pult, potichu hovoří s Bridget a rukou hladí Klenot po zádech.
„Rozhodně je to… zajímavé místo,“ odpoví Harry, usrkne kávu a odtrhne pohled od Malfoye. „Mají tu dobré kafe.“
„Draco si vede moc dobře, že?“ Lenka se hrdě zadívá Malfoyovým směrem, ten zčervená a odvrátí zrak. Harry si nemůže pomoct, ale pobaví ho to. Lenka proplete prsty s těmi Harryho a odtáhne ho k pultu. Klenot teď na polštářku sedí a vypadá čileji, než Harry doposud viděl.
„Ahoj, ty moje malá stařenko,“ pozdraví Lenka Klenot, zvedne ji a přitiskne si ji k hrudi. Podívá se na Harryho a začne se pohupovat sem a tam, jako by s kočkou tančila. „Už máš svého oblíbence, Harry?“
Harry se vylekaně rozhlédne po všech kočkách. Malfoy se na něj se zájmem zadívá, což Harryho z nějakého důvodu ještě víc vyvede z míry.
„Ehm, ne,“ Paprička – jako by věděla, že si má Harry vybrat – ho žďuchne hlavou do nohy a Harry sklopí hlavu. „Ještě… všechny pořádně neznám.“
Lenka se usměje, znovu popadne Harryho za ruku a vede ho k rozviklané pohovce. Projede jím vlna paniky; neměl v úmyslu zdržet se tu déle, než je potřeba na zakoupení kávy. Lenka se ale uvelebila s Klenot na klíně způsobem, který jasně říká: chvíli tady posedíme.
„Všichni jsou úžasní,“ prohlásí a začne hladit Klenot. „Papričku už znáš? A Toustíka?“
Harry přikývne a Paprička mu vyskočí na klín. Přimhouří jantarové oči a když ji Harry podrbe na krku, zavře je úplně a začne příst. Luna přejíždí prstem Klenot po zádech a s úsměvem mu všechny představuje:
Je tu Buřtík, poloviční maguár. Největší a nejhladovější ze skupiny, skoro celý bílý s hnědými flíčky na hřbetu. Extrémně mazlivý a rád krade jídlo z talíře.
Oliva, odměřená bezsrstá sphynxka, jejíž držení těla si v ničem nezadá s kočičí podobou McGonagallové. Většinu času tráví na nejvyšším místě, které najde, a pozoruje vše kolem.
Keksík je plachá, roztomilá, dlouhosrstá Peršanka. Když ji člověk vezme do náruče, je to jako by choval obláček. Celé dopoledne se přesouvá na místa, kam zrovna dopadají sluneční paprsky, aby se mohla hezky vyhřívat.
A Kalypsó, trošku vypelichaná želvička, která je naprostou záhadou. Chybí jí pravá zadní noha a má ztrápený, vyplašený výraz. Zpočátku je plachá, ale když se někomu odváží na klín, užívá si to. 
„A samozřejmě Klenot, ta je ze všech nejstarší,“ dokončí Lenka vyprávění a ohlédne se na Malfoye, který se k nim blíží a nese šálek s podšálkem.
“Tvoje bezkofeinová břečka, drahá,” pronese a zvedne Klenot, aby si Lenka mohla vzít nápoj.
„Draco si myslí, že káva bez kofeinu je nesmysl.“ Ušklíbne se Lenka na Harryho a napije se.
„Kdyby nebylo tebe, ani bych ji neměl v nabídce.“ Malfoy opatrně uloží Klenot zpátky na pelíšek, obrátí se znovu k nim a opře se o pult. “Můžu ti ještě něco nabídnout, Pottere? Třeba něco k jídlu?“
„Ehm, ne, já-“
„Ach, Harry, musíš ochutnat sirupový košíček, je božský!“ prohlásí Lenka a odežene Keksíka, aby mohla vstát.
„Možná jindy,“ pronese rozhodně Harry a postaví se. Cítí na sobě Malfoyův pichlavý pohled a je mu jasné, že už tu není vítaný.
„Mám tě čekat zítra?“ zeptá se Malfoy z místa, kde se opírá o pult.
V jeho zdviženém obočí se skrývá výzva a Harry zatouží ji přijmout stejně bezhlavě a odhodlaně jako v době, kdy jim bylo dvanáct.
“Můžeš,” řekne a vydá se ke dveřím. „Ale nejspíš nepřijdu.“
Než se za ním zavřou dveře, zaslechne cinknutí zvonečku a Papriččino mňoukání.
 
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Aeidaill - 15.05. 2023
| |
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Campana - 21.11. 2023
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: hanka - 14.01. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre


Re: 2. část Od: zuzule - 20.06. 2022
A Lenka! Dalsi pohodarka do kavarny. Zavidim, mit takovou nekde pobliz... Dekuju!
Re: 2. část Od: holloway - 20.06. 2022
Podle komentářů koukám, že kočičí kavárny jsou nedostatkové zboží a nějaký schopný podnikatel by se toho mohl chopit. Děkuji za pěkný komentář, zuzule.

Re: 2. část Od: Yuki - 20.06. 2022
Dracova kočičí kavárna mě baví čím dál tím víc. Tolik různých kočičích osobností na jednom místě! Jsem jediná, kdo si občas myslí, že Klenot (přestože je to holka) je vlastně Draco? :) Už podle toho popisu. Setkání s Lenkou, ta na takové místo patří. Moc děkuju :)
Re: 2. část Od: holloway - 20.06. 2022
Já mám Klenot spojenou s reálnou kočičkou, takže přiznám, že podobnost s Dracem mě nenapadla, ale něco na tom určitě bude. Jsem moc ráda, že tě povídka baví a snad tomu tak zůstane. Děkuji za milý komentář, Yuki

Re: 2. část Od: Jacomo - 20.06. 2022
Tahle povídka v sobě musí mít magii, protože se při ní nedokážu přestat usmívat. A když ke všemu hezkému, co v ní vidím, ještě vstoupila do příběhu Lenka, můj pocit pohody se znásobil. Tuším, že se Harry nebude moct přestat vracet, pravděpodobně kvůli některé z kočičích krásek :-) A já se na to neskutečně těším. Veliké díky za překlad, holloway a LadyF.
Re: 2. část Od: holloway - 20.06. 2022
Milá Jacomo, tvůj komentář mi vyvolal úsměv na tváři:) Lenka má v příběhu důležitou roli, ještě si ji užijeme. Tušíš správně, ale kvůli komu to bude uvidíme. Zatím tvrdohlavě tvrdí, že je to kvůli kávě :) Děkuji!

Re: 2. část Od: denice - 19.06. 2022
Další milá kapitola, moc pěkně se mi čte o všech těch kočkách. Mít takovou kavárnu blízko, chodila bych tam každý den - hladit kočky a užívat si ten poklid... Díky.
Re: 2. část Od: holloway - 20.06. 2022
Ano, myslím, že taková kavárna v okolí by prospěla všem, musí to mít terapeutický účinek. A už máš oblíbenou kočičku? :) Díky za komentář, denice

Re: 2. část Od: katrin - 19.06. 2022
Usmievam sa na obrazovku ako trubka :) dakujem.
Re: 2. část Od: holloway - 20.06. 2022
Milá katrin, děkuju za milý komentář ????

Re: 2. část Od: Ciry - 19.06. 2022
Ha Lenka! Tu miluju snad ve všech povídkách. Každopádně je to moc pěkné a těším se na další vývoj. Myslím, že tohle bude moje oblíbená letní povídka :-)
Re: 2. část Od: holloway - 20.06. 2022
Ano, Lenka je vždy milé zpestření a tady si ji užijeme dostatečně. Mám radost, že sis povídku oblíbila a děkuju za komentář :)

Prehľad článkov k tejto téme:

sugar_screw: ( holloway )29.10. 2023Epilog
sugar_screw: ( holloway )22.10. 20238. část
sugar_screw: ( holloway )15.10. 20237. část
sugar_screw: ( holloway )08.10. 20236. část
sugar_screw: ( holloway )10.07. 20225. část
sugar_screw: ( holloway )03.07. 20224. část
sugar_screw: ( holloway )26.06. 20223. část
sugar_screw: ( holloway )19.06. 20222. část
sugar_screw: ( holloway )12.06. 2022Úvod + 1.část