Preklady fanfiction Harryho Pottera

Poprvé

autor: Rita Arabella Black       překlad: Jacomo        betaread: Calwen

originál viz https://www.fanfiction.net/s/6037459/1/The-First-Time

rating: bez omezení - dobrodružství/humor - 2000 slov - před Harryho studiem v Bradavicích

PA: Bylo publikováno jako součást sbírky příběhů pro Hogwarts Online „Pánové Náměsíčník, Červíček, Tichošlápek a Dvanácterák hrdě představují výzvu měsíce". Sbírka se jmenuje „Začátek lásky" a tématem jsou první lásky. Mým příspěvkem je a vždycky bude moje první fanfiction láska - Charlie Weasley.

PP: Tuto povídku jsem původně vybrala jako dárek pro Hagrida, ale arabeska trefně poznamenala, že je spíš pro Charlieho. Ale i když Charlie už dárek dostal, bylo mi líto příběh opustit, tak jsem si dovolila nadělit ji také. Ostatně je advent, že.

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří knihy o Harry Potterovi přeložili do češtiny. Autorství této fanfikce náleží Ritě Arabelle Black. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního zisku.

Žádost o souhlas k překladu zaslána

***

Charlie Weasley se chystal zpečetit svůj osud. Chystal se udělat něco, o čem věděl, že když to jeho matka zjistí, bude z něj mrtvý kouzelník. Pokud ho dřív nezabije to, co měl v plánu.

Během léta před posledním ročníkem v Bradavicích zvažoval svoje možnosti. Měl domluvenou schůzku s trenérem národního famfrpálového týmu a byl ve výborné pozici pro přijetí do týmu. Hodlal se stát slavným anglickým hráčem famfrpálu. O tom nebylo pochyb. Na posledním školním famfrpálovém zápase, kdy vedl své nebelvírské lvy, aby to natřeli těm strašně otravným zmijozelům, se objevilo šest hledačů talentů. Nikdo nečekal, že Nebelvír znovu vyhraje školní pohár, měli příliš mnoho zranění, ale Charlie Weasley toho dne vyhrál. Samozřejmě, že se chystal hrát za Anglii. Jak jinak?

Těsně před tou schůzkou ho Hagrid pozval na festival umění černé magie. Měli tam vystavovat nebo prodávat všechny druhy mýtických a magických stvoření známých v kouzelnickém podsvětí. Hagrid věděl, že Charlie s ním sdílí jeho fascinaci magickými zvířaty, takže byl první, na koho pomyslel, když vyhrál dva lístky na festival. Charlie okamžitě souhlasil a ani se na nic neptal, když mu Hagrid sdělil, že možná není dobrý nápad říkat doma, zejména matce, kam se chystá. Tyto festivaly byly velmi nebezpečné, ale určitě ne tolik, aby to nezvládli. Kromě toho mu řekl, že tam budou Sirény, a jestli to bude jako vloni, tak i draci.

Nebylo to poprvé, kdy Charlie své matce zalhal; většinou k tomu došlo tehdy, když se měl setkat s nějakou dívkou, kterou nehodlal představit rodině. Kromě toho by neschválili, aby se úmyslně zúčastnil nějaké akce, kde se provozuje černá magie nebo kde, bůh nedopusť, by se mohli houfovat Smrtijedi.

Chtěl se dostat co nejblíž ke skutečnému drakovi. Viděl spousty jejich obrázků a vycpaných mrtvol, ale s živým drakem se ještě nesetkal. Půjde tam, ať se děje cokoliv. Rozhodl se, že je mnohem lepší se potom omluvit než předem žádat o povolení.

Vytratil se z domu a sešel se s Hagridem na Obrtlé. Neměl ponětí, kde se festival koná, ale přemístili se na bažinaté území. Bylo zataženo a neobvykle dusno. Na místo museli jít několik mil pěšky, a když tam konečně dorazili, Hagridovi se perlil na čele pot.

Festival se skládal ze stánků a stanů, kde probíhala představení. Prodával se tu každičký druh pokoutního lektvaru, knihy o neodpustitelných kletbách a kouzlech a o velmi staré a temné magii. U šesti stánků nabízeli nápoje lásky slibující otrockou oddanost nebo smrt dotyčného. V mnoha dalších prodávali „vylepšováky". Charlie se u jednoho z nich zastavil, aby se na lektvar podíval, ale Hagrid ho postrkoval dál. „Nefungují," zamumlal. Měli tu na prodej dračí vejce a tříhlavé psy, ale ačkoliv Hagrid by pro draka umřel, kouzelníkova nabídka je k nákupu nepřesvědčila.

Charlie a Hagrid prošli každičký stánek a prohlédli si každou výstavu. Ochutnali typické festivalové jídlo, sice tradiční, ale s jednoznačnou příchutí temné magie. Hagrid zřejmě neměl žádné problémy s těžkými a zelenými nápoji. Charlie k jednomu z těch hnusně vypadajících pohárů přičichl a zavrtěl hlavou. Ne, díky, řekl, neměl žádný zájem probudit se někde v blátě okradený a znásilněný. Jediné, co jedl, byly dračí steaky na špejli; označil je za vynikající. Hagrid se nacpal trychtýřovým koláčem.

Překrásné a téměř nahé Sirény předváděly své svůdné tance a volali na ně, aby se k nim připojili. Nejeden mladý kouzelník musel být odtažen pryč, jinak by byl vystaven hrozivé smrti z jejich rukou. Charlie zíral na Sirény se spadlou bradou a skelnýma očima a měl nakročeno na pódium, ale Hagrid ho s řehotem táhl do bezpečné vzdálenosti. Chvatně ho postrkoval ven ze stanu, zatímco Charlie se zuby nehty snažil dostat zpátky dovnitř.

„Pozdějc mi poděkuješ, Charlie," poznamenal, když ho vlekl pryč. „Jdem se podívat na to, kvůli čemu jsme přišli."

Charlie potřásl hlavou, aby se zbavil vidin, které mu tam Sirény nasadily, a klopýtal k poslednímu stanu v řadě. Když přicházeli blíž, ze stanu zrovna s křikem vybíhali vyděšení kouzelníci.

„Aha, dobře," kývl Hagrid, „představení skončilo. Další by mělo začít za chvilku. Honem, ať dostaneme dobrý místo."

Charlie další pobízení nepotřeboval. Následoval Hagrida, pro kterého bylo jednoduché prodrat se davem, do první řady. Usadili se na rozviklané stoličky, přičemž tu svou si Hagrid musel očarovat, aby pro něj měla dostatečnou velikost. Charlie byl příliš nadšený, než aby se posadil, ale jen dokud mu jakýsi zlověstně vyhlížející kouzelník neřekl, aby si sedl, nebo ho složí na zem. Vzhledem k tomu, že ten kouzelník byl téměř tak velký jako Hagrid, Charlie usoudil, že se s ním nebude hádat, a rychle si posadil.

Na začátku představení vyšel na pódium drobný mužíček. Měl černé, dozadu ulíznuté vlasy. Hábit se mu leskl, ale byl značně obnošený a měl záplatované rukávy. Požádal svou asistentku, aby se k němu připojila a publikum zalapalo po dechu, když vešla velice krásná, exotická žena. Byla velmi spoře oblečená a na obličeji měla obrovskou žhnoucí masku. Muž ji otočil zády k divákům a ukázal na její záda, kde měla vytetovaného velikého japonského draka. Sdělil jim, že je to Misaka, napůl člověk, napůl drak. Chytili ji na hoře Fudži, když jí bylo deset let. Zvedl jí paže a ukázal na místo, kde se k nim připojovala křídla. Po jejím chycení jí prý křídla odpadla.

Hagrid si odkašlal, protočil oči a poznamenal: „Jestli todlecto je poloviční drak, tak já jsem poloviční hipogryf."

Charlie se zachechtal a zasyčel na svého přítele, aby zmlkl. Pozoroval, jak dívka-drak svůdně tančí, a přemítal, jestli uvidí i nějaké opravdické draky. Konečně vykoukl zpoza opony další kouzelník. Byl obrovský, od hlavy k patě oblečený do dračí kůže. A byl to ten nejhustější chlap, jakého kdy Charlie viděl. Měl jizvy a popáleniny; chyběly mu dva prsty na ruce a sdělil publiku, že mu maďarský trnoocasý ukousl část levé nohy.

Muž upoutal dav povídáním o dobrodružstvích, které při práci s draky zažil. Draci jsou inteligentní mystičtí tvorové, které je nutno respektovat, vykládal.

„A teď," řekl a zatleskal, „kdo chce zkrotit draka?"

Charlieho ruka okamžitě vyletěla vzhůru. Byla jediná. Očividně se neočekávalo, že bude někdo takový blázen, aby do toho šel dobrovolně. Ani Hagrid nebyl natolik odvážný, aby se pustil do křížku s dračím stvořením. Kroutil hlavou a snažil se Charlieho přitáhnout zpátky, ale ten byl pevně odhodlaný.

Když Charlie vyskočil na pódium, dav šílel nadšením. Vesele mu zamával a nadšeně si potřásl s ošetřovatelem rukou.

Ten si ho zvědavě prohlížel. „Jsi si jistý, že to chceš zkusit? Až tě Malá Debbie roztrhá na kousky, nedostaneš žádné odškodnění."

Charlie přikývl. „Bez problémů," řekl s neuvadajícím nadšením. „Zvládnu to. Pusťte mě k němu."

Kouzelník pokrčil rameny a poznamenal: „Je to tvůj funus, kámo. Musíš podepsat prohlášení, aby nás tvoje rodina nemohla žalovat. Pro jistotu."

„Jdeme na to."

V rukách kouzelníka se rázem objevil úředně se tvářící dokument a brk a muž ukázal Charliemu, kde se má podepsat. Stále se culící Charlie papír podškrábl a ten okamžitě s hlasitým „lup" zmizel v oblaku fialového kouře.

„Takže, jak se jmenuješ, mladíku?"

„Charlie," odpověděl mladík zdvořile.

„Takže, Charlie, máš s draky hodně zkušeností, že ano?"

„Vlastně nemám," zavrtěl mladík hlavou, „ale rychle se učím. A s magickými tvory to umím."

„Dobře, Charlie. Tohle je tvoje šance. Budeš krotit Malou Debbie. Víš, co to znamená?"

Charlie zavrtěl hlavou.

Kouzelník protočil oči a řekl: „Bylo milé tě poznat, mladíku."

„Ne, opravdu to zvládnu. Jen mi povězte, co mám dělat."

Kouzelník pokrčil rameny. „Oukej. Dávej pozor. Chystáš se vejít do ohrady k téhle hnízdící dračici, zajistit ji těmito lany a přesunout ji do přepravní klece. Myslíš, že to zvládneš?"

Zároveň s jeho slovy se roztáhla opona, za kterou se v zabezpečené ohradě nacházel opravdový živý drak. Byl to velšský zelený, to nejnádhernější stvoření, jaké kdy Charlie viděl. Ubohé zvíře už mělo svůj věk a jeho slabé výrony ohně planuly vždy jen pár vteřin a vzápětí skomíraly. Ale pořád šlo o nebezpečné zvíře impozantní velikosti. Charlie se zhluboka nadechl, otevřel ohradu a vešel dovnitř. Kouzelník mu přes plot hodil lana a on si je přehodil přes hlavu. Popošel k dračici, hůlku v pohotovosti. Saň zaútočila, ale on uskočil stranou a seslal na ni paralyzující kouzlo. Sice ji zasáhlo, ale setřásla ho. Tohle opakoval tak dlouho, dokud se dračice konečně neunavila, čehož využil, přihnal se k ní a přehodil jí lana kolem krku. Prudce za ně zatáhl. Drak se snažil bránit. Zase zatáhl, drak se zase zpěčoval. Kombinováním kouzel a manévrů, které udržovaly publikum v napětí, se mu postupně podařilo zvíře vtáhnout do přepravního boxu. Zpocený a funící Charlie box urychleně zavřel a zamknul draka uvnitř.

Dav vyskočil jako jeden muž na nohy a jásal nad Charlieho uměním a statečností. Hagrid výskal hlasitěji než ostatní.

„Dokázal jsem to!" zvedal Charlie svou pěst v oslavném gestu k nebi.

I kouzelník tleskal. „Dobrá práce, mladíku. Kdybys někdy uvažoval o práci s draky, ztratím za tebe slovo," podal Charliemu vizitku. „Rumunsko stále hledá stážisty."

„Páni, to by bylo skvělé!" nadchnul se mladý Weasley. „Děkuju vám. Máte nádherného draka," dodal se zamlženýma očima. „Je to ta nejkrásnější věc, co jsem kdy viděl."

„Inu," odpověděl kouzelník a poplácal ho po zádech, „máš přirozený talent."

Charlie si nepamatoval, jak se dostal z jeviště nebo z festivalu, tak byl nadšený. Krocení draka bylo to největší vzrušení, jaké kdy zažil, a toužil po dalším.

„Víš, Hagride," vykládal, když se přemístili zpátky na Obrtlou ulici, „už vím, co chci v životě dělat. Budu pracovat s draky."

„Charlie, a co famfrpál?"

„Děláš si legraci? Nikdy bych nemohl jen hrát famfrpál. Musím krotit draky. To je to, co chci dělat."

Následující den Charlie zrušil schůzku s národním famfrpálovým týmem, což rodině nijak nevysvětlil. Začal psát dopisy Dmitriji Dragomirovi, řediteli rumunské dračí rezervace, a žadonit o místo stážisty. Odpověď z Rumunska dostal až na konci sedmého ročníku Bradavic, kdy po závěrečných zkouškách ředitel Brumbál ohromené mladíkově rodině a kamarádům oznámil, že Charlie Weasley byl vybrán jako první britský stážista po více než dvaceti letech. Charlie zamířil do Rumunska studovat draky!