Bill Weasley
Bubáci
Monsters
https://www.fanfiction.net/s/3049833/1/Monsters
Autor: bananacosmicgirl
Překlad: denice
Beta: arabeska
Rating 9+
Slov v originále 1067
Postavy: Ginny Weasleyová, Bill Weasley
Shrnutí: Čtyřletá Ginny si myslí, že se pod její postelí schovávají bubáci, a tak přichází na pomoc velký bratr Bill.
Období: Bradavice – kánon
Žánr: family
Povolení: Žádost o povolení překladu zaslána
V jedné ruce pevně svírala plyšového pana Medvěda, zatímco druhou se přidržovala zábradlí. Čtyřletá Ginny Weasleyová si skousla ret a opatrně se vydala dolů po schodech tam, kde seděli táta s mámou. Tam jí nic nehrozí. Vyděšeně se ohlédla na dveře svého pokoje.
Pod postelí se skrývali bubáci. Byla si tím jistá, viděla je. A taky slyšela, jak vrčí.
Poslední schod byl vyšší než ostatní a Ginny klopýtla, upustila pana Medvěda a upadla. Narazila si kolena a rozplakala se.
Vzápětí ji však někdo zvedl a vzal do náruče.
„Co tady vyvádíš, prcku?"
Byl to její velký bratr.
Ginny ho pevně objala a hřbetem ruky si setřela slzy. „Mám pod postelí bubáky a chci maminku."
„Máma s tátou nejsou doma," řekl Bill. „Vyšli si do hezké restaurace oslavit výročí svatby, vzpomínáš?"
Ginny si nevzpomínala. „Chci maminku."
„Budu ti muset stačit já, Ginny," pousmál se. „Bubáci pod postelí, říkáš?"
Bázlivě přikývla. „Slyším je. Chechtají se. A dělají zvuky. A až usnu, tak mě sní."
„To vypadá na nebezpečné bubáky," prohlásil Bill. „Co kdybych šel s tebou a pomohl ti s nimi bojovat?"
Ostýchavě kývla na souhlas. Bill byl velký a statečný, určitě jí pomůže vypořádat se s nimi. Měl hůlku a chodil do školy a tak vůbec.
„Ale budeme muset být potichu," zašeptal tajuplně. „Ron, dvojčata a Percy spí."
Přikývla a maličko se usmála. Tohle bude jejich dobrodružství. Jenom její a Billovo, jejich tajná výprava za vyhnáním bubáků!
„Tak dobrá, jdeme," zavelel Bill.
„Pan Medvěd!" vyjekla Ginny, když si všimla medvídka ležícího na podlaze. Bill se sehnul a podal jí ho. Pevně k sobě ošumělou hračku přitiskla. Byl to její kamarád, nemohla ho přece jen tak nechat ležet na zemi.
Bill ji nesl vzhůru po schodech. Našlapoval tak opatrně, až se chtěla zahihňat – vypadal u toho jako jeden z těch bláznivých detektivů v jejích knížkách – ale uvědomila si, že musí zůstat zticha, a tak se ovládla.
Když Bill strčil do dveří jejího pokoje, přitiskla se k němu pevněji. Místnost tonula v děsivé tmě. Zakňourala a Bill ji pohladil po zádech. „No tak, vždyť jsi statečná holka – přece se nemůžu těm bubákům postavit sám."
Kývla hlavou na souhlas. Bill ji potřebuje; bude mu muset pomoct. Postavil ji na zem, ale pevně jí tiskl ruku, jako by se bál stejně jako ona.
„Tak kde jsou?" zeptal se sotva slyšitelně.
„Pod postelí," šeptla a ukázala tím směrem.
Bill vytáhl hůlku a Ginny vykulila oči. Chystá se kouzlit!
„Teď zvednu peřinu, abychom na ně mohli dobře zamířit," zašeptal Bill. „A pak je spolu zaženeme, ano?"
Ginny horlivě přikývla. „Co mám říct?" zeptala se, protože už věděla, že kouzlo se musí vyslovit, aby správně působilo.
„Řekneš: ‚Paluj!' To je pošle zpátky do Bubákova," poradil jí Bill.
„Paluj?" Ginny zaklínadlo pečlivě zopakovala a všemi silami se snažila je nezapomenout.
„Přesně," potvrdil bratr. „Připravená?"
Rychle přikývla. Srdce jí v prsou prudce tlouklo nervozitou stejně jako vzrušením. Bill ji však držel za ruku, takže se bála jen maličko.
„Na tři," řekl Bill. „Jedna, dvě... tři!"
„PALUJ!" zavřískla a úplně při tom zapomněla na noční klid – poslat bubáky zpět do jejich říše je důležitější než spaní jejích bratrů, ne?
Bill se na ni vítězně usmíval: „Myslím, že jsme to dokázali," prohlásil. „Podívej!"
Ukázal pod postel. Ginny se posunula kupředu a zalapala po dechu. Pod postelí bylo prázdno! Bubáci zmizeli!
„Nejsou tam!" oznámila mu s vytřeštěnýma očima.
„To vidím," zazubil se. „Byla jsi skvělá! To kouzlo perfektně fungovalo!"
Ginny se na bratra zářivě usmála a vychutnávala si jeho pochvalu. Povedlo se jí to. Vlastně se jí to povedlo dokonale!
Bill ji zvedl. „Myslíš, že když jsou teď pryč, budeš moct spát?"
Ginny přitakala a vylezla si na postel. Bill ji přikryl a dal jí pusu na čelo, jako to někdy dělal táta.
„Děkuju, že jsi mi pomohl," řekla a pevně ho objala. Určitě je to ten nejlepší bratr, jakého kdy kdo měl.
„Rádo se stalo," ujistil ji. „Teď spi. Můžeš si být jistá, že bubáci šťastně dorazili do svého Bubákova."
Ginny přikývla. Teď byla v bezpečí. Sevřela pana Medvěda pod paží a obrátila se na bok. Navzdory dobrodružství, které právě prožila, v okamžení usnula.
Bill seděl vedle ní a s úsměvem ji pozoroval.