Preklady fanfiction Harryho Pottera

Epilog

„Jsem z toho příšerně nervózní, asi se zblázním.“

„Všiml jsem si. Převlékl ses už nejmíň osmkrát.“

„Nechci vypadat, že jsem se oblékal potmě – jako někdo.“

Harryho to rozesměje, stoupne si a protáhne se. Paprička, která se vyhřívá na sluníčku v nohách jejich postele, slabě mňoukne a také se protáhne. Harry podrbe její hřejivý kožíšek, přejde k Dracovi, který si před velkým zrcadlem upravuje výstřih svetru, a stoupne si za něj. Obejme ho kolem útlého pasu a položí mu bradu na rameno. Jejich pohledy se střetnou v zrcadle. Dracův podrážděný výraz se na okamžik rozplyne.

„Bude to dobré, opravdu,“ ujistí ho Harry.

„To nemůžeš vědět. Co když nikdo nepřijde?“

Harry protočí očima, narovná se a zastrčí Dracovi za ucho zbloudilý pramen vlasů. Tenhle rozhovor už dnes vedli několikrát. Jde ke skříni a vytáhne z ní svoje oblečení.

„Přijde.“

Harryho optimismus Draca znovu vytočí.

„Kde mám ten modrý pásek? V tomhle obrovském pokoji pořád něco hledám. Stýská se mi po mém malém bytě.“

I o tom se už bavili, navíc je to očividná lež. Harry ovšem zjistil, že Draco někdy bývá spokojenější, když si stěžuje.

„Jistě, ale podle mě je tam Bridget celkem spokojená, takže si myslím, že zpátky se v dohledné době stěhovat nebudeš.“

„Sklapni. Jdi si dát sprchu, vypadáš jako neandrtálec. A na umyvadlo jsem ti připravil stuhu do vlasů, buď té lásky a použij ji.”

Harry se usměje a odejde do koupelny. Je teď mnohem světlejší, než bývala dřív. To byla jedna z prvních věcí, které na začátku roku udělal – všechna okna na Grimmauldově náměstí zvětšil. Všechny pokoje jsou nyní zalité světlem.

Vlastně úplně všechno je tady jinak. Trvalo jim téměř půl roku, než všechno přizpůsobili tak, aby to bylo v souladu s předpisy pro péči o větší počet koček. Absolvovali jednu kontrolu za druhou, bourali zdi, vyhazovali věci. To na tom celém bylo nejtěžší. Siriusův pokoj nechali na konec a projít všechny jeho věci Harrymu trvalo několik dní.

Po jeho vyklizení se Draco posadil k Harrymu na podlahu doprostřed místnosti a chytil ho za ruku. Seděli tam spolu až do západu slunce. Paprička si čumáčkem otevřela dveře, chvíli kolem nich ostražitě obcházela, než se schoulila Harrymu na klíně. Po setmění Harry Dracovi vyprávěl o tom, jak se Sirius spřátelil s Křivonožkou. Jak doufá, že by z toho, co Harry zamýšlí udělat s domem jeho předků, měl Sirius radost. Draco mu dal pusu na hřbet ruky a jeho rty na Harryho studené kůži neskutečně hřály.

A pak měli hotovo. Prázdný dům čekal, až se stane něčím novým.

Teď je konec května, už v podstatě začíná léto. Ke slavnostnímu otevření Kočičí chaloupky – jak se teď Grimmauldovo náměstí jmenuje – si nemohli přát hezčí den. Dvorek působí pohostinně, zahrada je plná rozkvetlých rostlin a krásně voní. Když se Harry osprchuje a oblékne, najde Draca venku, kde provádí – jak se v uplynulém týdnu stalo pravidlem – diagnostická kouzla.

Aby mohli Kočičí chaloupku otevřít pro veřejnost, museli zmírnit všechna ochranná kouzla. Harryho přátelé z toho byli nervózní, proto po mnoha hádkách souhlasil s tím, že nad pozemkem bylo umístěno několik kouzelných alarmů, které vedou přímo na ministerstvo, konkrétně do Ronovy kanceláře. Jenom pro jistotu. V posledním týdnu u nich byl někdo každou chvíli, a přesto Draco pro svůj klid stále mumlá nějaká zaklínadla.

„Hej,” řekne Harry a položí Dracovi ruku na rameno. „Uvolni se. Všechno je v pohodě.“

Draco se zhluboka nadechne a skloní hůlku. Harry se usměje a dá mu pusu na čelo. Chytnou se za ruce a stoupnou si před Klenotin hrob. Kolem náhrobku kvetou modré zvonky. Oba mlčí a Draco pevně svírá Harryho ruku.

Vyruší je prásknutí za jejich zády. Lenka dorazila dříve, přesně jak slíbila. Potom už se vše odehraje až moc rychle, protože začnou přicházet hosté. Jejich přátelé se přemístili přímo sem, chvilku předtím, než se rozezněl domovní zvonek. Dracovi se lehce chvějí ruce, když vede návštěvníky přes dům na dvorek, kde je na dlouhém stole připraveno občerstvení. Během hodiny je dvůr i dům plný přátel, rodinných příslušníků, milovníků koček a lidí, kteří jsou zvědaví na novou, nečekanou kariéru Harryho Pottera.

Harry s radostí vypráví o přestavbě domu, představuje své nové spolupracovníky a mluví o kočkách, kterých se chystají ujmout. Ve chvílích, kdy je toho na něj příliš, se ukryje do ústraní, kde Hermiona, Ron, Ginny a Lenka připravili klidné útočiště. Využije ho ale pouze párkrát. S Dracem na sebe v tom davu několikrát narazí, Draco na něj pokaždé mrkne a Harry se při pohledu na něj dme pýchou.

Když slunce klesne těsně nad obzor a ochladí se, hosté začnou postupně odcházet. Jeden vytrvalý novinář trvá na tom, že chce pro ranní vydání Věštce ještě poslední fotografii, tentokrát Harryho s Papričkou na rameni. Nakonec slunce zapadne natolik, že nemá na focení dobré světlo, a Lence se ho podaří vyprovodit z domu. Harry s Dracem jsou najednou na zahradě sami. Na zemi se povalují papírové kelímky, potrhané girlandy a jiný nepořádek, ale úklid nechají na později. Harry se uvelebí na jednom z kovaných zahradních křesílek, zatímco Draco zmizí v domě. V počínajícím soumraku je ještě dostatek světla na to, aby Harry zahlédl šedý obrys Papričky, která se plíží zahradou. Nedaleko zacvrká cvrček. Pokud se Paprička rozhodne lovit, nezbývá mu na tomto světě moc času.

„Pro tebe,“ Draco se posadí do druhého křesílka. Na malý stolek mezi nimi položí dva hrnečky, ze kterých se kouří. Harryho oblíbený, jílově červený s naštípnutým ouškem. Dracův z jemného porcelánu – bílý s tenkými modrými proužky. Teprve po několika měsících společného soužití si Harry všiml, že i když Draco běžně připravuje různé luxusní a lahodné nápoje z kávy, sám pije pouze černou. Bez mléka a bez cukru.

„Děkuju.“ Harry si dopřeje několik uspokojivých doušků, potom natáhne ruku a dotkne se hřbetu Dracovy ruky.

„Cítíš se líp?“

Nad zahradou poletují světlušky. Paprička skáče z jednoho kamene na druhý a snaží se nějakou ulovit.

„Ohledně čeho?“ zeptá se Draco, dá si nohu přes nohu a zastrčí si vlasy za ucho.

„Ohledně dneška. Teď, když je to za námi.“

Draco se usměje a podepře si bradu rukou.

„Ano. Předpokládám, že čekáš, až přiznám, že jsi měl pravdu.“

„To bych mě ani nenapadlo… kdybys to udělal, měl bych strach, že jsi vážně nemocný.“

Draco se tiše zasměje a Paprička mu vyskočí na klín.

„Víš, ani ve chvílích, kdy jsem sám sebe přesvědčil, že to nebude úplný propadák, jsem nečekal, že se ukáže tolik novinářů. Za to může kouzlo tvé osobnosti. Už bych na to měl být zvyklý.“

„Je to prokletí.“ Harry se natáhne a podrbe Papričku pod bradou. „Byli ale celkem v pohodě. Nečekám, že se zítra na titulních stránkách objeví článek s názvem Ďábelský Smrtijed podstrčil Spasiteli místo kávy nápoj lásky!“

„Tohle už je nejspíš přešlo. Ale stejně… byla to nečekaná změna.“

Harry se rozesměje.

„Jo. Stejně jako ty ostatní.“

KONEC