Preklady fanfiction Harryho Pottera

Shrnutí: Konec cliffhangerům...Tohle je to, na co jste všichni čekali.

Písně, které inspirovaly tuto kapitolu:
Coldplay – A Rush Of Blood To The Head (celé album)

Kapitola 27: Na mém místě

Duben 2030

Tik! Tik! Tik! „Padmo! Přenášedla!“ zakřičí Hugo na svou nadřízenou. „Accio pohotovostní sada!“

„Zatraceně! Smithi. Darville. Dokončete posledního pacienta a řekněte záchrannému týmu, aby se přenesl do atria ministerstva,“ přikazuje Padma klidně a autoritativně a beze slov si přivolá svou pohotovostní sadu. „Zatím-“

S hlasitým savým zvukem oba léčitelé zmizí z ošetřovny.

****

„Ginny! Už to začalo!“ Harry chytne svou ženu za ramena. „Víš, co to znamená. Hermiona má potíže. Hugo už je spolu s dalšími léčiteli na cestě. Zavolej Rose a Scorpiuse. Nevolej ještě Rona a vaše rodiče. Miluju-“

****

Přenášedlem se do atria přenese operační skupina deseti bystrozorů a deseti léčitelů. Harry to měl celou dobu v plánu. Zatímco diplomatický tým měl na odjezd třicet vteřin, domácí tým pouhých deset. Chtěl se ujistit, že budou připraveni na vše. Harry přistoupí ke svému synovci a potlačí strach, který ho sžírá. Zkušený bystrozor musí zůstat klidný, ale tohle není žádná ledajaká nepovedená mise - jde o jeho nejlepší přítelkyni, o jeho sestru. „Hugo, tvoje máma tu bude každou chvíli. Musíš být připravený na to, v jakém stavu bude. Dokážeš udržet své emoce na uzdě?“

Mladého léčitele ta myšlenka nenapadla, dokud ta slova nevypadla ze strýcových úst. Hugo se považuje za kalkulujícího a pragmatického. „Já... já...“ zajíká se s náhle vyschlými ústy.

„Beru to jako ne. Hugo. Mám tě rád a jsi chytrý kluk, ale nemůžu tě nechat starat se o mámu. Dávám ji na starost Padmě, kdyby se jí něco stalo. Rozumíš?“

„Dobře, strejdo Harry,“ řekne, hlas se mu třese a do podvědomí se mu vkrádá nejistota. Hugo pevně sevře rukojeť své lékárničky; on i ostatní léčitelé s sebou na svých obchůzkách nosí pohotovostní soupravy už od začátku turné. I když doufali, že k tomuhle nedojde, jsou tady; s obavami čekají na diplomatický tým a nevědí, jestli jsou živí, zranění, nebo mrtví.

Harry si nervózně poklepe hůlkou na stehno. Lituje, že na tomto výletě nebyl s Hermionou. „Do háje s touhle zodpovědností,“ zabručí bystrozor. Instinkty ať jdou k čertu, věděl, že se to stane. Úzkost mu hlodá v každém kousku jeho bytosti. „Prosím, prosím, ať je všechno v pořádku.“ V hlavě se mu honí myšlenky - jeho tým, její tým, Draco, Hermiona.

Práskající zvuky přenášedel vybuchují jako petardy. Je to horší, než si představovali - bitva musela být nelítostná. Harry očima zkoumá příchozí. Z čarodějů a čarodějek, kteří stojí, někteří kulhají a ošetřují si zranění. Jejich krásné oblečení je potrhané a ohořelé a ve tvářích mají vepsáno duševní i fyzické vyčerpání. V tom chaosu má Harry problém všechny identifikovat. Na zemi leží několik těl bez života, u kterých nedokáže říct, jestli jsou v bezvědomí, nebo mrtví.

„Kde je Hermiona a Draco?“ panikaří Harry, ale pak spatří Dracovy nezaměnitelné vlasy a Draca, jak se horečnatě stará o Hermionu. „KURVA! Padmo! Tudy!“

Draco jí sundává zbytek biče, který jí svazoval krk. „Vydrž, lásko. Jsme doma. Jen vydrž.“ Ruce se mu třesou, jak bojuje s ochromujícím pocitem beznaděje. V hlavě mu víří staré vzpomínky, vrací se do jiných časů, kdy nevěděl, jak jí pomoci. Soustřeď se, opakuje si v duchu. Slyší, jak k nim běží Harry a Padma, ale odmítá odpoutat pozornost od Hermiony. Sotva dýchá. Opatrně jí narovná krk a zakloní hlavu, aby k ní mohlo proudit víc vzduchu. Najde její puls - je slabý. Nikdy neabsolvoval kurz mudlovské resuscitace, dokonce ani základní léčitelský kurz oživování. Draco jen opakuje, co četl v knihách, a modlí se, aby to dělal správně. Instinktivně vysloví kouzlo, aby jí naplnil plíce vzduchem.

Harry a Padma se dostanou k bezvědomé ministryni. Léčitelka vysloví diagnostické kouzlo a zeptá se: „Co se stalo?“

„Bič kolem krku. Nedýchá.“ Dracovi se chvěje hlas. Jemně ji pohladí po vlasech, zatímco Padma měří Hermioniny životní funkce a rychle vyhodnocuje další postup. Draco se natáhne po Hermionině ruce a políbí ji. „Prosím. Prosím, zůstaň se mnou. Nemůžu ztratit i tebe.“

„Malfoyi, ustup!“ naléhá Padma. Stalo se něco vážného, ale ona mužům neřekne přesně co.

Neochotně ji pustí, ale Harry je u něj a uklidňujícím způsobem mu stiskne rameno. Draco si zakryje ústa a snaží se ovládnout paniku. Spolu s Harrym sledují, jak Padma rychle pracuje na podání lektvaru do Hermionina hrdla, ale ta stále nereaguje. Léčitelka pokračuje v odsávacích kouzlech. Po tváři jí začnou stékat krůpěje potu a nezbývá jí než začít Hermioně provádět šoky na srdci. První náraz magie muže vyděsí, když sledují, jak její tělo odskakuje od země. Se zatajeným dechem čekají na známky zlepšení - stále nereaguje.

Dracovi se v očích zalesknou slzy a obrátí se ke svému příteli: „Snažil jsem se, Harry. Snažil jsem se ji zachránit. Snažil jsem se ji ochránit. Já-“

„Takhle nepřemýšlej,“ nasadí Harry svůj nejlepší statečný výraz, ale pravdou je, že nedokáže popřít skutečnost, že jeho nejlepší přítelkyně může zemřít dřív než on. Dech se mu zadrhává a ztrácí klid. Hřbetem rukávu si otře oči. Ví, že by měl zkontrolovat zbytek diplomatického týmu, ale stojí jako přikovaný k tomu místu.

Hugo vidí na tváři Draca i Harryho zoufalství a skončí se svým pacientem. Neochotně se věnuje dalšímu pacientovi, přestože chce být jen se svou matkou.

Draco podléhá smutku. Sledovat ženu, kterou miluje, jak leží v bezvědomí, zatímco on nemůže nic dělat - je to jako znovu ztratit Astorii. Zmocňuje se ho vina. Přemýšlí, jestli tomu mohl zabránit, jestli udělal dost. Pod tíhou emocí se mu podlamují kolena. Doplazí se k ní přesně ve chvíli, kdy Padma vrhla další defibrilační kouzlo. Po tváři se mu skutálí slza, když zašeptá: „Prosím. Probuď se...“

Vtom se Hermiona prudce nadechne a oči se jí doširoka otevřou.

Dracovi, Harrymu a Padmě se uleví, i když vědí, že ještě není z nejhoršího venku.

Všechny její smysly se probudily. Je to naprosto matoucí a ona není schopna spojit myšlenky dohromady. Otevře ústa a pokusí se promluvit, ale slova nepřicházejí. Všechny svaly v těle ji pálí a bolí. Nemůže otočit hlavu a začíná panikařit.

„Ššš...“ Draco ji pohladí po vlasech a políbí na čelo. Jeho stříbrné oči jsou plné slz a naděje. Ona si začíná dávat věci dohromady. Ať už se jí stalo cokoli, muselo to být zlé. Pamatuje si jen jeden moment, kdy se tvářil tak vyděšeně.

„Hermiono. Podívej se sem,“ Padmin hlas je uklidňující a asertivní. Pomocí kouzla Lumos promění svou hůlku v malou pochodeň. „Sleduj světlo. Stiskni mi ruku, jestli rozumíš.“

Ministryně poslechne léčitelčiny instrukce.

„Hermiono, můžeš mluvit? Jedno stisknutí je ano, dvě ne.“

Dvě stisknutí.

Padminy reakce jsou pro Harryho a Draca těžko čitelné. Léčitelka je klidná a vyrovnaná a dělá vše pro to, aby se ujistila, že je Hermiona v pořádku. Její ruce se dotknou jemného kůže na Hermionině krku a pak prozkoumají vnitřek jejích úst. „Dám ti na krk ortézu a položím tě na nosítka. Musíme tě okamžitě odvézt do nemocnice svatého Munga. Zastavilo se ti srdce, ale tady na ministerstvu jsme tě dokázali oživit. Víš, kde jsi byla?“

Jedno stisknutí.

„Dobře. Ale máš poškozené hlasivky, namožené svaly na krku a možná máš vykloubenou páteř nebo dokonce praskliny na horních obratlích. Nemám tady všechno vybavení a lektvary, které bych potřebovala, abych tě mohla ošetřit.“ Padma sáhne do své lékárničky a vytáhne nosítka a ortézu. Opatrně připevní zařízení, aby Hermionu bezpečně znehybnila, a pak ji levituje na nosítka se západkami, které ji magicky zajistí na místě. „Draco, jdeš se mnou? Chci tě taky zkontrolovat.“

Draco přikývne a Harry mu pomůže vstát.

„Jdi s ní,“ vyzve ji Harry. „Musím zkontrolovat ostatní. Draco. Vedl sis dobře. Je doma a je naživu.“

Oba muži se obejmou, protože vědí, že tato noc mohla skončit katastrofou. Pustí se a Draco pomůže Padmě k ministerskému letaxu.

Než odejdou, přiběhne za nimi Hugo. „Mami. Jsem tady,“ stiskne matce koleno. „Mám víc pacientů, ale brzy budu v nemocnici. Mám tě rád.“ Hugovy oči se setkají s Dracovými. „Děkuji, že jsi ji přivedl domů.“

„Není zač, Hugo. Prosím, zkontroluj ministra Stephanopolouse,“ požádal Draco.

„Samozřejmě. Všechny přivezeme do nemocnice na vyšetření. Dám vám vědět.“ Hugo pomáhá Padmě umístit stázové kouzlo, aby Hermiona zůstala stabilní během transportu letaxem.

****

Harry utěšuje ministryni Santosovou. Její vzlyky jsou nekontrolovatelné a nedokáže mluvit. Obrátí se na staršího pána, s nímž přijela, a zeptá se: „Co se stalo?“

„Musela použít smrtící kletbu na malou holčičku,“ odpoví smutně. „Snažili jsme se obskurus zadržet a dítě ochromit, ale nic nezabralo. Nikdo z nás nevěděl, jak to od děvčátka oddělit. Neměla na výběr.“

Ženino vzlykání se zpomalí. Její oči vzhlédnou k Harrymu: „Bylo to strašné, bystrozore Pottere. Nemyslela jsem si, že jsem toho schopná. Je mi to moc, moc líto.“

„Všichni děláme věci pro vyšší dobro, na které nejsme hrdí, paní ministryně,“ Harry ji utěšuje. „No tak. Necháme vás vyšetřit.“

Léčitelé a bystrozoři oddělili zraněné od mrtvých. Harrymu se sevřou rty, když zjišťuje škody. Ministři Santosová a Stephanopolous se přihlásí u nejbližšího volného léčitele, aby se nechali zkontrolovat.

Hugo ošetřuje Allie ránu na hlavě. I když už nekrvácí, zasychající krev jí matně pokrývá vlasy. Není to pěkný pohled, ale zdá se, že je bdělá a při smyslech.

Montague se zdá být relativně nezraněný a kulhavě se blíží k Harrymu.

„Všechno se pokazilo, Harry,“ zasténá Evan. „Rozvědka nám řekla, že Bratrstvo plánuje zaútočit, až přijedou diplomaté. Měli být použiti jako návnada, aby ty bastardy vylákali na světlo, ale jejich maskovací a deziluzní kouzla se nedala odhalit. Když jsme si uvědomili, že pronikli do sídla, bylo už pozdě. Přišli jsme o pár našich, ale dali jsme si zatraceně záležet, abychom je vzali s sebou. Ale dostali jsme tu bandu, která zaútočila na večeři. Právě jsem se od Němců dozvěděl, že Bratry zadrželi a že je prověřují. Na celou noc mají naplánované další razie.“

„Koho jsme ztratili?“ ptá se Harry a obává se nejhoršího.

„Colliera, ministra komunikace. Spectra, fotografa. Z našeho týmu Kissingera a,“ zaváhá, „Youngbloodovou.“

Harry si stiskne kořen nosu a v obavách začne přecházet po místnosti. „Už někdo kontaktoval manžela Karen?“

„Ještě ne,“ brání se Montague nadávce. „V den, kdy se měla vrátit, chtěli slavit narozeniny jejich chlapečka. Všichni jsme byli pozvaní. První narozeniny. Zatraceně! Řekli jsme jí, že ještě není připravená vrátit se do terénu. Prošla ale všemi testy. Neměl jsem důvod jí říct ne - prostě byla tak tvrdohlavá - tak zatraceně statečná.“

„Jako její strýc. Za chvíli Denise navštívím a řeknu mu to osobně. Ztratil bratra a teď i jedinou dceru.“ Knedlík v krku mu naroste do velikosti grapefruitu a chutná stejně hořce. „Můžeš jít a vyzvednout Nialla? Malý Colin nejspíš spí...“ Harry si zklamaně prohrábne vlasy. „Kurva!“

„Já vím, Harry. Já vím. Pomůžeme mu najít někoho, kdo by dítě pohlídal.“ Evan uchopí Harryho za rameno, aby ho uklidnil. „Jak je Hermioně?“

„Není to dobré. Žije. Dýchá. Merline, jen se modlím, aby nedošlo k trvalému poškození páteře.“ Harry zní, jako by měl každou chvíli zvracet.

„Byla skvělá. Draco také. Bojovali jako o život. Byl to ten zatracený obskuriál. Všechny nás to vyvedlo z míry.“ V kapse mu něco zabzučí. Evan se podívá na číslo na mobilu a okamžitě ho zvedne. „Ano? To je skvělé. Kolik jich je? Padesát? Vážně? Kolik základen? Sedm! Pošlete nám co nejdříve úplnou zprávu. Naše ministryně a tajemník budou muset učinit prohlášení a přijmout opatření. Děkuji. Ano. Je tady. Aha. Hned jí to řeknu a zajistím převoz. Ještě jednou děkuji. Zkuste si odpočinout a ráno se spojíme. Gute Nacht i vám."

„Němci?“ odtuší Harry.

„Ano,“ rekapituluje Evan. „Padesát zadržených. Sedm zátahů. Dají nám kompletní hlášení. Musím španělské ministryni říct, že její manžel je naživu, ale ztratil hodně krve. Je stabilizovaný, ale musím zařídit přenášedlo a doprovod. Mohu poslat Steela?“

„Ano. Je svěží a nebyl v terénu víc než čtyřiadvacet hodin.“ Harry je rád, že má několik dobře odpočinutých bystrozorů. Tušil, že to bude pár těžkých dní. „Zavolám Teddyho, aby se postaral o zbytek toho guláše tady a o převoz raněných. Potřebuješ se dostat do nemocnice, stejně jako já.“

„O tom se s tebou hádat nebudu. Jestli ti to nevadí, jdu tam hned.“

„Uvidíme se tam.“

****

Celková nálada v atriu ministerstva je neklidná. Navzdory četným zástupcům tisku, domácího i zahraničního, je až na několikeré cvakání a spouštění fotoaparátů ticho.

Na pódium přichází mladá žena v černém kostýmku se světlými vlasy svázanými do drdolu. Nervózně si odkašle a začne předčítat ze svých poznámkových lístků. „Dobré ráno, dámy a pánové. Jmenuji se Clarice Daltonová a jsem dočasná tajemnice pro komunikaci. Dnešní prohlášení budu přednášet jménem svého zesnulého kolegy, dokud ministryně Grangerová nebude moci jmenovat nového tajemníka. Prosím, mohli bychom uctít minutou ticha památku obětí na životech?“ Ticho je zneklidňující. Žena, které není víc než třicet let, se snaží tvářit stoicky, přestože ztratila svého šéfa a mentora. „Děkuji. Nyní přečtu prohlášení, které připravila ministryně Grangerová:

Kouzelníci a čarodějky Británie, první reagující, přátelé a rodino, děkuji vám za vaši podporu v této chvíli. Události uplynulých čtyřiadvaceti hodin byly otřesné a já se stále zotavuji. Děkuji nemocnici u svatého Munga, zejména hlavní léčitelce Padmě Lahiri Patilové, za mé rychlé ošetření a péči.

Útok na naše světové vůdce byl krutý a vypočítavý. I když jsou oběti tragické, neztrácíme naději. Po dopadení a výslechu Požehnaných temných Bratří již došlo k zátahům a zadržení nejen pachatelů, ale i jejich zajatců. Probudili spícího draka. Evropští vůdci již nebudou nečinně přihlížet jejich infiltraci do našich zemí a šíření jejich jedovaté rétoriky.

Britské ministerstvo kouzel proto oficiálně vyhlásilo válku Požehnaným temným a připojí se k americkým, francouzským, německým, španělským, italským, řeckým, egyptským a kurdským povstaleckým silám proti Bratrstvu. Bůh žehnej mužům a ženám, kteří míří do boje, a modleme se za rychlé ukončení tohoto konfliktu. Pokud jde o podrobnosti tohoto plánu, všechny operace jsou přísně tajné a nebudou zveřejněny pro širokou veřejnost.

Jednu věc mohu zmínit, k záchranným týmům se připojili dobrovolníci ze Scamanderova institutu. Jsou vyškoleni v oddělování parazitického obskuru od postižených dětí. Doufáme, že se nebudou opakovat události z Berlína. Magizoologové před nástupem do terénu projdou bystrozorským výcvikem a my je rádi přivítáme v našich řadách.

Těm, kteří hledají útočiště na našich březích, budeme víza povolovat ve vlnách. Každý uprchlík - muž, žena i dítě - projde povinným screeningem, který se skládá z vyšetření nitrozpytem a veritasérem a dalšími metodami testování. Je to sice obtěžující, ale zároveň je to nejrychlejší způsob, jak dosáhnout víza a zajistit bezpečnost všech. Každý z těch, kdo se nebude chtít podřídit, bude zadržen a deportován. I když jsme soucitní, musíme být obezřetní. Kromě toho každá ochotná čarodějka nebo čaroděj, kteří chtějí získat zpět svou domovinu v jakékoliv funkci - ať už jako bystrozor nebo pomocník, obdrží odměnu za přihlášení a projdou přísným výcvikem, než se vydají zpět do válečných oblastí. Budeme podporovat každého schopného dospělého, aby přispěl jakýmkoli způsobem. Další podrobnosti o imigračním a uprchlickém plánu budou zveřejněny v následujících dnech.

V současné době ministerstvo jedná s Bradavicemi o jejich letním otevření a o podchycení dětí uprchlíků na řádné kouzelnické úrovni. Správní rada musí ještě mnohé projednat, ale k rozhodnutí dospěje ještě před odjezdem současných bradavických studentů na letní prázdniny. Nejpravděpodobnější scénář počítá s tím, že děti uprchlíků budou přes léto intenzivně studovat a na konci letního semestru je čeká hodnotící zkouška. K řádnému třídění dojde na začátku školního roku. Opět by spolu se svými rodiči podstoupily řadu kouzelnických zkoušek před přijetím do Británie a do školy. Bydlení a zaměstnávání rodičů je další oblastí, kde budeme nadále hledat řešení. Naši spojenci ve Francii mají se svými programy skvělé úspěchy a my doufáme, že se nám podaří po jejich vzoru vytvořit ten náš.

Je zřejmé, že při přechodu z období míru do období mezinárodního konfliktu je rozpočet problémem. Podrobné zprávy o rozpočtu těchto programů budou vypracovány během několika málo dní - s ohledem na naléhavé záležitosti. V uplynulém desetiletí jsme hospodařili s výdaji a vytvořili programy, které nejen šetří, ale i vydělávají, takže jsme zažili obrovskou prosperitu a nyní máme v trezorech rezerv přebytek. Zatímco ministerstvo může udržovat válečné úsilí, soukromí občané nabídli, že založí charitativní fond, který bude financovat péči o uprchlíky a další iniciativy související s uprchlíky.

Máme před sebou těžké cesty, ale vím, že s podporou všech a vytrvalostí nepřítele porazíme. Obnovíme světlo. Požehnaní temní se již nemůžou skrývat ve stínech. Děkuji vám.

„V tuto chvíli nebudu odpovídat na žádné otázky. Vše, co bylo dnes řečeno, se stále dolaďuje a žádné další podrobnosti nejsou k dispozici.“ Slečna Daltonová se napije vody, čímž si uleví od sucha v krku. Pronášet slova Hermiony Grangerové byl docela zastrašující úkol a to, co právě vypustila na veřejnost, jistě zažehne požár. Když se chystá odejít z pódia, vstane nějaká žena.

„Sheppard Wolvertonová, Denní věštec,“ ozve se reportérka, „slečno Daltonová, na někoho, kdo byl před necelými čtyřiadvaceti hodinami zraněn v bitvě, je to dost podrobné. Jak víme, že to bylo prohlášení ministryně Grangerové, a ne jen něco vymyšleného ministerstvem, zejména vaším oddělením? Jak můžeme vědět, že se nesnažíte něco ututlat? Jaký je stav ministryně Grangerové?“

Clarice zatne zuby, chytne se okraje pódia a napřímí se. Wolvertonová je noční můrou od chvíle, kdy ji před několika měsíci najal Věštec. Zhluboka se nadechne a řekne: „Paní Wolvertonová, už jsem se vyjádřila k tisku, že na žádné otázky odpovídat nebudu, ale protože trváte na tom, že se budete ptát, odpovím, i když se mi nelíbí, že urážíte mé oddělení, zvlášť když jsme zrovna včera přišli o našeho vedoucího. Ministryně Grangerová je naživu a zotavuje se v nemocnici svatého Munga, kde ji nepřetržitě sledují a ošetřují léčitelé. Většina tohoto projevu byla připravena v průběhu jejího diplomatického turné, ale byl zamýšlen jako návrh pro kouzelnický sněm. Ve světle včerejších událostí sněm jednomyslně souhlasí se všemi plány paní ministryně. Vzhledem k tomu, že ministryně v současné době nemůže mluvit a je udržována v nehybnosti, byl zbytek jejího prohlášení získán nitrozpytem. Je to Hermiona Grangerová. Dokud bude mít rozum, bude mít i hlas. Už. Žádné. Další. Otázky.“

****

Hermionino unuděné povzdechnutí přinutí Draca k úsměvu.

„Hermiono, opravdu chceš tak moc televizi? Aby ti někdo četl pohádky? Jsi snad batole? Přečtu ti zprávy. Takhle se na mě netvař. Podívej,“ vytáhne Věštce, „nazvali mě hrdinou, že jsem tě zachránil. Aspoň nepoužili fotku, na které vzlykám jako patetický pytlík. Tady je ten krásný úsměv. Dobře. Napíšu Rose, ať ti přinese tablet nebo něco. Stejně přivede tvé rodiče. Bude to chvíli trvat, protože sem přijedou mudlovskými prostředky. Dobrý Bože. Neuvědomil jsem si, jak moc zmudlovatíš, když jsi nemocná.“

Draco nedokáže skrýt svůj pošetilý úsměv. Tyhle jednostranné rozhovory s ní vede od chvíle, kdy se probudila. Nikdy by ho nenapadlo, že jeho dar nitrozpytu bude využíván z tohoto důvodu. Poslouchá štěbetání v její hlavě, které je mnohem rychlejší, než když mluví. Několikrát jí připomněl, aby zpomalila. Natáhne se k ní, políbí ji na čelo a konečky prstů jí přejede po paži. Opustil ji jen kvůli tomu, aby se nechal vyšetřit a vysprchoval se. Cestovní tašku se zvětšovacím kouzlem měl naštěstí stále u sebe. I když je pravda, že přivolal Jollie, aby mu přinesla domácí jídlo. Ze všeho toho cestování se mu trochu zastesklo po domově a potřeboval nějaké jídlo pro útěchu.

„Ťuk ťuk,“ nakoukla Padma mezerou ve dveřích. „Mám tu nějaké návštěvníky a dobré zprávy.“

Když Hermiona uvidí Albuse, Nevilla a Hannah, jak vcházejí do dveří, na tváři se jí objeví obrovský úsměv.

„Neville,“ podá mu Draco ruku. „Podle černých kruhů pod očima a spokojeného úsměvu hádám, že jste včera s Albusem udělali pokrok?“

„Ano. Opravdu jsem nebyl připraven na to, že mi můj kmotřenec uprostřed noci zabuší na dveře a bude trvat na tom, že chce jít do Bradavických skleníků. Ale myslím, že se nám podařilo dosáhnout pokroku díky tomu, že jsme použili ingredience, ke kterým nemocnice neměla přístup.“

Albus se protáhne, zívne a políbí tetu na tvář. „Myslím, že se nám to povedlo, teto Hermiono. Kéž by nám Draco mohl pomoct, ale vím, že jsi ho tu potřebovala. Draco, jaká je tady káva?“

„Hrozná.“

„Hned jsem zpátky.“ Příliš líný na to, aby sešel dolů, aby se dostal z dosahu antipřemisťovacích bariér, skočí z okna a přemístí se ve vzduchu.

„Předvádí se,“ zasměje se Neville.

„Draco, přinesla jsem z Děravého kotle nějaké sendviče a koláče,“ Hannah zvedne košík, „napadlo mě, že sem bude chodit hodně návštěvníků. Myslela jsem, že by bylo hezké mít něco k nabídnutí. Všichni víme, jak mizerné je nemocniční jídlo. Albus chtěl taky něco připravit, ale byl příliš unavený z toho, jak celou noc pracoval na lektvarech.“

Z Hermionina břicha se ozve hlasité zakručení, což všechny rozesměje.

Draco se směje: „Děkuji. To bylo od tebe velmi pozorné, ale neměli bychom tolik mluvit o jídle. Hermiona je napojená na výživovou trubici, zatímco se jí hojí krk.“

Střelí po nich zlostným pohledem.

Léčitelka zkontroluje Hermionina zranění a monitor a vypadá optimisticky. „Dobré zprávy, paní ministryně. Praskliny v tvých kostech se spojily a některé otoky ustoupily. Celková bolestivost svalů by měla zmizet asi za den nebo dva s lektvary, které máš v současné době předepsané. Nyní by měl lektvar, který v noci uvařil Albus, provést veškeré opravy tvých hlasivek, průdušnice a jícnu. V laboratoři jsme už provedli několik předběžných testů. Jsi připravena?“

Podívá se na Draca a ten v Hermionině zastoupení odpoví: „Ano.“

Velmi pomalu se napije jantarové tekutiny a zatrne nad její chutí a pálivým pocitem.

Padma vidí její reakci a řekne: „Je mi líto, Hermiono, ale budeš to muset vypít všechno. Aby to fungovalo, musíš vypít celých osm uncí.“

Neochotně se napije víc a víc; brzy už polyká plnými doušky. Cítí, jak se jí hojí hrdlo a průdušnice, a to ji povzbuzuje, aby lektvar dopila do poslední kapky.

Všichni se na ni s napětím dívají a čekají, jestli bude schopná promluvit.

„Takže, lásko? Jak je na tom tvůj krk? Za jak dlouho myslíš, že budeš schopná... však víš...“ Draco sugestivně zahýbe obočím nahoru a dolů.

„Ty jsi hrozný idiot, Draco,“ řekne ochraptěle, ale s úsměvem.

„To je moje holka,“ nahne se k ní a políbí ji.

„Draco, Neville, Hannah, mohli byste prosím odejít na druhou stranu místnosti? Jen zatáhnu závěs, udělám pár vyšetření a vyndám tuhle trubici,“ požádá léčitelka.

„Samozřejmě,“ řekne Neville a vede je všechny k místu k sezení. „Kde je Albus s tou kávou?“ zeptá se zívajíc.

„Jak ho znám, nejspíš se přemístil do nějaké řemeslné pražírny v Seattlu, která odebírá zrna od malého družstva původních kostarických farmářů,“ žertuje Hannah.

Všichni se smějí, protože vědí, že je to nejspíš pravda. Zatímco čekají na kávu a na to, až Padma skončí s Hermionou, Draco rekapituluje celou cestu a bitvu z předchozího večera. Neville a Hannah se po válce rozhodli pro klidný život, takže je to všechno pro ně trochu zdrcující, ale jsou rádi, že se Hermiona a Draco vrátili živí. Do místnosti zavane lahodná vůně, která signalizuje, že jejich káva dorazila.

Draco nadzvedne obočí, když přebírá papírový kelímek, a ptá se: „Takže, Albusi, odkud je to kafe?“

„Jen z jednoho malého krámku v Soho. Není to tak daleko a mají tam mexickou kávu praženou v Chicagu po malých dávkách,“ vysvětluje a nenuceně u toho usrkává.

Hannah pobaveně pronese: „Je výborná, Ale.“

„Má příjemnou květinovou příchuť. Díky, že jsi našel místo, kam se můžeme přemístit i my, obyčejní smrtelníci,“ škádlí Neville svého kmotřence.

Padma rozhrne závěs. „Hotovo. Už žádné monitory, krmící trubičky, pouta ani ortézy. Necháme si tě tu na sledování ještě dvacet čtyři hodin. Dobře?“

„Ano,“ zaskřehotá Hermiona.

„Zabralo to?“ ptá se Albus nadšeně.

Hermiona se na synovce usměje. „Pro mě žádné kafe?“

„Ha. No, lektvaru zabere ještě jednu až dvě hodiny, než začne plně účinkovat. Do té doby nepij žádné horké nápoje ani nejez pevnou stravu,“ vysvětluje Padma, čímž Hermionu zklame. „Ale můžeš dostat jablečnou přesnídávku a proteinový nápoj, jestli máš hlad.“

„Fajn,“ zabručí.

„Ahoj...“ ozve se nesmělý hlas za směšně velkou kyticí květin.

„Babi, jsi to ty?“ Albus přejde k ní a převezme kytici.

„Ano, drahý. Takový hodný chlapec.“ Štípne ho do tváře. „Dělá lektvar, aby uzdravil svou tetu, a pomáhá své staré babičce. Neříkej to sourozencům ani bratrancům, ale jsi můj oblíbenec.“

Přesně v ten moment vběhne do místnosti Hugo a sarkasticky odpoví: „Díky, babi.“

Přistižena, v rozpacích dodá: „Jen jsem žertovala.“

Bratranci obrátí oči v sloup.

„Viděl jsem tátu a dědu na chodbě; potkali nějakého známého. Ale za chvíli přijdou,“ pronese Hugo.

„Tak, přátelé, to je náš signál k odchodu,“ vmísí se do hovoru Neville. „Tahle místnost je moc malá pro takový počet návštěvníků.“

„Molly, přinesla jsem koláče a sendviče, jestli jsi hladová, můžeš si vzít,“ nabízí Hannah a ukazuje na košík.

„Už půjdeme. Ještě navštívíme mámu a tátu, když už jsme tu,“ Neville pokyne směrem k výtahům. On a Hannah všechny obejmou a rozloučí se. Molly zůstane sama s Hermionou, Dracem a Albusem, zatímco Hugo a Padma probírají různé pacienty.

Molly se na trojici zadívá a je přemožena emocemi. Vezme Hermionu za ruku a začne vzlykat. „Je mi to tak, tak líto, že jsme od toho dne spolu nemluvily. Neměla jsem pravdu. Když jsem si uvědomila, že jsme tě málem ztratili a já se ti nestihla omluvit – nikdy bych si to neodpustila. Omlouvám se,“ natáhne se i pro Dracovu ruku. „Tys ji zachránil. Přivedl jsi ji domů.“

„To je v pořádku, Molly. Odpouštím ti,“ obrátí hlavu k Dracovi, „odpouštíme ti.“

Matriarcha Weasleyů přikývne a po tváři jí stékají další slzy.

Ron a Arthur konečně také vejdou do pokoje.

Arthur se pohne jako první. Potřese Dracovi rukou a políbí Hermionu na čelo. „Jsem tak rád, že jsi v pořádku, srdíčko.“

Ron je zdrcený z toho, že je Hermiona zraněná a z toho pohledu se mu zvedá žaludek. Přejde k rohu postele a podá Dracovi ruku. „Dobrá práce, Malfoyi.“

Draco přijímá olivovou ratolest. „Díky.“

„Vypadáš děsně,“ vtipkuje Ron s Hermionou.

„Díky, Ronalde,“ protočí očima. Vidí, potřebuje něco víc, ale má zábrany poblíž Draca. „No tak pojď sem,“ pobídne ho.

Něžně ji obejme v obavách, aby nezhoršil její zranění. Přes všechny události posledních pár měsíců mají mezi sebou pouto, které nikdy nebude zničeno.

„Kdy tě pustí?“ zjišťuje Ron.

„Ještě aspoň jeden den,“ objasní mu Padma.

„Léčitelko Lahiri,“ pokyne jí Ron.

„Vlastně už se brzy budu jmenovat zase jen Patilová,“ upozorní ho váhavě.

„Opravdu?“ Ron nadzvedne obočí a rty se mu stočí do úsměvu. „Vítej v klubu.“

Hermioně jejich slovní výměna neunikne, ani Dracovi a Albusovi, a vzájemně se na sebe zadívají.

Padma se rozesměje. „Děkuju? Asi. Hermiono, vím, že je hodně lidí, kteří tě chtějí navštívit, ale potřebuješ odpočívat. Doufám, že vám takové naznačení stačí, Weasleyovi?“ mrkne na ně.

„Jasně,“ ozve se Arthur.

„Dobře, teti. Jdu. Musím se trochu prospat před vařením večeře. Miluju tě,“ řekne Albus a obejme ji.

„Moc ti děkuju, Ale. Jsi taky můj hrdina. Jsem na tebe tak hrdá.“

On se začervená a pustí ji. Rozloučí se se svou rodinou i Dracem a pak vyděsí svou babičku, když znovu vyskočí z okna. Hugo a Padma odejdou krátce po něm.

„Čím se tu zabavuješ?“ Ron si všimne, že zde nejsou žádné knihy, časopisy, dokonce ani šachovnice.

„Jsem jen sama se svými myšlenkami,“ vtipkuje Hermiona.

„Scorpius a Rose brzy přivedou Grangerovy. Přinesou jí tablet, aby se mohla dívat na filmy,“ zavrtí Draco při té myšlence hlavou.

„Ach ano, filmy. Pěkně mudlovatí, když se cítí mizerně. Má obzvlášť ráda, když může zpívat filmové písničky nebo brečet. Hodně brečet,“ škádlí ho Ron.

„Řekni mi víc…“ Draco se podívá na Rona, jestli se nechce podělit o nějaké pikantnosti.

„Ani náhodou. Nedostaneš ode mě Průvodce trapnými zvyky a neurózami Hermiony Grangerové. Na to si musíš přijít sám.“

Příště nás čeká: V následujících měsících se toho stane tolik. Tady je to shrnuté v Denním Věštci, Týdeníku Čarodějek a J.