Preklady fanfiction Harryho Pottera

Instant Weasley

Originál: https://www.fanfiction.net/s/1768897/1/Instant-Weasley 

Autor: loralee1

Povolení k překladu: Autorku nelze kontaktovat

Humor

Fred a George, Harry, Severus Snape

Rating: 9+  Kapitol: 2

Slov: 961

Shrnutí: Dvojčata vynalézají, Harry jde do Příčné ulice, Snape trpí - 1. kapitola. Snape má zjevení - 2. kapitola

Éra/období: Bradavice

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří knihy o Harry Potterovi přeložili do češtiny. Autorství této fanfikce náleží loralee1. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního zisku.

Instantní Weasley

„Harry, máš mou kouzelnickou přísahu, že si z tebe neděláme srandu,“ ujišťoval ho Fred.

„Jo, Harry, udělali jsme je speciálně pro tebe. Brumbál říkal, že můžeš jít do Příčné ulice, když budeš v přestrojení,“ šklebil se George. Harry si váhavě vložil do úst malý bonbón, byl mátový. Zdálo se, že se nic neděje, žádné peří, žádný tanec na místě.

Vtom do místnosti vběhl Ron: „Jste připravení vy… Páni, Harry, jsme jak dvojčata!“

Harry se vrhl k zrcadlu. Opravdu. Měl weasleyovsky zrzavé vlasy a pár pih na nose. Ušklíbl se, pak se rozesmál a všichni zamířili do kuchyně, kde čekal Brumbál s paní Weasleyovou, aby zkontrolovali jeho převlek.

„Hmm, tak tohle je tedy překvapení,“ konstatoval Brumbál.

„Co mezi námi znamená jeden Weasley navíc…" prohodil Fred.

„Prostě mezi nás zapadne,“ dodal George.

Brumbál přikývl a povolil Harrymu odejít s Weasleyovými. Když se loučili, Fred podstrčil Brumbálovi pár kousků sladkostí.

„Dnes mají v obchodě premiéru,“ dodal s úsměvem George.

Když se Ron a Harry setkali s Hermionou, Lenkou a Nevillem, dvojčata trvala na tom, aby se také stali ‚Weasleyovými‘. Brzy přišli k obchodu a Harry si všiml velkého nápisu ve výloze.

„Dnešní novinka 'Instantní Weasleyovi' VZORKY ZDARMA.“

Na ulici se to hemžilo zrzky. Harry se podíval na dvojčata: „Zapadnout mezi vás, jo?“

Všichni se od srdce zasmáli.

Severus Snape nenáviděl nakupování; den před začátkem školního roku ho nesnášel ještě víc. Všude byli ti zatracení spratci, vřískali, chechtali se a byli naprosto nesnesitelní. Když vycházel z lékárny, málem ho srazil povědomý zrzoun.

„Weasley…“ vykřikl a pak si uvědomil, že tohle není Weasley, kterého by znal.

„Veliký Merline, víc jich být nemůže, že ne?“ řekl si pro sebe a pak spatřil moře weasleyovsky zrzavých vlasů. Byly všude, nahoře na ulici, dole na ulici a hrnuly se z protějšího obchodu. Potřásl hlavou, zamrkal a podíval se znovu. Stále se s malým prásknutím objevovala hejna Weasleyů, Snape těžce oddychoval a divoce se rozhlížel kolem.

Než došel ke vchodu do Bradavic, přesvědčil sám sebe, že to byla halucinace způsobená přepracováním. Zdřímnutí a sklenička nebo čtyři situaci napraví. V okamžiku, kdy vstoupil dovnitř, zaslechl známý hlas.

„Severusi, nechtěl bys okusit jeden z těchto úžasných bonbónů?“

Snape se otočil k řediteli s úšklebkem na rtech a se sarkastickou poznámkou na špičce jazyka, a spatřil starého muže s šíleně jiskřícíma modrýma očima, dlouhými zrzavými vlasy i vousy a s několika pihami rozsetými na nose.

Snapeovy oči se protočily dovnitř lebky a on v mdlobách padl na podlahu.

Weasleyovi v barvách duhy

Severus Snape se ušklíbl, když nádobí od večeře zmizelo z Velké síně a nahradily ho zářivě zabalené bonbóny. Podíval se na ně blíže a všiml si, že kolem obalu se posouvá nápis, který vesele prohlašuje Krásné narozeniny, řediteli.

Pohrával si s obalem, uvažoval o tom, že by jeden ochutnal, a pohlédl směrem k Brumbálovi. To, co viděl, stačilo k tomu, aby upustil bonbón, jako by mu popálil prsty. Kratiknot, který seděl mezi ním a ředitelem, měl zelené vlasy a vousy a sám ředitel vesele pomrkával a prsty se probíral vlastním levandulovým vousem.

Snape se rozzuřeně podíval k nebelvírskému stolu. Musel to být ten zatracený Potter a jeho fanklub, protože Weasleyova dvojčata byla pryč.

Vlasy Weasleyovic kluka byly jasně modré, Grangerové žvýkačkové růžové a Potter, který se smál těm dvěma, měl vlasy zrzavé.

Snape byl náhle překvapen tím, jak moc se ten chlapec podobal Lily. S těmi vlasy a očima, s jejím úsměvem.

Jak to, pomyslel si, že jsem si nikdy nevšiml, že Potter je Lilyino dítě.

Najednou se něco hluboko uvnitř něj pohnulo a on v Potterovi neviděl Jamesovu aroganci, ale Lilyin smysl pro fair play ve všem Harryho jednání. Kousky a střípky ignorovaných informací zapadly do sebe a ve chvíli jasnozřivosti si Snape uvědomil pravdu. Že Harry Potter byl obětí osudu stejně jako on, Snape, a nezasloužil si to, co se mu přihodilo.

V tu chvíli v nitru Severuse Snapea rozkvetla naděje a on poprvé uvěřil, že by ho ten chlapec, Lilyin syn, mohl zachránit, mohl by zachránit všechny.