Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Když lvice bojuje

Epilog: část II.

Když lvice bojuje
Vložené: Jimmi - 03.07. 2023 Téma: Když lvice bojuje
MagicLady nám napísal:

 Když lvice bojuje

Autor povídky: Kayly Silverstorm

Překladatel: MagicLady

Souhlas s překladem: ano

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Epilog: část II.

Jakmile zhasla světla, Severus vyklouzl zpoza stolu. Pro takovou událost existovalo vždy neškodné vysvětlení – ačkoliv nikdy nenatrefil na skutečnost, ve které by nevinné důvody hrály roli, člověk si musel nechat otevřenou mysl – ale také nebylo na škodu být připraven.

Takže stiskl Hermioně ruku, aby ji upozornil, ustoupil od stolu do tmy a vydal se k malým bočním dveřím, kterými se dalo projít na zřídka používanou terasu vedoucí na pozemky.

Bradavické ochrany nebyly navrženy tak, aby někomu zabránily v odchodu, a Hermionina nouzová ochrana jej lehce poznala, ale i kdyby ne, nežil tady dvacet let, aniž by se nenaučil pár triků.

Využil těsné blízkosti hradu k vyslání všeobecného detekčního kouzla do oblastí, kde žili a spali studenti. Když se mu kouzlo vrátilo bez odezvy, spustil dodatečné ochrany kolem kolejí – nebyly v chodu, když ostatní ochranná kouzla padla, takže se aktivovaly bez problémů. Bylo dobré tu tak dlouho učit – znal všechny postupy a věřil, že studenti budou až do rána v bezpečí.

Jakmile se ujistil, že je z dosahu zvědavých uší a dost daleko v lese, aktivoval spojení s Hermionou. Byla to geniální troška magie, i když postup nutný k jejímu vytvoření byl 'nechutný', aby použil Hermionina slova. Podle pravidel jste potřebovali k nitrobraně kontakt s kůží, a pokud toto pravidlo šlo oklamat pouze implantováním této kůže dovnitř ušního boltce, bylo třeba se obětovat.

Co se děje? zeptal se tiše. Místo odpovědi s ním prostě sdílela oči a uši – další trik, který se za ta léta naučili.

Slyšel čísi hlas, jak vykládá nesmysly, a nebyl si jist, zda se má smát nebo sdílet Hermioninu podrážděnost. Dokonce ani padouši už nejsou stejní, pomyslel si a cítil její pobavení.

Ale podařilo se jim prolomit ochrany, a to je práce profesionála, i když po Voldemortovi ostražitost značně polevila, odpověděla. Nevidíme celý příběh.

Kolik jich je uvnitř? Nebyla to skutečná otázka, ale tyto malé rozhovory dávaly oběma čas na přemýšlení a rozvíjení svých teorií, a jen proto si jich vážil.

Nejméně jeden, pomyslela si Hermiona. Ale podívejme se, zda se to tu nepročistí malou akcí…

Pamatuj, že nikdo z nich už není zvyklý na pravidelné boje, s výjimkou bystrozorů, varoval ji Severus, ale část z něj byla zklamaná, že zmešká její show. Ona a Harry byli skvělý tým, pohrávající si s jedním soupeřem za druhým s lehkostí získanou po mnoho let.

Uvažoval, zda někdo z bystrozorů pracujících pod Harrym věděl, koho si jejich vedoucí vybírá jako partnera pro své nejnebezpečnější mise. Asi ne. Bystrozoři byli dnes ještě větší idioti než před dvaceti lety.

Jako bys mi to musel připomínat, stačí způsob, jakým si na to vždy stěžuješ, když se s nimi setkáme, přerušil Hermionin pobavený hlas tok jeho myšlenek. Teď jsi připraven udělat pro mě malý průzkum?

Jdu na to.

Daleko od Velké síně a kolejí mohl použít řadu kouzel k určení počtu a pozic jejich soupeřů. Výsledky nebyly zrovna příznivé.

Třicet šest v okolí, informoval ji. Rozmístění kolem síně. Neexistuje žádný bezpečný způsob, jak dostat studenty ven, ani žádná snadná cesta, jak se dostat dovnitř.

Pak budeme muset udržet studenty v bezpečí uvnitř hradu. Moje ochrany zatím drží, takže máme trochu času na přípravu. Co ministerstvo?

Postarám se o to, slíbil Severus. Nejlepší bylo poslat zprávu na Odbor záhad, pro důvěryhodnost jeho zaměstnanců, takže by byli na ministerstvu informováni, ale oni na místě byli ušetřeni příchodu dalších bystrozorů, kteří by vše zkomplikovali. Situace s rukojmími bylo vždy lepší řešit malými týmy a on a Hermiona byli k takovým věcem stejně pokaždé zavoláni.  

Švihnutím hůlky zmizel jeho Patron do noci a nesl zprávu jednomu z Lenčiných pracovníků. Znovu prozkoumal pozemek a potvrdil si své první nálezy, ale přidal k tomu další dva soupeře, kteří se nacházeli blíže k jezeru.

Teď třicet osm, informoval Hermionu.

Díky. Nechceš trochu snížit jejich počet, Severusi? Zněla nadšeně a zuřivě, jako vždy, když nechala Mistra špionů si hrát.

Usmál se, jeho třpytící se pohled a vyceněné zuby odpovídaly divokosti v jejím hlase. Taky si rád hrál.

Pro tebe cokoliv lásko, slíbil. Dobrý lov.

xXx

Poté, co odstranili mrtvolu, ředitelka uklidnila studenty a Harry s tetou Hermionou vyslechli vězně, se rozhodli držet původního plánu.

Studenti a civilisté budou evakuováni, Bill, Minerva a Lenka postaví ochrany, snad dostatečně silné, aby udržely útočníky venku, a zbytek z nich využije zbývající čas k přípravě Velké síně na bitvu.

Lily to znělo naprosto neskutečně – nedokázala si ani představit bitvu odehrávající se uvnitř Bradavic – ale oba vězni, nyní omráčení a odklizení z cesty, jí bolestně připomínali skutečnost, kdykoliv se na ně podívala.

Tohle se opravdu dělo. Byla uprostřed jednoho z příběhů, který jim její rodiče vyprávěli. A byla odhodlána bojovat.

Pomáhala organizovat studenty a doprovázela je pod Velkou síň do místnosti podobné trezoru. Odlevitovala stoly na stranu a navršila lavice jako překážku blízko vstupních dveří.

A zatímco to všechno dělala, sledovala Hermionu, starého Moodyho, Draca a Harryho, jak se pohybují po síni, rozdávají rozkazy a navzájem si kladou otázky týkající se zcela očividně jednotlivých detailů.

Očekávali něco přes třicet útočníků a Hermiona jim dokázala poskytnout podrobnosti o jejich výzbroji a útočných vzorcích, i když Lily neměla nejmenší tušení, odkud tyhle informace pocházejí.

Znovu zauvažovala, kam profesor Snape zmizel, a jak mohl vědět, co se stane, jakmile světla zhasnou.

Při pomyšlení, že s těmito lidmi vyrostla a nikdy neměla ani ponětí, čeho jsou schopni… Při pomyšlení, že považovala tetu Hermionu za nudnou, i když geniální osobu…

„Co tady ještě děláš, Lily?“ objevil se najednou odkudsi Harry a ona téměř překvapením nadskočila.

„Hele,“ vypadlo z ní a chtěla to říct chladně, ale bohužel jí to nevyšlo. „Tady se bude bojovat, ne?“

„Ano,“ souhlasil klidně. „A proto bys právě teď měla být uvnitř chráněné místnosti.“

„S ostatními dětmi?“ Navzdory situaci cítila narůstající vztek. „Už nejsem dítě, Harry, je mi sedmnáct. Vím, co jsi ty a ostatní dělali, když jste byli v mém věku, a nepotřebuji ochranu!“

„Já vím,“ řekl Harry. Na kmotrovi se jí nejvíc líbilo, že ji vždy bral vážně, bez ohledu na situaci. Vysvětloval jí věci, o kterých si její rodiče mysleli, že je na ně ještě příliš mladá, vyprávěl jí příběhy, které před ní chtěli rodiče skrýt. A teď se na ni díval jako na rovnocennou, bez ohledu na její věk.

„Jsi velmi schopná žena, Lily,“ pokračoval. „Ale nejde o tebe, nýbrž o tvoje rodiče a všechny ostatní, kteří tě mají rádi. Před dvaceti lety jsme přísahali, že už nikdy za nás nenecháme bojovat naše děti. Věříš, že je tvojí výsadou riskovat svůj život, a máš pravdu. Ale také je výsadou tvých rodičů, aby tě ochránili. Opravdu jim to chceš odepřít?“

Její ramena poklesla. Jedna z věcí, které se jí na jejím kmotrovi líbily nejméně, byla skutečnost, že měl téměř vždy pravdu. A uměl jí to sdělit takovým způsobem, že ji přiměl souhlasit bez ohledu na to, co ona chtěla.

„Dobře,“ vzdala se po chvilce. „Budu tedy dole…“

A v tu chvíli velké dveře explodovaly a místnost se zaplnila třískami a prachem. Jejich nepřátelé prorazili ochrany.

xXx

Hermioniny oči se upřely ke dveřím Velké síně, jakmile se v její mysli objevilo Severusovo varování.

„Připravte se!“ vykřikla, ale staré dubové dveře se už otřásly výbuchem a vzduch zaplnily třísky a prach.

Prošli jejími ochranami rychleji, než předpokládala, další věc, která potvrdila profesionalitu této skupiny. Malá část uvnitř ní uvažovala o jejich důvodech a zdrojích, zatímco další část informovala Severuse a její pohled prozkoumával síň pro ujištění, že jsou všichni v pořádku a děti z cesty.

Spatřila Lily napůl skrytou za Harrym a Rona a Ginny, kteří byli odhodláni zůstat, i když už dlouho nebojovali. Ale kromě nich byl každý, kdo se nemohl bránit, pryč.

Ani si nevšimla nože v ruce, dokud se neobjevil první maskovaný útočník, a pak letěl k němu a zasáhl cíl jako vždy. Bez rozmýšlení ho přivolala zpět, sladíc své vlastní zdvojené obrazy se Severusovým vizuálním vstupem ve své mysli, aby určila přesný vzor útoku.

Byli konzervativní, ale zároveň velmi agresivní. Profíci, podle bojových hábitů a postojů, spíš jako žoldáci než fanatici. Skutečně ji tahle skupina začala zajímat.

Dala signál Harrymu, který dostal Lily do bezpečí a nyní se pohyboval přes síň k ní, využívaje ochrany stolů a lavic. Téměř prázdnou místností se ozvalo švihnutí jeho hůlky a jeho hlas.

„Ať už jste kdokoli, máme pro vás jedno varování. Ustupte, jinak se nebudeme obtěžovat s odzbrojujícími kouzly!“

Ať už byl příčinou jejich pobodaný kamarád nebo Harryho slova, která je zbrzdila, nikdo jiný otvorem po dveřích neprošel. Znovu si Hermiona prohlédla síň a vyhodnotila jejich stav. Bylo jich celkem třináct – Harry, Draco, Nevillova ochranná skupina tří bystrozorů, Remus, Tonksová, Moody, Kingsley, Ginny, Ron, Minerva a ona.

Už to byl nějaký čas, kdy bojovala v tak velké skupině, ale většina z nich měla rozsáhlý výcvik a jejich rozmístění po místnosti bylo dobré. Ne že by plánovala nechat útočníky proniknout za první obrannou linii, kterou tvořili ona, Harry a Draco.

„Vzpomínáte?“ zašeptal Harry a široce se usmál. Příliš se tím bavil. „Před dvaceti lety? Jak pět z nás stálo proti Voldemortovi?“

„Předpokládám, že chceš, aby někdo řekl něco v tom smyslu 'to byly časy', co? No dovol, abych ti sdělil, že dnešek se mi zamlouvá daleko víc.“

„Mně taky,“ odpověděl Harry po chvíli, ale stále se smál. „Já jen, že papírování se s tímhle nedá srovnávat!“

„Pořád nevíme, co 'tohle' je,“ varovala je Hermiona, její oči stále upřené na dveře, zatímco Severus sledoval boční vchod, který si útočníci vybrali pro vstup. V její mysli souhlasil. „A dokud to nezjistíme, je tohle nebezpečná situace.“

„Na svůj věk začínáš být nějaká vážná, Hermiono,“ škádlil ji Harry. „A vsadím se, že Sev už je převálcoval.“

„Také se baví,“ připustila po chvíli, ale pak trochu ztuhla, když se změnil smyslový vjem od Severuse.

„Tady je jejich vůdce,“ zašeptala a její přátelé zpozorněli.

Dveřmi prošla postava v černém hábitu a tmavě zeleném plášti, mírně zářící ve světle silného štítového kouzla, které ji obklopovalo. Cizinec – dle postavy pravděpodobně žena, opatrně nazdvihl hábit, aby si jej neroztrhl o trosky. Ano, rozhodně to byla žena.

Harry, stále určený jako vedoucí ve vyjednávání, vrhl kolem sebe také silné štítové kouzlo a zvedl se do plné výšky.

„Řekněte nám, co opravdu chcete, a možná to můžeme uzavřít v klidu,“ nabídl klidným kontrolovaným hlasem.

„V klidu?“ Ženský hlas byl stále magicky zkreslen, ale zněl pronikavěji než kdy dřív, mírně pomateně, pomyslela si Hermiona s rostoucím znepokojením. Podle jejího skromného názoru nebylo nic horšího než šílený terorista.

„Klidně sis zmizel, Harry Pottere, když jsi zabil našeho pána a zničil jeho vizi před dvaceti lety!“

Ach, pomyslela si Hermiona a podělila se s Dracem o frustrovaný pohled. Jeden z nich.

Už dříve měli problémy s vyšinutými rádoby následovníky Voldemorta, s těmi, kteří se nedokázali přenést přes minulost, nebo možná ještě hůř si mysleli, že porážkou Harryho Pottera mohou nějak navázat tam, kde Voldemort skončil.

Ale tyto typy 'darebáků' byly obvykle neorganizovaní, špatně informovaní a trochu patetičtí. Rozhodně by nebyli schopní prorazit bradavické ochrany a zaútočit s týmem čtyřiceti poskoků.

„To bylo před desetiletími,“ řekl Harry. „Proč zahazovat život za něco, co už dávno skončilo?“

„Ještě to neskončilo,“ odsekla žena. Ano. Rozhodně pomatená. „Byla jsem tam, když jsi na ně zaútočil a udělal z jejich životů peklo! Musím s tím žít každý den!“

„Nikdy jsem na nikoho nezaútočil,“ odpověděl klidně a uvážlivě Harry. „Voldemort šel po mně a já…“

„NEDOHADUJ SE SE MNOU,“ vykřikla žena. „Dovolím ti, abys to přiznal před koncem, Pottere, dovolím ti přiznat se ke všemu! Zaútočte na ně!“

Poskoci bez zaváhání uposlechli a Hermionina mysl plynule přešla do bojového režimu. Naznačila zbytku jejich improvizované jednotky, aby vyřídili útočníky postupující po stranách, zatímco ona, Draco a Harry se soustředili na hlavní blok, a pak se na ni vrhli první muži.

Vystřelila rychlou sérii omračovacích kouzel, poté se otočila na levé patě a svojí pravačkou kopla do čela útočníka, který se okamžitě poroučel k zemi. Následně zablokovala zlomyslnou kletbu a odpověděla řezací kletbou. Jeden nůž si našel svůj cíl, další zasvištěl vzduchem a přibil zvednutou paži na zeď za ní.

Čtyři mimo.

Následující omračovací kouzlo se postaralo o muže, který se pokoušel proplížit za Dracova záda, a zatímco dva muže oslepila usměrněným svítivým zaklínadlem, další měl nešťastnou nehodu s ohnivou koulí.

Pět mimo.

Její straně se zatím dařilo celkem dobře – téměř dvacet útočníků srazili a několik dalších zranili. Ron vypadal trochu rozladěně, protože se k němu dosud žádný z nepřátel nedostal, ale byl dost chytrý na to, aby neopustil svou přidělenou pozici. Za těmi dveřmi se koneckonců nacházely jeho děti.

Čtyři muži se vrhli na Harryho a ona se rozhodla mu s nimi pomoci. Její nože sekaly a ve vzduchu jiskřila kouzla. Zablokovala protivníkovu kuchající kletbu a sama vyslala oheň. Všimla si, že se jejich záhadný vůdce do boje nezapojuje. Pořád stála blízko dveří, hlídaná dvěma svými poskoky a zářivě modrou bublinou silného štítového kouzla tiše sledovala bitvu. Posuzujíc jejich reakce a dovednosti.

Její chování začínalo Hermioně dělat obavy, a zatímco se vyhýbala spalujícímu kouzlu, podrážejíc přitom nohy svému nepříteli se současným zakouzlením provazů kolem něj dřív, než dopadl na zem, uvažovala, že požádá Severuse, aby se o ni postaral.

Ale ta kouzelná bublina vypadá docela silně, a ona se nechtěla vzdát trumfu, ne dřív, než to bude nezbytně nutné. Mít ukrytého parťáka ve stínech jí zachránilo život při více než jedné příležitosti.

Patnáct mimo. A bitva byla téměř u konce.

Zdálo se, že jejich záhadná útočnice došla ke stejnému závěru, když pozdvihla hůlku ke svému krku a promluvila – její hlas se ostře nesl celou síní.

„Přeskupte se!“

Žalostné množství protivníků se odpotácelo zpět ke své velitelce a ti, kteří nebyli ve stavu pokračovat, ji bránili. Přesto nebyl důvod k neopatrnosti. Hermiona naznačila ostatním, aby znovu zaujali své pozice a napůl se zakřenila na Moodyho, který souhlasně přikývl.

Harry se znovu chopil role mluvčího.

„Nemyslíte, že je už trochu pozdě na vyjednávání?“ zeptal se ne moc naštvaně – spíš byl zvědavý, co ta žena nyní udělá. Konec konců na jejich straně nebyly žádné oběti a celý útok vypadal poněkud chabě.

Ale žena jen zvedla ruku, dožadujíc se od svých bojovníků ticha, a něco v postavení jejích ramen Hermioně řeklo, že je s vývojem situace spokojená.

„Naopak,“ řekla chladně. „Teď je na to ten pravý čas, když moje kouzla měla dost času, aby se uchytila.“

„Vaše kouzla?“ nebyla to ani vteřina, co Harry spustil zrak z jejich útočnice, ale Hermiona už na tom pracovala a prováděla detekční a diagnostická zaklínadla tak rychle, že se obrazy a světla do sebe vpíjely.

Výsledky ji zmátly, ale přesto je mávnutím poslala Harrymu a Dracovi a viděla, jak její zmatek sdílejí.

„Kouzlo usměrněného vánku?“ zeptal se Harry ženy skepticky. „K čemu vám bude čerstvý vzduch?“

Nápady? zeptala se Hermiona Severuse v mysli, a ucítila ozvěnu své vlastní nedefinované obavy.

Za předpokladu, že jde o složené kouzlo, zašeptal Severusův silný hlas do jejích myšlenek, existuje mnoho stovek možných kombinací, většinou zcela neškodných. Ale ostatní…

Hermiona s ním tiše souhlasila. Bylo to příliš dobře naplánované, příliš důkladně připravené na to, aby to skončilo hloupou chybou. Ať už byla tato žena kdokoliv, měla vzezření něčeho nebezpečného.

Jejich neznámá útočnice jako by chtěla potvrdit její domněnky, se nyní zasmála, chladně, tiše a rozhodně výhružně.

„Myslím, že zjistíte, že se vzduch pohybuje směrem ode mě, nikoliv ke mně,“ komentovala. „A k čemu to bude dobré… no, to záleží na tom, co se stane, když tohle otevřu…“

Sáhla do kapsy a jakmile vytáhla ruku zpět, držela…

Hermiona zírala v tichém šoku na lahvičku. To nemohl být ono.

Slyšela však jen o jednom lektvaru, který takto perleťově zářil, a ten byl jen fámou, nic víc než šeptandou, se kterou se při výzkumu setkali. Severusův šok se mísil s jejím, proudil jí v žilách a zanechával jen chladnou ostrost.

To nemohl být, ale pokud ano… pak byli všichni ve smrtelném nebezpečí.

Harry si u ní všiml náhlého napětí, ale nemohli spolu komunikovat, aniž by přerušil vyjednání, a také potřebovali vědět, co tato žena právě teď plánuje.

Naznačila mu, aby pokračoval, a přidala malé znamení, na kterém se dohodli již před lety. Najednou zpozorněl. Nyní věděl, že se může jednat o záležitost života a smrti.

„Co je v tom flakonu,“ dožadoval se, autorita jeho postavení a zkušenosti se kolem jeho ramen rozprostřely jako plášť. „Lépe, když si s námi nebudete zahrávat.“

„Zas tak tě ráda nemám, abych si s tebou hrála,“ zasyčela žena. „A tohle rozhodně není žádná hračka. Řekni mi, Harry Pottere, slyšel jsi někdy o Magickém žroutovi?“

Hermiona cítila, jak jí do úst stoupá žluč. Draco po její pravici smrtelně zbledl a Severus se v její mysli proměnil na chladný, ponurý kámen. Ale to nemohlo být ono!

„Ne,“ řekl Harry mírně chraplavě. Věděl, jak jsou vystrašení ostatní, a to děsilo jeho.

„Všechen ten čas mezi hady a ty stále nic nevíš o jedech,“ posmívala se mu žena. „Do toho, Malfoyi. Buď malý hodný zrádce krve a pověz svému miláčkovi bystrozorovi, s čím má tu čest.“

V této chvíli se chlubila, libovala si ve svých vynikajících znalostech a přesvědčeních, které byly absolutně v jejích rukách. Neměla ani potuchy o rychlé výměně slov mezi Severusem a Hermionou, nejpřednějším mistrem lektvarů a geniální zaklínačkou, probíhající jí přímo před nosem, jinak by si sebou nebyla tak jistá.

Připoutala svůj usměrněný vánek jak ke štítové bublině, tak k samotným Bradavicím, Severusi. Bude chvíli trvat, než se toho zbavíme.

Dokážu odříznout proudění vzduchu od kolejí…

Také je propojila? Během vteřiny Hermionina hrůza prostoupila celým jejich mentálním spojením. Tohle byla masová vražda! 

Je více než důkladná.

Hermiona se zhluboka nadechla, aby se uklidnila a viděla, že se Draco postavil na nohy. Byl stále bílý, ale jeho tvář a hlas neobsahovaly vůbec žádné emoce.

„Magický žrout je legendou mezi výrobci lektvarů,“ řekl tiše a zrak mu ulpěl na jiskřivě modré tekutině. „Říkalo se, že jej vytvořil mistr v 19. století, ale jeho poznámky nebyly nikdy nalezeny, pouze důkaz o účinku lektvaru – vesnice plná mrtvých těl.“

Zhluboka se nadechl a Hermiona využila pauzu k pokračování ve svém vnitřním dialogu.

Možná bychom zachránili studenty na kolejích, ale během minuty budeme nakažení a mrtví. A pochybuji, že je provizorní ochrana kolem ostatních udrží zpátky… Pod námi je více než dvě stě lidí, většinou děti, Severusi…

Mohli bychom protrhnout její štítovou bublinu, kdybychom získali víc času…

Ale nebudeme ho mít dost, ledaže bychom ji nechali mluvit.

„Aktivní část lektvaru se okamžitě šíří vzduchem a je neuvěřitelně rychlá,“ pokračoval Draco a jeho hlas nyní ztěžkl. „Stačí jedno vdechnutí a jakmile jste nakažení, není žádné pomoci. Elixír obrací vaše vlastní magické jádro proti vám. Nejdříve se stanete motákem, pak zemřete. Soudě podle tváří obětí je to ten nejbolestivější způsob smrti.“

Draco jim svým příliš podrobným popisem kupoval čas, ale stále to nestačilo. Severus a Hermiona to oba věděli.

Informuj naše kontakty venku, Severusi. Pokud se to zvrtne, Bradavice musí být okamžitě izolovány.

To se 'nezvrtne', má lásko.

Přesto.

„A vy čekáte, že uvěřím, že jste našla způsob, jak tento lektvar vyrobit?“ zeptal se Harry.

Žena vypadala pobaveně.

„Strávila jsem roky přípravou na tuto chvíli, Pottere. Ale pokud o mně pochybuješ, mohla bych ti nabídnout ukázku,“ odpověděla a pomalu přibližovala ruku k zátce lahvičky.

„Ne!“ rozlehl se Dracův výkřik nepřirozeně Velkou síní, nahlas a rychle tak, že Harry ani nestačil ztratit tvář tím, že by ustoupil.

Žena se zasmála.

„Pak předpokládám, že mě konečně bereš vážně?“ zeptala se.

„Co chcete?“ odpověděl Harry, příliš naštvaný a frustrovaný, než aby své city plně skryl. Všichni v této místnosti byli profesionálové, a přesto byli uvězněni v bezvýchodné situaci, hrajíce o život.

V postoji ženy se něco změnilo. Mírně se předklonila a její ruka sevřela smrtící flakonek.

„Chci vědět,“ zašeptala, přičemž se její chamtivost, zoufalství a šílenství smísily v jejím hlase do jedné směsi. „Chci vědět, co se opravdu stalo před lety, když jsi porazil Pána zla. “

Harry nevěřícně vytřeštil oči.

„Všechno to úsilí a smrt, jen abyste ukojila svoji zvědavost?“

„To není zvědavost,“ zasyčela. „Je to jediná věc, na které mi kdy záleželo! Takže mi řekni – co se skutečně stalo? Ne tu hezkou povídačku, kterou tvůj milovaný ministr dnes večer přednášel, ale pravdu. Chci vědět, kdo mi před dvaceti lety zničil život a jak to udělal.“

Svaly v Harryho obličeji se téměř nepostřehnutelně napjaly.

„Neměla byste věřit konspiračním teoriím,“ odvětil nyní velmi klidně a vyrovnaně.

„Nevěřím,“ odpověděla žena stroze. „Ale vím, že věci nejsou tak jasné a snadné, jak je tvůj malicherný Řád prezentuje. Vím, že jste měli někoho mezi Smrtijedy a také, že tato osoba vmanévrovala Pána zla do útoku na Tintagel. Byl to útok ze zálohy, připravené divadýlko a já chci vědět jak a kdo!“

„To není to, co se stalo,“ zkusil to znovu Harry, ale ženě došla trpělivost.

„Řekni mi to HNED TEĎ,“ dožadovala se pronikavě. „Nebo mi ten lektvar proklouzne skrz prsty!“

Zatímco se Harry snažil zabránit nevyhnutelnému, Hermioniny myšlenky se řítily vedle Severusových.

Kdo mohla být tato žena? Jen velmi málo lidí mimo Řád znalo tyto podrobnosti a ona se ujistila, že jsou všichni sledováni. Jediným možným spojením by mohla být nějaká Smrtijedka z vnějšího kruhu – Hermiona se objevila na několika plesech a slavnostech, i když vždy v přestrojení. Ale všichni klíčoví hráči byli chyceni a oni i jejich rodiny byli vyslýcháni. Nedokázala si představit, že někoho přehlédla.

Možná ta žena prostě vyslechla špatnou věc ve špatnou dobu? Konspirační teorie po bitvě jen rostly a Jinotaj měl pro jednou uklidňující vliv. Možná vzala fakta a správně je pospojovala?

V dřívějších úvahách se mýlila. Nejednalo se o další scestné úsilí vzkřísit Voldemorta nebo vybudovat jeho jménem novou říši. Tato žena byla osobně postižena a očividně zasvětila svůj život tomu, aby její otázky byly konečně zodpovězeny.

Mohla by to zkusit využít ve svůj prospěch, hrát na správnou strunu, vyjednávat se skutečností, že chce znalosti, ne jejich smrt…

Ale proměnných bylo příliš mnoho, než aby je bylo možné určit. Nemohla na základě tušení riskovat všechny ty děti, a kdyby se to zvrtlo, všechno by mohlo skončit katastrofou.

Uvnitř její mysli Severus souhlasil, ačkoliv jeho srdce po ní toužilo.

Jdi do toho, lásko, a pokus se získat co nejvíce informací. Projednou hraj bezpečně.

Budu jí to muset říct. Mohla by si všimnout jakékoliv lži.

Vím. Ale musíš jí jen udržet zaměstnanou. A až uvidíš příležitost, budu čekat v jejím stínu.

Plány a výpočty proudily z mysli do mysli, obohacovány, vyřazovány a vylepšovány, dokud neměli přichystanou dokonalou strategii, čekajíce jen na šanci, kterou by mohli využít. Severus se nyní nacházel těsně před síní, připraven vmžiku na svou roli, ale ona musela položit základy.

Otevřela spojení mezi nimi doširoka, připravujíc jej pro proudící fakta, a schovala svou hůlku do záhybu bojového hábitu. Mluvit a řezat zároveň by nebyla zrovna nejjednodušší věc.

Miluji tě, zašeptala uvnitř jejich tajného místa. Vždy tě budu milovat, Severusi.

Každým dnem tě miluji víc a víc, Hermiono.

Zhluboka se nadechla, připravila se a obrnila proti tomu, co musela říct. Ani trochu se jí tohle nelíbilo, ale aspoň byla mezi přáteli. A tato žena nebude mít po této noci moc příležitostí na šíření příběhů.

Dala znamení Harrymu a Dracovi, aby zůstali v klidu a aby všichni čekali na její rozkazy. Pak vstala – srdce jí divoce tlouklo až v krku.

„Pokud chcete, abych vám řekla svůj příběh, měla byste raději ukázat svou tvář,“ sdělila úsečně. „Nerada mluvím s cizinci.“

xXx

Harry jí řekl, aby šla z cesty a ukryla se, a tak se Lily plazila po čtyřech okolo řady nepoužitých stolů a lavic, dokud se nedostala do jednoho rohu Velké síně. Schovala se za starý stůl a křeslo, s koleny skrčenými pod bradou a hůlkou připravenou ve své smrtelně bílé ruce. Viděla na celou síň a byla dost blízko, aby i vše slyšela, ale okamžitě by to vyměnila za bezpečné místo s ostatními dětmi.

Boj byl neuvěřitelný, bylo to něco, co nikdy neviděla v soubojnickém klubu nebo při přátelských duelech, které pořádali její strýcové a tety. Její matka a otec byli v tom všem skvělí a Harry nakopal tolik zadků, jak očekávala, ale byla to teta Hermiona, kdo ji naprosto ohromil.

Uskakovala, kopala, vyhýbala se a vířila a jaksi měla v ruce vždy nůž a vlastně jej používala na kouzla.

Vypadalo to jako podivná směsice kouzelnických soubojů, hvězdných válek a kung-fu filmů, které donedávna nesměla vidět, jenže tohle byla skutečnost a její kmotra, která v ní hrála!

Opravdu kopla muže do obličeje a pak vykuchala dalšího (Lily bylo trochu špatně, když to sledovala, ale vyzrazení své pozice dávením nebylo zrovna to, co chtěla), a vypadala tak divoce, až to bylo děsivé.

A další věc velmi odlišná od filmů? Její rodiče, tety a strýcové se pohybovali tak rychle, bojovali s takovou precizností a agresivitou, že to skončilo dříve, než to začalo, a Lily měla pocit, jako by většinu z toho propásla (pravděpodobně něco, za co mohla děkovat).

Ale pak jejich nepřítel zvedl lahvičku s nějakou tekutinou a Hermiona a ostatní ztuhli strachem. Cosi se právě velmi pokazilo.

Lily se třásla při pomyšlení na všechny ty studenty, její bratry, příbuzné a přátele umírající z lektvaru, který by strávil jejich magii a poté i jejich těla, silně se třásla a nyní konečně rozuměla tomu, co jí členové Řádu vždy říkali, co strýček Neville dnes večer povídal.

Tehdy to bylo něco jiného než hrdinství. Bylo to ohromující a děsivé, a my všichni jsme museli čelit věcem, na které jsme nebyli připraveni…

Jak moc si teď přála, aby to všechno byl jen sen, probudit se v bezpečí ve své koleji a nemít před sebou nic než nudné hodiny a domácí úkoly.

Ale tohle bylo bolestně skutečné, a když teta Hermiona vstala, vzdávajíc se požadavkům útočnice, Lily si uvědomila, že se chce odvrátit a zakrýt si uši, aby ctila soukromí své kmotry.

Jen uvědomění, že by bylo velmi špatným nápadem se otočit zády k potenciálnímu útoku, v tom Lily zabránilo.

„Pokud chcete, abych vám řekla svůj příběh, měla byste raději ukázat svou tvář. Nerada mluvím s cizinci,“ řekla nyní teta Hermiona úsečně a její hlas byl chladnější, než kdy Lily slyšela. Pokud předtím vypadala nebezpečně, teď i tak zněla.

Lily viděla neznámou ženu sebou škubnout, jako by byla překvapená, a pak viditelně zaváhala. Dokonce i Lily pochopila proč. Pokud ukáže svou tvář, přihlásí se k tomu, že je všechny chtěla zabít, nebo se s z ní stane hledaný zločinec.

Lily přemýšlela, proč teta Hermiona tímhle zvýšila sázky. Plánovala snad něco? Ale v co mohli doufat, že udělají proti takovému jedu?

Lily hádala, že bublinové kouzlo zaměřené na její hlavu ji na chvíli udrží v bezpečí, ale i ona to dokázala vydržet jen asi pět minut, a to byla ve třídě formulí nejlepší! A kdyby se lektvar rozšířil příliš rychle, studenti a hosté by byli mrtví dřív, než by zjistili, o co jde.

Nebyl tedy důvod, aby se útočnice řídila Hermioniným přáním. Avšak její volná ruka se zvedla ke kapuci, pevně uchopila látku… a spustila ji na ramena.

Na okamžik zavládlo ve Velké síni absolutní ticho, jako by i samotné zdi bez dechu vyčkávaly.

Pak hlasem tety Hermiony prosáklo napětí, byl nevěřící a lehce vyšší než obvykle.

„Pansy…,“ zašeptala.

Žena přikývla a její tvář se zkroutila do ošklivé grimasy.

„Pansy Parkinsonová,“ souhlasila chmurně. „Soudím, že jste podezřívali někoho trochu víc mimo dění? Ale pak jste si vy váleční hrdinové nikdy nevšimli někoho, kdo byl přímo pod vaším nosem.“

„Ale… tvůj otec byl jen členem vnějšího kruhu, stěží se podílel na tom, co se dělo…,“ řekla teta Hermiona a na tváři se jí objevil neobvyklý zmatek.

Žena – Pansy – si hořce odfrkla. „Byl zapojen až dost, aby jeho majetky byly zabaveny a veřejnost se mu vyhýbala,“ vyplivla, ale pak se její chování změnilo a najednou zněla velmi klidně.

„Matka nás opustila,“ řekla. „A najednou jsme byli chudí a nikdo s námi už nechtěl ani mluvit. Můj otec to nemohl unést. Vše, v co věřil, bylo pryč, a jméno našeho domu bylo zničeno. Zabil se a moje matka, krvezrádce, se provdala za mudlovského šmejda, ne že by jí to zrovna pomohlo. Takže vidíte? Zničili jste můj život, vy všichni, a ani jste si toho nevšimli!“

Lily viděla, jak se jí v očích třpytí slzy, a přemýšlela, jak by se s něčím takovým sama vyrovnala – její otec mrtvý, matka pryč…

No, ne tím, že se stane teroristou a masovou vražedkyní, tím si byla jistá.

Hlas tety Hermiony se trochu zmírnil, když promluvila. Možná si myslela to samé.

„Je mi líto tvé ztráty, Pansy,“ řekla. „I po Voldemortově pádu bylo příliš mnoho úmrtí a já připouštím, že některá z nich byla způsobena naší stranou. Ale tvůj otec a matka se rozhodli svobodně a jejich kroky nebyly řízeny námi.“

„Neopovažuj se chovat blahosklonně, Grangerová,“ zaječela Pansy Parkinsonová. „Ty se svojí přehnanou dobrotou a skvělou kariérou! Nestojím o tvoji lítost, chci vědět, co se stalo! Co jsi udělala? Raději mi to rychle řekni, jinak neodpovídám za důsledky…“

Zatřásla lahvičkou s lektvarem a Lily se náhle zatajil dech.

Tvář tety Hermiony se zkřivila, pak rezignovaně přikývla.

„Kde začít?“ přemýšlela nahlas, ale Pansy jí okamžitě odpověděla.

„Jaký byl plán?“ dožadovala se. „Jak jsi to udělala? Jak bys dokázala oklamat Pána zla?“

Teta Hermiona se ušklíbla.

„Bylo to překvapivě jednoduché,“ odpověděla, ale nízký tón jejího hlasu vypovídal o něčem jiném. „Jakmile jsme pronikli do Vnitřního kruhu, dali jsme našemu dvojitému agentovi falešnou věštbu, takovou, která přinutila Voldemorta věřit, že dokáže navždy Harryho zničit, kdyby ho jen dostal na 'starobylé místo během starobylé noci.' Spolkl návnadu i s navijákem. Pak jsme mu dali falešný důvod, proč Harry, Ron a já budeme trávit halloweenskou noc v Tintagelu, a on tomu rovněž uvěřil. Museli jsme ho jen přepadnout ze zálohy a donutit ho k rituálu, který navždy zničil jeho duši. Prosté.“

Mluvila pomalu a její tvář byla lhostejná, když vyprávěla příběh, který Lily tolikrát slyšela – až na jednu výjimku.

V příbězích jejích rodičů, tet a strýců nikdy nefiguroval žádný dvojitý agent, žádný špion, který by oklamal samotného Voldemorta. Lily se rozšířily oči, když si spojila další kousíčky.

Pansy se zmínila o ženě, a pokud nějaký člen Řádu zmizel a už nikdy nebyl zmíněn, to znamenalo…

Lilyny oči se rozšířily ještě víc. Nemožné!

„Kdo?“ zeptala se Pansy Parkinsonová přísně a rychle. „Kdo to naplánoval a kdo byl ten agent?“

Teta Hermiona na okamžik zaváhala a na tváři se jí mihl bolestivý výraz.

„Já,“ přiznala. „V obou případech.“

V obličeji útočnice se objevila zuřivost.

„Nemožné,“ vykřikla a opakovala přitom Lilyiny myšlenky. „Byla jsi mudlovská šmejdka a pouhá holka! Pán zla by nikdy…“

„Pán zla mě nazýval svým mazlíčkem a chválil mě před všemi ostatními,“ přerušila ji Hermiona bez výrazu. „Dal mi moc nad čistokrevnými ve svém Vnitřním kruhu, a nakonec jsem ho v bitvě myslí porazila. Tvůj drahocenný Pán zla nebyl nic víc než bláznivý poloviční krve a spadl do intrik holky. To je ta pravda, Pansy. Je mi líto.“

„Ne,“ zašeptala druhá žena, ruce se jí přitom třásly. Lily si nebyla jistá, co ji šokovalo víc, zda vysvětlení tety Hermiony, skutečnost, že se mudlovské šmejdce podařil takový kousek, nebo že Voldemort byl poloviční krve.

„Ne! Můj otec mi ji popisoval! Byla jako královna temnot, říkal, a všichni se jí báli…“

Něco se na tetě Hermioně změnilo. Zdála se vyšší, její oči se temně leskly a její rty se zkroutily do úsměvu, který vyhlížel nebezpečně i podivně smyslně zároveň.

Lily se zachvěla. Navzdory všem věcem, které se dnes večer dozvěděla, byla její teta stále její tetou. Ale nyní vypadala jako cizinka, jako Hermiona, kterou nikdy nepotkala a ani se s ní ve skutečnosti nikdy potkat nechtěla.

Bezpochyby vypadala jako královna temnot.

„Byli v mé hrsti, všichni ti bohatí, čistokrevní muži, a moje pěst je každým dnem mohla rozdrtit,“ zašeptala zastřeným hlasem plným triumfu. „Milovali mě, báli se mě a věřili mi navzdory mé krvi. Tolik moci, tolik magie, a přesto jejich vítězství záviselo na mně. A já je zradila. Porazila jsem Voldemorta, zabila Luciuse Malfoye, který mě tehdy miloval jako nikoho jiného, a já jsem se tomu vysmála!“

„Malfoy…“ zašeptala Pansy Parkinsonová a její oči těkaly od Draca k tetě Hermioně a zpět. Vypadalo to, že veškerá její arogance a hněv zmizely a byly odplaveny odhalením, která nikdy nečekala.

„Byl mým milencem,“ zasyčela cizinka s tváří její tety. „Svedla jsem ho a on pro mě udělal vše. Představil mě Voldemortovi, podporoval mé zařazení do Vnitřního kruhu, a i když mě mučil, zoufale mě miloval.“

Zasmála se a celá maska Pansy Parkinsonové ve srovnání s tím vypadala jako dětská hra.

„Myslela sis, že víš vše, viď, Pansy? V bezpečí mezi svými hady, tvůj otec čistokrevný, a ty sis myslela, že rozumíš světu. Ale nevěděla jsi nic o jeho temnotě, její vznešenosti, přitažlivosti. Zlo má svůj vlastní půvab, morálku, ale ty jsi ho nikdy ani nezahlédla, ty a tvoje rodina a vaše ubohé intriky. Byli králové mezi kouzelníky, a já jejich královna, a nikdy to neviděli přicházet.“

„Ale jak mohli?“ zašeptala ta druhá žena. Nyní vzlykala, tvář měla rudou a flekatou, vypadala jako dítě, kterému byla odepřena hračka. „Jak ti mohli dovolit se připojit, když můj otec nikdy nezískal ani slyšení? Jak mohli zapomenout na vše, za čím stáli?“

Hermionin pohled i hlas ztvrdly. Zvedla hlavu a její oči se upřely na Pansy, nenechávajíce prostor pro otázky.

„Byli to idioti,“ řekla. „A zaplatili za to. VŠICHNI K ZEMI!“

xXx

Dracovo tělo reagovalo na Hermionin příkaz okamžitě. V jedné chvíli byl na nohou vedle Harryho, s nedůvěrou a rostoucí hrůzou sledoval Pansy, v dalším momentě ležel na břiše s hůlkou připravenou chránit rodinu i sebe.

Velkou síní prosvištěl záblesk světla přibližně ve výšce ramen, který rozdrtil vše v cestě. Draca by to tam, kde stál, rozřízlo na polovinu, ale přitom to bylo přesně tak silné, aby protrhlo Pansynu bublinu a zničilo ji.

Překvapením a strachem vykřikla, a její ruka se pohnula směrem k zátce, aby uvolnila lektvar a všechny je zabila.

Nebyla však dost rychlá.

Dolů se vrhl havran, jeho černé peří se lesklo v záři svíček, a Pansy znovu vykřikla.

Dřív než si ona nebo kdokoliv jiný stačil uvědomit, co se stalo, Pansyiny ruce byly prázdné, havran se usadil na Hermioniných ramenou a lektvar byl bezpečně přemístěn ze zobáku do její ruky.

Hermiona se na ptáka usmála.

„Děkuji, Severusi,“ řekla. Nyní byla jediná, kdo v místnosti stál, a její hůlka mířila na vzlykající Pansy, která klečela na kolenou. „Chceš tak zůstat, nebo se budeš obtěžovat s proměnou?“

Havran naklonil hlavu, pak skočil na zem a proměnil se zpět na Severuse Snapea, kolem kterého vířil černý hábit jako připomínka křídel jeho zvěromágské podoby.

„Nakonec byla jen amatérka,“ poznamenal tiše, jeho hlas byl sytý a velmi tlumený.

Hermiona se tiše usmála a její hlava na okamžik spočinula na jeho hrudi, černé pláště splynuly v jeden v absolutní důvěře. Budou v pořádku, pomyslel si Draco, stejně jako vždy, když stáli při sobě.

Harry vyskočil na nohy a začal omračovat a svazovat pár dalších přeživších žoldáků. Byli dezorientovaní výbuchem a nekladli žádný odpor, příliš přemoženi náhlou změnou osudu.

Draco pomalu následoval Harryho příkladu. Byl důvod, proč si před tímto typem života vybral Mistrovství lektvarů, přestože dokázal stále bojovat s nejlepšími z nich, smrt a hluk a zmatek ho znechucovaly.

Po letech obav, jak moc se podobá svému otci, rychle zjistil, že z něj mír udělal úplně jiného člověka. Výzkum, užitečná práce a trocha toho pohodlí bylo přesně to, co chtěl.

Díky tomuto se cítil smutný a unavený, a ztráta života dalšího Zmijozela, naplněného pomstou a šílenstvím místo něčím užitečným, ho bolela u srdce.

Pansy teď ležela na zemi s koleny přitaženými k bradě a tiše vzlykala. Pravděpodobně strávila posledních dvacet let svého života tím, že toto plánovala, připravovala se na to, co si představovala jako svůj konečný triumf – na skutečně zmijozelskou věc.

Ale tohle jí neposkytlo uspokojení. Místo toho zničila poslední věc, které si ve svém životě vážila, vzpomínku na svou rodinu a víru ve Voldemorta.

Lehce prohledal její kapsy a vzal jí hůlku. Nebránila se – nezbylo v ní nic, za co by stálo bojovat.

Další ze ztracené generace, pomyslel si smutně. Dvacet let a stále to ničí životy.

„Pojď,“ řekl jemně. „Vstávej, Pansy. Bystrozorové tu budou každou minutu a takto by tě neměli vidět.“

Mohli se navzájem pozabíjet na bitevním poli, ale nakonec zmijozelové drželi vždy pohromadě.

Vytrhla se z jeho ruky.

„Nesahej na mě, ty krvezrádče,“ zasyčela, ale v jejím hlase nezůstala ani stopa jedovatosti.

„Já vím,“ zašeptal. Nebylo co víc říct, žádný způsob, jak jí utěšit a zmírnit bolest z její minulosti a budoucnosti, ale tolik toho dokázal říct, aniž by lhal. „Rozumím.“

Ty,“ vyplivla. „Jak bys to mohl vůbec chápat? Po změně strany ve správný okamžik zmijozelský princ opustil své následovníky. Byl jsi vždy na šťastné straně života, že? Nikdy žádná starost o svět!“

Draco se tiše zasmál a znovu natáhl ruku. „Myslím, že to není špatný způsob, jak být pamatován,“ řekl, a tentokrát se nebránila jeho pomoci.

Skončila bezvládně v jeho náručí, když jí pomáhal vstát, a Harry na něj pohlédl s bezhlesou otázkou, zda potřebuje pomoc.

Draco zavrtěl hlavou. Tohle byl jeho úkol a bylo to tak již po mnoho let. Nebelvíři možná přebudovali tento svět a udělali z něj bezpečnější místo, ale někdo musel ze země zvednout ztracené Zmijozely a postarat se o ně, a jediný, kdo zůstal, byl Draco.

„Postarám se o ni,“ řekl a pochopení, které se zrcadlilo v Harryho úsměvu, rozmrazilo část ledu kolem jeho srdce.

xXx

Dole v místnosti pod Velkou síni to nebylo zrovna strašně vzrušující. Většina studentů a hostů ve skutečnosti nechápala, o co se jedná, i když Ted si myslel, že docela ví – poslouchání válečných příběhů od jeho rodiny jej za ta léta něco naučilo.

Pár novinářů požadovalo, aby mohli jít ven a 'investigovat' (dlouhá slova, proč je dospělí potřebují?), ale ředitelka, teta Lenka a strýc Bill byli neoblomní. Nikdo nesměl opustit tuto místnost, dokud nebezpečí trvalo.

Než začali sesílat ochranná zaklínadla, ředitelka svolala děti Řádu a trochu se s nimi vzdálila od ostatních.

„Víte, o co jde?“ zeptala se a podívala se na všechny, jednoho po druhém.

Všichni přikývli.

„Pak potřebuji vaši pomoc,“ řekla a Ted se nemohl ubránit trošce hrdosti. Ředitelka McGonagallová jej potřebovala!

„Ostatní studenti nejsou na takové věci připraveni. Potřebují rozptýlení. Vyberte nějaké hry, které nejsou příliš hlučné a nevyžadují příliš mnoho běhání. Máte moje svolení použít menší množství magie. Věřím, že nebudete zasahovat do ochran.“

„Ano, ředitelko,“ souhlasili všichni.

A tak hráli dvacet otázek (mudlovská hra, která byla nyní v oblibě), a Donuť-Umbridgeovou-pištět a dokonce na schovku v části místnosti, která byla nejdále ode dveří.

Někdy zaslechli slabý zvuk nesoucí se dolů z Velké síně a jednou došlo k hlasitému nárazu a výkřiku, ale většina z nich čekala a udržovala ostatní studenty v klidu.

Tedovi se líbilo zůstat vzhůru a také rád věděl víc než vyšší ročníky, ale i tak se po chvíli začal nudit. Takže se mu dost ulevilo, když konečně za dveřmi uslyšeli strýčka Rona.

„Je po všem,“ zavolal. „Teď můžete otevřít!“

Ale ředitelka nebyla hloupá, a tak položila bezpečnostní otázku, kterou se Ted naučil společně s tím, jak používat nouzové přenášedlo. Přesto nikdy nepochopil, co opravdu znamená.

„Kdo je náš špion?“

Odpověď přišla hlubokým, uvolněným hlasem strýce Rona společně se smíchem.

„Mata Hari. Otevřete!“

Ochrany byly sotva dole, když se dveře rozletěly a do místnosti se vřítili jejich rodiče, ignorujíce všechny ostatní, dávajíce přednost kontrole svých dětí.

Tedovi se dostalo hodně objetí – znovu! – a pak mu jeho otec pevně stiskl ruku, jako by ho už nikdy neměl pustit.

Ted se chtěl zeptat, co se stalo, ale věděl, že by mu to před všemi těmi cizími lidmi neřekli, a tak předpokládal, že si bude muset počkat, až budou sami. Byl jen rád, že se očividně nikdo nezranil a že útočníci byli odvedeni bystrozory.

Celkem vzato večer nedopadl špatně, pomyslel si později, když ležel ve své posteli na koleji. Doba na jídlo byla zkrácena, ale stejně tak i projevy, a dostal něco z kuchyně, než ho jeho rodiče zahnali do postele.

Jeho rodiče měli znovu ten pohled a Ted se obával, že ho budou další měsíce víc hlídat, ale chválili ho také za to, jak byl chytrý a jak se správně choval, a Harry mu potřásl rukou a řekl mu, že ho upřednostní za bystrozora před ostatními studenty.

Jediná věc, na kterou trochu žárlil, bylo, že Lily směla zůstat nahoře s dospělými, celou věc viděla a odmítla o tom mluvit.

Jak nespravedlivé! Konečně jednou někdo z nich viděl Řád v akci a neutrousí ani slůvko svým bratrům? No, určitě o zimních prázdninách vymyslí jeden nebo dva vtípky. To jí ukáže!

xXx

Remus se přinutil počkat, než i poslední z jejich útočníků byl svázán a omráčen, ale v okamžiku, kdy poslední z nich padl na zem, překonal prostor místnosti a vtáhl svou dceru do náruče.

Statečně se držela, ale on i tak cítil, jak se chvěje, a jeho objetí kolem ní ještě zesílilo.

„Už je to v pořádku,“ zašeptal, proklínaje Pansy Parkinsonovou, sebe a všechny bohy, kteří dovolili, aby tohle viděla, že musela ztratit kousek své nevinnosti. „Jsi v bezpečí. Je po všem.“

Na chvíli jeho objetí opětovala, její ruce překvapivě silné a pevné, ale pak ustoupila a on ji neochotně pustil.

„To je v pohodě, tati,“ řekla, a dokonce se na něj i usmála. Stejně jako její matka. „Je mi fajn.“

Remus se zhluboka nadechl a cítil Doru dřív, než se k nim připojila. Objetí se opakovalo, a bylo uklidňující pro obě strany. Pomalu měl pocit, že jeho strach mizí, nahrazován pocitem nesmírné úlevy.

Dora položila jednu ruku na Lilyino rameno, jako by se chtěla ujistit, že je stále zde, a její oči pečlivě zkoumaly tvář dcery, ačkoli její úsměv byl vřelý a nenucený.

„To bylo ale výročí, co?“ zeptala se lehce, a Lily přikývla.

„Dalo by se říct,“ odpověděla a pak polkla. „Tahle Pansy… kdo to je?“

„Spolužačka Harryho a ostatních,“ odvětil Remus. „Ze Zmijozelu. Zřejmě jsme podcenili její napojení na Smrtijedy, ale kdo by si to byl pomyslel – po všech těch letech…“

Lily nepřítomně přikývla, v centru jejího zájmu bylo něco jiného. Její zrak se upíral k malé skupince okolo Pansy, konkrétněji na Hermionu. Ano. Musí si o tom promluvit.

„Proč jste mi to nikdy neřekli?“ zeptala se Lily a za její otázkou toho bylo skryto daleko víc, zklamání a hněv, zvědavost a strach. „Nechali jste nás všechny věřit, že je jen neškodnou výzkumnicí, když ve skutečnosti…“

Gestikulovala bezradně, neschopná formulovat odhalení večera do slov.

Remus si povzdechl. Byl unavený a nechtěl nic víc, než se posadit a obejmout svou ženu a děti, ale Lily byla plná toho, co viděla a slyšela. Zasloužila si odpověď, zvlášť když ji chtěli požádat, aby to vše udržela v tajnosti.

„Diskutovali jsme o tom,“ odpověděl, sdíleje další pohled s Dorou. „Není to pěkný příběh. Hermiona skoro zemřela a my všichni jsme dělali věci, na které nejsme pyšní. Ale nakonec to bylo její rozhodnutí a nechtěla, aby se o tom vědělo. Respektujeme její přání.“

Lily se zachvěla. „Opravdu měla poměr s Luciusem Malfoyem?“

Draco řekl jejich dětem o svém otci (ačkoliv ta verze byla přísně upravena), a znechucení a hrůza v Lilyině hlase jim napověděla, že ten příběh i tak musel být působivý.

„Respektujeme její přání,“ zopakoval Remus stejně, i když ve svém srdci cítil narůstající obavy.

„Ano, já to chápu,“ odpověděla Lily. „Zvlášť když si pomyslím, jak tisk nahání Harryho. Ale proč jste to neřekli nám, rodině? Proč musíme žít se lží?“

Nyní si povzdechla i Dora a její ruka na dceřině rameni se napjala.

„Není jednoduché se vypořádat s vědomím, že někdo byl špion, že někdo ubližoval a zabíjel lidi pro informace. Došlo k nedorozuměním a těžkostem. A jen si představ, jak by reagoval Ted na to, co víš ty teď.“

Lily polkla a většina vzteku z jejích očí zmizela. „Nejprve by měl strach,“ zašeptala pomalu. „A pak by se k ní začal chovat jako k někomu zvláštnímu, jako k hrdinovi.“

Dora přikývla. „A to by nechtěla,“ pokračovala. „Má vás všechny ráda a s potěšením je trochu nudnou tetou, která pomáhá s vašimi školními projekty a jediné, co vám dává, jsou knihy a sladkosti bez cukru. Proč by pro vás chtěla být něčím jiným?“

Lily přikývla, její oči byly stále upřené na Hermionu. Už se na víc neptala.

Společně v tichosti sledovali, jak přicházejí bystrozoři a zatýkají Pansy a její vojáky, jak Minerva a Harry přebírají vedení a Hermiona splývá v pozadí se Severusem, vybudovávajíc prozatímní ochrany, které udrží Bradavice v noci v bezpečí.

Spolu vstoupili do velké místnosti dolů pod Velkou síň, vyzvedli Teda a Siriuse, kteří se už dost nudili a neměli ani ponětí o nebezpečí, ve kterém byli, a po rychlém jídle je poslali spát. Dohromady pomohli Minervě odpovědět na otázky hostů a viděli novináře odcházet s příslibem zítřejší tiskové konference.

Bylo dávno po půlnoci, když vše bylo hotové, a Remus viděl, jak se jeho vlastní vyčerpání zrcadlí na tvářích jeho ženy a dcery.

Ale musel ještě něco říct dřív, než se na noc rozejdou.

Vzal Lilynu ruku do svých a jemně ji stiskl.

„Jsem na tebe tak pyšný, moje květinko,“ řekl jí. „Dnes večer jsi vykonala dospěláckou práci.“

Lily zčervenala a Remus si všiml jejího potěšení.

„Mám vás ráda, mami, tati,“ zašeptala, a pak se zlomyslně usmála. „A opravdu umíte nakopat zadek!“

Dora se zašklebila a Remus cítil narůstající červeň na svých tvářích.

„Nejsme jen tvoji staří rodiče, jsme váleční hrdinové, víš? Vzory pro vás všechny,“ škádlil ji.

Lily protočila oči.

„Dobrou noc, ach, vy moji vzorové,“ řekla suše a vykročila směrem ke dveřím.

O pár kroků dál si Hermiona a Severus nárokovali jednu z dřevěných laviček, stále zaneprázdnění ochranami Bradavic. Lily zaváhala, když je míjela, ale zastavila se a otočila se přímo k nim.

„Teto Hermiono?“ zeptala se tiše, ne tak klidným hlasem.

„Ano, drahá?“

Hermiona vzhlédla s očima plnýma emocí. Remus se zachvěl, když viděl, že strach z odmítnutí nesporně zastínil všechny ostatní.

Hermiona byla šťastná, pokud věděl, byla stále velmi zamilovaná do Severuse a měla užitečnou práci, vedla přesně ten druh života, jaký vždycky chtěla. Byla přijata svou rodinou a množství rolí, které si vybrala, zvládala s lehkostí.

Ale přesto na její duši byl tento stín a někdy vyplynulo na povrch, že ji pronásleduje.

Remus se modlil, aby jeho dcera neublížila Hermioně, neudělala stejnou chybu, jaké se dopustilo tolik z nich před dvaceti lety.

Copak vždycky netvrdil, že jeho dcera byla chytrá po své kmotře?

„Mám potíže se speciálním úkolem do formulí,“ řekla Lily rychle. „A přemýšlela jsem, jestli mi s tím můžeš pomoct?“

Hermiona se usmála a celá její tvář se projasnila úlevou a potěšením. Severus po jejím boku se vítězoslavně ušklíbl. Vždycky tvrdil, že Lily je v srdci Zmijozel – největší kompliment, jaký kdy některému z dětí složil.

„Samozřejmě, že ano,“ odpověděla vřele Hermiona. „Napiš mi svoje problémy a já ti pošlu seznam literatury. Možná bys uvítala návštěvu o prázdninách na jeden nebo dva dny? Pak bychom mohli pracovat na praktických aspektech.“

„To by bylo skvělé,“ ušklíbla se Lily, říkajíc tím mnohem víc.

Znovu zaváhala, natáhla se, a pak přitáhla svou překvapenou kmotru do pevného objetí.

„Jsi nejlepší, teto Hermiono,“ zašeptala, znovu zamávala svým rodičům a rychlým krokem odešla z Velké síně.

Remus ji sledoval se slzami hrdosti v očích.

xXx

Přes noc se na bradavické pozemky vkradla zima, nárokujíc si své místo. Obloha byla šedivá a ve vzduchu nezůstala ani známka po pozdním podzimním teple.

Minerva mávla hůlkou a kolem jejích ramen se omotala teplá šála. Včera v noci spala příliš málo, když se musela postarat o studenty, opětovné nastavení ochran a vyjasnění všeho s bystrozory.

Ostatní samozřejmě byli velkou pomocí, ale byly zde věci, které mohla vyřídit jen ředitelka, a nyní, když jí chyběl zástupce, se zdálo, že se úkoly ztrojnásobily.

Minerva si povzdechla. William Gopman. Mýlila se někdy ve svém životě tak moc?

Harry ji objal a sdělil jí, že všichni velcí ředitelé Bradavic musejí udělat chybu se svými učiteli obrany, ale i tak chtěla sama sebe nakopat.

Povzdechla si. Nemělo smysl brečet nad rozlitým mlékem. Pokud minulá noc něco ozřejmila, byla to skutečnost, že mohla být vděčná za spoustu věcí. Určitě to vyrovná potíže, které William Gopman způsobil?

Minerva se usmála, když sledovala malou skupinu členů Řádu, které před pár minutami vyprovázela, jak přecházejí pozemky směrem k hlavní bráně.

Toto bylo její doposud nejpodivnější výročí, ale svým způsobem také nejlepší.

Nikdy tak docela nezapomněla na své pocity během oné noci, na strach a hněv, neustálé obavy, ale ty se v průběhu let zmírnily a myslela si, že tato část jí samotné již navždy zmizela. Ale Gopmanův nůž na jejím krku je v okamžiku připomněl a znovu žasla nad silou svých přátel a rodiny, nad odhodláním a mocí, která je provedla skrze minulost.

Včera v noci byla svědkem stejné síly a díky mužům a ženám, kterými se její studenti stali, se její srdce zalévalo hrdostí.

Tak odvážní a chytří, tak krásní a urputní. Svým způsobem všichni byli jejími dětmi a nemohla by být pyšnější, ani kdyby je sama porodila.

Zatímco je sledovala na cestě k bráně, jak se sami nebo po skupinkách přemisťují, si uvědomila, že oni se nikdy nezmění. Povstanou při každé příležitosti, zvládnou každou situaci a vyjdou z ní celí, protože byli v každém ohledu rodinou.

Pokud jí něco minulou noc utvrdilo, pak to, že cena jejich vítězství nebyla příliš vysoká. Bojovali za svobodu a zasloužili si ji. Navždy, bez ohledu na to, co přinese budoucnost.

„Nikdy se nezmění,“ zašeptala a usmála se. Pak vešla dovnitř, aby zahájila svou denní rutinu.

Svět se nikdy nepřestane točit a jejich práce jen tak neskončí. Byla za to ráda.

 

Konec

 

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Denisa - 03.07. 2023
| |
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Re: Epilog: část II. (Hodnotenie: 1)
Od: luisakralickova - 03.07. 2023
| |
Díky za připomenutí téhle klasiky, zase jsem si to užila;)

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Edit - 03.07. 2023
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Re: Epilog: část II. (Hodnotenie: 1)
Od: Yuki - 03.07. 2023
| |
Konec, jako už opravdu Konec konec? :(
Přesto... dovede si někdo představit "lepší" oslavu výročí porážky Voldyho než s pořádnou dávkou akce? (Ovšem mohlo to být bez toho smrtelného nebezpečí...)
Pansy... chudák holka. Draco to popsal dobře... Další ze ztracené generace Zmijozelů. Kolik takových na světě ještě je?
Přesto by mě zajímalo, jestli skutečně měla v ruce Magického žrouta nebo to byla jen velice podařená napodobenina...?
Remusova Lily je vskutku vnímavou dívkou a jsem ráda, že Hermionu přijala po všem, čeho byla svědkem.
Vlastně všichni byli báječní a Severus má svou zvěromágskou podobu! :D A není to netopýr!
Tisíceré díky za úžasný, boží, prostě nejúžasnější překlad tohoto velkého díla, MagicLady :)

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Sebelka - 03.07. 2023
| |
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Fanny88 - 03.07. 2023
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Hanisko - 03.07. 2023
| |
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: barca666 - 03.07. 2023
| |
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: nika12 - 03.07. 2023
| |
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: LenkaBe - 03.07. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: katrin - 04.07. 2023
| |
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Re: Epilog: část II. (Hodnotenie: 1)
Od: moiki - 04.07. 2023
|
Velmi moc děkuju za tenhle skvělí příběh, a chtěl bych se zeptat je v plánu nějaká podobná super pecka na dramione, snamione a nebo Hinny?

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: augustyna - 04.07. 2023
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Radka - 05.07. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: lucky - 06.07. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: petty002 - 07.07. 2023
| |
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Re: Epilog: část II. (Hodnotenie: 1)
Od: miroslava - 09.07. 2023
|
Nádherná povídka, nádherné čtení, nádherný překlad. Děkuji, děkuji, děkuji.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: maria - 09.07. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: LenkaBe - 10.07. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: sessllik - 23.07. 2023
| |
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: upirikaty - 07.08. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Re: Epilog: část II. (Hodnotenie: 0)
Od: Noctua - 23.09. 2023
Týýýýjooooooooo! Jde mi z toho obrovského příběhu mráz po zádech a musím ho číst znovu a znovu! Moc děkuju za jeho dokončení!
Re: Epilog: část II. (Hodnotenie: 0)
Od: Noctua - 23.09. 2023
Klobouk dolů všem, kdo jste dělali na překladu a jakkoli přispěli k tomu, abychom si tu příběh mohli prožít. S vděkem kvituji i možnost si ho poslechnout v audiu a napadlo mě: Nepřemýšleli jste o tom ho namluvit?

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: hanka - 14.01. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: MajaB - 24.01. 2024
| |
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Prehľad článkov k tejto téme:

kayly silverstorm: ( MagicLady )03.07. 2023Epilog: část II.
kayly silverstorm: ( MagicLady )02.07. 2023Epilog: O devatenáct let později
kayly silverstorm: ( MagicLady )30.06. 2023Kapitola sedmdesátá osmá: Ten správný čas
kayly silverstorm: ( MagicLady )27.06. 2023Kapitola sedmdesátá sedmá: Moc, jakou Pán zla sám nezná
kayly silverstorm: ( MagicLady )25.06. 2023Kapitola sedmdesátá šestá: Na konci věcí
kayly silverstorm: ( MagicLady )23.06. 2023Kapitola sedmdesátá pátá: Valčík na rozloučenou
kayly silverstorm: ( MagicLady )20.06. 2023Kapitola sedmdesátá čtvrtá: Krátká erupce v temné duši
kayly silverstorm: ( MagicLady )18.06. 2023Kapitola sedmdesátá třetí: Sen ve tmě
kayly silverstorm: ( MagicLady )16.06. 2023Kapitola sedmdesátá druhá: Před cestou zemřeš
kayly silverstorm: ( MagicLady )13.06. 2023Kapitola sedmdesátá první: Smrti, svou pýchu zkroť
kayly silverstorm: ( MagicLady )11.06. 2023Kapitola sedmdesátá: Únik
kayly silverstorm: ( MagicLady )09.06. 2023Kapitola šedesátá devátá: Jane v utajení
kayly silverstorm: ( MagicLady )06.06. 2023Kapitola šedesátá osmá: Masky a přátelství část II.
kayly silverstorm: ( MagicLady )04.06. 2023Kapitola šedesátá sedmá: Masky a přátelství
kayly silverstorm: ( MagicLady )02.06. 2023Kapitola šedesátá šestá: Vše na kusy je
kayly silverstorm: ( MagicLady )30.05. 2023Kapitola šedesátá pátá: Budoucí náznaky života část II.
kayly silverstorm: ( MagicLady )28.05. 2023Kapitola šedesátá čtvrtá: Až do skonání světa
kayly silverstorm: ( MagicLady )26.05. 2023Kapitola šedesátá třetí: Potom jsme se rozhodli
kayly silverstorm: ( MagicLady )23.05. 2023Kapitola šedesátá druhá: Výsledky
kayly silverstorm: ( MagicLady )21.05. 2023Kapitola šedesátá první: Poupata skliď, než pozdě je
kayly silverstorm: ( MagicLady )19.05. 2023Kapitola šedesátá: Tygře, tygře planoucí
kayly silverstorm: ( MagicLady )16.05. 2023Kapitola padesátá devátá: Klenot na trůně
kayly silverstorm: ( MagicLady )14.05. 2023Kapitola padesátá osmá: Nemilosrdná kráska
kayly silverstorm: ( MagicLady )12.05. 2023Kapitola padesátá sedmá: Tanec s mistrem
kayly silverstorm: ( MagicLady )09.05. 2023Kapitola padesátá šestá: Kráska na scéně
kayly silverstorm: ( MagicLady )07.05. 2023Kapitola padesátá pátá: Dvakrát musí být síla zaručena
kayly silverstorm: ( MagicLady )06.05. 2023Kapitola padesátá čtvrtá: Úžas a strach
kayly silverstorm: ( MagicLady )05.05. 2023Kapitola padesátá třetí: Nezapomeň na mě
kayly silverstorm: ( MagicLady )30.04. 2023Kapitola padesátá druhá: A přesto s ní nic nehne
kayly silverstorm: ( MagicLady )28.04. 2023Kapitola padesátá první: Láska čelí bouři
kayly silverstorm: ( MagicLady )25.04. 2023Kapitola padesátá: Východ Kansasu
kayly silverstorm: ( MagicLady )23.04. 2023Kapitola čtyřicátá devátá: A den je noc
kayly silverstorm: ( MagicLady )21.04. 2023Kapitola čtyřicátá osmá: Spojení myslí
kayly silverstorm: ( MagicLady )18.04. 2023Kapitola čtyřicátá sedmá: Noc je den
kayly silverstorm: ( MagicLady )16.04. 2023Kapitola čtyřicátá šestá: Čas letí
kayly silverstorm: ( MagicLady )14.04. 2023Kapitola čtyřicátá pátá: Špionka
kayly silverstorm: ( MagicLady )11.04. 2023Kapitola čtyřicátá čtvrtá: Odhalení
kayly silverstorm: ( MagicLady )09.04. 2023Kapitola čtyřicátá třetí: Večeře a plán
kayly silverstorm: ( MagicLady )07.04. 2023Kapitola čtyřicátá druhá: Loajálnost
kayly silverstorm: ( MagicLady )04.04. 2023Kapitola čtyřicátá první: Sladké šílenství
kayly silverstorm: ( MagicLady )02.04. 2023Kapitola čtyřicátá: Láska láskou není
kayly silverstorm: ( MagicLady )31.03. 2023Kapitola třicátá devátá: Důvěra a zrada
kayly silverstorm: ( MagicLady )28.03. 2023Kapitola třicátá osmá: Řešení problému
kayly silverstorm: ( MagicLady )26.03. 2023Kapitola třicátá sedmá: Nenávist a strach
kayly silverstorm: ( MagicLady )24.03. 2023Kapitola třicátá šestá: Nový směr
kayly silverstorm: ( MagicLady )21.03. 2023Kapitola třicátá pátá: Dopálený Popletal
kayly silverstorm: ( MagicLady )19.03. 2023Kapitola třicátá čtvrtá: Nový pohled
kayly silverstorm: ( MagicLady )17.03. 2023Kapitola třicátá třetí: Chytání stop
kayly silverstorm: ( MagicLady )14.03. 2023Kapitola třicátá druhá: A je to venku část II.
kayly silverstorm: ( MagicLady )12.03. 2023Kapitola třicátá první: A je to venku část I.
kayly silverstorm: ( MagicLady )10.03. 2023Kapitola třicátá: Mistr tajností
kayly silverstorm: ( MagicLady )07.03. 2023Kapitola dvacátá devátá: Zasít semínko
kayly silverstorm: ( MagicLady )05.03. 2023Kapitola dvacátá osmá: Mrzimorské tajemství
kayly silverstorm: ( MagicLady )03.03. 2023Kapitola dvacátá sedmá: Jizvy
kayly silverstorm: ( MagicLady )28.02. 2023Kapitola dvacátá šestá: Hořkosladké jmelí II. část
kayly silverstorm: ( MagicLady )27.02. 2023Kapitola dvacátá pátá: Hořkosladké jmelí
kayly silverstorm: ( MagicLady )24.02. 2023Kapitola dvacátá čtvrtá: Vítej na palubě
kayly silverstorm: ( MagicLady )20.02. 2023Kapitola dvacátá třetí: Přátelé a spojenci
kayly silverstorm: ( MagicLady )19.02. 2023Kapitola dvacátá druhá: Boj
kayly silverstorm: ( MagicLady )17.02. 2023Kapitola dvacátá první: Získat sílu
kayly silverstorm: ( MagicLady )13.02. 2023Kapitola dvacátá: Představení pokračuje
kayly silverstorm: ( MagicLady )12.02. 2023Kapitola devatenáctá: Představení začíná
kayly silverstorm: ( MagicLady )10.02. 2023Kapitola osmnáctá: Plánování věcí budoucích
kayly silverstorm: ( MagicLady )06.02. 2023Kapitola sedmnáctá: Svatby a takové ty věci
kayly silverstorm: ( MagicLady )05.02. 2023Kapitola šestnáctá: Běh na dlouhou trať
kayly silverstorm: ( MagicLady )03.02. 2023Kapitola patnáctá: Seskupení
kayly silverstorm: ( MagicLady )30.01. 2023Kapitola čtrnáctá: Život může být zábavný
kayly silverstorm: ( MagicLady )29.01. 2023Kapitola třináctá: Budoucí náznaky života
kayly silverstorm: ( MagicLady )27.01. 2023Kapitola dvanáctá: Rozpad
kayly silverstorm: ( MagicLady )26.01. 2023Kapitola jedenáctá: Srdce temnoty II. část
kayly silverstorm: ( MagicLady )24.01. 2023Kapitola desátá – Noc a den
kayly silverstorm: ( MagicLady )20.01. 2023Kapitola devátá: Do pekla
kayly silverstorm: ( MagicLady )16.01. 2023Kapitola osmá: V pasti
kayly silverstorm: ( MagicLady )15.01. 2023Kapitola sedmá: Srdce temnoty I. část
kayly silverstorm: ( MagicLady )13.01. 2023Kapitola šestá: Zabydlení
kayly silverstorm: ( MagicLady )09.01. 2023Kapitola pátá: U ředitele část II.
kayly silverstorm: ( MagicLady )08.01. 2023Kapitola čtvrtá – U ředitele část I.
kayly silverstorm: ( MagicLady )06.01. 2023Kapitola třetí: Zrazená
kayly silverstorm: ( MagicLady )02.01. 2023Kapitola druhá: Vzestup a pád
kayly silverstorm: ( MagicLady )01.01. 2023Kapitola první: Prolog
. Úvod k poviedkam: ( MagicLady )24.12. 2022Úvod