Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 2. Hermionin nový společník

Když dorazili na nádraží, čas už pokročil. Hermionu nepřekvapilo, že na ně Ron s Ginny nečekají na nástupišti devět a tři čtvrtě. Měli se tam setkat už skoro před dvaceti minutami.

Ujistila se, že má všechno, co bude Ron potřebovat, aby se u něj fretka cítila pohodlně. Harry si myslel, že zešílela, když sledoval, jak kupuje prostornou klec – což samozřejmě znamenalo, že novou koupila i Křivonožkovi – hezký pelíšek, zásobník na vodu a spoustu potravy.

Harry vlekl jejich kufry, když pospíchala po nástupišti s oběma klecemi. Téměř se nabídla, že nového mazlíčka koupí i Harrymu, ale věděla, že to odmítne – všichni si byli bolestně vědomi, že Hedvika je nenahraditelná.

Jen doufala, že se Ronovi s Ginny povedlo držet jim místa.

Nějak se jim podařilo vecpat se i se zavazadly do vlaku právě včas, než se zavřely dveře.

Hermionu napadlo, že mohla v tom spěchu s klecemi třást, a položila je. Otevřela jednu, pak druhou a vytáhla Křivonožku. Rychle ryšavou, kysele se tvářící kočku prohlédla a přitiskla ji k sobě.

Harry se na to mohl jen se smíchem dívat. Kdokoli jiný, kdo by se o něco podobného pokusil, by přišel o ruku.

Vrátila Křivonožku zpět a zavřela jeho klec, pak se obrátila k fretce. Mohla ji snadno chytit do ruky, což bylo překvapivé vzhledem k tomu, jak se zvíře chovalo k prodavači v obchodě, a vyndala ji z klece.

„Draco, ty chudáčku,“ zašeptala a potřásla hlavou, když se setkala s jeho břidlicovýma očima. „Jsi v pořádku?“

Harry svraštil obočí, když Hermiona zkoumala elegantní huňatou šelmičku. „Nikdy bys nevěřila, že tohle řekneš, že?“

Zasmála se a zavrtěla hlavou. Draco vypadal trochu překvapeně, ale jinak naprosto v pořádku. „Promiň, chlapečku,“ šeptla. Než ho vrátila zpět do klece a zamkla, přitulila ho k sobě stejně jako Křivonožku.

„Dobrá,“ řekla a vyskočila na nohy. „Najdeme Rona a Ginny.

Když našli sourozence Weasleyovy, ulevilo se jim, že jim dvojice skutečně držela místa. Ginny pozdravila Harryho polibkem a Hermionu objetím. Hermiona byla šťastná, že Ron už ji neprobodává očima. Nebyla si jistá, jestli by mohla žádat něco víc.

Když ji Ginny pustila z náruče, kývla k druhé kleci – k té, z jejíchž mříží nevyhlížela zuřivá rezavá hlava.  „Křivonožka se cítil osaměle, že?“

Hermiona pohlédla na klec s fretkou, jako by na ni zapomněla, zatímco Harry zdvíhal kufry na polici nad jejich hlavami.  „Ach ne,“ řekla s úsměvem.

Křivonožkovu klec položila na zem, usedla naproti Ronovi a druhou klec uložila vedle sebe. „To je pro tebe.“

Ronovo obočí se nakrčilo, když se podíval z ní na klec a zase zpátky. „Pro mě?“

Přikývla a otevřela dvířka, ale Draco se zdráhal vyjít. „Bylo to mezi námi divné, proto chci... chci, abychom byli opět přátelé.“

Ronovi poklesla ramena a potřásl hlavou. „Vždycky budeme přátelé, Hermi.“

Přelétla pohledem od něj na Ginny a zpět. Natáhla se do klece, aby pohladila fretčí kožíšek, a doufala, že tím zvíře uklidní. „Cože?“

Ginny pokrčila rameny a ušklíbla se. „No, umíš si představit, že jsme to probírali celé léto. Minulou noc si to prostě... uvědomil.“

Hermioně se ulevilo. „Vážně?“

„Jo, jo,“ usmál se Ron. „Ale přinesla jsi mi dárek, tak se na něj podívejme.“

„Dobrá.“ Vzala fretku do ruky, ale chvíli ji držela v kleci. „No, přemýšleli jsme, co by se k tobě nejlíp hodilo. A pak jsme vzali v potaz legendární weasleyovský humor a...“

Jemně fretku vytáhla a položila si ji na klín.

Zatímco čekali na nějakou reakci těch dvou naproti, Harry se usadil z druhé strany klece. První zvedla oči Ginny.

„Veliký Merline,“ chechtala se. „Tohle mě totálně dostalo!“

Ron svraštil tvář. „Já nevím, připomíná mi Malfoye.“

Ginny se k němu naklonila a zašeptala: „Myslím, že v tom je ten vtip.“

Ronovy rty zkřivil váhavý úsměv. „Tak fajn. Dostali jste mě. Je to moc dobrý.“

Harry se k němu trochu naklonil. „Dokonce ho pojmenovala Draco.“

„To je skvělý. Tak ho sem dej,“ řekl se smíchem a vztáhl po fretce ruce.

Hermiona mu ji podala. V okamžiku, kdy zvířátko pustila, začalo se kroutit, svíjet a snažilo se osvobodit.

Ron se zamračil, přehodil si je do jedné ruky. Když kývl na Hermionu, aby mu podala klec a další věci, Draco ho hryzl do prstu.

„Au!“ rozevřel prsty a tím šelmičku osvobodil.

Fretka dopadla na podlahu, pak skočila vedle Harryho a odtamtud vyběhla Hermioně na rameno. Ta se stěží ubránila výkřiku. Ne že by se bála, ale zběsilý úprk po její paži až za krk, kde si zvíře našlo úkryt pod jejími vlasy, ji překvapil.

Ron vypadal trochu zděšeně, když prohlásil: „Myslím, že se mu nelíbím.“

„Je mi to líto, Rone.“ Hermiona potřásla hlavou a natáhla ruku, aby polekaného tvora uklidnila. „Nevím, co se to stalo, zatím byl přátelský.“

„Možná už se k tobě připoutal?“ nabídl Harry vysvětlení.

„Už?“

Pokrčil rameny a pohlédl na Hermionu. „Až dojedeme do Bradavic, můžeme se na to zeptat Hagrida. Ten by to měl vědět.“

„No,“ ušklíbla se Ginny, „vypadá to, že ty jsi ta, která bude Dracovi říkat, co má dělat.“

Hermiona nedokázala zadržet smích, když se opřela a hladila fretku po teplém, huňatém kožíšku. Nahlédla do Křivonožkovy klece a neslyšně se mu omluvila.

Dva mazlíčci? Přemýšlela a hryzala si ret, když naslouchala, jak jí blízko u ucha oddechuje malý tvoreček. Slyšel už tohle někdy někdo?