Kapitola 8. Koště

O vánočních svátcích byl opět doma na návštěvě. Máma byla štěstím bez sebe, že je tentokrát doma na celé tři týdny Vánoc, on tak štěstím bez sebe nebyl. Ne že by neměl rád svoji rodinu, samozřejmě měl, ale bylo jich trochu moc najednou a Vánoce byly náročné roční období. Věděl, že nejpozději koncem týdne se mu bude stýskat po Rumunsku a velkých otevřených prostranstvích dračí rezervace. Dům byl tak hlučný a přeplněný, že se to po chvíli nedalo vydržet.

No, považoval to za doma, i když nebylo. Byli na Grimmauldově náměstí po útoku na tátu na ministerstvu. Domov bylo Doupě; Bradavice, Anglie… kdekoliv byla rodina.

„Drahý bratře, vypadáš rozhodně mizerně!“ zahalasil Fred a posadil se vedle něj.

„Úplně mizerně!“ souhlasil George. „A víš, co se o mizérii říká?“

„Mizérie má ráda společnost.“ Fred se zasmál a George se posadil na druhou stranu jejich staršího bratra.

„Necítím se mizerně, pitomci, jen docela klaustrofobicky,“ opravil je.

„Aha, ale na to máme lék, nejdražší bratře,“ zazubil se George. „Že jo, Frede?“

„Jasně, Georgi,“ přikývl Fred. „Kluci? Co takhle rychlou hru venku?“

Pokoj naplnilo souhlasné mumlání a Ron, Harry a Bill se připojili k dvojčatům a vstali.

„Jdu taky,“ ohlásila Ginny. „Pojď, Hermiono, je čas na trochu vzduchu.“

„Jsem v pohodě,“ odvětila Hermiona.

„Je mi fuk, jestli se posadíš na lavičku a zaboříš nos do knížky, ale jdeš ven,“ nařídila Ginny a vytáhla ji na nohy.

„Dobře, vyhráli jste. A kam máme dovoleno jít?“ zeptal se Charlie.

„Do zahrady,“ odpověděla dvojčata v tandemu.

„Ale ta je prťavá,“ namítl s nakrčeným obočím, zatímco skupina mířila ke skříni s košťaty. „Pravděpodobně se tam všichni nevejdeme ve stoje.“

„Zeptej se Hermiony,“ pokrčil rameny Harry.

„Jednoho dne byla prťavá a druhého velká,“ přikývl Ron. Charlie se podíval na řečenou čarodějku, která se ošívala.

„Zařídil to i Bill, bez pomoci bych to sama nezvládla… a Sirius…“ odmávla je.

„No, vlastně myslím, že bys to zvládla, jen by ti to chvíli trvalo,“ promluvil Bill, když vycházeli ze dveří do zmiňované zahrady. Při pohledu na famfrpálové hřiště před nimi Charliemu padla brada. „Hermiona se onehdy přišla poptat na obrany na zahradě. Udělala výzkum a byla si dost jistá, že by vlastně měla být větší. Takže jí Sirius odpověděl na pár otázek, já pomohl odstranit obrany, ale rozšiřovací kouzlo bylo celé její. Zahrada, kterou jsme za obranami našli, byla asi půlka této, takže jsme trochu upravili hranice a pak Hermiona začala s rozšiřujícími kouzly… komplikovanými jako umí máma, když pracuje na Doupěti, víš?

„Je to skvělé,“ ohodnotil Charlie a vzal si od bratra nabízené koště. „Není to plné famfrpálové hřiště, ale nám rozhodně stačí.“

„Ano, jakmile jsem provedla rozšíření do jistého bodu, nemohla jsem riskovat a jít dál, aniž bych poškodila ochrany, které toto místo zakrývají,“ Hermiona se zamračila, jako by se svojí prací nebyla spokojená. Takže Ron nepřeháněl – Hermiona Grangerová byla velmi chytrá a schopná čarodějka. Když všichni vystřelili na košťatech do vzduchu v nově rozšířené zahradě, Charlie si nemohl pomoci, ale byl jí ohromen.