Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Kočičí šálek kávy

3. část

Kočičí šálek kávy
Vložené: holloway - 26.06. 2022 Téma: Kočičí šálek kávy
holloway nám napísal:

Kočičí šálek kávy

Originál: https://archiveofourown.org/works/8047918

Autor: sugar_screw     Překlad: holloway     Beta: LadyF      Banner: LadyF 


preslash

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

3. část

V neděli Harry do Kočičího šálku nejde. Zůstane doma a zvažuje, co provést s pokoji v horním patře Grimmauldova náměstí, což dělá většinou, když má volný den. Bloumá z jedné místnosti do druhé a láme si hlavu nad tím, jak se vypořádat s jejich prázdnotou, průvanem a vším tím prachem. Přemýšlí o tom, co by si rád ponechal a co je třeba vyhodit. V hlavě se mu rodí stále ambicióznější plány – představy vybouraných stěn, strhaných koberců, nového nábytku a čerstvé výmalby.

Avšak všechno jsou to jenom plány. Hermiona a Ron mu nabízejí pomoc pokaždé, když se o tom zmíní, a Harry dokonce tu a tam prochází obchody s nábytkem nebo železářství a v duchu počítá náklady. Ale nikdy se do toho nepustí.

„Jsem příliš vytížený,“ povzdechne si jako pokaždé, sejde dolů a myslí na to, jak časně musí druhý den vstávat.

Je příliš vytížený. Nechce začínat projekt, který nikdy nedokončí. To je vše.

V pondělí, po dlouhém dni plném skřetího rozkazování, dokáže Harry myslet jen na to zpropadené kafe. Sladké, horké a silné. Navíc je zataženo a chladno, a to je přeci ideální počasí na kávu, že?

V Kočičím šálku je rušněji, než když tu byl Harry předtím. Všechny kočky mají k dispozici klín, na který se mohou schoulit, nebo ruku, o kterou se mohou otírat. Fronta se táhne až ke dveřím. Na okamžik se ho zmocní úzkost a zvažuje, že odejde dřív, než ho někdo pozná. Nestihne to však uskutečnit, protože Malfoy za pultem zvedne hlavu a zachytí jeho pohled.

Aby stíhal vyřídit objednávky, ohání se tak rychle, až z toho má červené tváře a vrásku na čele. S Bridget jsou ale natolik sehraní, že jejich pohyby působí jako kavárenské baletní představení. Pohozením hlavy odhrne zářivě blonďatý pramen ofiny, který mu při práci spadl přes oči, a pozdraví Harryho letmým ušklíbnutím.

„Dobré odpoledne, pane Pottere!” křikne, aby ho bylo slyšet přes hlasité syčení páry. „Malou kávu s troškou karamelu?“

Harry zrudne, protože se na něj všichni otočí a nepokrytě zírají. Zavře oči, zatne čelist a přinutí se k úsměvu.

„Ano, pane Malfoyi, pokud budete tak laskav,“ zavolá na něj.

Malfoy se na něj ještě jednou zaculí a zmizí za vitrínou s dezerty. Než se Harry dostane k pultu, trvá to pár velmi dlouhých minut. Během nich je nucen podstoupit několik zdvořilostních rozhovorů, přesvědčit spoustu lidí, že opravdu není nutné, aby mu přenechali své místo ve frontě, a navíc se ještě náležitě věnovat Papričce, která se k němu přiřítila v okamžiku, kdy Malfoy vykřikl jeho jméno. Když před něj Malfoy pokládá hrneček teplé kávy, není už v kavárně tolik rušno.

„Bylo to nezbytně nutné, Malfoyi?“ zamumlá Harry a podá mu srpec.

„Prospíváš byznysu,“ špitne Malfoy. „Jakmile se rozkřikne, že si Vyvolený oblíbil Kočičí šálek, zapomene se na toho odporného smrtijeda, který to tady vlastní.“

Harry se ušklíbne. „Neuvěřitelné. A to jsi míval ve zvyku mě obviňovat, že své jméno zneužívám k získání pozornosti.”

Čekal, že se Malfoy kvůli nařčení z pokrytectví začne čertit, ale on na něj místo toho spiklenecky mrkne.

„Ano, ale časy se mění a já potřebuju zákazníky.“

„Zdá se, že tu máš plno i bez toho.“

„V pondělní večery zde pořádá Lenka předčítání pro děti,“ kývne Malfoy směrem k rohu na druhé straně místnosti.

Harry si jí předtím v tom návalu nevšiml, ale teď vidí, že sedí s obrovskou knihou na klíně a vášnivě gestikuluje rukou, na které se jí třpytí prsteny a náramky. Kolem ní sedí v kroužku děti, z nichž některé mají (i když se zdá, že ne všechny z nich dobrovolně) na klíně schoulenou kočku. Rodiče postávají v blízkosti, pijí kávu a povídají si.

„To je vážně pěkné. Ona je něco jako spolumajitelka?“ zeptá se Harry a konečně se napije kávy.

„Ne.“ Malfoy si prohrábne vlasy a odhrne si je tak z obličeje. „Je zkrátka… velice zapálená. Dodala mi odvahu otevřít si kavárnu a pomohla mi najít tuhle budovu.“

„Neuvědomil jsem si, že vy dva jste si tak… blízcí,“ poznamená Harry obezřetně.

Malfoy ho probodne zkoumavým pohledem, jako by v každém slově hledal skrytý význam.

„Lenka se ke mně už od soudu chová velice hezky,“ odpoví stručně a obrátí se k vitríně s dezerty. „Pro tebe. Za to, že jsem tě využil k reklamním účelům.“

Postaví na pult talíř se sirupovým košíčkem a přidá k němu lžíci zakysané smetany. Vypadá to lahodně.

„To není nutné,“ řekne Harry, přestože má vážně chuť ten zatracený dortík sníst.

„Nesmysl,“ namítne Malfoy ostře a ladně nad košíčkem mávne hůlkou, aby ho ohřál. „Lenka říká, že je tvůj oblíbený. Navíc mě docela bavilo sledovat, jak ses musel vypořádat s davem.“

„V tom případě si ho rozhodně zasloužím.“

Harry si vezme talíř a poděkuje. Když se proplétá kavárnou, cítí v zádech Malfoyův pohled. Nevšímá si tepla, které se mu šíří kolem páteře, a usadí se na opotřebovaný taburet v dostatečné vzdálenosti od kruhu dětí a rodičů. Na klín mu okamžitě skočí Paprička a začne mu přešlapovat na noze. Jakmile se konečně uloží do pohodlné pozice, ochutná Harry sousto svého těžce vydělaného košíčku. Jak Lenka slibovala, chutná božsky. Harry se snaží jíst pomalu a vychutnat si ho, ale slupne ho za pár minut. Odloží prázdný talíř na nedaleký stolek a zapije to zbytkem karamelově sladké kávy. S povzdechem se zaposlouchá do závěru Lenčina příběhu. Možná má pravdu, pomyslí si Harry, zatímco prsty čechrá Papriččin hřejivý kožíšek, je to docela pohodové místo.

♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Vypadá to, že měl Malfoy ohledně Harryho vlivu pravdu. Během několika následujících návštěv Kočičího šálku je tam stejně rušno jako v ten večer, kdy Lenka předčítala. Harry příležitostně přetrpí společenskou konverzaci nebo žádost o autogram, přičemž pokaždé umírá studem. I v těch nejrušnějších dnech si Draco najde chvíli, aby na něj s úsměvem mrknul a podstrčil mu ke kávě sirupový košíček, kousek koláče nebo dekadentní čokoládu. Žádnou z těch sladkostí si Harry neobjednal ani za ně nezaplatil. Většinu dní je v kavárně i Lenka a s ubíhajícími týdny zde potká další známé tváře.

Zastaví se Ginny a rozplývá se úplně nad každou kočkou. S Harrym si dobře, i když krátce popovídá u kávy, než musí odejít, protože jinak by si prostě všechny kočičky vzala domů.

Dean se Seamusem se ukáží během pomalu ubíhajícího deštivého odpoledne a dlouho s Malfoyem rozmlouvají o tom, co doopravdy znamená vlastnit kočku a jak se o ty všechny tady zvládá postarat. Potom je zajímá Harryho názor na to, jestli by z nich byli dobří kočičí tátové. Jistě, že byli. Dean si zamiloval Olivu a trvá na tom, že se pro ni brzy vrátí.

A jednoho jasného, sychravého, sobotního rána na začátku října zde narazí na Hermionu, jak sedí na podlaze vedle Křivonožky a Buřtíka. Vypadá klidněji a uvolněněji, než jak ji poslední dobou vídal, a usrkává zcela určitě silnou černou kávu. Je natolik zabraná do socializace milovaného Křivonožky, že si ani nevšimne, když si Harry u Malfoye, který se tím dobře baví, kupuje kávu. Zvedne hlavu, až když se posadí naproti ní, a v jejím obličeji se okamžitě objeví obavy a napětí.

„Ach, Harry! Ty jsi… tady!“

Harry se uvolněně usměje a opře se o jednu ruku, aby udělal místo na klíně pro Papričku.

„Jsem.“

„Ty… chodíš sem často?“ vyzvídá Hermiona opatrně a střelí pohledem k pultu, kde Malfoy obsluhuje dalšího zákazníka.

„Vlastně ano.“ Harry si nedokáže pomoct a při záblesku paniky v její tváři se rozesměje. „Hermiono, vážně je to v pořádku. Mám rád zdejší kočky a chutná mi tu káva. Nikdo nedává nikomu zabrat. Malfoy říká, že prospívám byznysu.“

Ona se zatváří lehce dotčeně, což ho znovu rozesměje.

„Dobře, fajn. Důvěřuju ti.“ Hermiona se zadívá na oba maguáry a její výraz se uvolní. „Ach, Harry, podívej se na něj. Nikdy dřív nebyl ve společnosti jiného zvířete takhle šťastný. Není to prostě sladké?“

To nepochybně je. Buřtík a Křivonožka nedělají nic víc, než že spí, ale jsou k sobě přitulení tak roztomile, až je to dojemné.

„Měl bych ti účtovat příplatek za to, že využíváš Buřtíka pro zcivilizování té své bestie,“ ozve se Malfoy, který líně listuje Týdeníkem čarodějek položeným na pultu.

Hermiona se usměje a vše nasvědčuje tomu, že mezi ní a Malfoyem panuje přátelství. Harry skryje úšklebek za hrnkem s kávou – není jediný, kdo sem chodí až příliš často, tím si je jistý. Blíží se poledne a Hermiona pozve Harryho k nim na oběd. Než odejdou, odnese Křivonožku k pultu, kde ho Malfoy, chtě nechtě, pohladí po rozcuchané hřívě. Křivonožka začne hlasitě příst.

♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

„Kámo, nevím, jak bych ti to řekl, ale… máš celý hábit kompletně pokrytý kočičími chlupy.“

Harry vzhlédne od stolu na Rona, který se rozvaluje na pohovce v jeho kanceláři a cpe se jablkem. Na několik posledních dnů byl dočasně uvolněn ze služby u skřetů, aby mohl dopsat hlášení, které měsíc odkládal. Téměř zapomněl, jak má malou a zatuchlou kancelář. Pohledem zkontroluje svůj zrzavý hábit.

„Vážně?“ Pokrčí rameny a pokračuje v psaní. „O víkendu ho nechám vyčistit.“

„Ne že by to něčemu pomohlo, vzhledem k tomu, kolik tam trávíš času.“ Pronese Ron s vševědoucím úsměvem. „Hermiona měla naprostou pravdu.“

„Už jsi tam byl? Mají dobré kafe. Proto tam chodím. A taky jsou tam milé kočky,“ odvětí Harry a ani nezvedne hlavu od hlášení.

„Hele,“ nasadí Ron svůj vážný tón. „Jestli to tam máš rád, v pořádku. Fajn. Sice to nechápu, ale dokud jsi v pohodě a nevyšiluješ jako v šestém ročníku, dělej si, co chceš.“

Harry se na Rona dlouze zadívá a potom se dojatě usměje.

„Díky, Rone.“

Ron obřadně přikývne, ale vzápětí se ušklíbne.

„Teda pokud si budu moct dělat legraci z toho, že je teď z tebe bláznivý kočičí chlápek.“

Harry protočí oči, ušklíbne se a vrátí se k hlášení.

„Rád vidím, že pilně pracujete, bystrozore Weasley.“

Harryho úšklebek se změní v zachichotání, protože Ron vyskočí na nohy tak bleskově, až přitom upustí jablko. V otevřených dveřích Harryho kanceláře stojí Kingsley s tlustou složkou v ruce a pobaveně zdviženým obočím.

„Ehm, no, promiňte, pane ministře, omlouvám se,” koktá Ron a rozpačitě se sehne pro jablko. „Půjdu, hmm, zpátky do své kanceláře.“

Vyjde dveřmi do chodby a Harry se neúspěšně pokusí potlačit úsměv. Koneckonců, i Kingsley se shovívavě usmívá.

„Ano, pane ministře?“

„Bystrozore Pottere, už nějakou dobu sloužíte u Gringottů. Vaše přítomnost tam je nedocenitelná, ale vím, že do tohoto případu byste se raději zapojil na úplně jiné pozici. Tým bystrozora Weasleyho dělá úžasné pokroky, nicméně věřím, že kdybyste chtěl natrvalo odvolat ze současného úkolu, byl byste pro skupinu v terénu přínosem.“

Harry už několik týdnů doufá, že Kingsley s takovou nabídkou přijde, ale očekávané nadšení se nedostaví. Právě naopak – zhoupne se mu žaludek a hrudník se mu sevře přívalem paniky. Začal v Kočičím šálku trávit polední pauzy a představa, že to nebude mít jenom kousek pěšky, ho zneklidňuje.

„Dobře, kdo by mě měl nahradit?“

„To ještě nevím. Jistě dokážu najít někoho kvalifikovaného.“

Harry si dlouze skousne ret.

„Vlastně myslím, že bych rád zůstal v bance o něco déle.“ Kingsley překvapeně vytřeští oči. Harry si pospíší s vysvětlením: „Myslím, že začínám chápat, co jste mi předtím říkal. Ohledně toho, abych si vyzkoušel jiné druhy činností. Navíc se mi skřeti začínají docela zamlouvat.“

Tohle je očividná lež. Přesto Harry před Kingsleyho zkoumavým pohledem neuhne a doufá, že mu to zbaští. Hluboká, pochybovačná vráska na čele svědčí o pravém opaku, ale po chvíli se jeho tvář uvolní.

„Jsem rád, že jste si to vzal k srdci, bystrozore Pottere. Rád vás zatím nechám tam, kde jste.“

Harry s úlevou vydechne, přikývne a ministr odejde. Co to děláš? Nenávidíš každou vteřinu, kterou v té bance trávíš. Harry dlouho zamračeně zírá na hlášení, ačkoli nevnímá ani slovo z toho, co napsal. Snaží se přijít na to, jestli neudělal chybu. Po chvíli mu začne třeštit hlava, a tak to raději pro dnešek zabalí. Vyřeším to později. Potřebuju čas, abych se nad tím mohl zamyslet.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Aeidaill - 15.05. 2023
| |
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Campana - 21.11. 2023
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: hanka - 14.01. 2024
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Archivované komentáre


Re: 3. část Od: Zakuro - 22.10. 2022
Awwww, tahle kapitola byla docela zlatá. A čím víc čtu, tím víc mám chuť na kafe s karamelem a šlehačkou!!!

Re: 3. část Od: Mirek - 06.07. 2022
Zajímavé a nečekané Dracovo zaměstnání. Zřejmě je spokojen v nové pozici.

Re: 3. část Od: Jacomo - 30.06. 2022
Jasně, dobrá káva, sladkosti a hlazení Papričky jsou pádné důvody pro setrvání u otravné práce v Gringottově bance, Harry. A já jsem ministryně kouzel :-)) Díky moc za překlad dalšího kousku z na duši povzbuzující povídky, holloway a LadyF.

Re: 3. část Od: katrin - 28.06. 2022
Ano Harry, nemozes chodit na obedove pauzy inde a vobec.. takze musis ostat v banke pekne... len si to dalej nahovaraj ;) ze je to kvoli kave..
Re: 3. část Od: holloway - 29.06. 2022
Přesně, taky kvůli čemu jinému by tam chodil, že? Zabedněnec Harry je ve ff zkrátka můj oblíbenec :-) Děkuji katrin za milý komentář.

Re: 3. část Od: Yuki - 27.06. 2022
Křivonožkovo socializování mě dostává :) Nicméně, že Draco takto využil Harryho slávu pro svůj vlastní byznys - nádherně zmijozelské bez podtónu něčeho temnějšího. Lenčino čtení pro malá dítka, která ochotně i neochotně mají na klínech kočky ... člověk si to snadno představí. Děkuju.
Re: 3. část Od: holloway - 29.06. 2022
Tahle scéna s Dracem je moje oblíbená, myslím, že to právě přesně vystihuje tu stránku zmijozelské povahy, kvůli které by člověk chtěl být Zmijozelem. Jak píšeš - ďábelské, ale nijak temné. No a když nějaké dítko osídlí třeba takový Buřtík, tak asi na projevení svého názoru nemá šanci :-D Děkuju za komentář Yuki.

Re: 3. část Od: denice - 26.06. 2022
„Prospíváš byznysu,“ špitne Malfoy. „Jakmile se rozkřikne, že si Vyvolený oblíbil Kočičí šálek, zapomene se na toho odporného smrtijeda, který to tady vlastní.“ - Tak tohle mě vážně dostalo. A pak jak děti držely na klínech kočky, i když ne všechny dobrovolně. A Hermiona se snaží socializovat Křivonožku - prostě kouzelné :-) Díky.
Re: 3. část Od: holloway - 29.06. 2022
Ano, tenhle Dracův ďábelský plán nás taky dostal - prostě typický Zmijozel. A Hermiona a její tvrdohlavost, kdy všichni kolem ní vidí, že to co dělá je marná snaha ale ona to vytrvale zkouší dál. Právě pro tyhle momentky jsem si povídku oblíbila. Děkuju za milý komentář, denice.

Prehľad článkov k tejto téme:

sugar_screw: ( holloway )29.10. 2023Epilog
sugar_screw: ( holloway )22.10. 20238. část
sugar_screw: ( holloway )15.10. 20237. část
sugar_screw: ( holloway )08.10. 20236. část
sugar_screw: ( holloway )10.07. 20225. část
sugar_screw: ( holloway )03.07. 20224. část
sugar_screw: ( holloway )26.06. 20223. část
sugar_screw: ( holloway )19.06. 20222. část
sugar_screw: ( holloway )12.06. 2022Úvod + 1.část