Potemnělý svět
A Darkened World
https://www.fanfiction.net/s/8418356/1/A-Darkened-World
autor: sprinter1988
překlad: Jacomo banner: solace
9. kapitola - Novinky a pohyby
Harry opustil postel až další den. Rose ho ustaraně sledovala, jak se potácí po stanu a míří ven, nejspíš aby našel strom, který by použil jako záchod, a pak se šel umýt do potoka.
Kdyby k sobě měla být upřímná, měla o něj víc než jen malý strach. Po jejich včerejším útěku z ministerstva přišel do stanu, ještě úplně oblečený se zhroutil na postel, usnul a probudil se až teď, asi po dvaceti hodinách. Množství magie a fyzické aktivity spojené s útěkem se na něm zjevně podepsalo. Některá kouzla, která použil, byla docela silná a ničivá, nehledě na dlouhou dobu sesílání.
Na druhou stranu si Rose, bez ohledu na obavy o Harryho a události z předchozího dne, nemohla pomoci, ale cítila se také trochu rozjařeně. Včera viděla toho Harryho, kterého znávala její matka, Harryho, o němž si myslela, že je ztracený. Tohle byl Harry, který kdysi seslal zaklínadlo Patronus tak mocné, že zahnalo sto mozkomorů najednou. Tohle byl Harry, který na hřbitově v Malém Visánku přinutil lorda Voldemorta, aby se podřídil jeho hůlce. Tohle byl Harry, který zabil baziliška, který ochránil Kámen mudrců, který se odvážně a odhodlaně postavil drakům, trollům a sfingám.
Tohle byl Harry, který měl v sobě kus bojovnosti.
Takže svým způsobem bylo přece jen správné do Godrikova Dolu jít.
Víceméně.
Během Harryho dlouhého spánku se Rose zaměstnávala tím, co ženy v rodině její matky dělaly po celé generace: četla.
Pročítala papíry, které ukradla ze stolu té odporné ženské na ministerstvu, a hledala v nich všechny informace, které by se jim mohly alespoň trochu hodit, a s výsledky byla velmi spokojená.
Harry vešel do stanu a posadil se ke stolu. Vlasy měl vlhké, protože si z obličeje smyl špínu posledních několika dní. Rychle popadl plechový hrnek a nalil si ze džbánu vodu, načež jeho oči zachytily výraz v Roseině tváři. Přestože ho neviděl už dvacet let, moc dobře ho poznal. Byl to výraz, který mívala její matka, když se chtěla podělit o informace, které byly velice důležité (i když to, jestli příjemce těchto informací sdílel stejný názor na jejich důležitost, bylo někdy něco úplně jiného).
„Takže - našla jsi něco zajímavého?“ zeptal se.
„No, hodně z toho je dost nepodstatné,“ začala Rose, „většinou jde o takové ty byrokratické žvásty, které si člověk spojuje s jakýmkoli řídícím orgánem, ale podívej se na tohle...“
Podala Harrymu svitek úředně vyhlížejícího pergamenu a on si ho vzal a rozvinul.
„Co bych tam měl vidět?“ zeptal se.
„Vysvětluje to, proč byla Bellatrix na hřbitově,“ nadhodila Rose.
Harry odtrhl oči od pergamenu a podíval se na ni: „Ale my víme, proč tam byla; aby mě chytila.“
Rose vykulila oči: „Harry, to tě nenapadlo, proč Bellatrix Lestrangeová, žena, o které se všeobecně věří, že je Voldemortovou pravou rukou a nejlepším z jeho velitelů, seděla na zničeném hřbitově a čekala, jestli se tam náhodou poprvé po letech neobjevíš?“
„No, když to podáš takhle...“ zamumlal Harry.
„A nepřemýšlel jsi, proč nevěděla o tom, že se Voldemort přemístil do Německa, aby se připojil k bojové frontě? A když na to přijde, neuvažoval jsi o tom, proč nebyla jednou z těch, kdo s ním odjeli?“
„Dobře, pochopil jsem,“ opáčil Harry. „Tak proč?“
Rose natáhla ruku a poklepala prstem na pergamen: „Podělala to. A to pořádně, podotýkám.“
Harry se na židli trochu napřímil. „Jak? Kdy?“
„Asi před třemi týdny,“ odpověděla Rose, „i když jediný důvod, který je tu uveden, je něco o zanedbání povinností při obraně.“
Harry se zamračil a poznamenal: „Zanedbání povinností? Ale to u Voldemorta může znamenat cokoli, včetně toho, že mu pořádně nepolíbila lem hábitu.“
„Ano,“ kývla Rose, ztotožněná s jeho poznámkou o Voldemortově egu, „ale co ta část o obraně?“
Harrymu se rozšířily oči: „Počkej, snad si nemyslíš, že...“
Rose přikývla: „... prohrála bitvu? Ano, myslím.“
Harry nevěřícně zavrtěl hlavou „Ale jak? Je o tom nějaký důkaz?“
„Ještě si nejsem jistá,“ odpověděla Rose, „ale určitě to bude někde mezi tímhle,“ gestem ukázala na malou horu nakradených papírů. „Pomůžeš mi hledat?“
Harry si útrpně povzdechl: „Fajn.“ A sáhl po pergamenu, i když mu v žaludku nespokojeně zakručelo.
„Někdo tu má hlad,“ poznamenala Rose a pobaveně svraštila obočí. Pobavení ale rychle skončilo, když její vlastní žaludek vyjádřil nespokojenost s nedostatkem přijímané potravy.
„Hádám, že bych nám měl vymyslet něco k jídlu,“ podotkl Harry a vstal ze židle. „I když si myslím, že toho moc nemáme.“
„Ve skříni by mělo být ještě pár jablek,“ řekla Rose a vzala do ruky další svazek pergamenů. „Doufejme, že konzervační kouzla ještě drží.“
O pár minut později ji ze čtení vyrušil tím, že před ni na stůl položil talíř s jídlem. Bylo na něm jen jablko, hrst ořechů a houby. Smutně se podívala na skromný příděl a poznamenala: „Možná je čas vyrazit znovu na lov.“
Harry souhlasně přikývl a beze slova se posadil. Když se Rose zakousla do jablka, které už se začínalo kazit, uvědomila si, že touží ochutnat něco s trochou masa. Co by dala za kousek holuba…
Další asi půlhodinu dvojice pomalu jedla a mlčky si četla, dokud ticho náhle poněkud násilně nepřerušil Harry.
Dusil se a bouchal se do hrudi, aby uvolnil sousto, které mu zaskočilo, když ho náhle něco zaujalo. Kousek jablka se uvolnil a za doprovodu chrčivého kašle mu vyletěl z pusy.
Rose byla okamžitě na nohou. „Jsi v pořádku?“
Harry, který stále kašlal a nebyl schopen slova, jen přikývl a podal jí kus pergamenu, na který se předtím díval. Vzala si ho a začetla se.
To, co tam uviděla, způsobilo, že se jí rozšířily oči. „To je fantastické!“ vykřikla.
„Já vím,“ odpověděl Harry skřípajícím hlasem.
„Tohle musí být to, co Bellatrix podělala,“ pokračovala Rose. „Měla na starosti Irsko a ztratila ho!“
Pergamen, který držela v ruce, byla oficiální zpráva s podrobným popisem bitvy, která se odehrála před pouhými třemi týdny, nedlouho poté, co se Rose setkala s Harrym. Protože bylo známo, že většina Voldemortových sil je mimo Spojené království a (kromě jiného) bojuje s indickými, čínskými a australskými bystrozory v Německu, zahájila operační skupina složená z bojovníků ze Spojených států, Kanady, Mexika, Brazílie a několika dalších zemí útok na Irsko ze západu. Zatímco se Voldemort zabýval obranou proti útokům z východu, poslal některé ze svého nejužšího kruhu Smrtijedů řídit jiné aspekty svých aktivit. Mezi ně patřilo i to, že Bellatrix přenechal vedení obrany Irska v očekávání útoku kouzelníků, kteří žili na opačné straně Atlantiku.
Podle očekávání zaútočili. Neočekávané bylo, že Bellatrix a její síly byly přemoženy a přinuceny ustoupit.
„Bellatrix velela třem stovkám kouzelníků a čarodějek, z nichž většina byla v průběhu bitvy zabita nebo zajata,“ přečetla Rose z pergamenu. „Není divu, že ustoupila.“
„A také není divu, že tím Voldemorta nepotěšila,“ poznamenal Harry. „Co útočníci?“
„Zdá se, že se utábořili v Irsku,“ odpověděla Rose. „I když v pergamenu není napsáno kde. Voldemort posílil obranu podél pobřeží, které je obrácené k Irsku, zejména ve Walesu a jihozápadním Skotsku.“
Harry vytřeštil oči. „Rose, my jsme ve Walesu.“
„Opravdu?“ zatvářila se zmateně.
Harry se nejistě zamračil: „Myslím, že jsme... že ano? Ach, už nevím, za ty roky jsem se tolikrát stěhoval...“
„Vážně?“ zeptala se Rose „Za celou dobu, co jsem tady, jsme se odtud nehnuli.“
„Máš pravdu,“ Harrymu se po tváři rozlil výraz uvědomění. „Jsme tu už příliš dlouho.“
„Jsem si jistá, že je to v pořádku,“ prohlásila Rose, ale Harry jen zavrtěl hlavou.
„Ne, musíme se přesunout, na ministerstvu na nás možná nasadili sledovací kouzla.“
„O tom dost pochybuji.“
„Zkontrolovala jsi to?“
„Ne, nezkontrolovala.“
Harry vytáhl hůlku a rychle na ni seslal kouzlo. K jejímu překvapení se jí kolem těla objevila slabá modrá záře, která potvrzovala přítomnost sledovacích kouzel. Harry na sebe seslal stejné kouzlo se stejným výsledkem.
„Opravdu se musíme přesunout,“ zopakoval a použil hůlku, aby kouzla zrušil.
„Počkej, když na nás ta kouzla nasadili, proč nás ještě nenašli? Už je to skoro celý den.“
„Nejspíš jsou zaneprázdněni uklízením nepořádku, který jsme nadělali,“ odpověděl Harry. „A proto se odsud musíme rychle dostat.“ Rozhlédl se po stanu: „Víš co, ty všechno sbalíš, já nám seženu nějaké jídlo. Vrátím se za dvě hodiny.“
A než ho Rose stačila zastavit, byl pryč.
***
Když se Harry vrátil do stanu, Rose se ulevilo, i proto, že uviděla pár bažantů, tři zajíce a pytel hub, ořechů a lesních plodů, které přinesl. Zvedl mrtvá zvířata a poznamenal: „Pasti fungovaly dobře.“
Rose uznale přikývla. Obvykle o takových věcech neměla vysoké mínění, ale nedalo se popřít, že se ukázaly jako velmi užitečné. „Rozebral jsi je?“
Harry přikývl: „Budeme je potřebovat na dalším stanovišti. Máš všechno sbaleno?“
„Jo, i viteály,“ odpověděla Rose.
Harry se na ni znepokojeně podíval: „Zvládla jsi je v pohodě?“
Rose se ošila a řekla: „Medailonek mi nevadil, ale pohárek...“ Odmlčela se, ale Harry přesto pochopil.
„Napadá tě, kam bychom měli jít?“ zeptala se Rose.
„Na tom nezáleží, hlavně, aby to bylo daleko.“ řekl Harry.
„No, vlastně, zatímco jsi byl pryč,“ začala Rose, „trochu jsem přemýšlela. Co kdybychom se přesunuli do Irska? Připojit se k tamním vojenským jednotkám?“
„Zní to jako velmi dobrý nápad, Rose,“ přikývl Harry, „a já bych s ním bezvýhradně souhlasil, nebýt toho, že jsem v Irsku nikdy nebyl, a hádám, že ani ty ne?“
Rose na jeho otázku zavrtěla hlavou.
„Vzhledem k tomu se tam nemůžeme přemístit. A ani jeden z nás si neumí vytvořit přenášedlo, abychom se tam dostali. Nemáme ten luxus, že bychom mohli použít letax, a nemáme ani košťata. Přeplout tam lodí by s velkou pravděpodobností skončilo katastrofou, tedy za předpokladu, že bychom nějakou našli, a pokus doplavat tam by měl ještě horší výsledek.“
„Fajn,“ zamumlala Rose, rozčilená, že ji někdo upozorňuje na tak zjevné nedostatky kouzelnické dopravy, když ona sama o takových problémech ani neuvažovala. „Tak kam? Jediné další, co mě napadlo, je, že bychom se měli dostat blíž k Bradavicím.“
Harry se na ni zamračil: „A proč bychom měli ze všech míst zamířit zrovna tam?“
„Vždyť jsi to sám řekl, potřebujeme přístup do Bradavic, abys mohl získat buď Nebelvírův meč, nebo baziliškův jed, a potřebuješ je prohledat, jestli tam nejsou viteály.“
„Ano, ale Bradavice jsou dnem i nocí střeženy Smrtijedy, mozkomory a mnoha dalšími odpornými věcmi, a navíc jsou chráněny velmi mocnými kouzly. To místo je nedobytné.“
„To je pravda, ale musíme předpokládat, že dříve nebo později buď ti kouzelníci, kteří ovládli Irsko, nebo ti, kteří chtějí získat zpět Německo, na Bradavice zaútočí. A až to udělají, můžeme se k nim připojit, nebo se vplížit dovnitř, až bude Voldemortova pozornost odvedena jinam.“
Harry zabořil obličej do dlaní a zasténal: „Takových plánů už mám za svůj život dost a dost.“
„Máš lepší?“ přimhouřila Rose oči způsobem, který tak připomínal její matku, až to bylo děsivé.
„Ne,“ připustil.
„Takže?“
Harry otráveně zafuněl a pronesl nevrlé: „Fajn.“
***
Pod rouškou naprosté tmy se Harry Potter a Rose Weasleyová neslyšně přemístili na úbočí jedné z hor, které obklopovaly bradavický hrad. Rychle se přikrčili za velkým kusem skály, který vyčníval ze svahu, a vyhlédli přes něj směrem k hradu. Ze vzdálených Bradavic zářila do tmy světla poháněná kouzly, rozlévající se ven četnými okny. Záře se odrážela od hladiny Černého jezera.
„Páni,“ zamumlala Rose v úžasu nad místem, o kterém toho v minulých letech tolik slyšela.
„Škoda, že jsi je nemohla vidět dřív, než je znesvětili,“ poznamenal Harry a odvrátil se. Stan se mávnutím hůlky postavil, krytý před objevením skálou, ze které se Rose stále rozhlížela.
Dívka vyčarovala dalekohled a přiložila si ho k očím, aby si mohla hrad lépe prohlédnout. Z toho, co viděla, se jí sevřelo srdce.
Ve světle, které hrad poskytoval, bylo možné přehlédnout většinu pozemků. Harry měl pravdu, místo bylo přísně střežené. Vlastně se zdálo, že ani v nejmenším nepřeháněl. Smrtijedi, mozkomoři, obři, trollové, vlkodlaci, upíři, zlobři, ježibaby a všelijaká podobná stvoření jako by se po pozemcích hemžila jako pobíhající mravenci. Když Rose vzhlédla k samotnému hradu, viděla, že tam to není o nic lepší. I z této vzdálenosti rozeznávala Smrtijedy a mozkomory, kteří hlídkovali na hradbách.
Za zády slyšela, jak Harry říká: „I kdybychom se ukryli pod mým neviditelným pláštěm a nasadili na sebe protipachová maskovací a tišící kouzla, když tam vejdeme, nevyhneme se na dlouho odhalení.“
Při pohledu na hrad Rose v duchu konstatovala, že s těmito slovy nemůže než zcela souhlasit.
„Protego totalum,“ spustil za ní Harry a přiměl ji, aby se znovu ohlédla. V ruce držel hůlku a nastavoval kolem jejich stanu ochranná kouzla. „Protego maxima. Protego horribilis. Salvio hexia. Fianto duri. Repello inimicum. Cave inimicum. Repello bestia.“
Rose sledovala, jak obchází jejich stanoviště a opakuje v určitých intervalech jednotlivá kouzla. Překvapilo ji to; o polovině z nich nikdy neslyšela.
Nakonec skončil a přišel si k ní sednout, aby se také zahleděl na Bradavice ovládané nepřítelem.
„Co teď?“ zeptala se nervózně.
Jen pokrčil rameny a řekl: „Teď budeme čekat.“
***
A/N: (...) Kapitola posouvá příběh tam, kde musí být, aby mohl pokračovat, dostáváme trochu informací o válce a otázka, kterou mi položilo dost komentujících, je nyní zodpovězena.
Jo, a pro ty, které to zajímá, kouzlo Repello bestia, které znamená ‚Zažeň bestii‘, jsem vymyslela - používá se na odpuzování vlkodlaků a jim podobných stvoření.
sprinter1988: ( Jacomo ) | 22.12. 2023 | Epilog | |
sprinter1988: ( Jacomo ) | 16.12. 2023 | 16. Konec hry | |
sprinter1988: ( Jacomo ) | 09.12. 2023 | 15. Mezi životem a smrtí | |
sprinter1988: ( Jacomo ) | 02.12. 2023 | 14. Snape a had | |
sprinter1988: ( Jacomo ) | 25.11. 2023 | 13. Konečný plán | |
sprinter1988: ( Jacomo ) | 18.11. 2023 | 12. Přátelská tvář | |
sprinter1988: ( Jacomo ) | 11.11. 2023 | 11. Možní spojenci a neshody | |
sprinter1988: ( Jacomo ) | 04.11. 2023 | 10. Ústup | |
sprinter1988: ( Jacomo ) | 28.10. 2023 | 9. Novinky a přesuny | |
sprinter1988: ( Jacomo ) | 21.10. 2023 | 8. Otázky od ropuchy | |
sprinter1988: ( Jacomo ) | 14.10. 2023 | 7. Ministerstvo | |
sprinter1988: ( Jacomo ) | 07.10. 2023 | 6. Vliv temnoty | |
sprinter1988: ( Jacomo ) | 30.09. 2023 | 5. Záležitost viteálů | |
sprinter1988: ( Jacomo ) | 23.09. 2023 | 4. Trýznění ve spánku | |
sprinter1988: ( Jacomo ) | 16.09. 2023 | 3. Trapné setkání | |
sprinter1988: ( Jacomo ) | 09.09. 2023 | 2. Dcera zrádců | |
sprinter1988: ( Jacomo ) | 02.09. 2023 | 1. Útěk Rona a Hermiony | |
. Úvod k poviedkam: ( Jacomo ) | 30.11. 2021 | Potemnělý svět - úvod | |