Kapitola 43. Samet

Hermiona se k němu otočila čelem a on se k ní okamžitě sklonil, aby ji políbil; už to byl rok, co ji políbil právě na tomto místě. Ztuhl jen kousek od jejích rtů a odtáhl se se zavrtěním hlavy.

„Počkej,“ promluvil tiše. Viděl, jak se jí v očích mihl ublížený a rozzlobený pohled, když mu vytrhla ruku ze sevření.

„Já nejsem jojo, Charlie Weasley, jestli nechceš…“

„Počkej chvilku,“ přerušil ji a položil jí prsty na rty. „Jestli tě ještě jednou políbím, tak už se nikdy nedostanu k tomu, abych si s tebou promluvil. Ani jeden se nikdy nedostaneme k tomu, abychom si o tom promluvili, a to bychom opravdu, ale opravdu potřebovali.“

„No… máš pravdu, vůbec jsme o tom nemluvili,“ přikývla pomalu. „Myslela jsem si, že jsi jen…“

„Jo, začínám chápat, co sis myslela. Je mi to líto.“ Povzdechl si. „Než řeknu něco dalšího – chodíš ještě s Nevillem?“

„Cože? Ne, říkala jsem přece, že jsme spolu zrovna nechodili, ale ne, myslím, že se snaží získat Ginnyinu pozornost. Pořád se mě na ni vyptává. Vlastně si myslím, že by jim to spolu slušelo.“ Zamyslela se. „Promiň, co jsi říkal?“

„Jasně… mluvil jsem,“ znervózněl. „Hermiono, nedokážu ti to úplně vysvětlit, ale podstatné je, že jsem do tebe blázen.“ Jeho slova byla vyřčena v pravém weasleyovském stylu, ale byla to ta nejkrásnější věc, jakou kdy slyšela, protože si myslela, že ta slova nikdy neuslyší. „Nejsem si jistý kdy a jak, ale pomalu ses stala jednou z nejdůležitějších osob v mém životě a já tě miluju. Myslel jsem, že tě můžu nechat jít, abys mohla žít tenhle úžasný život, ale… popravdě řečeno, skončím jen u toho, že zmlátím každého chlapa, kterého uvidím, jak se tě dotýká, a bez tebe jsem dost nešťastný.“

„Já tě taky miluju,“ vydechla, objala ho kolem krku a pevně se k němu přitiskla, „ty naprostý idiote!“ Pak už s polibkem neváhal. Vychutnával si hebký samet jejích rtů, teplo jejího dechu a jemnost jejího těla a řekl si, že tentokrát nehodlá nechat uplynout další rok, než ji znovu políbí.