Kapitola 18. Hostina

Letos nebude hostina na konci školního roku, protože ten byl docela náhle zkrácen. Hermiona z toho byla stále dost ochromená a pořád se v tom snažila najít smysl… ale nedařilo se jí.

Jako by všichni přišli o naději. Brumbál byl mrtvý, opravdu mrtvý. Profesor Snape je zradil. Nedávalo to smysl, byl důvěryhodným členem Řádu… a Brumbál byl jedním z nejsilnějších kouzelníků v dějinách… proč se nějak nebránil? Tyto otázky jí běhaly hlavou, když hleděla na ponurou scénu ve Velké síni.

Úplně viděla, jak profesor Brumbál stojí v přední části síně, oči mu září a úsměv mu zakrývá plnovous. Jak jen bez něj budou Bradavice Bradavicemi, když tam nebude a neohlásí hostinu na začátku a na konci každého roku… a také halloweenskou a vánoční hostinu, jakoukoli záminku k oslavě…

Bradavice se najednou jevily jako velký prázdný hrad, chladný a ani trochu útulný. Harry a Ron jí stáli po bocích a ona je chytila za ruce. Harry se tak lehkomyslně a statečně hnal za profesorem Snapem… Nebylo pochyb o tom, že válka je teď tady, ale byl Harry připraven?

Kingsley a Artur stáli u dveří do Velké síně; škola byla pod ochranou bystrozorů, kteří poslali všechny studenty domů. Hermiona si nemohla pomoct, ale říkala si, kolik z nich se příští rok nevrátí, když je teď situace tak nebezpečná.

Molly a několik dalších Weasleyových se stále zdržovali na ošetřovně, kde se zotavoval Bill. Díky Harrymu a profesoru Brumbálovi BA a Fénixův řád útok Smrtijedů očekávali, takže obětí bylo naštěstí velmi málo.

Hermionu obzvlášť dojala Fleuřina láska k Billovi; od chvíle, kdy byl zraněn, se od něj téměř nehnula. Ještě víc ji po bitvě pohladila po duši Tonksová a Remus. Tonksová se doslova rozběhla a vrhla se na staršího muže, kterému nezbylo než ji chytit a přijmout její vroucí polibky. Rezolutně prohlásila, že ho miluje víc než cokoli jiného a on už nemá na výběr a musí s ní zůstat. Nyní plánují, že se co nejdříve v tichosti vezmou.

Alespoň bude co slavit po všem tom smutku… Musí být hezké mít takovou vášeň a lásku, ke které se člověk může upnout v tak zoufalých časech, jako je tento. Znovu se rozhlédla po místnosti, prohlédla si rozbitá okna a tichou atmosféru.

„Hádám, že tento rok nebude žádná hostina,“ zamumlal Ron.

„Pochybuju, že by byla!“ odsekla Ginny. „Nemůžu uvěřit, že se tohle všechno stalo uvnitř Bradavic… Už nebudou stejné, že?“

Hermiona se podívala na Harryho, který mlčky seděl u stolu, a nemohla si pomoct, ale znovu se zamyslela. Letos se žádné hodování konat nebude a věci už rozhodně nikdy nebudou jako dřív.